„Není to ani tak technika nebo fyzická náročnost, co představuje skutečnou výzvu, ale především emocionalita. Člověk musí dokázat procítit a vyjádřit svět emocí, který Elgar prožíval v době na konci první světové války. Skladba vlastně začíná velmi sebejistě slavnými akordy a stejně sebejistě také končí, ale mezi tím se často pohybuje v melancholii a hudba se jakoby stáčí ve spirále. Je v ní mnoho náhlých harmonických zlomů a místy téměř působí, jako by byla komponována nelogicky. Po válce už totiž nebylo možné jednoduše oslavovat hudbu tak, jak to Elgar dříve dělal ve své pompézní podobě,“ uvedla k Elgarovu Violoncellovému koncertu Sol Gabetta pro portál Musik in Dresden.
Elgarův Violoncellový koncert e moll patří k dílům, která Sol Gabetta dlouhodobě uvádí na předních světových pódiích. Argentinsko-švýcarská violoncellistka jej v roce 2010 nahrála pro Sony Classical a s touto skladbou debutovala mimo jiné s Berlínskými filharmoniky. Představila se s ní také na BBC Proms. S Českou filharmonií koncert provedla už v roce 2017, o čtyři roky dříve s prvním českým orchestrem debutovala Dvořákovým Violoncellovým koncertem. Česká filharmonie uvedla Elgarův koncert zatím pouze dvanáctkrát, z toho čtyřikrát právě se Sol Gabettou.
Pulcinella, Stravinského balet se zpěvy z období těsně po první světové válce, stojí v ostrém kontrastu k temné atmosféře Elgarova koncertu vzniklého pod bezprostředním dojmem válečných událostí. Dílo vzniklo v letech 1919–1920 na objednávku Sergeje Ďagileva pro soubor Ballets Russes a vychází z hudby připisované Giovannimu Battistovi Pergolesimu a dalším italským autorům 18. století. Stravinskij tyto předlohy nově instrumentoval a doplnil vlastní harmonickou i rytmickou představivostí, čímž vytvořil osobitou syntézu historické inspirace a moderní hudební řeči. Pulcinella se tak stala jedním z prvních výrazných příkladů skladatelova neoklasicismu a kombinuje komorně pojatý orchestr s trojicí pěveckých sólistů. Na rozdíl od radikálního baletu Svěcení jara, který při své pařížské premiéře v roce 1913 vyvolal jeden z nejslavnějších skandálů hudební historie, byla Pulcinella přijata bez podobné kontroverze; premiéru měla roku 1920 v Paříži v choreografii Léonida Massina s výpravou Pabla Picassa. V podání České filharmonie zazněla svita z baletu Pulcinella pouze pětkrát: dvakrát v roce 1950, dvakrát v roce 1991 a naposledy v roce 2017.
V dalších programech sezony uvede Česká filharmonie také Stravinského Svěcení jara: pod taktovkou Semjona Byčkova zazní v dubnu na jarním evropském turné a v květnu na trojici koncertů v Rudolfinu a v červnu za řízení Davida Robertsona rovněž na zahajovacích koncertech Smetanovy Litomyšle. Pulcinellu a Svěcení jara Semjon Byčkov s Českou filharmonií natočí a nahrávka vyjde u společnosti Pentatone na jaře 2027.
