Na čtvrtém koncertě letošních Letních slavností staré hudby s názvem La Serenissima se představil německý vokální soubor Singer Pur. Ansámbl, založený roku 1991 odchovanci věhlasných Regensburger Domspatzen, patří mezi přední německá vokální tělesa. Jeho repertoár nezahrnuje pouze starou hudbu, ale i hudbu pozdějších staletí, nevyjímaje hudbu současnou. Pro svůj pražský koncert si soubor připravil pozoruhodnou dramaturgii, zahrnující motetové kompozice autorů šestnáctého a sedmnáctého století spjatých převážně s benátskou bazilikou svatého Marka.
Milovníci staré hudby si zmíněné benátské období spojují zejména s pompézní vícesborovou hudbou Giovanni Gabrieliho. Skutečnost však byla mnohem pestřejší. Svědčila o tom i programová skladba večera, jejíž osou byla tvorba autorů, působících na kůru u svatého Marka, ať už v pozici kapelníků (jako byli Adrian Willaert, Cipriano de Rore a Gioseffo Zarlino), nebo varhaníků (Andrea a Giovanni Gabrieli). Pomyslným kontrapunktem jim byla tvorba dvou věhlasných německých žáků Giovanni Gabrieliho – Hanse Lea Hasslera a Heinricha Schütze. Jistým zpestřením večera (a jedním z jeho vrcholů) pak bylo monumentální moteto ve Slezsku působícího Thomase Stoltzera.
Singer Pur si připravili vokálně náročný program, v němž nebyla jediná „odpočinková“ skladba. Přesto se jim podařilo udržet bezchybnou intonaci, koncentraci a souhru od začátku až do konce. Ačkoliv jsou jednotliví členové ansámblu svébytné hudební individuality s jedinečnými hlasovými témbry, tvoří dohromady zvukově kompaktní celek, v němž nikdo nevyniká na úkor ostatních. Celkový hudební projev souboru je neokázalý a v nejvyšší možné míře se snaží vystihnout výraz té které kompozice, aniž by se uchyloval k laciným a teatrálním gestům. Skvěle si ansámbl poradil také s akustikou koncertní prostory. Promyšlenou programovou koncepci podporovalo i proměnlivé osvětlení, které se po doznění skladeb tlumilo. To však nutilo část publika k potlesku, který nejen samotní umělci vnímali jako velmi rušivý. Bez něj by bylo celkové vyznění programu ještě mnohem působivější.
Lze jen litovat, že průvodní slovo k programu bylo příliš obecné a nesnažilo se vystihnout dramaturgický záměr souboru. Ten byl velmi originální. Ukázal totiž benátské autory v dosti neočekávaném světle: nikoliv monumentalita, ale spíše niterná dramatičnost, odrážející různé duchovní polohy zhudebněných textů. Genialita, která na cestě k adekvátnímu hudebnímu uchopení slova neváhá použít odvážné chromatické postupy (moteto Timor et tremor Giovanni Gabrieliho) nebo překračovat hranice mezi sakrální a profánní sférou (madrigal Alma afflitta Heinricha Schütze). Singer Pur, z jehož nahrávek je občas cítit suchý německý akademismus, tak v Anežském klášteře zanechal vynikající dojem a publikum obdařil nevšedním zážitkem.
Hodnocení autora recenze: 95%
Letní slavnosti staré hudby 2016
La Serenissima
Singer Pur
– Claudia Reinhard (soprán)
– Rüdiger Ballhorn, Markus Zapp, Manuel Warwitz (tenor)
– Reiner Schneider-Waterberg (baryton)
– Marcus Schmidl (bas)
21. července 2016 Klášter sv. Anežky České, kostel sv. Salvátora Praha
program:
Adrian Willaert: Salve sancta parens – Virgo Dei genitrix
Thomas Stoltze: Herr, neige deine Ohren
Andrea Gabrieli: Iniquos odio habui
Cypriano de Rore: Justus es Domine
Gioseffo Zarlino: Virgo prudentissima, Exaudi Deus orationem
Hans Leo Hassler: O admirabile comercium, Domine, Deus meus
Giovanni Gabrieli: Timor et tremor
Heinrich Schütz: Alma aflitta, Es wird das Scepter von Juda, Also hat Gott die Welt geliebt
