Tříaktovou operu Věc Makropulos napsal Leoš Janáček (1854–1928) na základě stejnojmenné divadelní hry Karla Čapka v letech 1923–1925. Premiéra opery se uskutečnila v prosinci roku 1926 v Národním divadle v Brně za Janáčkovy účasti. V Národním divadle v Praze byla Věc Makropulos provedena poprvé v roce 1928. Zatímco Čapkovo drama je koncipováno jako komedie, Janáčkovo ztvárnění je příkladem tragického opusu. Hlavní hrdinka hry a opery, zpěvačka Emilie Marty, žije po užití zázračného elixíru mládí už 337 let. V Čapkově podání nikdy neumírá, Janáček ji však naopak nechává zemřít.
Pro operního pěvce Pavla Černocha, který se už od počátku své kariéry prosazuje na mezinárodní scéně, jde o další z řady úspěchů. Do pařížské Opéra Bastille se letos vrací po sedmé, v minulosti zde zazářil například jako Lenskij v inscenaci Čajkovského Evžena Oněgina a s Jonasem Kaufmannem zde alternoval v titulní roli inscenace Verdiho Dona Carlose. Vedle účinkování v opeře Věc Makropulos jej v listopadu čeká premiéra další z Janáčkových oper Její pastorkyně v Lyric Opera of Chicago.
Pavel Černoch patří k nejvyhledávanějším tenoristům současnosti. Kritici vyzdvihují jemnost i tvárnost jeho hlasu a oceňují také jeho herecký talent, díky němuž přesvědčivě ztvárňuje složité operní charaktery jako jsou Laca v Janáčkově Její pastorkyni, Princ ve Dvořákově Rusalce či Cavaradossi v Pucciniho Tosce. Na mezinárodní scéně na sebe upozornil debutem v Bavorské státní opeře v Mnichově v roce 2009 jako Števa v Její pastorkyni a od té doby je pravidelně zván do předních evropských a světových operních domů, jako jsou Teatro alla Scala v Miláně, newyorská Metropolitan Opera, Staatsoper Unter den Linden a Deutsche Oper v Berlíně, Staatsoper v Hamburku, Opernhaus Zurich, Královské divadlo La Monnaie v Bruselu, Opéra National v Paříži, Opéra de Lyon, Teatro Real Madrid, Nizozemská národní opera v Amsterdamu, Královská opera v Covent Garden v Londýně či Theater and der Wien v rakouské metropoli.
Renomé si získal v rolích italského, francouzského a slovanského repertoáru, například jako Alfredo v La Traviatě, Gabriele Adorno v Simonu Boccanegrovi, Don Carlos, Rodolfo v Bohémě, Pinkerton v Madame Butterfly, Cavaradossi v Tosce, Don José v Carmen, Lenský v Evženu Oněginovi, Števa i Laca v Její pastorkyni, Albert Gregor ve Věci Makropulos, Boris v Kátě Kabanové, Princ v Rusalce či Jeník v Prodané nevěstě a dalších.
Jako sólista vystupoval se špičkovými orchestry, jako jsou Birmingham Symphony Orchestra či Boston Philharmonic Orchestra, účinkoval na BBC Proms nebo na festivalech v Bregenz, Salcburku či v britském Glyndebourne. Mezi dirigenty, se kterými Pavel Černoch doposud spolupracoval, patří osobnosti jako Daniel Barenboim, Kirill Petrenko, Simon Rattle, Andris Nelsons, John Eliot Gardiner, Charles Dutoit, Jiří Bělohlávek nebo Jakub Hrůša.
Základy jeho celoživotního propojení s hudbou položilo účinkování v dětském sboru Kantiléna. Na brněnské JAMU vystudoval hudební management a za svým pěveckým snem odešel poté do zahraničí. Hned v úvodu své pěvecké dráhy se seznámil s pedagogem Paolem De Napoli, který se mu stal celoživotním mentorem a učitelem.
