Sen Gerontiův v Ostravě

Možná při pražskojarním pohledu tak trochu stranou pozornosti, avšak už při jen trochu větším nadhledu jako jedna z velkých květnových událostí hudebního života u nás. Tak lze zcela jistě hovořit o společném projektu mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj a Dresdner Festspiele, kterým bude uvedení oratoria pro sóla, sbor a orchestr Edwarda Elgara Sen Gerontiův, ohlášené na poslední květnovou sobotu 25. 5. v multifunkční aule Gong, tedy v prostoru bývalého plynojemu, který je součástí národní kulturní památky Dolní Vítkovice. Moravskoslezská premiéra jednoho z klíčových děl skladatele, kterého jako jednoho z mála povýšila anglická královna za umělecký přínos zemi do šlechtického stavu, tak slibuje být opravdu nevšedním zážitkem. Od zatím posledního uvedení tohoto díla u nás, a to Českou filharmonií, už uplynulo více než deset let.

Jestliže Variace na Vlastní téma Enigma dostaly Elgara do světel ramp poprvé v roce 1899, tak oratorium Sen Gerontiův jeho místo jen potvrdilo. Toto oratorium, jež bylo zkomponováno podle oslavované básně kardinála Newmana, se skládá ze série lyrických a dramatických epizod zachycujících doktrínu očistce, tak jak ji učí katolická církev. Elgar dostal Newmanovu báseň jako svatební dar, a jak sám Elgar objasňuje: „nosil jsem ji v hlavě minimálně osm let a postupně jsem přijímal autorovy myšlenky do svého vlastního hudebního srdce.“Text byl shrnut následovně: Umírající Gerontius spatří v předsmrtném polospánku záhady věčnosti. Jeho duše je v této části doprovázena v nekonečném prostoru Andělem strážným až k trůnu Všemohoucího. Anděl mu objasňuje smysl změn, které dopadají na jeho duši a zároveň ho připravuje na konečná muka – tu nepatrnou bolest – která ho postihne, když nemocný láskou a toužící spatří svého Soudce. Nakonec dorazí do skryté přítomnosti Boha našeho. Zde se Anděl agonie přimlouvá za duši Gerontiovu. Na závěr je jeho duše přijata ke Stvořiteli, je sžíraná, ale zároveň povzbuzena letmým pohledem na Boha. Po extatické agonii je duše opět vrácena do objímajících paží Anděla strážného, který následně zpívá něžnou a útěšnou píseň na rozloučenou.

„Síla Snu Gerontiova,“ napsal Robert H. Hull, „spočívá ve své věrohodné upřímnosti; ztělesnění uspokojující představy ztvárněné umírněnou nápaditostí; především, neomylným smyslem pro krásu. Orchestrální rukopis exceluje jak obsahově, tak svým naplánováním. Co se týče vokálního projevu, je zde pár slabších míst. Ve velké části jsou detaily excelentně zinscenovány. Elgar oceňuje silně emocionální stránku textu a přivádí ho k nebývalé kráse. Cokoliv, co má být řečeno, je zde obsaženo.“

Výmluvná orchestrální předehra nám představuje některé důležité tematické prvky díla. Nejprve slyšíme impozantní motiv Soudce (Lento mistico), po němž následuje hořečnaté téma představující Gerontiův strach. Následující motiv poukazuje na jeho náboženské přesvědčení. „ Toto dílo pokračuje dále jakýmsi nepokojným, rozčeřeným způsobem,“ píše Elgarův přítel, A. J. Jaeger, „graduje do zaníceného vzplanutí, které slouží jako prosba o smilování. Jakmile tato část dozní, následuje výmluvná pasáž plná jímavých citů, která taktéž graduje do velké fortissimo Modlitby. Následně tato pasáž také doznívá a brzy slyšíme krásnou, uklidňující melodii, která je později použita jako téma Kněze a Kolem stojících, když posílají Duši na cestu ze země. Melodie se opakuje dvakrát a podruhé zazní silně a velmi impresivně. Odeznívá zvukem gongu a dřívější motivy jsou slyšet už jen tlumeně.“Znovu a znovu stoupá Elgar ve své partituře ke vznešené rovině spirituality blažené radosti. Jedna takováto pasáž zazní při zahájení druhé části: tichá hudba, která se sotva pohybuje a dýchá, a kterou Ernest Newman popsal jako perfektní tónové vyjádření štěstí. Další pasáž zazní ve chvíli, kdy Anděl záhadně popisuje stigmata Svatého Františka. Následuje pravděpodobně nejznámější stránka celé partitury – hudba výjimečné majestátnosti, kde sbor andělů zpívá „Velebte nejsvatějšího na výsostech“, a je zakončena mocným velebením Boha.

Sen Gerontiův byl poprvé uveden na Birminghamském Festivalu 3. října 1900 pod taktovkou Hanse Richtera. Toto první uvedení se však nesetkalo s úspěchem. Několik náročnějších hudebníků (mezi nimi i Bernard Shaw) je však ocenilo jako mistrovské dílo a byli silně pohnuti mysticizmem a poezií hudby, krásou tonů, efektivním sborovým provedením, barvitou hudební obrazotvorností a ušlechtilou upřímností. Publikum však očekávalo tradiční oratorium s áriemi, sbory a vystoupením souboru ve stylu Händela a Elgarova nekonvenční forma působila zmatečně. Elgar stvořil svou hudbu na text – po způsobu Wagnera – a vytvořil nepřetržitý hudební tok, jenž získal tvar a formu z potřeb básně.19. prosince 1901 byl Sen Gerontiův uveden na Festivalu v Dolním Porýní a byl to okamžitý a obrovský úspěch. Bylo to možná poprvé, kdy dílo anglického skladatele podnítilo v Německu takové nadšení. Richard Strauss neváhal nazvat ho mistrovským dílem. Uznání v Německu dodalo odvahu opakovat vystoupení také v Anglii. Nakonec sama krása a poezie hudby zapůsobila i na anglické hudební publikum. Sen se stal nejposlouchanějším a nejmilovanějším oratoriem na anglických koncertních pódiích. Pouze Händelův Mesiáš a Mendelssohnův Eliáš překonali jeho popularitu.

V Ostravě se setkají tělesa a interpreti zvučných jmen. Kreuzchor, který už víc než sedm set let sídlí v Drážďanech, patří k nejlepším chlapeckým pěveckým sborům na světě. Jejich domovskou scénou je kostel Kreuzkirche, kde doprovází nešpory a bohoslužby. V čele stodvacetičlenného sboru stojí jeho už osmadvacátý kantor Roderich Kreile. Stejně jako on, zavítá na Janáčkův máj poprvé také Marlene Lichtenberg, která je označována za jednu z nejslibnějších současných pěvkyň kontraaltového oboru. Po boku jí stane její pedagog, basbarytonista Richard Novák, dlouholetý přední sólista Janáčkovy opery v Brně, a v neposlední řadě také náš přední tenorista Tomáš Černý. Pro Janáčkovu filharmonii pak bude novinkou spojení s Vocal Concert Dresden.

Janáčkův máj 2013
Oratorní večer
Edward Elgar:
Sen Gerontiův
(The Dream of Gerontius)
Dirigent a sbormistr: Roderich Kreile
Marlene Lichtenberg (alt)
Tomáš Černý (tenor)
Richard Novák (bas)
Dresdner Kreuzchor
Vocal Concert Dresden
Janáčkova filharmonie Ostrava
25. května 2013 Gong Ostrava Dolní Vítkovice

www.janackuvmaj.cz