Sté výročí popularizátora staré hudby Milana Munclingera

redakce, 02.07.2023 12:43

Zítra, 3. července 2023, si připomeneme 100. výročí narození československého flétnisty, dirigenta, skladatele, publicisty a muzikologa Milana Munclingera.

Raná léta

Milan Munclinger se narodil v Košicích 3. července 1923 do všestranně umělecké rodiny. Jeho otcem byl basbarytonista a operní režisér Josef František Munclinger, jeho matkou byla polská herečka Janina Munclingerová (roz. Adamówna), která spoluzaložila Slovenské národní divadlo. Strýc Tibor Honty byl známým československým fotografem.

Hudební studia započal Munclinger na Pražské konzervatoři. Dále pokračoval na Akademii múzických umění, kde studoval hru na flétnu, dirigování a skladbu. Souběžně studoval na pražské Karlově univerzitě hudební vědu, estetiku, filozofii a orientalistiku.

Spolupráce s Václavem Talichem

V letech 1946–1948 působil Munclinger jako asistent jednoho z nejvýznamnějších českých dirigentů 20. století, Václava Talicha, v Českém komorním orchestru. Tehdy ho pohltilo studium staré hudby a její historicky poučené interpretace.

Se svou ženou, cembalistkou Viktorií Švihlíkovou, založil v roce 1951 komorní soubor Ars rediviva. O tři roky později soubor zahájil svůj abonentní cyklus. Ars rediviva v čele s Munclingerem byl jeden z prvních souborů v poválečné Evropě, který se zabýval barokní hudbou a otázkami její historicky poučené interpretace. Sehrál tak významnou roli při znovuobjevování barokní hudby, především v té době neznámých autorů.

Po rozpadu Českého komorního orchestru navázal soubor Ars rediviva na komorní koncerty nastudované Václavem Talichem, který v letech 1951–1956 působil jako umělecký poradce souboru. Na těchto koncertech spolupracovali například houslista Alexandr Plocek, violoncellista Josef Šimandl, hobojista František Hanták a flétnista Géza Novák.

Spolupráce s Jean-Pierrem Rampalem

Munclingerovým celoživotním přítelem a kolegou byl jeden z nejvýznamnějších flétnistů 20. století, Jean-Pierre Rampal. Se souborem Ars rediviva natočil nespočet významných nahrávek pro české i zahraniční gramofonové společnosti, rozhlas a televizi.

Munclinger s Rampalem natočili v roce 1955 společně s Pražským komorním orchestrem a sólisty Ars rediviva v rámci edice Musica antiqua bohemica Flétnový koncert e moll klasicistního skladatele Františka Bendy. Tato edice, obsahující taktéž Flétnový koncert D dur českého barokního skladatele Františka Xavera Richtera, získala Grand Prix du disque (Académie Charles-Cros).

Rampal napsal knihu Musique, ma vie (vydaná 1. dubna 1994), ve které na Munclingera vzpomíná a jeho památce věnoval svou interpretaci hudby Carla Philippa Emanuela Bacha.

Od baroka po současnost

Kromě zaměření na barokní hudbu se Munclinger věnoval i jazzové improvizaci. Do naší země přivedl moderní autory, například francouzského skladatele André Joliveta, který se zajímal o akustiku, atonalní hudbu, stejně jako o starověké i moderní hudební vlivy, zejména na nástroje používané ve starověku. Komponoval v široké škále forem pro mnoho různých typů souborů.

Munclinger také spoluzaložil Společnost pro starou hudbu, díky které přicestovali do Československa významní umělci například z tehdejšího Západu. Dále založil soubory Munclingerovo dechové kvarteto a Aulos. Jako dirigent spolupracoval mimo jiné s Orchestrem československého rozhlasu, Pražským komorním orchestrem, Komorním orchestrem Bohuslava Martinů a Musici de Praga.

Pedagogika

V Československu, Německu, Rakousku a Francii vystupoval Munclinger na sympóziích, kde se věnoval editaci a interpretaci předklasických skladeb. Zasedal v porotách interpretačních soutěží, kupříkladu Concours de flûte Jean-Pierre Rampal v Paříži. V Bayreuthu působil jako lektor interpretačních kurzů.

Vyučoval na Académie Internationale d’Été Jean-Pierre Rampala v Nice a na Pražské konzervatoři. Spoluzaložil také nestátní neziskovou organizaci pod názvem Hudební mládež, která sdružuje mladé lidi do 29 let se zájmem o hudbu, divadlo, tanec, film a výtvarné umění.

Publicistika

Munclinger přeložil několik pramenů o historicky poučené interpretaci. Například spolu s Danou Šetkovou přeložili jako první knihu The Interpretation of the Music of the 17th and 18th Centuries Revealed by Contemporary Evidence jednoho z prvních průkopníků historické interpretační praxe, hudebníka a výrobce nástrojů Eugèna Arnolda Dolmetsche.

Pracoval jako editor pro hudební nakladatelství Supraphon, Bärenreiter Kassel a IMC New York. Na Munclingera, Talicha, soubor Ars redivia a Český komorní orchestr vzpomíná ve své knize Z Herálce do Šangrilá a zase nazpátek violoncellista František Sláma