Stále aktuální odkaz Franze Kafky ve Studiu ALTA

V holešovickém Studiu ALTA, vedeném již několik úspěšných sezon slovenskou tanečnicí a schopnou manažerkou Lucií Kašiarovou, se pravidelně prezentují díla na rozhraní tance a divadla, fyzického divadla a všech možných alternativ tanečního umění.
Kafka.Dreaming (zdroj altart.cz / foto Mária Švarbová)

Kafka.Dreaming alebo o čem snívám, keď snívám o tom, že se jako chrobák mením na Kafku?

V pražské premiéře se představila dvojice slovenských umělců, herců, performerů, Tomáše Procházky a Petera Tilajčíka s projektem Kafka.Dreaming. Původní premiéra se konala 5. prosince 2015 v Bratislavě.

Na vymezeném místě scény jsou seshora rozvěšené košile, kalhoty, prádlo. Jsme doma u Kafků? Je potřeba velmi intenzivně vnímat detaily: na židli pod schnoucím prádlem sedí podivná stvůra, muž částečně proměněný v nepříjemný hmyz (Peter Tilajčík). Po zemi rozlité mléko, tekutiny, rozkousaná jablka. Oba aktéři jsou zpočátku zamaskováni, obličeje mají stažené do nepopsatelné zrůdy.

Druhý vůdčí typ v roli komentátora, Kafkova otce Tomáš Procházka inscenuje situace, které přímo vychází ze slavné Kafkovy povídky Proměna a následně z Dopisu otci. Obě díla patří k přelomovým v jeho tvorbě. Ve zbytečně dlouhé expozici věší inscenátor fotografie různých politicky významných osobností nejen první republiky. Vidíme tam fotoportréty v podivné společnosti – jako třeba Tomáš Garrigue Masaryk, Klement Gottwald, Václav Havel. Režisér Procházka prezentuje a vedle sebe staví biskupy i komunisty, novodobé kapitalisty i různá budižkničemu. Opět pak i tváře současné politiky slovenské i české, pro někoho byl či je někdo z nich „tatíčkem národa“ nebo myšlenkovým vůdcem té které doby a rozličné společenské úrovně. V tomto směru je to podobenství vskutku „kafkovské“. Těžko by s nimi Franz Kafka asi rozmlouval. A už vůbec by si s nimi nerozuměl. Poukázání na ně je však obrazotvorné, bohužel v krátkém hodinovém představení v mnohém nedotažené a poněkud laciné.

Slavný a nikdy za života Franze Kafky nevydaný Der Brief an den Vater (Dopis otci) je největší inspirací pro následný scénosled a detailní, velmi emotivní situace. Oba performeři pracují se scénicky limitovaným prostorem, s rekvizitami, které symbolikou připomínají dramatické situace (jablka hází Kafkův otec po synovi, plátky chleba na sebe absurdně lepí postava Franze Kafky – hmyzu z Proměny).

Dvojice aktérů spoluvytváří expresivní silnou atmosféru. Pohybově je nejvěrohodnější Peter Tilajčík, již proměněný v chrobáka, mouchu, hmyz. I když je ze začátku pouze přilepen na židli, jeho pohybově sporé sdělení je velmi autentické, plné energie a vnitřního soustředění. Následně se situace mění. Oba aktéři změní podivné absurdní bytí. Postava otce se rozmělňuje a rozpadá do beztvaré hmoty. Naopak Peter Tilajčík si obléká sako a snad se zosobňuje s postavou Franze Kafky samotného.

Zpracované téma má dobře našlápnuto. Chybí mu však širší rozsah dramatického i scénického zpracování i rozvíjení pohybového slovníku. Texty čteného Dopisu otci v nahrávce se překrývají s torzem dalších textů Kafkových povídek. Pro diváky je to však dobrá výzva – připomenout si opět absurdity existenciálního bytí a nebytí a často marného lidského snažení a počínání.


Hodnocení autorky recenze: 70%

Kafka.Dreaming
Koncept a režie: Tomáš Procházka
Překlad: Perla Bžochová
Scénografie: Zuzana Hudáková a Martina Širáňová
Hudba: Andrea Bučko
Produkce: Lubica Drangová (Mladý pes n.o.)
Světelný design a zvuk: Slavomír Šmálik
Premiéra 5. prosince 2015 Ateliér Časopriestor Cvernovka Bratislava
(psáno z reprízy 28. 1. 2017 Studio ALTA Praha)

Hrají – Tomáš Procházka, Peter Tilajčík

www.altart.cz

Reklama

Hodnocení

Vaše hodnocení - Kafka.Dreaming -Procházka (Studio ALTA Praha 2017)

[Celkem: 1    Průměr: 3/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na