Francie, byť je z hlediska historie opery zemí významnou a utvářející, nemá zdaleka tak hustou síť operních divadel, jako například Itálie nebo Německo. Kromě Paříže patří mezi nejvýznamnější operní divadelní budovy Francie Grand Theatre v Lyonu. Postavil ho jeden z nejvýznamnějších francouzských architektů 18. století Jacques Germain Soufflot, jehož dílem je také třeba pařížský Panthéon. Lyonské divadlo, které spatřilo světlo světa v roce 1756, bylo jako stavba něčím, co by se dalo nazvat italskou architekturou přizpůsobenou francouzským poměrům.
Divadlo bylo s nějvětší pravděpodobností otevřeno operou Armida, ale v žádných dobových pramenech se nedochovalo, kdo byl autorem tohoto díla a jestli to vůbec byla opera. V divadle se hrálo až do roku 1827, kdy bylo strženo. Na místě původního divadla bylo v letech 1827 -1831 postaveno divadlo nové, které stojí dodnes. Architekty divadla byli Antoine-Marie Chenavard a Jean-Marie Pollet.
Budovu otevřel 1. července 1831 Francois Adrien Boieldieu a jeho Bílá paní. Jde o monumentální stavbu v romantickém stylu. V původní podobě byla obklopena ze všech stran stejně vysokými budovami a její krása tak zanikala. V roce 1983 po několik let trvající rozsáhlé rekonstrukci celé čtvrti, ve které se nachází, byl výhled na budovu divadla ze tří stran odkryt a stavba tak začala dýchat do prostoru. Vlastně jde o budovu zcela novou. Při rekonstrukci byla provedena odvážná střešní nástavba, která rozšířila zázemí a zkušební prostory divadla a vytvořila netradiční, k nebi otevřený studiový prostor. Při rekonstrukci také došlo k přestavbě původních interiérů.
Hlediště má kapacitu 1300 míst ve čtyřech pořadích. Interiér hlediště byl při rekonstrukci v roce 1983 úplně zmodernizován (viz foto) a je od původním stavu odlišný. Kromě běžného baletního a operního repertoáru, jež druhý nejprestižnější operní a baletní soubor ve Francii (po pařížské Národní francouzské opeře) v divadle během roku uvádí, se zde každým rokem v červnu konají velmi ojedinělé festivaly staré operní hudby, na kterých můžete objevit mnohé zapomenuté a často již nehrané kusy.
Operou v Lyonu jsme vlastně také zahájili část našeho seriálu věnovanou letním festivalovým kamenným scénám a divadlům.
