„Na prvním koncertě v listopadu budeme se Slovenskou filharmonií a se Slovenským filharmonickým sborem premiérovat díla dvou slovenských skladatelů – Lukáše Borzíka a Ľuboše Bernátha – v rámci festivalu Nová slovenská hudba. Jsou to dvě vokálně-instrumentální díla pro velký orchestr a sbor. S Lukášem Borzíkem jsme už spolupracovali na několika projektech, těším se na to, protože jeho hudba je hloubavá, kontemplativní. Ľuboš Bernáth se také věnuje více duchovní tematice,“ říká Ondrej Olos.
Ľuboš Bernáth se v symfonii Via lucis nechal inspirovat novozákonními texty z mystické janovské tradice; úryvky z Evangelia podle Jana a Janova zjevení nechává zaznít v latině. Lukáš Borzík v symfonii Matka zhudebňuje text ve slovenštině, v sérii dvanácti modliteb k Marii za dvanáct ctností ticha.
„Dílo Matka, symfonii pro soprán, tenor, smíšený sbor a orchestr, ve které zhudebňuji dvanáct modliteb za ctnosti ticha, jsem začal psát v roce 2021. Silnou inspirací byla pro mě ikona Panny Marie, Matky ticha, a hloubka jednotlivých slov modliteb. Na ikoně je vyobrazena, cituji: ‚Maria, která si klade ukazováček na ústa, vyzývá především k tomu, abychom jiné nepomlouvali a abychom každému projevovali citlivost a lásku.‘ Ikonu zhotovila řeholní sestra z největšího benediktinského kláštera Mater Ecclesiae, který se nachází na malém ostrově San Giulio na jezeře Orta (Itálie). Sestru o to požádal kapucínský kněz, bratr Emiliano, který se věnuje přivádění lidí k duchovnímu tichu. Ikona je umístěna v kapucínském klášteře v italském městě Penne. Její kopie byla v roce 2015 darována papeži Františkovi. Ikona oslovila papeže natolik, že ji nechal pověsit vedle hlavního vchodu do Apoštolského paláce, kterým prochází každý, kdo ho chce navštívit. O rok později papež žehná původní ikoně Panny Marie, Matky ticha, a na zadní stranu dává napsat zlatým perem: ,Neubližuj nikomu svými ústy‘,“ říká o novém díle skladatel Lukáš Borzík.
„Symfonie č. 2 ‚Via lucis‘ pro smíšený sbor a orchestr byla dokončena v létě roku 2020. Po dopsání jsem ji věnoval mému milému kolegovi Ladislavu Kačicovi k jeho sedmdesátým narozeninám a je mi nesmírně líto, že se premiéry už, bohužel, nedožil. Právě druhá symfonie otevírá mou novou koncepci jakýchsi velkých duchovních kantát – symfonií, ve kterých jednu z důležitých úloh sehrává sakrální text, duchovní slovo, jehož úloha je i v tomto případě svěřena velkému smíšenému sboru. Na tuto tradici jsem následně navázal i v dalších symfoniích č. 3 a č. 4. Symfonie č. 2 má podtitul Via lucis, tedy v překladu cesta světla, a má tři části s jednotlivými názvy: In principio erat Verbum, která přináší a následně zpracovává úryvky z Janova evangelia (Jan 1, 1-5, Jan 3, 19-21, Jan 5, 35, Jan 9, 5 a Jan 12, 46), O nata lux de lumine, která vychází ze stejnojmenného večerního hymnu využívaného na svátek Proměnění Páně, a Et habebat in dexterra manusua, která zpracovává úryvky ze Zjevení sv. Jana (Jan 22, 3-5, Jan 21, 10, Jan 21, 22-25 a Jan 8, 12). Základním ideovým obloukem, který má zvýraznit základní pointu celého díla, je výzva k následování světla, vnitřní prosba a apel autora k návratu k archetypálnímu odkazu humanismu mezi lidmi, návratu k dialogu a pokojnému soužití, šíření dobra a lásky. Právě proto vnímám toto dílo jako svou naléhavou vnitřní modlitbu, ve které prosím o pokoj, dobro a mír mezi lidmi symbolicky – cestou, která následuje Světlo,“ představil své dílo Ľuboš Bernáth.
Sledujeme současnou architekturu, literaturu, výtvarné umění. Dotkněme se i současné hudby prostřednictvím dvou premiér skladatelů střední generace. Oba sáhli po duchovní tematice, kterou vyjádřili vlastním hudebním jazykem.
