Gustav Mahler začal psát Písně potulného tovaryše koncem roku 1883 na základě své vlastní poezie. Podnětem ke vzniku díla byla nešťastná láska mladého dirigenta Mahlera ke zpěvačce Johanně Richterové. Dílo je cyklem čtyř hluboce procítěných, intimních orchestrálních písní v podání barytonisty Aleše Jenise. Své dojmy z Mahlerovy hudby a slov popisuje zpěvák následovně: „Jen srdce naplněné upřímnou a opětovanou láskou je schopno vnímat a těšit se z krásy světa. Pokud člověk necítí lásku, necítí se milován, nemůže žít plný a naplněný život.“
Cyklus Eugena Suchoně Horalská suita přináší mimohudební obsah a vedle lidové hudby evokuje barevné zvuky přírody, hor a lesů. Schumannova Symfonie č. 2 C dur je rovněž dílem s velkým citovým rozsahem. Způsobem zpracování hudebního materiálu volně navazuje na Beethovenovy symfonie. Povolená kapacita koncertu je pět set míst.
