Seznamte se: Jan Novák

Kdy a kde jste se narodil?
Narodil jsem se 15. července 2006 v Praze, ale vyrůstal jsem v Čejeticích nedaleko Mladé Boleslavi.

Řekněte nám něco o vaší rodině a jejím vztahu k hudbě…
Pocházím z muzikantské – houslové rodiny. Kdo u nás hraje na jiný nástroj je můj bratr, který hraje na violoncello. Můj děda Josef Novák byl houslista a ředitel ZUŠ v Mladé Boleslavi. Rodiče vyučují housle na Gymnáziu a Hudební škole hl. města Prahy a teta, Jitka Nováková, vyučuje na Pražské konzervatoři. Bratranec a strýc jsou členy České filharmonie.

Jaké byly vaše hudební začátky?
K houslím mě přivedla mamka a postupem času se mnou začal cvičit táta. To mi pomohlo naučit se hrát správně v úplných začátcích a dnes z toho neuvěřitelně těžím.

Proč jste si nakonec vybral právě svůj obor?
No… Já tak úplně na výběr neměl. Vybrali mi ho rodiče, ale dnes jsem za to opravdu rád.

Pamatujete si své první veřejné vystoupení? Jak na něj vzpomínáte?
Nejsem si úplně jistý, zda to bylo mé první vystoupení, ale co si vzpomínám, tak to bylo pravděpodobně už ve školce. Už si nepamatuju, co jsem hrál, ale z nahrávky jsem zjistil, že to bylo brnkání prázdných strun.

Jací byli vaši dosavadní učitelé a jaké s nimi máte zkušenosti?
Jak jsem již řekl, tak houslové základy mi dali rodiče, kteří mne u toho drželi, i když se mi vůbec nechtělo. Poté jsem začal chodit do ZUŠ v Mladé Boleslavi k paní učitele Marii Švejdové. Na pražskou konzervatoř mě připravoval pan prof. Jiří Fišer u kterého dále pokračuji ve studiu. S každým mám úžasné zkušenosti a skvělý vztah. Vždy si vzpomenu, když na něco přijdu, že už mi to kolikrát říkali, když mi bylo 7 – 8 let. Na některé věci si ale člověk musí přijít sám a dozrát k nim a to je někdy vůbec nejlepší.

Účastnil jste se různých hudebních soutěží. Jaké soutěže to byly, kterých si považujete nejvíce a jaký pro vás měly přínos? Co považujete za svůj největší úspěch?
Každá soutěž a pódiová zkušenost je nesmírně důležitá a měla na můj hudební vývoj velký vliv. Je těžké říci, která ze soutěží byla tím největším přínosem, protože jako deseti–dvanáctiletého vás to samozřejmě motivuje víc cvičit na soutěž.

Dnes už mě motivuje posouvat sám sebe a soutěže jsou spíše za odměnu. Jako úplně malý jsem byl na Plzeneckých housličkách a v Nové Pace. Poté jsem ještě jako žák ZUŠ v Mladé Boleslavi vyhrál ústřední kolo MŠMT v Liberci, houslovou soutěž Josefa Micky a Kociánovu houslovou soutěž. V době studií na Pražské konzervatoři jsem se stal laureátem soutěže konzervatoří a vítězem Akademie Václava Hudečka. Je těžké říci, co považuji za svůj největší úspěch, ale každé z těchto cen si nesmírně vážím.

Jaký je váš profesní vzor?
To je velice těžká otázka, která nelze zodpovědět… každý mne něčím inspiruje a snažím se to pak přenést do své hry a hlavně do cvičení. V tom je mi velkým vzorem Pinchas Zukerman. Vždycky se snažím dostat ze sebe 100% a v tom je mi zase vzorem z úplně jiného oboru Cristiano Ronaldo.

Kam byste to chtěl ve svém oboru dotáhnout?
Na to není lehká odpověď. Jen čas a moje práce ukáže, na co to bude v budoucnu stačit. Chci do toho dát maximum a hlavně doufám, že se budu moci celý život posouvat nejen v houslích.

Jakou hudbu provozujete nejraději?
Jakoukoli, která mě baví a alespoň trochu mi jde. Miluju tvorbu Beethovena, Mozarta a Dvořáka.

Jakou hudbu rád posloucháte?
Většinou poslouchám to, co zrovna hraji nebo bych rád hrál v budoucnu. Jinak se snažím také trochu být bez hudby, aby i hlava vypnula, protože mi to pak hraje od rána do večera.

Jak trávíte volný čas a jaké jsou vaše mimohudební koníčky?
Volný čas trávím většinou nějakým sportem. Rád jezdím na kole, hraju tenis a dělám spoustu dalších aktivit. Hlavně, když se můžu někde odreagovat a vyčistit hlavu.

Co vám dokáže udělat největší radost?
To asi nejde říct, co mi udělá největší radost. Když mi jde dobře cvičit, tak mám fajn den. Samozřejmě když se povede vystoupení tak je to taková odměna. Rád trávím čas s kamarády, takže i to mi dělá radost se občas zastavit a chvíli nic nedělat.

Přejeme hodně štěstí a úspěchů ve vašem osobním i profesionálním životě!

Slovo profesora Jiřího Fišera:
Je velmi dobře, že po generaci výborných houslistů (J. Špaček, J. Mráček) přichází generace nová, kde se začíná prosazovat i Jan Novák. Jistě patří mezi nejvýraznější houslisty této generace. Jana znám hned od narození a že hraje na housle, není žádné překvapení. Kromě bratra, který hraje na cello, jsou všichni houslisté. Za své téměř třicetileté pedagogické praxe jsem nepoznal pilnějšího žáka. Má dar vcítit se do hudby a prostřednictvím houslí ji předávat posluchačům, dokáže překonávat jakékoli obtížnosti ve skladbách! A co víc, je tělem i duší sportovec a jeho najeté kilometry na kole, či smeče při tenise zná nejeden “ mladoboleslavák”! Přeji mu s houslemi co nejvíce úspěchů!

Jan Novák je český houslista. (Přečtěte si více…)