Když se letos na jaře ve věku nedožitých 94 let uzavřel život Sofie Gubajduliny, bylo zřejmé, že odešla jedna z nejzajímavějších hudebních osobností současnosti. Její tvorba se vyznačovala nejen dokonalou znalostí řemesla, nových kompozičních technik, ale také tradic, smyslu pro instrumentaci a pro práci se zvukem, a k tomu i duchovní hloubkou a vědomím služby. Inspirací k tentokrát uváděnému dílu z roku 1971 byla česká pohádka o školní křídě, která by ráda malovala sluníčko, cizí země, krásné zámky a moře, ale musí psát slova a čísla na tabuli. Kdo v tom chce vidět metaforu stesku nad ubíjenou kreativitou, určitě se nemýlí.
Mieczysław Weinberg je mezinárodním objevem posledních let a sólista Linus Roth věnuje jeho odkazu mimořádnou péči, takže lze očekávat, že Rothovo provedení skladatelova Houslového koncertu z roku 1959 bude pozoruhodnou záležitostí. Skladba prozrazuje, že Weinberg nebyl žádný avantgardista. Vždy zůstal jedinečně sám sebou, ale jeho hudební jazyk se inspiroval u Šostakoviče i u Mahlera a Bartóka, v židovských a polských lidových písních a v jidiš divadle, které tvořilo jeho svět v dětství.
Šestá symfonie je Čajkovského poslední dokončenou. Vznikla mezi únorem a koncem srpna 1893 a její první provedení dirigoval v Petrohradu sám autor. Setkalo se s poměrně vlažným přijetím publika i hudebníků. Druhé provedení pod taktovkou původem českého dirigenta Eduarda Nápravníka se konalo o tři týdny později, už po skladatelově smrti. Tentokrát byl úspěch nesporný; jako by publikum najednou prozřelo. Čajkovského poslední velké dílo se rozletělo po celém hudebním světě a brzy se stalo jednou z nejhranějších a nejvděčněji přijímaných skladeb světového orchestrálního repertoáru., což potvrzuje i dirigent koncertu Andris Poga: „V Praze se jedná o můj debut a jsem velmi šťastný, že jej prožiji se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu v krásné Dvořákově síni Rudolfina. Program je poměrně intenzivní a hluboký. Hudba Gubajduliny a Weinberga, kterou budeme hrát v první polovině, bude pro mnohé diváky pravděpodobně objevem. Čajkovského poslední symfonie, jeho „labutí píseň“, je naopak jedním z největších a nejoblíbenějších mistrovských děl a opravdu se na koncert těším!“
