Státní filharmonie Košice uvede tři premiéry v bazénu

Osmnáctý ročník festivalu současného umění Ars Nova přináší kromě klasického repertoáru i signály současnosti. Ars Nova je prostorem pro inovativní a experimentální přístupy, pro novou a objevnou “zvukomalbu” dneška, ale také pro její hlubší pochopení a reflexi v mezinárodním měřítku. Prezentací kvalitní soudobé hudby ve spojení s mnoha vzdělávacími aktivitami chce festival vytvořit potřebný prostor pro budování a rozvoj publika a citlivější vnímání dnešní doby. Festival Ars Nova je ochutnávkou nových, netradičních zvuků a zároveň nahlédnutím do kuchyně současných skladatelů. Rozvíjí tak současné hudební myšlení a komunikaci v mezinárodním prostoru.

Koncert je však nejen součástí festivalu ARS NOVA, ale také festivalu Art & Tech Days, který pořádá nezisková organizace Creative Industry Košice. Spojení klasické hudby a vizuální performance ukáže, jak mohou digitální technologie umocnit umělecký zážitek. Státní filharmonií Košice a umělec Boris Vitázek v rámci Art & Tech Days připravili audiovizuální představení, které propojuje tvorbu napříč uměleckými obory. CIKE spolu se svými partnery přiváží do Košic dílo vytvořené speciálně pro pátý ročník festivalu Art & Tech Days na téma Lidská odpovědnost.

Sám Boris Vitázek prozrazuje, o čem projekce bude a jak takové dílo vlastně vzniká: “Při své práci s filharmonií se vždy držím dvou hlavních směrů. Tématu festivalu – lidské odpovědnosti a playlistu koncertu. Při své tvorbě vždy hledám způsoby, jak ve svých kompozicích zobrazit odpovědnost a moc, kterou lidé drží ve svých rukou. Proto se vizuály zaměří na ruce, jejich interakci s prostředím a různé nástroje, které lidé vynalézají a používají.”

Hudební dramaturgii připravil slovenský skladatel a dirigent Marián Lejava. Vybral šest skladeb, z nichž tři budou světové premiéry – dvě světové a jedna slovenská. Více vysvětluje v krátkém rozhovoru.

V Košicích uvedete premiéru díla Birds and Fishes. Jak vzniklo?
Birds and Fishes (Tableau I) je inspirována dřevorytem M. C. Eschera Nebe a voda a v podstatě volně přenáší princip vizuální stránky do hudebního jazyka. Jedná se o symfonický obraz, respektive “báseň”, tedy skladbu, která zobrazuje předlohu – v tomto případě předlohu vizuální. Po úvodním doznívání akordu z The Unanswered Question Charlese Ivese, který předchází mé skladbě (přímo komponované spojení podle dramaturgie koncertu), se probudí vodní dravec a vyplaší hejno ryb, které se rozprchnou do všech stran. Promění se v ptáky, ti se následně vylíhnou a hlasitě “diskutují”. V určitém okamžiku ptáci a ryby splývají, jako na Escherově dřevorytu, a stanou se vzájemnými odrazy. Dravec se znovu objeví a obě skupiny se dají do pohybu. Postupně však mizí ze zorného pole a rozplývají se v akordech “zpěvu” svých dvou přirozených prostředí, která jsou rovněž v symetrii: vzduchu (nebe) a vody (moře). Skladba končí harmonickou kadencí, která připravuje možný návrat úvodního akordu, díky čemuž by skladba mohla znít jako nekonečná smyčka.

Poprvé bude také uvedena skladba Banshee, jaký je její příběh?
Banshee skladatele Pascala Manoliose vznikla v posledním období jeho života. Jedná se o krátkou symfonickou báseň zobrazující lkající vílu známou z irského folklóru. Skladatel do partitury vepsal citát z J. L. Borgese: “Zdá se, že ji nikdo neviděl; není to ani tak zjevení, jako spíš nářek, který děsí…. Pod okny domu oznamuje smrt člena rodiny… Patří k vílám a ty její nářek nazývají kvílením.”

Metakosmos bude na Slovensku uveden poprvé. Bylo vaším záměrem premiérovat několik děl najednou?
Premiéry jsou neoddělitelnou součástí mého uměleckého profilu a mám jich na kontě více než 120. Je pro mě přirozené uvádět do života nová díla a přináší mi to obrovskou radost. Je důležité si uvědomit, že každé dílo, dokonce i to, které dnes kvůli jeho popularitě omíláme do omrzení a které tak brání uvádění jeho “bratrů” a “sester”, bylo někdy uvedeno poprvé, a když si sundáme růžové brýle, zjistíme, že mnohá dnes již klasická díla a jejich geniální autoři byli vypískáni a tato díla zapomenuta, často na mnoho desetiletí. Klíčem je hrát hudbu. Jakýkoli druh. Teprve čas prověří a oddělí kvalitu a mistrovství od módy a lajdáctví. A na závěr uvedu jednoduchou logickou rovnici: kdybychom nehráli premiéry, nehráli bychom dnes vůbec nic. Žádný Mozart, Beethoven, Čajkovskij nebo Puccini…