Týden s hudbou (58)

Co přinese tento týden 
Tisková konference k Festivalu komorní hudby Český Krumlov, který se koná od 27. června do 5. července, se uskuteční 9. června v kostele sv. Vavřince v Hellichově ulici v Praze. Setkání se zúčastní ředitelka festivalu Hana Pelzová i dramaturg Antonín Matzner. Také 28. ročník Festivalu komorní hudby Český Krumlov otevře Barokní noc. Má své tradiční hosty, mezi kterými bude opět Jiří Stivín. A chybět nebudou ani soubory zaměřené na zábavnou a taneční hudbu minulých staletí: Alla Danza, Ludus musicus, Histriones Pragensis a Krumlovští pištci. O ústřední programový bod se postará Musica Florea s Markem Štrynclem, která provede operu Giuseppe Scarlattiho Armida. Na provedení se bude podílet i taneční soubor Hartig s uměleckou vedoucí Helenou Kazárovou. Barokní noc se koná dvakrát, v pátek a v sobotu 27. a 28. června.

V tomto týdnu se v rámci festivalu Janáčkův máj uskuteční tyto koncerty. V pondělí 9. června to bude Ostrava a její skladatelé III. Během večera zazní skladby Vogela, Ceremuga, Driga a Schulhoffa. Na úterý 10. června je připraven klavírní recitál Igora Ardaševa, složený z děl Dvořáka, Suka, Smetany, Janáčka či Liszta. Závěrečný koncert je naplánován na středu 11. června do Domu kultury města Ostravy. Český národní symfonický orchestr pod taktovkou Vladimíra Válka a klavírista Tomoki Sakata zahrají Smetanův Valdštýnův tábor, Lisztův Koncert pro klavír a orchestr, Dvořákovu Slovanskou rapsodii a Španělské capriccio Rimského-Korsakova. Mezi doprovodné akce festivalu byla zařazena premiéra opery Bedřicha Smetany Čertova stěna v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Hudebního nastudování se chopil Robert Jindra, režie Jiří Nekvasil. Premiéra se uskuteční 12. června.Křest monografie tenoristy Štefana Margity s názvem Bez omezení se uskuteční 10. června v pražském baru Black Angel’s. Knihu pokřtí Hana Zagorová a Dagmar Pecková.

Přímo na pódiu Smetanovy síně Obecního domu obdrží 11. června dirigent Libor Pešek na koncertu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK čestné občanství Prahy. Ceremoniál otevře první ze dvou červnových koncertů FOK 11. a 12. června, na kterých se česká dirigentská legenda po třech a půl roku vrátí do abonentního cyklu orchestru. Koncert nese název Praha Liboru Peškovi. Skladba programu obou večerů vycházejí z dirigentovy obliby tvorby českých skladatelů první poloviny dvacátého století. Kromě suity z baletu Labutí jezero Petra Iljiče Čajkovského zazní symfonické básně Vítězslava Nováka Toman a lesní panna a Praga Josefa Suka.Bystřické zámecké slavnosti, které se konají v rámci Českých kulturních slavností, pokračují příští čtvrtek 12. června Ozvěnami Pražského jara. Na programu je Ullmannova Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka, Novákův Můj máj a Martinů Charleston. Soňa Červená bude vyprávět o Červené sedmě.

Na mimořádném koncertu 13. června v pražském Rudolfinu povede Českou filharmonii slavný ruský dirigent Valery Gergijev, v hudebních kruzích přezdívaný „car“ nebo „Ivan Hrozný“. Jedna z největších dirigentských hvězd současnosti bude s Českou filharmonií spolupracovat poprvé. Zazní výhradně ruský program složený z děl Čajkovského, Rachmaninova a Musorgského. Stejný repertoár Česká filharmonie s Gergijevem provede o den později v Itálii na Ravenna festivalu. V Praze i bývalém Československu se Gergijev představil již několikrát. V letech 2002 a 2007 vystoupil na dnes již neexistujícím festivalu Pražský podzim. Blízký přítel dirigenta Zdeňka Mácala začátkem osmdesátých let přednesl v Olomouci s Moravskou filharmonií První symfonii Antonína Dvořáka a v roce 1981 řídil v Praze Rozhlasové symfoniky.

Osobnost týdne
Fenomenální dirigent ruského původu Valery Gergijev spolupracuje s významnými světovými tělesy. Od konce osmdesátých let minulého století vede Mariinské divadlo i jeho orchestr. Od roku 1995 byl hlavním hostujícím dirigentem Rotterdamské filharmonie a posléze zde byl jmenován i hudebním ředitelem. Několik let hostoval jako hlavní dirigent Metropolitní opery v New Yorku. Od počátku roku 2007 je šéfdirigentem Londýnského symfonického orchestru. V hudebních kruzích ho vzhledem k jeho démonickému pohledu, exotickému původu, strhujícímu charisma, živočišně nervnímu přístupu k hudbě i absolutnímu ponoru do díla přezdívají „Ivan Hrozný“.Valerij Abisalovič Gergijev se narodil 2. května 1953 v Moskvě, oba jeho rodiče jsou ale Osetinci. Gergijev strávil velkou část svého mládí na Kavkaze, kde navštěvoval hudební školu v severoosetském hlavním městě Vladikavkazu (tehdy Ordžonikidze). Na klavír začal hrát až na střední škole, poté v letech 1972–1977 studoval na petrohradské konzervatoři. Dirigent se občas vyjadřuje i k politickým otázkám, například v konfliktu v Jižní Osetii se postavil na stranu Ruska proti Gruzii, stejně tak podpořil ruskou stranu v současné ukrajinské krizi. Finská operní pěvkyně Karita Mattila kvůli tomu odmítla zpívat pod vedením Gergijeva v newyorské Carnegie Hall, místo Gergijeva se nakonec za dirigentský pult postavil Ital Fabio Luisi. Mattila ho kritizovala také kvůli jeho odporu vůči právům homosexuálů.

Slavnostní zahajovací koncert letošního padesátého šestého ročníku operního festivalu Smetanova Litomyšl se uskuteční 13. června. Přehlídka trvá do 6. července. „Letos máme k dispozici celé opravené zámecké návrší a chceme, aby celý areál žil hudbou. Je naším záměrem, aby lidé v Litomyšli trávili celý víkend, nepřijeli jen na koncert a zase neodjeli, abychom si je udrželi,“ uvedl ředitel festivalu Jan Pikna. Letošní ročník bude pětadvacetidenní a bude velkolepější než ten předešlý. Loni v sedmnácti dnech nabídl dvacet pořadů, letos to bude třicet čtyři představení, z toho rekordních sedm oper. V Litomyšli zazní i nejméně hraná opera Bedřicha Smetany Čertova stěna, která je jeho posledním dílem.

Po dvou letech zažijí návštěvníci Stavovského divadla znovuuvedení opery Georga Friedricha Händela Rinaldo. Inscenaci vzešlou z mezinárodní koprodukce uvede Národní divadlo 14. a 24. června. V hlavních rolích v režii Louise Moaty se představí britská pěvkyně Diana Moore, americko-izraelská sopranistka Tehila Nini Goldstein a dále Marie Fajtová, Stanislava Jirků, Markéta Cukrová, Tobias Berndt a David Nykl. Orchestr Collegium 1704 povede jeho umělecký vedoucí Václav Luks. Inscenace vznikla v koprodukci Národního divadla v Praze, Le Théâtre de Caen, L’Opéra de Rennes a Le Grand Théâtre de Luxembourg a kromě těchto operních domů se před třemi lety představila také ve francouzském Versailles. V roce 2010 zaznamenala představení z Le Théâtre de Caen na klasickou hudbu zaměřená televize Mezzo. Ve Stavovském divadle se Rinaldo dočkal od premiéry v sezoně 2008/2009 zatím jednadvaceti uvedení.Jubilejní stý koncert v cyklu Hudební most Praha–Drážďany v podání evropských souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 se uskuteční 13. června v kostele Panny Marie Sněžné v Praze a následně 15. června v Annenkirche v Drážďanech. V programu zazní skladby Stabat Mater Domenica Scarlattiho, Miserere Francesca Duranta a Bella Madre de’ ori Alessandra Scarlattiho.

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
S blížícím se fotbalovým šampionátem se konverzace mnohých dříve nebo později stočí k této populární hře. Nečekaně to tak skončilo i v případě španělského pěvce Plácida Dominga. Na otázku agentury Reuters, jak to, že ve svých sedmdesáti třech letech ještě dokáže na jevišti pokleknout před sopranistkou, odpověděl, že coby bývalý brankář ví, jak se složit na zem. Domingo řídí operu v Los Angeles a stále zpívá. Letošní sezonu ukončí o víkendu rolí zamilovaného mnicha v opeře Thais Julesa Masseneta. Pro Dominga je to stodevětatřicátá role v kariéře. Příští sezonu Domingo zahájí v září rolí otce Giorgia Germonta v La Traviatě, kterou bude režírovat jeho žena Marta. O tom, kde bude Domingo 13. července, tedy není pochyb. Mistr bude v Riu na stadionu Maracaná, jelikož od roku 1974 nechyběl na žádném fotbalovém finále.

Praha
Šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu bude i v další sezoně slovenský dirigent Ondrej Lenárd. Své současné funkce se jednasedmdesátiletý Lenárd, který vyniká především jako interpret hudby devatenáctého a dvacátého století, ujal v září 2011. Nahradil tehdejšího šéfdirigenta Vladimíra Válka. „Ondrej Lenárd dokázal v uplynulých třech sezonách plně rozvinout hráčský a muzikantský potenciál členů Symfonického orchestru Českého rozhlasu, a navázal tak na letité úsilí Vladimíra Válka vybudovat z rozhlasového orchestru těleso evropského a světového formátu. Pod jeho taktovkou orchestr dosahuje mimořádných výkonů, které jsou obohacením tuzemské i zahraniční hudební scény,“ uvedl ředitel Centra uměleckých těles, soutěží a přehlídek Českého rozhlasu Jan Simon. V Symfonickém orchestru Českého rozhlasu zároveň dochází ke změně na postu hlavního hostujícího dirigenta, kde Ronalda Zollmana vystřídá Tomáš Brauner, laureát Mezinárodní dirigentské soutěže Dimitrise Mitropoulose z roku 2010. Brauner dostane výrazný prostor v rámci nové koncertní řady Symfonického orchestru Českého rozhlasu v Obecním domě. Celkem šest koncertů se ponese v duchu sloganu Nové horizonty.Regiony
Prodaná nevěsta se vrátila na prkna plzeňského Divadla J. K. Tyla. Nová inscenace známé české Smetanovy opery v hudebním nastudování Olivera Dohnányiho a v režii Jany Kališové měla premiéru 7. června. Už dvaadvacáté nastudování tohoto titulu pak 2. září slavnostně otevře Nové divadlo, jež se v Plzni buduje za osm set osmdesát milionů korun. Poprvé v Plzni komická opera o třech dějstvích zazněla 30. října 1869, od té doby doprovázela řadu událostí. Například její slavnostní sté představení připadlo na 11. květen 1916, předvečer úmrtního dne Bedřicha Smetany. V říjnu 1945 dirigoval tři představení poručík 3. americké armády generála Pattona, asistent slavného Artura Toscaniniho a profesor dirigování na univerzitě v New Hampshire Walter Ducloux. Opera také otevírala 15. února 1986 Velké divadlo po pětileté rekonstrukci. Zatím poslední inscenace měla premiéru v roce 2002.

Operetní show s představením čtyř skladatelů připravilo na závěr sezony pro své příznivce Moravské divadlo Olomouc. Atraktivní projekt pod názvem Operetní soirée nabídne díla Jacquese Offenbacha, Johanna Strausse, Franze Lehára a Emmericha Kálmána. Show, do které se zapojili členové všech tří uměleckých souborů olomouckého divadla, měla premiéru 6. června. Komponovaný pořad připravil dlouholetý člen Hudebního divadla v Karlíně Miro Grisa. Zkušenosti měl již před lety s podobným projektem v karlínském divadle. Při přípravě projektu jej inspiroval zvyk skladatele Offenbacha, který každý pátek pořádal ve svém sídle soirée pro přátele z branže. Podmínkou přitom bylo, že každý z přítomných musel společnost něčím pobavit. Kvartet skladatelů ztvárnil Petr Hloužek, Petr Šíma, Ondřej Doležal a Václav Bahník.

Výročí
9. června 1912 zemřel Ferdinand Heller, český skladatel, sbormistr a pedagog narozený 21. června 1824. Spoluzakládal a řídil pěvecký sbor Hlahol. Spolu s Karlem Linkem složil salonní tanec Česká beseda. S Bedřichem Smetanou založil a později samostatně vedl hudební ústav. Jeho tvorba vychází z českých lidových písní.10. června 1803 zemřel Karel Hanke, původem český skladatel narozený 5. prosince 1749 ve Slezských Rudolticích. Je autorem oper Cassandra abbandonata, Robert und Hannchen oder Die hat der Teufel geholt, původně Der Wunsch mancher Mädchen, Gesänge und Chöre zum lustigen Tag oder Die Hochzeit des Figaro nebo Xaphire.

11. června 1864 se narodil Richard Strauss. Německý hudební skladatel pozdější éry romantismu, který se proslavil zvláště svými symfonickými básněmi a operami; byl také známým dirigentem. Zemřel 8. září 1949 v Garmisch-Partenkirchenu.12. června 1903 se narodil Antonín Devátý. Český houslista, dirigent a skladatel zemřel 25. května 1984. Na housle hrál od dětství. V roce 1920 vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval na varhanním oddělení u Bedřicha Antonína Wiedermanna, skladbu u Jaroslava Křičky a dirigování u Otakara Ostrčila a Václava Talicha. I po absolvování konzervatoře pokračoval v dalším studiu. Byl postupně žákem Jindřicha Felda (housle), Pavla Dědečka a Václava Talicha (dirigování) a Vítězslava Nováka (skladba).

13. června 1787 zemřel Josef Bárta, český skladatel narozený v roce 1744. V Praze se stal knězem. Do roku 1772 působil jako varhaník v chrámu sv. Salvátora u paulánů a v kostele sv. Michala u servitů. Později přesídlil do Vídně, kde měla ještě v témže roce premiéru jeho první opera La Diavolessa komponovaná na text Carla Goldoniho. Následující dvě opery byly psány na německý text ve formě singspielu pro vídeňský Burgtheater. Bártovy opery si získaly značnou oblibu a árie z nich byly často upravovány pro komorní orchestr.

14. června 1921 zemřel Karel Förster. Český skladatel, houslista a varhaník narozený 2. června 1855 byl skladatelem převážně chrámové hudby, ale komponoval i písně a sbory na světská témata. Je autorem jediné opery Edyp král, která patrně nebyla nikdy provedena. Tiskem bylo vydáno Ave Maria pro smíšený sbor a varhany a v časopise Česká hudba několik písní a sborů.

15. června 1843 se narodil Edvard Grieg. Tvořil krátké skladby, drobné, intimní, komorní, které měly vyvolat náladu. Je považován za největšího norského skladatele vůbec. Všechny svoje skladby dokázal koncertně zahrát a dirigovat.
Foto Martin Popelář, archiv, ND Praha