Vojtěch Adalbert Říhovský se narodil do hudební rodiny 21. dubna 1871 v Dubu nad Moravou. Měl starší sourozence (Jan, Jeroným a Vojtěška), kteří zemřeli ještě v dětském věku. Jeho otec působil jako ředitel kůru v proboštském poutním chrámu Panny Marie v Dubu u Olomouce, kde mladý Říhovský vypomáhal v orchestru jako houslista, později zastoupil svého otce ve hře na varhany.
Po ukončení Obecné školy v Dubu u Olomouce vystudoval na přání otce reálné gymnázium. Následně pokračoval se studiem na české vysoké škole technické v Praze. Jeho hudební vlohy ho však i přes nesouhlas otce zavály na Varhanickou školu, jejímž ředitelem byl v té době František Skuherský, který předal mladému Říhovskému patřičné teoretické i praktické vzdělání. Studium nadaného Říhovského bylo ovšem ohroženo, když byl přistižen se spolužáky v hostinci. Nakonec mu byla udělena milost, ale pedagog Skuherský dával Říhovskému jasně najevo svou nelibost. Znechucený Říhovský chováním Skuherského tak studium ukončil ještě před absolutoriem v roce 1889. Posléze nastoupil na operní a pěveckou školu Jana Ludevíta Lukese a do ústavu Arnošta Černého, kde rozvíjel svůj romantický tenor.
Po ukončení pražských studií se v roce 1892 vrátil do svého rodného města, kde působil jako učitelský pomocník a varhaník. Jeho otec byl v té době stále ředitelem kůru, kde Říhovský rozvíjel svou skladatelskou činnost a uvedl svá raná díla s místním sborem a hudebníky.
V roce 1902 byl jmenován ředitelem kůru v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi a na ženském učitelském ústavu školských sester III. řádu svatého Františka působil jako učitel zpěvu a hudby.
Říhovskému byl v roce 1909 udělen královehradeckým biskupem papežský řád „Bene merenti“ za zásluhy o chrámovou hudbu.
V roce 1914 se stal ředitelem kůru v chrámu sv. Ludmily v pražských Vinohradech. I v Praze se věnoval četným hudebním aktivitám, například byl sbormistrem Arcibiskupského semináře.
Ani první světová válka nezabránila Říhovskému v komponování. Válku přečkával v druhém rumunském pěším pluku, kde jako hráč prvních houslí sloužil dva a půl roku v kasárnách na dnešním náměstí Republiky v Praze. Po válce se vrátil zpět do chrámu sv. Ludmily, kde zřídil Farní Jednotu Cyrilskou. Říhovský musel tehdy komponovat méně náročné skladby pro ženský sbor, poněvadž byl po válce nedostatek mužů. V té době vyšlo Album pro harmonium. Své působení v chrámu sv. Ludmily zakončuje v roce 1936.
Ve svých 65 letech tak odešel na odpočinek, který trval pouhý rok. V roce 1937 se totiž společně se sbormistrem A. Nejtkem podílí na vedení sboru v chrámu Panny Marie Královny míru ve Lhotce u Prahy, kde též vypomáhal jako varhaník. Pro tento kostel složil píseň Královno míru.
Vojtěch Adalbert Říhovský vystupoval pod pseudonymem V. Ř. Dubský. Nejvýznamnější jsou jeho chrámové skladby, které jsou uváděny dodnes. Zkomponoval za celý svůj život 27 mší s latinským textem, například: Missa Loretta, op. 3, Missa Jubilaei Silemnis, op. 33, Missa Pastoralis, op. 48, Missa Sanctae Ludmilae, op. 68, Missa B. Mariae de Lourdes, op. 92. Mimo jiné složil deset českých mší, pět requiem, Te Deum, zhruba padesát graduale a mnoho dalších.
Kromě chrámové hudby komponoval hudbu pro klavír, varhany, housle a malé komorní soubory, například: Dětským srdéčkům (Lidové písně a říkadla pro klavír v snadném slohu), Pod vánočním stromkem (Pět snadných transkripcí na Vánoční písně pro klavír na dvě ruce).
Zemřel ve svých 79 letech 15. září 1950 v Praze, pochován je na Vinohradském hřbitově. Je věčnou škodou, že hudební archiv Říhovského a Jednoty cyrilské z kůru kostela sv. Ludmily byl bezdůvodně vyvezen do sběrného odpadu v devadesátých letech 20. století.
