V současné době podle Martina Krupauera IPR dokončuje studii proveditelnosti a další dokumenty. „Snažíme se, abychom vše měli pohromadě do konce tohoto měsíce. Do zastupitelstva bychom s tím rádi šli v únoru,“ řekl. Právě to je jednou z podmínek vypsání architektonické soutěže.
Do konce února by pak podle prezentace promítané na jednání výboru měla být mimo jiné vyhodnocena zmíněná analýza či rozhodnuto o využití a provozních parametrech budovy. Teprve poté bude zřejmé, zda se příprava stavby posune do další fáze, kdy bude vznikat projektová dokumentace. To zabere asi 4,5 roku včetně zmíněné architektonické soutěže.
Kromě samotného projektu bude do budoucna třeba podle manažerů vyřešit řadu problémů. Mezi nimi je například dopravní studie okolí Hlávkova mostu, podjezd pod železniční tratí, podoba křižovatky Antonínské a Bubenské ulice nebo protipovodňová ochrana. Dalším problémem je ochranné pásmo podzemního krytu u stanice metra C Vltavská. „Pokud se s tím něco neudělá, tak tam nelze nic stavět,“ řekl Krupauer.
Pražští zastupitelé loni na podzim schválili pořízení změny územního plánu, která má stavbu umožnit. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. K přípravě stavby existuje komise rady hlavního města, které předsedá Krupauer.
Diskuse o stavbě velkého koncertního sálu v Praze se vedou desítky let. Nejvíce se řešilo vhodné místo. Sál mohl v 90. letech vzniknout na Letné – na místě, kde se uvažovalo také o výstavbě Národní knihovny podle návrhu architekta Jana Kaplického. Japonští investoři chtěli stavbu věnovat České filharmonii ke 100. výročí. Tehdejší ministr kultury Milan Uhde a primátor Milan Kondr jejich nabídku odmítli.
