V Rakousku žijící český skladatel, který absolvoval Pražskou konzervatoř a Univerzitu hudebních a dramatických umění ve Vídni, získal renomé jako autor oper i instrumentálních děl. Od roku 2012 je členem divadelní a performativní skupiny Schallundrauch Agency. Působí v ní nejen jako skladatel, ale též hudební režisér, performer, režisér a divadelní pedagog. Také je lektorem, vyučuje na skladatelských kurzech a angažuje se v Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu. V dnes uváděné skladbě zhudebnil erotickou poezii ze sbírky Parnasse. Šimon Voseček sbírku charakterizuje jako nápadně otevřenou a realistickou, někdy až brutálně nemilosrdnou, ale také moderní. Skladatelem vybrané texty pokrývají široké spektrum aktivit a pojmů, které se neliší od současnosti. Patří k nim láska, touha, nevěra, homosexualita, impotence a podobně. Hudebně využívá Voseček toho, že expresivní „problematická“ slova byla v původním vydání nahrazena tečkami. V kompozici připomínají hlasité zvukové efekty současnou praxi v médiích, kde jsou taková slova nahrazena pípáním.
Kompozice monumentální krásy, to je Brucknerova „Romantická“. Autor ji složil v roce 1874, ale vracel se k ní ještě řadu dalších let a opakovaně ji přepracovával. Prvního provedení se ve Vídni ujal Hans Richter teprve v únoru 1881, česká premiéra se uskutečnila v Brně v dubnu 1893. Tématy laděnými baladicky, lovecky i hymnicky dílo tónomalebně vyjadřuje přírodní romantiku až k hrdinskému finále. Čtvrtá symfonie se stala Brucknerovou nejpopulárnější skladbou.
