Týden s hudbou (19)

Co přinese tento týden
Se zářím se opět vrací koncertní sezona a hudební festivaly babího léta a raného podzimu. Tento týden začne Dvořákova Praha, v české metropoli se bude pořádat už pošesté. V neděli ji předznamenala Dvořákova Lužanská mše v zámecké kapli v Lužanech. Festival začíná vždy v den výročí narození skladatele Antonína Dvořáka.

Jak zmínil muzikolog Petr Kadlec v nedělním článku Co dlužíme Dvořákovi? Aneb Dvořákova Praha na rozcestí na serveru Aktuálně.cz, skladatel Dvořák byl mimořádnou osobností a kulturní obec má velké dluhy v uvádění jeho rozsáhlého díla. Také festival Dvořákova Praha má podle publicisty svůj kus zodpovědnosti a závazku. „Dvořákově Praze se za pět let existence podařilo přilákat řadu vynikajících umělců. Příležitostně i s cílem, aby interpretovali Dvořákovu hudbu. Nutno říct, že se vybíraly hlavně osvědčené kusy, které zní běžně po celém světě. Pravidelně Novosvětská symfonie (letos opět), Violoncellový koncert (letos opět), Romantické kusy (letos opět) nebo Americký kvartet (letos výjimečně ne). Jenže Dvořák složil na dvě stě skladeb a z nich zazněl na festivalu pouhý zlomek. Ke škodě věci,“ napsal Kadlec. Úkolem festivalu, který má na vývěsním štítu Dvořáka, je podle něj pečovat o celý skladatelův odkaz a vymyslet způsob, jak posluchače seznamovat i s méně známými díly. „Méně známé přitom neznamená špatnou nebo méně kvalitní hudbu,“ poznamenal publicista.Na zahajovacím koncertu Dvořákovy Prahy, který je už zcela vyprodán, zazní 10. září v Rudolfinu světová premiéra smyčcové verze Adagia od jednoho z nejžádanějších skladatelů současnosti – Poláka Krzysztofa Pendereckého. Ten bude provedení v podání České filharmonie a šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka osobně přihlížet. Koncert nicméně slavnostně otevře violoncellistka Alisa Weilerstein s proslulým Dvořákovým Koncertem h moll.

Sólově pak 11. září na Pražské křižovatce ještě Alisa Weilerstein zahraje za doprovodu pianisty Iva Kahánka, a to díla Antonína Dvořáka, Johannese Brahmse a Fryderyka Chopina.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK otevře svoji 79. sezonu 11. a 12. září ve Smetanově síni Obecního domu. Stěžejní skladbou večera bude Hudba pro Prahu 1968 českého skladatele Karla Husy. Slavnostní závěr koncertu bude patřit Symfonii č. 4 f moll Petra Iljiče Čajkovského. Nadcházející sezona Pražských symfoniků je směřována na téma Prahy a zahajovací koncert tento záměr plně symbolizuje.Severočeské divadlo v Ústí nad Labem zve na slavnostní představení k zahájení nové sezony se zahraničním hostem Miroslavem Dvorským, které se odehraje ve středu 11. září. Uvede operní představení Giuseppe Verdiho La traviata.

Ve čtvrtek 12. září zahájí ostravská Janáčkova filharmonie jubilejní 60. sezonu. Úvodní koncert bude dirigovat rodák z Frenštátu pod Radhoštěm na Novojičínsku Petr Altrichter, zazní díla Jana Nováka, Leoše Janáčka i Bohuslava Martinů.

V sólovém vystoupení se mohou návštěvníci Dvořákovy Prahy těšit na slavného pianistu Jevgenije Kissina s novým programem vytvořeným ze skladeb Franze Schuberta a Alexandra Skrjabina. Bude 12. září v Rudolfinu. V Koncertním sále Pražské konzervatoře naopak týž den vystoupí nadaná korejská houslistka Esther Yoo.

V pátek se v Praze na Hradčanech uskuteční koncert na památku všech československých legionářů v Itálii. Ve vojenském kostele sv. Jana Nepomuckého zazpívá sbor italských alpiníků Coro Castel z města Arco. Vystoupení věnují památce všech československých legionářů, kteří bojovali za 1. světové války v Itálii. Česká filharmonie spolu s Pražským filharmonickým sborem a hvězdnými sólisty v neděli 15. září provede v katedrále svatého Víta na Pražském hradě Verdiho Rekviem. Zárukou nevšedního zážitku je fakt, že za dirigentským pultem bude stát světoznámý šéfdirigent newyorské Metropolitní opery Fabio Luisi.

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
Jeden z nejvýznamnějších indických hudebníků, světově proslulý dirigent Zubin Mehta dirigoval koncert Bavorského státního orchestru v indické části Kašmíru. Na koncert, který pořádalo německé velvyslanectví v Šalimarových zahradách ve Šrínagaru, mělo přijít asi 1 500 hostů včetně indických ministrů a zahraničních diplomatů, napsal zpravodajský server BBC News. Zatímco Mehta vyjádřil naději, že koncert „bude šířit poselství míru“, zvedly se proti němu protesty separatistů, podle nichž se tím snaží „legalizovat vládu Dillí nad tímto územím“, které je dlouhodobě jablkem sváru mezi Indií a Pákistánem.

Americké hudební vydavatelství Warner Music, jedna ze tří největších světových firem ve svém oboru, obnovuje od října samostatnou činnost v České republice. Děje se tak v kontextu celosvětové ofenzívy Warner Music, která nedávno koupila jednoho ze svých konkurentů Parlophone, podstatnou část někdejšího vydavatelství EMI. Firma Warner Music ukončila v Česku činnost v roce 2010. Její distribuci a prodej hudebních nosičů převzal Supraphon.

Praha
Česká obchodní inspekce zakázala prodej kláves s nebezpečnou přívodní síťovou šňůrou. Rozměry ploché vidlice neodpovídají předepsanému vzoru a při jejím zasunutí do zásuvky může uživatel utrpět úraz elektrickým proudem. Název výrobku je SHAN DOU, SD-4901A. ČOI to dnes oznámila v tiskové zprávě. Ústřední ředitel ČOI Vladimír Velčovský uvedl, že chybí návod k bezpečnému užívání v českém jazyce a výrobek není řádně označen. ČOI připravuje nahlášení kláves do databáze nebezpečných výrobků RAPEX.

Po třech měsících po povodních, které postihly hlavní město na začátku června, se otevřel znovu pražský hudební klub Jazz Dock. Náklady na rekonstrukci zaplavených prostor přesáhly podle pořadatelů čtyři a půl milionu korun. První dva koncerty patřily zpěvačce žijící v New Yorku Martě Töpferové a kontrabasistovi Tomáši Liškovi a jejich albu Milokraj. Ve středu a čtvrtek se po roce a půl do klubu vrátí J.A.R.

Osobnost týdne
Závěr minulého týdne přinesl smutnou zprávu: zemřel Ilja Hurník.Ilja Hurník dostal do vínku nadání hned pro několik uměleckých činností. Patřila mezi ně nejen kompozice, hra na klavír či pedagogika, ale i literární talent. V neposlední řadě byl tento rodák ze Slezska činorodou noblesní osobností se šarmem, vtipem a myšlenkovým bohatstvím. Hurník, jehož tvorba získala řadu ocenění v tuzemsku i v zahraničí, zemřel v sobotu ve věku devadesáti let. 

Je autorem rozsáhlého operního, symfonického, komorního i vokálního díla. Příznačné jsou pro něj prvky slezské lidové hudebnosti, v jeho skladbách je pointa i humor. Vrcholem Hurníkovy kompoziční tvorby jsou opery na vlastní libreto (Dáma a lupiči, Mudrci a bloudi nebo Oldřich a Boženka), Symfonie in C, oratorium Noé a kantáty Ezop a Maryka. Skládal také balet (Ondráš), významná je i jeho tvorba pro děti (například píseň Zasadím jablůňku).

Důležité místo zaujímá hlavně opera Dáma a lupiči, která není až tak klasickou operou, jak si mnozí žánr představují. Jedná se spíše o chytrou a vybroušenou černou humoresku, inspirovanou starým anglickým filmem Williama Rose Pět lupičů a stará dáma. Světová premiéra Hurníkova díla se konala v roce 1966 v Plzni, posléze operu uvedla i další divadla (Národní divadlo v roce 1992). Dáma a lupiči se inscenovala také v německém Kielu a Halberstadtu.

Jako sólový pianista Hurník vynikl v interpretaci skladeb Clauda Debussyho a Leoše Janáčka, jemuž se věnoval i teoreticky. Koncertoval i společně se svou manželkou Janou v klavírním duu. Se známým skladatelem (a svým švagrem) Petrem Ebenem vytvořil Hurník českou verzi Orffovy školy, která se stala vzorem obdobných adaptací v dalších zemích. Je rovněž autorem oblíbeného gramofonového cyklu Umění poslouchat hudbu.

„Když mi hudba jaksi nejde, vezmu pero a píši povídky. Když mě už žádná nenapadne, vracím se k hudbě,“ říkal Hurník o své lásce k literatuře. Kouzlo jeho povídek (Trubači z Jericha, Kapitolské husy nebo Cesta s motýlkem) tkví v umění suchého humoru, ironii a krásné češtině. Hurník je také autorem barevných Notýsků, svižných a vtipných textů, kterých vydal již sedm. Své vzpomínky pak zachytil v knihách Dětství ve Slezsku a Závěrečná zpráva.

Hurník se narodil 25. listopadu 1922 ve slezské Porubě, nyní části Ostravy. Již v roce 1933, tedy v 11 letech, mu vyšly první klavírní skladby. V roce 1938 musela rodina prchnout před sudetským záborem do Prahy. Zde se Hurník stal žákem skladatele Vítězslava Nováka, klavíristy Viléma Kurze a později na AMU i jeho dcery Ilony Štěpánové-Kurzové. Byl sólistou Janáčkovy filharmonie v Ostravě (1958-1978) a profesorem skladby.

V jeho stopách se posléze vydal i syn Lukáš (46), rovněž skladatel a hudební publicista. Je autorem symfonie Globus pro bicí nástroje a symfonický orchestr či muzikálové opery The Angels. Lukáš připravoval pořady pro Českou televizi, je spoluautorem učebnic hudební výchovy, vede sbor Gaudium Pragense a řídí stanici Český rozhlas 3 – Vltava. Hurníkovými synovci jsou Marek, David a Kryštof Ebenové, známí z hudební skupiny Bratří Ebenů.

Ilja Hurník má na svém kontě řadu ocenění. Mimo jiné jej v roce 2007 prezident Václav Klaus vyznamenal medailí Za zásluhy. O tři roky později získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby, loni pak Zlatou cenu Ochranného svazu autorského za přínos české hudbě. Hurníkovo jméno nesou školy v Praze a Opavě.

Regiony
Mezzosopranistka Magdalena Kožená sklidila ve svém rodném Brně 4. září velký úspěch a dvojité ovace vstoje. Na jejím koncertě v Besedním domě zazpíval také pěvecký sbor Kantiléna, nad kterým mezinárodně nejúspěšnější česká pěvkyně převzala patronát. Nejmladší oddělení Kantilény se přímo na koncertu přejmenovalo ze Sluníček na Magdalenku. Právě v Kantiléně totiž začínala svou kariéru. Koncert zahájila Kantiléna třemi sborovými skladbami. Magdalena Kožená poté přednesla skladby Henryho Purcella, Hugo Wolfa, Franze Schuberta, z něhož nejvíce zaujala píseň Ave Marie, Antonína Dvořáka a Georgese Bizeta s Agnus Dei za doprovodu varhaníka Christiana Schmitta.

Ve středočeské Litni se o víkendu uskutečnil druhý ročník hudebního Festivalu Jarmily Novotné. Drobná přehlídka se pořádala v zámeckém areálu v Litni, kde slavná pěvkyně a sólistka newyorské Metropolitní opery žila. Program se letos zaměřil na operní – rozhlasové pořady, komentované prohlídky a výstavu, na filmový odkaz pěvkyně Novotné v podobě přednášek a projekcí.

Brněnský soubor Brno Contemporary Orchestra zahájil 3. září v brněnské vile Tugendhat svou třetí koncertní sezonu. S programem složeným ze skladeb Jana Nováka, Paula Hindemitha a Bohuslava Martinů se do vily vrátí ještě třikrát, v červnu 2014 tam pak představí nový program. V mezičase zavítá také na další tradiční i netradiční místa – třeba do suchých doků na Brněnské přehradě. Pět koncertů včetně účasti světových elit nabídne od tohoto týdne návštěvníkům Mezinárodní varhanní festival v Olomouci. Letošní ročník doprovodí nejen zvuk slavných Englerových varhan, ale i netradiční koncert s malováním obrazu svatého Václava. Lidé se mohou také těšit na světelné efekty, které v chrámu svatého Mořice ozvláštní zahajovací koncert. Přehlídka varhanní hudby se v Olomouci koná od 5. do 19. září. Novinkou bude letos i to, že poprvé v historii festivalu bude varhaník ovládat Englerovy varhany z presbytáře kostela před zraky posluchačů. Stane se tak v druhé polovině zahajovacího koncertu.

Foto archiv, Emanuelli Arco