Technická brilance i hudební hloubka. Finále Smetanovské soutěže nabídlo mimořádné interpretace

Finálovému večeru předcházela dvě kola, v nichž museli soutěžící prezentovat povinné skladby, mezi jinými i zadané části z cyklu České tance od Bedřicha Smetany. Výsledné umístění se řídí počtem bodů ze všech tří kol soutěže. V posledním kole je na výběr řada koncertů pro klavír s orchestrem. Letos se nedostalo na Mozarta ani na Schumanna, ale zato měli posluchači štěstí a žádný z koncertů nezazněl dvakrát.

Dlouhý večer zahájil Kento Satsuma s Beethovenovým Koncertem pro klavír a orchestr č. 5 Es dur. S touto skladbou má již bohaté zkušenosti, neboť ji provedl v minulosti s Pražskou komorní filharmonií, kdy sám dirigoval od klavíru. Na tomto místě je třeba připomenout, že nestuduje na JAMU pouze klavír, ale též dirigování. Plzeňskému publiku není úplně neznámý, loni v rámci Smetanománie na koncertě připomněl méně známé Smetanovy klavírní skladby.

Sólista se uvedl přívětivým tónem v dostačující dynamice a perlivými běhy. Lyrické pasáže nebyly zbytečně rozvleklé, spíše zpěvné. V opakujících se stupnicových postupech udržoval napětí až ke společnému vrcholu s orchestrem. I ve slabé dynamice dokázal srozumitelně artikulovat a nezapomenutelné byly filigránsky provedené trylky. V začátku druhé věty se objevilo malé zaváhání při zapojení sólového hlasu do proudu hudby končící předehry. Jinak se ale linka sóla krásně pojila do zvuku orchestru. Hlavní téma znělo v podání sólisty výsostně beethovenovsky. Přechod do 3. věty působil nenásilně, ale uvítala bych větší kontrast. Orchestr se konečně mohl rozehrát do plného forte a svojí energií podpořil sólistu. Klavírista na konci skladby citoval hlavní téma s razancí, která se možná mohla projevit dříve.

Kento Satsuma byl asi nejvíce ze všech sólistů v kontaktu s dirigentkou. Tento večer vedla Plzeňskou filharmonii Miriam Němcová – v současné době profesorka dirigování na Pražské konzervatoři a vedoucí orchestru konzervatoře. V práci dirigentky s orchestrem i sólisty byly patrné zkušenosti i pedagogický cit pro práci s mladými lidmi. Svými dobře čitelnými gesty se velkou měrou zasloužila o kvalitní souhru všech sólistů s orchestrem.

Stejně jako Kento Satsuma i další soutěžící – Rikako Shinano – je původem z Japonska. Absolvovala studium klavíru na Univerzitě v Sapporu a od r. 2021 žije a studuje v Praze pod vedením prof. Libora Nováčka. Hned první akord Griegova Koncertu a moll rozčísnul v sále atmosféru očekávání a dal tušit, že se můžeme těšit na barevný, propracovaný zvuk. Zvučné pasáže se dobře prosadily, místa ve střední či slabé dynamice se místy ztrácela ve zvuku orchestru. Příjemně působily mezihry orchestru ve violoncellech. Ve druhé větě bylo nejvíce patrné, že je sólistka s orchestrem na stejné vlně. V pomalých pasážích vhodně pracovala s frází, každý úsek měl přesně vyváženou dobu trvání. Třetí věta byla provedena dostatečně hravě. Flétnové sólo nad tremoly smyčců přineslo trochu ledové severské atmosféry, ta ale záhy zmizela s vřelými tóny klavíru. Návrat hlavního tématu zazněl stejně razantně jako na začátku.

Další dva soutěžící jsou studenty pražské HAMU. Daniel Boura se věnuje klavíru pod vedením Lukáše Klánského a Marka Kozáka. Můžeme ho slyšet v duu s vynikajícím houslistou Danielem Matejčou. Mezi jeho nedávné úspěchy patří 2. cena na loňské chopinovské soutěži v Římě. A Chopina si vybral i pro tento večer – konkrétně Koncert č. 1 e moll. Orchestr příjemně překvapil svěží předehrou. Sólista zaujal soustředěnou hrou, ale virtuózní pasáže postrádaly větší nadhled. Salónní atmosféru navodil civilní přednes druhé věty. Přinesl zklidnění a zvláště podařené byly souhry s fagotem. Technicky nejobtížnější třetí věta vyzněla v celku nejlépe a dodala skladbě na závěr patřičný charakter.

Absolutním vrcholem bylo vystoupení Elišky Tkadlčíkové. Jejím učitelem na Hudební fakultě AMU je Ivo Kahánek. Kromě toho se tato vynikající klavíristka účastnila četných kurzů, např. u G. Ohlssona, L. Zilberstein, L. Vondráčka nebo B. Giltburga. Je laureátkou řady soutěží a vystupuje se symfonickými orchestry napříč Českou republikou. V Plzni tentokrát excelovala v Lisztově Koncertu č. 1 Es dur. Začátek byl lehce narušen nástupem trombónů, ale sólistka se nenechala vyvést míry a předvedla skvělou techniku, famózní načasování každého tónu, dýchající fráze, vyváženou práci s pauzami. Zcela nenásilně, se samozřejmostí se zapojovala do orchestru. V lyrických pasážích s trianglem do sebe všechno zapadalo, artikulace klavíru kopírovala zvonivý zvuk. Po celou dobu trvání skladby nedala sólistka posluchačům šanci se nudit. Návrat tématu na konci skladby zazněl v plné síle, zvuk klavíru se prosadil i v plném forte orchestru. Úsměv na rtech mladé umělkyně prozrazoval, že se skladbou žije.

Velké ocenění za zdárný průběh soutěže si zaslouží všichni hráči v orchestru. Není standardem provést během jednoho večera čtyři velké klavírní koncerty. Plzeňská filharmonie nebyla mladým sólistům jen doprovodným tělesem, ale rovnocenným partnerem a velkou oporou. To samé platí pro výkon dirigentky Miriam Němcové. Udržet koncentraci sólistů i orchestru, jakož i udržet po celou dobu koncertu stejné nasazení je obdivuhodné. Vysokou úroveň letošního ročníku soutěže zdůraznil i předseda poroty prof. Ivan Klánský.

Mezinárodní smetanovská klavírní soutěž – finále
27. března 2025, 19:00 hodin
Měšťanská beseda, Plzeň

Program:
Ludwig van Beethoven: Koncert pro klavír a orchestr č. 5 Es dur, op. 73 „Císařský“
Edvard Grieg: Koncert pro klavír a orchestr a moll, op. 16
Fryderyk Chopin: Koncert pro klavír a orchestr č. 1 e moll, op. 11
Ferenc Liszt: Koncert pro klavír a orchestr č. 1 Es dur

Účinkující:
Kento Satsuma, Rikako Shinano, Daniel Boura, Eliška Tkadlčíková – klavír
Plzeňská filharmonie
Miriam Němcová – dirigent