Strhující italský večer na Letních slavnostech staré hudby byl mimořádným zážitkem

Michele Pasotti, který se svým souborem La Fonte Musica vystoupil v Praze poprvé, je velkým odborníkem na hudbu italského trecenta a quattrocenta, šíří svého záběru je navíc vskutku „renesanční“ osobností. Působí jako loutnista či kytarista, dirigent a pedagog a věnuje se muzikologické činnosti. Vystudoval však též filosofii (svá studia zakončil prací o Martinu Heideggerovi). Do Prahy přivezl program ze skladeb Johannese Ciconii (ca 1370–1412), rodáka z Liège (Lutychu), který se ovšem usídlil v Itálii, nejprve v Římě, poté v Pavii, a nakonec v Padově, kde byl angažován jako custos (úředník) a cantor v katedrále Nanebevzetí Panny Marie.

Příležitostí slyšet u nás ve špičkovém provedení tuto hudbu přechodného období mezi středověkem a renesancí je u nás pomálu. Své zásluhy tu ovšem mají právě Letní slavnosti staré hudby, které v roce 2013 hostily norský vokálně-instrumentální soubor Currentes s programem Ciconiova současníka Antonia Zacary de Teramo. Právě velmi zdařilý komplet skladeb tohoto autora je i posledním nahrávacím projektem ansámblu La Fonte Musica.

Program koncertu obsahoval kompozice z různých období Ciconiova života, často na holdovací či milostné texty. Nechyběly ani čistě instrumentální kompozice anonymních autorů, v podání uměleckého vedoucího souboru jako loutnisty a hráče na fidulu Teodora Baù. Fakt, že duchovní hudební tvorba, a to i k liturgickému užití (zazněla mimo jiné dvě Gloria a jedno Credo), se v této době přibližovala tvorbě profánní, byl až v překvapující míře patrný i z provedení, které navozovalo dojem až jakési nevázanosti. Michel Pasotti však zjevně ví, co dělá, když k duchovní i světské hudbě přistupuje interpretačně obdobně, respektive s podobně intenzivním emotivním nábojem. Ostatně právě v průběhu 15. století a dále v 16. století se rozvinula tvorba „parodických“ mší, přiznaně zpracovávajících motivy z jiných, i světských skladeb.

Umělci dokázali posluchače neustále překvapovat. Celý program, spojený do větších celků, byl mimořádně poutavý. Kromě dvou instrumentalistů se představili tři pěvci, respektive převážně pěvkyně. Byly to sopranistky Alena Dantcheva a Francesca Cassinari, hlavním vokálním protagonistou večera však byl tenorista Gianluca Ferrarini. Tento zajímavý umělec spolupracuje například se souborem Concerto Italiano Rinalda Alessandriniho, ve starším repertoáru pak s ansámblem Mala Punica pod vedením Pedra Memelsdorffa (kde rovněž působí třeba známá česká pěvkyně Markéta Cukrová). Zaujal až rtuťovitou výrazovostí projevu, tvárností svého dobře ovládaného hlasu i charakteristicky otevřenými, avšak kultivovaně znějícími italskými vokály.

Představil se i zcela sólově v sekvenci Ave stella matutina, kterou nezazpíval na pódiu, nýbrž částečně za zády diváků na kazatelně. Sólovým pěveckým kusem, tentokrát v podání Francesky Cassinari, byla ballata Con lagreme bagnandome (S tváří smáčenou slzami). Širší prostor celé lodi kostela sv. Martina ve zdi interpreti ještě využili v zajímavé, metrickým a tempovým rozvržením proměnlivé skladbě od Ciconiova současníka Mattea da Perugia Ave sancta mundi salus, která posloužila jako přídavek

Jestliže první koncert festivalu, na němž vystoupil německý Calmus Ensemble, nebyl ve všech ohledech úplně přesvědčivý, hned ten druhý byl až objevným mimořádným zážitkem, jakých ovšem již za více než dvacet ročníků Letní slavnosti staré hudby nabídly velkou řadu. Koncert nahrával Český rozhlas, takže nezůstane vyhrazen jen přítomným posluchačům.

Hodnocení autora recenze: 90%

Letní slavnosti staré hudby – La strada del cielo
22. července 2021, 20:00, Kostel sv. Martina ve zdi

Účinkující:
Michele Pasotti – loutna, umělecké vedení
Alena Dantcheva – soprán
Francesca Cassinari – soprán
Gianluca Ferrarini – tenor
Teodoro Baù – fidula

Program:
Johannes Ciconia: O virum omnimoda / O lux et decus / O beate Nicholae
Anonym: Alleluia Ego sum pastor bonus
Johannes Ciconia: O felix templum jubila
Anonym: Constantia
Johannes Ciconia: Gloria
Johannes Ciconia: Credo
Johannes Ciconia: Le ray au soleyl
Johannes Ciconia: Lizandra donna
Anonym: Lamento di Tristano
Johannes Ciconia: Noc lagreme bagnandome
Johannes Ciconia: Gli atti col dançar
Anonym: Viver ne puis
Johannes Ciconia: Per quella strada lactea
Johannes Ciconia: Gloria „Spiritus et alme“
Anonym: Ave stella matutina
Anonym: Bez označení (Codex Faenza, Fa 117, fol. 49v)
Johannes Ciconia: Venecie, mundi splendor
Johannes Ciconia: Petrum Marcellum venetum / O Petre, antistes inclite