Sergej Radamsky: Pronásledovaný tenor (5)

(Pokračování) 

V. 

Hráli jsme v malých městečkách Nové Anglie a cestování nebylo nic příjemného. Jakmile jsme někam dorazili, vydali se někteří vyhledat laciné penziony, ale Italové v orchestru ze všeho nejdřív pátrali po nějakém nevěstinci. Když jsme hráli v Lewistonu, jeden z hráčů přišel se senzační zprávou, že v jednom bordelu je úplně senzační francouzská prostitutka. Ještě nedozněly poslední tóny, když orchestr skoro jako jeden muž s vlajícími prapory vyrazil do domu radosti a vrátil se s pohádkami o francouzské „lahůdce“. Jenže se nakonec prozradilo, že dotyčná dáma strávila celý večer s naším agentem.

Sopranistka, která v Trubadúrovi zpívala malou roli Inez, měla pěknou postavu. Lichotilo mi, že se mnou ráda hrála karty. Za chvíli se všude začalo šuškat, že spolu chodíme. Ona sama to šířila. Ukázalo se, že to byla součást jejího plánu, chtěla vyvolat žárlivost u našeho dirigenta, krásného mladého Itala. A vyšlo jí to. Nejen, že žárlil, ale okamžitě jí učinil nabídku k sňatku. Na to jsem tedy byl dobrý…

Ve sboru byl tenorista, kterému před mým nástupem za dva dolary příplatku týdně slíbili roličky, které jsem pak dostal já, ovšem bez příplatku. Jenže i tak mi to měli ve sboru za zlé a vymýšleli na mě různé podrazy. Když jsem měl jít na jeviště, zjistil jsem, že mi někam schovali botu, nebo mi házeli špatné narážky a podobně.

Při prvním představení Madam Butterfly jsme stáli na jevišti nalíčení a kostýmovaní jako Číňané, já mezi tenory, jako mi pan Aborn poručil. Dával jsem pozor, abych něco neprovedl, odezíral jsem hlavně jejich angličtinu. Ale když jsem zaslechl podivné hlásky, které se vůbec nehodily k tomu, co jsem se naučil, přestal jsem zpívat. Někteří na mě demostrativně vyplázli jazyk. Ukázalo se, že Židé ve sboru, aby mě vyvedli z konceptu, zpívali na Pucciniho hudbu text pobožnosti k šabatu. V Providence na Rhode Islandu jsme měli hrát Carmen. Představitel Moralese se popral s jedním kulisákem a skončil na týden v arestu. Měl jsem se roli do příštího dne naučit. Celou noc jsem pochodoval po pokoji a opakoval si to. Byl jsem do toho tak zabraný, že jsem si ani nevšiml, když sousedé otevřeli potichu dveře a pozorovali mě, jak pobíhám v noční košili, gestikuluju oběma pažemi a něco si brumlám. Byli přesvědčeni, že jsem se zbláznil, zavolali policii, ve čtyři ráno přijela sanitka a odvezla mě do nemocnice. Náš manažer musel dlouho vysvětlovat, než mě konečně pustili do divadla. Protože ale měli k mému duševnímu stavu nedůvěru, zůstal jeden policista pro jistotu celé představení v portále a nespustil mě z očí.

Vrchol těch trapností se stal v Ithace, kde byla celá galerie divadla obsazená hlučícími studenty. Hráli jsme Trubadúra, a když jsem přišel s Leonorou na jeviště a svou výraznou výslovností pronesl proslulé: „Herrre stay weee, yonderrr ist the tovver wherrre the prisssonerrrs arrre confinedd,“ ozval se z galerie hlas: „Go home, you Wop!“ WOP byla zkratka z „without official papers“, používaná hlavně pro chudé italské imigranty – znamenalo to tedy „cizák“.

Po dvaceti týdnech trmácení, kdy jsme kolikrát vstávali v pět hodin ráno do ledové zimy, hodiny trávili při přejezdech ve vlaku, bydleli v nejlacinějších penzionech a mizerně se stravovali, jsem se vrátil se šedesáti dolary v kapse jako „zkušený“ operní zpěvák do New Yorku. Hned jsem zašel do textilky, kde mě všichni vítali a měli radost z mých úspěchů.

Po měsíci vyjel pan Barron na další turné, tentokrát mě ale s sebou vzít nemohl. Zůstal jsem v New Yorku a bral hodiny u jeho ženy. Změna to nebyla šťastná, ale jak říkával můj otec: Mohlo to být horší. Bylo to ostatně zlé až až.

Při první hodině mi Mrs. Barron svěřila, že Henri, tedy její muž, nerespektuje metodu jejich společného učitele Lombardiho. „Jeho hlas by mohl být mnohem krásnější, kdyby dbal na rady svého učitele.“ Uznávala sice, že se můj hlas díky výuce jejího muže rozvinul a že dělám pokroky, ale přesto cvičení změnila. Po nějaké době můj hlas zesílel, ale ztratil lesk. Starosti mi však dělalo něco jiného. Začalo pro mě být nesnesitelné, jak svého muže přede mnou shazovala a přestal jsem k ní chodit.

(Pokračování)
Přeložila a připravila Vlasta Reittererová