Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě dnes otevřelo výstavu flašinetů, hracích hodin a dalších historických hracích skříněk. Stroje a strojky zapůjčené z deseti muzeí i od soukromých sběratelů dokumentují vývoj této oblasti hudby od osmnáctého století. Výstava nazvaná Svět mechanické hudby aneb Zlaté časy automatofonů v muzeu potrvá do 12. února.
„Návštěvníci se na výstavě seznámí s flašinety, které hrály na ulicích a vytvářely dobovou atmosféru a dnes se zase do ulic vracejí. Později, když se výroba profesionalizovala, začaly vznikat interiérové předměty, například hrací hodiny a další přístroje, které sloužily třeba v hostincích nebo tančírnách,“ řekl autor výstavy Patrik Pařízek. Na výstavě je zhruba pět desítek nejrůznějších exponátů.
Nechybějí přístroje, které pomáhaly při obživě žebrákům a válečným invalidům. „Byla to pro ně jediná příležitost, jak si vydělat nějaké peníze, když se vrátili z války se zraněním a nemohli pracovat. Od úřadů si mohli půjčit flašinet, obcházet s ním město a přivydělat si. Flašinety nosili na rameni, větší často vozili i na trakaři,“ popsal Pařízek.
Dnes se podle něj tato zábava vrací. „Je to takové retro. Je mnoho nadšenců, kteří flašinety sbírají, věnují se jim a jsou rádi, když můžou vyrazit někam do města a hrát na ně,“ dodal. První flašinety byly přitom doménou bohatých rodin, neboť to byl speciální a málo dostupný přístroj. Flašinety a hrací skříňky totiž umožňovaly muzicírovat i těm, kteří žádný hudební nástroj neovládali.
„Mezi nejzajímavější přístroje patří pianola. Je to skříňka, která se přistrkovala k pianu a dokázala pak za pomoci šlapání na pedály hrát na piano. To už byl opravdu velký kumšt, něco takového sestrojit,“ míní Pařízek. Jednoduché ovládání vyhovovalo i flašinetářům. Někteří svá vystoupení doplňovali i zpěvem, jiní prodejem drobností či textů písniček.
V tuzemsku výroba flašinetů podle Pařízka fakticky skončila nástupem komunistů v únoru 1948. „Flašinety byly znamením starých časů, monarchie. Nebylo úplně přijatelné, aby se někde objevovaly. Plno jich bylo demonstrativně zničeno. V zahraničí ale tradice funguje doteď. Moderní flašinety dokážou zastoupit třeba i kostelní varhany,“ uzavřel Pařízek.
