Terezínské hvězdy: Wolfgang Holzmair

  1. 1
  2. 2

Rakouský barytonista Wolfgang Holzmair je pro svůj inteligentní a hluboký přednes celosvětově vyhledávaným interpretem písňového repertoáru; je rovněž uznávaným operním pěvcem. V pátek 12. a v sobotu 13. dubna vystoupí společně s Nash Ensemble, rezidenčním souborem londýnské Wigmore Hall, na dvou pražských koncertech projektu Terezínské hvězdy. V programech složených z děl terezínských autorů Wolfgang Holzmair vystoupil už v Londýně i New Yorku. Před svými pražskými koncerty v sále Pražské konzervatoře se vyznal z lásky k našemu hlavnímu městu…

Úplně poprvé jsem zpíval v Praze už jako student, několik let nato jsem měl písňový večer na rakouském velvyslanectví. V roce 1993 jsem se souborem Trio Fontenay vystupoval na Pražském jaru. Před třemi a půl lety jsem u vás s vídeňským Rozhlasovým symfonickým orchestrem a dirigentem Bertrandem de Billy na festivalu Pražský podzim přednesl Schubertovy písně v úpravě s orchestrálním doprovodem. Prahu miluju a trochu ji znám. Těším se na to, až ji zase uvidím.

Kromě mimořádně širokého klasického barytonového písňového i operního repertoáru se jako jeden z mála pěvců důsledně a podrobně věnujete interpretací a propagaci hudby autorů pronásledovaných či zahubených nacisty. Kdo a kdy vás k této hudbě přivedl?

Od sezony 1986/87, úplně od začátku své kariéry, jsem ve Vídni a v Curychu zpíval Hanse Scholla v opeře Udo Zimmermanna Bílá růže, která je poctou německým studentským protinacistickým odbojářům. Tehdy jsem téměř půl roku studoval tuto část historie třetí říše a rozhodl se přispět k tomu, aby se o ní víc vědělo a dostalo se jí spravedlivého posouzení. Stále se zabývám touto dobou a skladateli, kteří byli označení jako „zvrhlí“ nebo zavržení. Považuju za potřebné pomoci, aby se jejich umění zase uvádělo.

Účinkoval jste v terezínském projektu společně s Nash Ensemble již v Londýně a New Yorku. Zaznamenal jste v těchto dvou metropolích odlišnou atmosféru v sále či rozdílné přijetí tohoto programu, který rozhodně nepatří k běžně uváděným?

Atmosféra byla v obou případech na straně účinkujících i publika taková, jaká při takové vzpomínce má být. Lidé byli v obou městech hodnotou umění terezínských autorů fascinováni. V New Yorku se koncerty konaly v židovském kulturním zařízení a žije tam také velmi početná židovská obec, takže tamní posluchači měli k událostem Hitlerovy doby silnější vztah. Ale v obou městech to byla úžasná vystoupení.

Svou první návštěvu Terezína máte naplánovanou v rámci projektu Terezínské hvězdy na tuto neděli. Máte nějaká konkrétní očekávání, předpokládáte zvláštní působení genia loci?

Tato návštěva je pro mě velmi důležitá. Mám o Terezíně konkrétní představu, protože jsem o něm mnoho četl. Viděl jsem koncentrační tábory v Osvětimi – Březince a v Buchenwaldu a velmi to na mě zapůsobilo.

Četné komentáře hudebních kritiků hodnotí řeč vašich rukou. Věnoval jste se studiu barokní gestiky nebo s ní nemají pohyby a polohy vašich rukou nic společného?

Pokud zpívám i rukama, pak spontánně, nestudoval jsem to. Nechám se zcela ovlivnit hudbou. Jsem emocionální a fyzicky intenzivně prožívající zpěvák.

Nahrál jste úctyhodné množství písňových alb. Schubert, Schumann, Brahms, Wolf, Mahler, Ravel, Krenek a řada dalších proslulých i „utajených“ mistrů písně… Dvořákovy Biblické písně však na Vašich CD chybějí. Český posluchač se nemůže nezeptat: kteří naši skladatelé (kromě terezínských autorů) figurují ve vašem repertoáru?

Před lety jsem několik Dvořákových Biblických písní zpíval a právě se chystám konečně nastudovat jeho Cigánské melodie. Velmi Dvořáka obdivuju. Problém je spíš v tom, že je třeba ho zpívat česky, kromě Cigánských melodií, které zkomponoval pro zpěváka německého jazyka a jejichž originál je v němčině! Často jsem do programu různých přepracování lidových písní zařazoval několik Janáčkových písní zpívaných česky, zpíval jsem je s velkou radostí.

Jedna z mála českých pěvkyň, které se zabývají písňovým repertoárem a zároveň získaly renomé ve světě, je Magdalena Kožená. Měl jste příležitost setkat se s ní, ať už pracovně nebo při jiné příležitosti?

Pracovně jsem se s ní zatím nesetkal, ale slyšel jsem ve Vídni její překrásný písňový večer. Jinak jsem o ní pochopitelně hodně četl.

Která z trojice pěveckých „disciplín“ (opera – písně – oratorní či kantátový repertoár) je vám nejbližší?

Nejbližší je mi pravděpodobně písňová interpretace. Ovšem s velkým nadšením jsem také zpíval mnoho oper.

Pokud zrovna nejste pracovně vytížen a nezpíváte nebo nevyučujete, je vaším odpočinkem nějaká konkrétní záliba, koníček?

Mám rád jogging, detektivky a četbu vůbec, hraju taroky nebo poslouchám francouzské šansoniéry.

Máte možnost pozvat posluchače na pražské Terezínské hvězdy; co z bohatého programu vyberete, co stojí za podtržení?

Bylo by dobré slyšet oba koncerty. Ne všechny skladby jsou stejně dobré, ale všechno je to odkaz lidí, kteří měli neuvěřitelně silného ducha a vůli k životu. Je zázrak, jak si ti porobení a ponížení dokázali zachovat i humor. Všichni byli hrdinové! Zvláště krásná je hudba Ullmannova, Haasova a některých skladatelů „lehké“ hudby.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na