Jiří Houdek zastává post 1. trumpetisty Symfonického orchestru Českého rozhlasu a na stejné pozici působí také v orchestru Národního divadla v Praze. Je pravidelným hostem Seoul Philharmonic Orchestra a orchestru Solistes Européens Luxembourg. V Košicích se představí v Hummelově Koncertu pro trubku a orchestr Es dur.
Laureát prestižní britské dirigentské soutěže Donatella Flick LSO Conducting Competition Jiří Habart patří k nejmladší generaci českých dirigentů. Působí jako dirigent operního souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. V letošní sezoně ho čeká několik debutů na mezinárodních festivalech, například Pražské jaro.
„Na našem koncertě se posluchači setkají se třemi zcela odlišnými díly z období, kterému dnes říkáme klasicismus,“ říká dirigent večera Jiří Habart. „Nejstarší a vlastně jedinou ryze klasicistní symfonií bude Mozartova Pražská symfonie, v jejíž první větě napsal skladatel snad nejdelší a nejpropracovanější pomalý úvod ve své symfonické tvorbě. Zajímavé na této symfonii je také to, že postrádá na svou dobu oblíbený menuet, a má tak pouze tři věty.“ Mozartova Symfonie D dur byla poprvé provedena v Praze, odtud její název Pražská symfonie. Byla zde přijata s mimořádným nadšením. Mozart byl v té době na vrcholu svých sil.
V roce 1804 byl Beethoven pověřen napsáním hudby ke Goethově tragédii Egmont. Beethoven byl obdivovatelem talentu velkého německého básníka a také obsah tragédie u něj našel živou odezvu. Nejslavnější částí celého díla se stala jeho předehra v hrdinské tónině f moll, pravá symfonická báseň ilustrující hrdou postavu bohatýra, který bojuje a umírá za svobodu svého národa. Jiří Habart k tomu dodává: „Beethovenův Egmont je typickým příkladem skladatelovy odvahy vyjádřit hudbou lidskou sílu a pravdu bez jakýchkoli zábran, a bude tak naprostým protikladem jemného, galantního Mozarta.“
Koncert pro trubku a orchestr Es dur Johanna Nepomuka Hummela byl napsán v roce 1803 pro vídeňského trumpetistu Antona Weidengera. Ačkoli nese typické prvky klasicismu, využívá také náznaky období romantismu v častém používání barevných figurálních prvků a zvukových efektů. „Tak i Hummel, ačkoli se ve svém koncertě pro trubku silně inspiroval Mozartem, dokázal zejména ve druhé volné větě tohoto koncertu vytvořit něco tak krásného, že se už dávno spolu s Beethovenem ocitáme jednou nohou v romantismu. Všichni se na vás s orchestrem těšíme, nenechte si ujít náš výlet do klasicismu,“ zve Jiří Habart.
Akci bude předcházet v 10:00 hodin veřejná generální zkouška a v 18:00 hodin setkání s lektorem dramaturgie Petrem Katinem a hosty.
