Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zahájí 90. sezónu ve velkém stylu

„Devadesátou sezónu chceme zahájit ve velkém stylu. Osmá neboli Symfonie tisíců Gustava Mahlera přináší myšlenky o lásce, lidské duši a sebepoznání, se kterými do nového začátku chceme vkročit. Bude to krásný začátek,“ řekl Tomáš Brauner.

Oslavy 90 let vzniku Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK započaly open air koncertem na Vyšehradě v červnu – měsíci, kdy byl orchestr založen. Po slavnostním zahájení sezóny bude následovat říjnový Narozeninový koncert ve vinohradském Radiopaláci, který bude ohlédnutím za programem úplně prvního koncertu orchestru z 24. října 1934.

Gustav Mahler zkomponoval Osmou symfonii na sklonku svého života. Byla to poslední symfonie, kterou za svého života premiéroval, a první, jejíž uvedení mu okamžitě přineslo úspěch a uznání. V publiku bylo přítomno mnoho významných skladatelů a umělců té doby. „Je zajímavé, že přízvisko Symfonie tisíců, které se ujalo pro toto dílo, Gustav Mahler nepřijal. Nabízí se to, protože obsazení je tak velké, že na pohled se může zdát, že umělců je opravdu tisíc. Ale není tomu tak,“ směje se Tomáš Brauner.

Součástí nebývale velkého obsazení orchestru je také zapojení nástrojů, které se na pódiu Smetanovy síně vyskytují zřídka, jako je mandolína či celesta. Dvousethlavé pěvecké těleso vytvoří dohromady Český filharmonický sbor Brno, Slovenský filharmonický zbor, Dětský pěvecký sbor Radost Praha a chlapecký sbor Pueri gaudentes. Sólových sopránů se ujmou Manuela Uhl, Jana Šrejma Kačírková a Magdaléna Hebousse, alty budou zpívat Ester Pavlů s Bellou Adamovou, tenor Jonathan Stoughton, baryton Jiří Rajniš a bas Albert Dohmen. „Představte si, jak celý vesmír začíná znít a zvonit. To už nejsou lidské hlasy, nýbrž planety a slunce…“ napsal Gustav Mahler po dokončení tohoto svého filozofického díla.

Jedná se o originální hudební formu, která sestává ze dvou částí. První část využívá křesťanský duchovní hymnus Veni creator spiritus (Duchu Tvůrce, přijď), který pochází z 9. století. Pro druhou část skladatel použil německý text ze závěru druhého dílu Goethova Fausta, který popisuje, jak Markétka vynáší Faustovu duši do nebe. Texty pojí společné poselství o vykoupení láskou, což v závěru díla Mahler vyjadřuje prolínáním hudebních motivů obou částí. Sbor končí Goethovým textem „za věčným ženstvím jsme neseni výš“ a hudebním motivem z první části se slavnostní fanfárou, hranou mimo pódium – jakoby zdálky.

Slovo dramaturga Martina Rudovského: „Když jsme s šéfdirigentem Tomášem Braunerem přemýšleli, který opus má otevřít slavnostní, 90. sezónu Pražských symfoniků, zvažovali jsme samozřejmě jen kusy výjimečné. Až zaznělo téměř šeptem, neboť s plným respektem: Symfonie tisíců, Osmá symfonie Gustava Mahlera. Symfonie všeobjímající, symfonie, ve které z tolika hrdel a hrdélek tryská touha po smíření světa, po vykoupení láskou. I proto jsme povolali na rozšířené pódium Smetany síně posily z různých koutů Evropy, aby mohla jubilejní sezóna začít vskutku vznosně, aneb Duchu Tvůrce, přijď!“