Koncert s podtitulem Slovensko-maďarský večer povede špičkový dirigent Zsolt Nagy. Na svém kontě má více než osm set premiér, řadu oceněných nahrávek a se Státní filharmonií Košice uvede tři stylově odlišné skladby. Maďarský umělec se však odkazuje na několik souvislostí – mimo jiné na lásku k lidové hudbě, která se odráží v partiturách trojice skladatelů. Symfonické minuty Ernö Dohnányiho jsou inspirovány maďarským folklórem a skrývají v sobě humor i invenci. Podle Nagyho toto dílo slibuje posluchačům čistý požitek a pro hudebníky bude technickou výzvou. Dohnányi totiž spojuje hudební tradice tří století v jiskřivém virtuózním zpracování. Definitivní podoba díla byla poprvé provedena v roce 1934 pod taktovkou Ľudovíta Rajtera.
Na programu je také netradiční dvouvětý Koncert pro housle a orchestr č. 1, který Béla Bartók věnoval houslistce Stefi Geyer. Smutné téma první části představuje neopětovanou lásku maďarského skladatele, po níž následuje živá a hravá druhá část. Návštěvníci se mohou těšit na provedení Tanji Becker-Bender s příslibem autentičnosti. Němka s českými kořeny našla mnoho inspirací v New Yorku během studií u György Sándora, žáka samotného Bartóka i Zoltána Kodályho.
Slovensko-maďarský večer uzavře skladba Dolu Váhom, v níž Alexander Moyzes vyjádřil svůj obdiv ke slovenské přírodě. „Dílo sleduje tok řeky Váh s prvky pozdního romantismu, který neodmyslitelně připomíná Smetanovu Vltavu. Měl bych zmínit, že Bartók ve svých pěti nebo šesti letech zkomponoval skladbu pro klavír s názvem Tok Dunaje,“ říká Nagy a dodává, že skladatele čtvrtečního večera spojují i další vazby z minulosti – Dohnányi se narodil v Bratislavě, Bartók v tomto městě chodil na gymnázium, kde byl Dohnányiho otec ředitelem. „A přestože Moyzes přišel o generaci později, v Bratislavě absorboval vysokou hudební kulturu a po studiích v Praze se stal významnou osobností bratislavského uměleckého života a vybudoval si pedagogickou kariéru,“ uzavírá Nagy.
