Sir Simon Rattle a Yuja Wang si na koncertě České filharmonie vysloužili bouřlivé ovace

Večer vyplnila dvě rozložitá díla: Koncert pro klavír a orchestr č. 3 d moll Sergeje Rachmaninova a Symfonie č. 6 A dur Antona Brucknera. Před detailnějším popisem vlastního průběhu koncertu stojí za upozornění zajímavý fakt, že v prvních fázích života obou skladeb stál za nimi Gustav Mahler jako jejich horlivý zastánce a interpret.

Zařazením Symfonie č. 6 A dur Antona Brucknera (1824–1896) Simon Rattle připomenul, že dílo jmenovaného skladatele je stále živé. V letošním roce se slaví sté výročí jeho narození. Intenzita úcty rodné země Antona Brucknera k jeho uměleckému odkazu byla patrná i v dokumentu, kterým vyplnila rakouská televize přestávku v letošním Novoročním koncertě Vídeňských filharmoniků. Těšíme se, že na svém novém postu anglický dirigent Simon Rattle přinese do české kotliny i další dramaturgické podněty. Vyjadřoval se v tomto smyslu i v médiích.

V rámci provedení Koncertu pro klavír a orchestr č. 3 d moll Sergeje Rachmaninova stanula pod drobnohledem publika klavíristka Yuja Wang. Předcházely ji mimořádné ohlasy z velkých světových pódií. Také ona byla s českým prostředím dobře obeznámena. Stejně jako Simon Rattle, byla v minulých letech rezidenčním umělcem České filharmonie. V sále tedy panovala zvědavost, jak se pianistka vyrovná se sólovým partem jednoho z nejnáročnějších romantických koncertů vůbec. Zařazené dílo je současně repertoárovým kusem již více než sto let.

Provedení třívětého Rachmaninovova Koncertu pro klavír a orchestr č. 3 d moll vzbudilo na sledovaném večeru velké nadšení. Jeho strůjcem byla nejenom čínská klavírní hvězda, ale i vyznění skladby jako celku dotvořené doprovodným aparátem. Do společného účinu totiž vstoupil jeden zajímavý prvek, který se nedaří v interpretaci tohoto díla vždy vyjevit. Bylo totiž najednou patrné, že Sergej Rachmaninov psal tento koncert pro své americké turné, kde se chtěl představit nejen jako klavírista, ale i jako skladatel. Kompozice zazněla v premiéře 28. listopadu 1909 v New Yorku za řízení Waltera Damrosche. Skladatel tehdy vystoupil jako sólista. V partituře jsou jemně naznačeny idiomy americké zábavné hudby té doby. Lze zachytit některé akordické vazby, náznak jazzové synkopy či klavírní fakturu vystihující americkou spotřební hudbu. Rachmaninov se v koncertu přiblížil v jemných odstínech americkému publiku, ale neztratil základní aspekty své hudební řeči. Také v tomto klavírním koncertě vládne dlouhodechá melodika, ke které provádí klavír bravurní doprovodné eskapády, podávajíc melodickou linku sám či cifrujíc melodické vedení jiného nástroje.

V Třetím klavírním koncertě Sergeje Rachmaninova popsaný vývoj vládne kupodivu v první větě Allegro ma non tanto. Střední věta Intermezzo. Adagio je naopak zvrásněna dramatizujícími monology sólového nástroje. Věta závěrečná pak stojí na rondovém základě, využívajíc drobnou klavírní techniku. Stejně jako v dalších, i v tomto klavírním koncertě staví autor sólový klavír do spojitosti s orchestrálním zvukem. Tedy i zde existuje riziko, že klavírní eskapády sólisty budou jen pastvou pro oko, méně pak pro ucho. Yuja Wang od první chvíle rozptýlila veškeré pochybnosti, že její hra nebude slyšet. Posluchači si užívali jejích nejjemnějších pianissim a detailně zachycovali každý tón jejích závratných temp. Důvod tohoto podivuhodného zjištění je prostý. Její technika přináší zřetelně každý tón, pedalizuje velmi střízlivě. Převažuje technika „leggiero“, kdy se v pasážích sypou tóny jako perly na kamennou podlahu. Vedle zřetelnosti své hry v pianissimech pak Yuja Wang rozvinula v dynamických vrcholech velká akordická fortissima. Nebylo možné uvěřit, že strůjcem zvuku je křehká mladá žena. Jen škoda, že pod jejíma rukama se rozezněl „jen“ Rachmaninov. Nadšené obecenstvo bouřilo nadšením, ale přídavku se nedočkalo.

Máme-li pochopit nejdůležitější aspekty provedení Symfonie č. 6 A dur Antona Brucknera, musíme vzít v úvahu bariéry, které brání jeho docenění v našich končinách. Byl generačním druhem Smetanovým, avšak lidový prvek jeho domácí hudební kultury, tedy rakouské hudby, ho významně neoslovil. Výrazně se tedy liší od tvorby našich romantických velikánů, kteří české národní hudbě dávali prostor pro inspiraci. Anton Bruckner byl skladatelem, který je po celém světě oprávněně veleben jako jeden z posledních romantických symfoniků. Z Brucknerových skladeb je patrný úporný zápas o vlastní hudební řeč. Projevuje se ve všech položkách kompoziční práce. Z prvního poslechu pak zaujme svérázná motivická práce i poněkud decentralizovaný harmonický svět, jenž autor na důležitých místech dokáže nasměrovat do pevného cíle. Rozvolnění motivických sledů a tonálních harmonických koster přináší i nové podmínky pro řešení tektoniky jeho symfonií. Častému posluchači děl Smetanových a Dvořákových připadá Brucknerova hudba jako objekt, který si agresivně prosazuje svá hájemství v prostoru, který je již obsazen. Autorova tvorba však má na druhou stranu celou řadu sympatizantů, kteří preferují globalizovanou verzi romantiky.

Autorova Šestá symfonie vznikla v roce 1881. Kompozici romantické symfonie přednášel skladatel od roku 1875 ve Vídni na univerzitě, kam byl přijat po mnohaletých opakovaných žádostech na nejvyšší místa tehdejší školské správy. Simon Rattle ji dirigoval zpaměti. Vytvořil ze čtyř vět velký symfonický celek, který vygradoval v závěrečné čtvrté části Finale. Bewegt, nicht zu schnell. Za interpretační specifikum Rattlova pojetí možno pokládat, že závěry vět, i celé symfonie, přicházely v rychlosti, jako by skokem tvořily tečky. Posluchač si teprve zpětně uvědomil logiku nastoleného závěru. To může být důsledek zvláštní tektoniky uvedené symfonie. V duchu řečeného nutno považovat provedení Brucknerovy Symfonie č. 6 A dur za přínosné. Dokáži si však představit, že přijetí jeho hudby bývá v jiných končinách ještě vřelejší.

Koncert České filharmonie se stal opět reprezentativní událostí hudební Prahy.

Česká filharmonie • Yuja Wang
8. února 2024, 19:30 hodin
Rudolfinum, Dvořákova síň

Program
Sergej Rachmaninov: Koncert pro klavír a orchestr č. 3 d moll, op. 30 (39′)
Anton Bruckner: Symfonie č. 6 A dur (54′)

Účinkující
Yuja Wang – klavír 
Česká filharmonie
Sir Simon Rattle – dirigent