Týden s hudbou (36)

Co přinese tento týden
Tříkrálový koncert k Roku české hudby 6. ledna v pražském Obecním domě zakončí patnáctý ročník festivalu České doteky hudby. Program koncertu konaného k jubileu české autorky Sylvie Bodorové, která letos oslaví šedesátiny, je sestaven převážně z děl žijících autorů. Vedle skladeb Bodorové zazní hudba Josefa Vejvody, Jaz Colemana a Hectora Berlioze. Symfonický orchestr Českého rozhlasu povede Leoš Svárovský, jako sólisté vystoupí Jitka Hosprová (viola), Pavel Fischer (housle) a Josef Vejvoda Trio. Festival České doteky hudby zahájil 16. prosince koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava pod vedením Petra Louženského. Cílem festivalu, jehož začátek je tradičně spjatý s datem narození Ludwiga van Beethovena, je podle jeho organizátorů nabídnout klasickou hudbu v oblasti orchestrální, komorní a recitálové tvorby prostřednictvím adventních, vánočních, novoročních a tříkrálových koncertů.

Rok české hudby představí 7. ledna prvního z regionálních zástupců opery a divadla v Praze inscenací ostravské Mirandoliny na scéně Stavovského divadla. Premiéru operní komedie Mirandolina Bohuslava Martinů uvedl soubor Národního divadla moravskoslezského v italském originále loni v prosinci.Mirandolina, komická opera o třech jednáních, je jedinou operou Martinů komponovanou na italské libreto, které si skladatel upravil z originálního textu rozverné komedie Carla Goldoniho La locandiera (Hostinská). Partituru dokončil počátkem července 1954. Projekt v Národním divadle moravskoslezském loni v listopadu předznamenal baletní triptych Návraty domů, který spojil tři významné české choreografy Jiřího Kyliána, Pavla Šmoka a Natašu Novotnou se třemi hudebními velikány Leošem Janáčkem, Bedřichem Smetanou a Bohuslavem Martinů.

Poslední rozloučení s hudebníkem Igorem Vavrdou se uskuteční 7. ledna na Hudební scéně Městského divadla Brno. Rakev bude za přítomnosti čestné stráže vystavena na jevišti. Tento akt i následný obřad v síni krematoria na Jihlavské ulici v Brně ve 14.00 hodin bude přístupný i pro veřejnost. Významný český hudebník náhle zemřel ve čtvrtek 26. prosince 2013.

Tisková konference na téma Rok české hudby v Plzni 2014 se uskuteční 8. ledna v Měšťanské besedě v Plzni. Rok české hudby 2014 oficiálně zahájila novoročním koncertem Česká filharmonie s pěvkyní Magdalenou Koženou. Myšlenka projektu Rok české hudby vznikla již v roce 1924. Letopočty zakončené čtyřkou jsou tradičně vnímány v Česku i v zahraničí jako takzvané roky české hudby. Záštitu nad nadcházejícím projektem převzali dirigent Sir Simon Rattle a jeho manželka Magdalena Kožená.

Koncert v pražském Obecním domě při příležitosti nedožitých osmdesátých pátých narozenin skladatele Petra Ebena, které připadají na 22. ledna, ve dnech 8. a 9. ledna spojí Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK se Scholou Gregorianou Pragensis. Tento vokální soubor vede skladatelův syn David Eben. Ebenův Koncert pro varhany a orchestr č. 1 nazvaný Symphonia Gregoriana v první polovině programu doplní dvě skladby Wolfganga Amadea Mozarta.

Arcidiecézní charita Praha pořádá 9. ledna ve Stavovském divadle Tříkrálový benefiční koncert ve prospěch projektů: Azylové domy pro matky s dětmi v pražské arcidiecézi a Podpora sociálně slabých rodin v Bělorusku. Na programu jsou skladby Johanna Sebastiana Bacha, Henry Purcella, Josefa Suka a dalších.

V Multifunkční aule Gong v Ostravě 11. ledna chystají koncert slavné kantáty Carmina Burana. Pražské Kongresové centrum hostilo show plnou speciálních efektů 4. ledna. Je pravděpodobné, že příští rok se koncerty slavného díla německého skladatele a hudebního pedagoga Carla Orffa už nezopakují. Na vině je malý zájem diváků. Původně pořadatelka plánovala čtyři koncerty ve dvou dnech, dva v Praze a dva v Ostravě.

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
Poslední den roku 2013 nabídla desítka kin v České republice milovníkům klasické hudby setkání s Berlínskou filharmonií a jejím šéfdirigentem Simonem Rattlem. V přímém přenosu Silvestrovského gala koncertu jednoho z nejlepších orchestrů světa se 31. prosince jako sólista ve třetím Prokofjevově klavírním koncertu představil čínský pianista Lang Lang. Dále zazněl například výběr z Dvořákových Slovanských tanců či Chačaturjanovy Tance z baletu Gajané včetně Šavlového tance.Praha
V Dvořákově síni pražského Rudolfina se 30. prosince Pražský komorní orchestr poprvé představil pod taktovkou Petra Jiříkovského. Na úvod zazněla předehra k opeře Figarova svatba Wolfganga Amadea Mozarta. Poté zazněl Koncert pro klarinet a orchestr A dur téhož skladatele. Závěr programu obstarala Symfonie č. 7 A dur Ludwiga van Beethovena. Sólového klarinetového partu se ujala Ludmila Peterková.

Regiony
Filharmonie Brno 1. ledna ve svém prvním koncertu v Novém roce zahrála výhradně českou hudbu. Zazněly skladby z oper Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Orchestr tím předznamenal dramaturgické ladění většiny českých těles v následujících dvanácti měsících. Rok 2014 je totiž kvůli souběhu několika významných výročí Rokem české hudby. Novoroční koncert dirigoval brněnský rodák Jakub Hrůša.

Ochutnávka z operety Netopýr, opery Rusalka nebo Madamy Butterlfy byla součástí tradičního novoročního koncertu Severočeské filharmonie, který se 1. ledna uskutečnil v teplickém Domě kultury pod taktovkou renomovaného italského dirigenta Franceska La Vecchii. Filharmoniky doprovodila korejská sopranistka In-Hye Kim a houslistka Sang-Hee Cheong.

Osobnost týdne
Petr Eben
Koncert v pražském Obecním domě při příležitosti nedožitých osmdesátých pátých narozenin skladatele Petra Ebena, které připadají na 22. ledna, ve dnech 8. a 9. ledna nabídne jeho Koncert pro varhany a orchestr č. 1 nazvaný Symphonia Gregoriana. Významný český skladatel duchovní, moderní a soudobé vážné hudby ji napsal v padesátých letech. Téměř čtyřicet let pak tato skladba s jasným liturgickým podtextem v Čechách nezazněla. Když byla roku 1990 uvedena v Altenburgu v Německu, svěřil se skladatel s jejím osudem v průvodním slově: „Koncert jsem napsal v roce 1953, v době, kdy náboženská perzekuce v naší zemi kulminovala, a protože varhany jsou a byly nositeli duchovního obsahu, byl tento nástroj zavrhován. A právě proto jsem se s mladickým nadšením obrátil k varhanám… Vzniklo dílo plné ideologického vzdoru a romantického nadšení – nadšení, které nebylo pod nátlakem různých avantgardních systémů, ale zcela spontánně a jednoduše chtělo vyzpívat chválu na varhany.“

Petr Eben se narodil 22. ledna 1929 v Žamberku, vyrůstal v Českém Krumlově. K velmi ranému formování jeho svébytného uměleckého cítění přispěly velkou měrou pobyty v cisterciáckém klášteře ve Schlierbachu v Horním Rakousku. Jeho rozsáhlá tvorba zasahuje do všech žánrů, jako jsou opera, balet, téměř všechny druhy komorní hudby i orchestrální díla. Působil také jako klavírní korepetitor a varhaník. Jeho rozsáhlá produkce (přes dvě stě skladeb) má své těžiště ve vokálních a varhanních skladbách a zahrnuje množství velkých kantát i drobných písňových opusů či šansonů. S postupem času se skladatelova pozornost upnula především na hudbu duchovní. Nejhranějším se stal jeho cyklus Nedělní hudba pro sólové varhany inspirovaná gregoriánským chorálem. Jeho skladby jsou často prováděny jak v Evropě, tak v zámoří, především v USA, Kanadě, Japonsku a Austrálii. V roce 1991 se Petr Eben stal nositelem titulu francouzského ministerstva kultury Rytíř umění a písemnictví. Od roku 1989 byl čestným předsedou Společnosti pro duchovní hudbu. Jeho manželka Šárka Ebenová, rozená Hurníková, je sestra významného českého skladatele Ilji Hurníka. Měl tři syny Kryštofa, Marka a Davida, kteří společně tvoří hudební skupinu Bratři Ebenové. Marek Eben je současně hercem a moderátorem.

Výročí
V nedožitých 87 letech zemřel 9. ledna 1969 v rodné Praze hudební skladatel a dlouholetý vedoucí hudebního oddělení pražské Univerzitní knihovny Ladislav Vycpálek. Tento nápadně uzavřený až plachý muž byl ale i zdatným klavíristou, houslistou a violistou, uznávaným hudebním publicistou a kritikem a dlouhá léta rovněž působil ve významných funkcích v Umělecké besedě.Italský hudební skladatel a houslista Arcangelo Corelli zemřel 8. ledna 1713. Jeho největší význam pro dějiny hudby však spočívá v rozvoji formy concerto grosso, kterou sice převzal od Alessandra Stradelly, ale dal jí jméno a dovedl ji k formální dokonalosti, takže se stala vzorem pro díla takových skladatelů, jako byl Antonio Vivaldi, Johann Sebastian Bach nebo Georg Friedrich Händel.

Francouzský hudební skladatel Francis Poulenc se narodil 7. ledna 1899. Zanechal po sobě na jedné straně mnoho odlehčených klavírních skladeb a sonát, na druhé straně hluboká a závažná vokální hudební díla. Stylově má nejblíže k neoklasicismu.

Foto Rudolf Jung, archiv