Smutním, že v Ostravě jsem už zazpívala své poslední představení

  1. 1
  2. 2

Bylo vždycky příjemné zpívat na ostravském jevišti, se všemi kolegy byla opravdu radost spolupracovat. Není tu žádné zbytečné napětí nebo nervozita, právě naopak. Panuje tu pozitivní naladění, nádherná a klidná atmosféra, která je pro práci důležitá.

Dovolte ještě malé ohlédnutí. Kdy vám bylo jasné, že máte talent a dáte se na pěveckou dráhu?

Maminka mě k umění směřovala odmala, už ve čtyřech letech jsem začala s baletem. Pak na základní škole jsem se dala na sportovní gymnastiku a poté ji vyměnila za gymnastiku uměleckou. Později jsem se zajímala o latinskoamerické a standardní tance, chodila jsem do taneční školy a začala trénovat. Mezitím jsem si zamilovala hudbu a chtěla jsem hrát na klavír. Vzpomínám, že asi v šesté nebo sedmé třídě jsme se scházely s kamarádkou, oblékaly jsme si dlouhé šaty nebo noční košile našich maminek, začaly jsme si vymýšlet melodie a texty a imitovat operní pěvkyně. (smích) Myslím, že právě tehdy přišlo nejsilnější přání zpívat, které přebilo všechny ostatní zájmy, a já s konečnou platností sdělila rodičům, že chci být zpěvačkou. Vzali mě do hudební školy k jednomu pedagogovi, ten mi řekl, že mám pěkný a zajímavý hlas a mám se opravdu seriózně věnovat zpěvu, že pro mě vidí dobrou budoucnost. A tak to začalo… (smích)

Jakého úspěchu ve své dosavadní kariéře si sama nejvíc ceníte?

Úspěch je široký pojem. Pro mě je úspěchem možná každé představení. Když cítím, že jsem zapůsobila na lidi, přenesla na ně emoce své hrdinky, potěšila svým zpěvem. A když je publikum u vytržení a obdaruje vás bouřlivým potleskem, nezáleží kde a na kterém podiu stojíte… V té chvíli mě ovládá úžasný pocit, člověk se cítí doopravdy naplněn. Samozřejmě si nesmírně vážím titulu „Komorní pěvkyně“ v Německu. To byla velká událost v mé kariéře, která je pro mě ohromnou ctí a nejvyšším vyznamenáním mého umění.

Čím teď pracovně nejintenzívněji žijete a co vás čeká v příští sezoně?

V této chvíli pročítám nové party, které mám v příští sezoně zpívat v Anhaltisches Theater Dessau. Je to třeba role Senty v Bludném Holanďanovi Richarda Wagnera nebo Santuzza v Mascagniho Sedláku kavalírovi. Budu vystupovat také ve velmi málo známé italské veristické opeře Santa Lucia. V Theater Chemnitz jsem angažována do role Lízy v Čajkovského Pikové dámě, kterou budu také zpívat poprvé. Kromě toho si teď v květnu v Národní opeře v Sofii ráda osvěžím Brünnhildu v Prstenu Nibelungů. V létě mě v Sofii čeká ještě letní festival a na něm role Abigaille a Turandot.

Uvidíme vás příští rok i u nás? Plánujete nějakou další spolupráci s českými divadly?

Naplánováno zatím nic nemám, ale samozřejmě se těším, že budu moci znovu vystoupit také před českým publikem.

Za čtenáře Opery Plus děkuji za odpovědi.

 

Vizitka

Iordanka Derilova (zdroj webové stránky umělkyně)
Iordanka Derilova (zdroj webové stránky umělkyně)

Bulharská sopranistka Jordanka Derilova absolvovala Vysokou hudební školu Lubomira Pipkova a Hudební akademii Panča Vladigerova v Sofii. Ve studiu zpěvu se dále zdokonalovala na Akademii Borise Christoffa v Římě pod vedením Aleksandriny Milchevy. Debutovala v operním domě v Burgasu jako Alžběta ve Verdiho Donu Carlosovi. V roce 1996 byla ve stálém angažmá ve Staré Zagoře, kde zpívala například Mimi (Puccini — Bohéma), Amélii (Verdi — Maškarní ples) nebo Fiordiligi (Mozart — Così fan tutte). V letech 1997—1998 hostovala v Národní opeře v Sofii (Alžběta, Amélie). V roce 1998 získala stálé angažmá ve Státní opeře Praha, kde zpívala stěžejní role — Abigaille (Verdi — Nabucco), Leonoru (Verdi — Trubadúr), Aidu, Amélii (Verdi — Maškarní ples), Alžbětu (Verdi — Don Carlos), Tosku, Turandot, Cio-Cio-San (Puccini — Madama Butterfly) ad. V roce 2001 absolvovala se Státní operou Praha turné po Japonsku v roli Aidy po boku Josého Cury v roli Radama.

V roce 2003 nastoupila do stálého angažmá v Anhaltisches Theater Dessau a o tři roky později byla za roli Isoldy (Wagner — Tristan a Isolda) v tamější inscenaci nominována na titul Pěvec roku časopisu Opernwelt. V roce 2005 se stala laureátkou soutěže Vissi d’Arte v italském Salernu, obdržela divadelní cenu Theo v kategorii Nejlepší pěvec a byla nominována na prestižní Cenu Thálie za titulní roli v Pucciniho Tosce. V roce 2009 byla Iordanka Derilova vyznamenána čestným titulem Komorní pěvkyně. Spolupracuje s operními scénami v Itálii, Švýcarsku a Německu, v Rakousku opakovaně vystupovala na letních festivalech v St. Margarethen, Gars am Kamp a Grazu. Jako Straussova Elektra hostovala v Královské opeře ve Stockholmu a v Teatro Massimo Bellini v Catanii na Sicílii, jako Ortrud (Wagner — Lohengrin) se představila v Dortmundu a jako Brünnhilde (Wagner — Soumrak bohů) v Národní opeře v Sofii.
(Zdroj: ndm.cz)

www.derilova.com

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat