Dvořákovu Rusalku ve Staatsoper Unter den Linden hudebně nastudoval Robin Ticciati, šéfdirigent a umělecký ředitel Deutsches Symphonie-Orchester Berlin. Režie se ujal uznávaný evropský filmový, divadelní a operní režisér Kornél Mundruczó. Ten ve své interpretaci zdůrazňuje aktuálnost látky v dnešní době. Dílo je dramatem o ženské duši a zároveň moderní pohádkou, která nastoluje otázky o identitě a tělesnosti.
„Role Prince v Rusalce patří k mým nejoblíbenějším. Je fascinující sledovat, jak k této látce přistupují tvůrci z různých zemí zcela odlišně. Ačkoliv je příběh v režii Kornéla Mundruczóa přenesen do současnosti, neztrácí nic ze své naléhavosti,“ říká Pavel Černoch. Jako Rusalka ve Staatsoper Unter den Linden debutuje sopranistka Christiane Karg, Cizí kněžnu ztvárnila Anna Samuil, Vodníka Mika Kares, Ježibabu Anna Kissjudit a Hajného Adam Kutny.
Jako Princ se Pavel Černoch představí na konci března i v nové inscenaci ve Vídeňské státní opeře. V květnu pak zamíří do Hamburské státní opery, kde jej čeká premiéra v roli Sergeje v opeře Lady Macbeth Mcenského újezdu Dmitrije Šostakoviče. V létě má na programu natáčení sólového alba s Českou filharmonií pod taktovkou Tomáše Netopila. Na podzim se vrátí k roli Sergeje v Lady Macbeth Mcenského újezdu v Barceloně. Ve druhé polovině roku dále zamíří například do Bavorské státní opery v Mnichově a znovu se vrátí i do Státní opery ve Vídni. Na Pavla Černocha se může těšit i tuzemské publikum. Mimo jiné je jedním z ambasadorů Roku české hudby 2024 a 2. března vystoupí na slavnostním koncertu k 200. výročí narození Bedřicha Smetany Smetana Gala v Národním divadle. V nabitém programu má naplánované i další koncerty v České republice, které budou oznámeny v následujících týdnech.
Pavel Černoch patří k nejvyhledávanějším tenoristům současnosti. Kritici vyzdvihují hebkost, jemnost i tvárnost jeho hlasu a oceňují také jeho herecký talent, díky němuž přesvědčivě ztvárňuje složité operní charaktery jako jsou Laca v Janáčkově Její pastorkyni, Princ ve Dvořákově Rusalce či Cavaradossi v Pucciniho Tosce. Na mezinárodní scéně na sebe upozornil debutem v Bavorské státní opeře v Mnichově v roce 2009 jako Števa v Její pastorkyni a od té doby je pravidelně zván do předních evropských a světových operních domů, jako jsou Teatro alla Scala v Miláně, newyorská Metropolitan Opera, Staatsoper Unter den Linden a Deutsche Oper v Berlíně, Staatsoper v Hamburku, Opernhaus Zurich, Královské divadlo La Monnaie v Bruselu, Opéra National v Paříži, Opéra de Lyon, Teatro Real Madrid, Nizozemská národní opera v Amsterdamu, Královská opera v Covent Garden v Londýně či Theater and der Wien v rakouské metropoli.
Renomé si získal v rolích italského, francouzského a slovanského repertoáru, například jako Alfredo v La Traviatě, Gabriele Adorno v Simonu Boccanegrovi, Don Carlos, Rodolfo v Bohémě, Pinkerton v Madame Butterfly, Cavaradossi v Tosce, Don José v Carmen, Lenský v Evženu Oněginovi, Števa i Laca v Její pastorkyni, Albert Gregor ve Věci Makropulos, Boris v Kátě Kabanové, Princ v Rusalce či Jeník v Prodané nevěstě a dalších.
Jako sólista vystupoval se špičkovými orchestry, jako jsou Birmingham Symphony Orchestra či Boston Philharmonic Orchestra, účinkoval na BBC Proms nebo na festivalech v Bregenz, Salcburku či v britském Glyndebourne. Mezi dirigenty, se kterými Pavel Černoch doposud spolupracoval, patří osobnosti jako Daniel Barenboim, Kirill Petrenko, Simon Rattle, Andris Nelsons, John Eliot Gardiner, Charles Dutoit, Jiří Bělohlávek nebo Jakub Hrůša.
Základy jeho celoživotního propojení s hudbou položilo účinkování v dětském sboru Kantiléna. Na brněnské JAMU vystudoval hudební management a za svým pěveckým snem poté odešel do zahraničí. Hned v úvodu své pěvecké dráhy se seznámil s pedagogem Paolem De Napoli, který se mu stal celoživotním mentorem a učitelem.
Pavel Černoch je ambasadorem Roku české hudby, který bude probíhat po celý rok 2024. Tradice oslav české hudby se ve čtyřkových letech koná pravidelně již od roku 1924 a jejím cílem je vyzdvihnout význam českých skladatelů a interpretů pro domácí i zahraniční kulturní prostředí.
