Týden s hudbou (65)

Co přinese tento týden 
V Praze bude tento týden pokračovat letošní XI. ročník multižánrového workshop festivalu ProART, který se nese v duchu tématu Tělo jako hlas – Slovo jako obraz. Tradiční letní festival spojující denní umělecké ateliéry s večerními představeními se v Praze uskuteční ve Státní opeře a v Experimentálním prostoru Roxy/NoD, a to do 3. srpna.

Osmidenní přehlídka Folkové prázdniny, která se koná už po devětadvacáté a letos začala koncertem polyfonního mužského vokálního sboru Lo Cór De La Plana z Marseille v sobotu na zámku v Náměšti nad Oslavou, potrvá do 2. srpna. Návštěvníci uslyší desítky domácích i zahraničních interpretů world music, moderního jazzu, lidové hudby a folku. Součástí budou i atraktivní výstavy a noční koncerty.

V Praze pokračuje 30. července v kostele sv. Šimona a Judy koncertem {OH!} Orkiestra Historyczna z Polska hudební festival Letní slavnosti staré hudby. V unikátním, uchu lahodícím nástrojovém obsazení (trubky, housle, violy da gamba, varhany a kontrabas) zahrají sonáty velkého barokního houslisty a skladatele Heinricha Ignaze Franze Bibera určené „pro každý čas“ a příležitost, a to pod názvem Od krčmy k oltáři.Sólistou čtvrtého koncertu Hudebního léta Kuks 2. srpna bude kytarový virtuos Pavel Steidl, kterého prestižní italský časopis Guitart zařadil mezi osm nejdůležitějších světových kytaristů roku 2003. Na koncertu uslyšíme díla českých šlechticů baroka (Jana Antonína Losy, Františka Maxmiliána Lobkovice a další), dále pak hudbu Johanna Caspara Mertze a Nicoló Paganiniho.

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
Ve čtvrtek zahájil Pražský filharmonický sbor svoji další misi na proslulém festivalu v rakouském Bregenzu, kde je od roku 2010 rezidenčním sborem. Letos se na velkolepé scéně na Bodamském jezeře znovu představí v obnovené Mozartově Kouzelné flétně, která tu měla v režii Davida Pountneyho premiéru loni. Dále Pražský filharmonický sbor čeká hned několik závazků v místním Festspielhausu, a to ve světové premiéře opery Rakušana Petera Herberta podle novely Hanse Platzgumera Trans-Maghreb, v operách Igora Stravinského Slavík (Le Rossignol) a polského skladatele Simona Lakse Vlaštovka (L’Hirondelle Inattendue). Kromě toho sbor vystoupí v Brittenově Válečném requiem.Rakouská ombudsmanka Gertrude Brineková požaduje vyhlášení soutěže na novou státní hymnu. Text té současné je prý již zastaralý. Výzva veřejné ochránkyně práv je příspěvkem k probíhající společenské debatě o genderové vyváženosti jednoho ze symbolů rakouské státnosti. Rakouská hymna Země hor, země řek se od svého uzákonění na konci čtyřicátých let minulého století několikrát změnila. Poslední úpravu schválil parlament v roce 2011, kdy se pasáž „vlast jsi velkých synů“ změnila na „vlast velkých dcer a synů“. Ombudsmanka vyzvala k napsání zcela nové hymny. Podle ní jsou i další pasáže písně „neaktuální“. Měla by prý proto vzniknout „moderní hymna“, na níž by se měli podílet především mladí umělci z hudebních akademií. Brineková v této souvislosti poukázala na Švýcarsko, kde v současné době soutěž na novou moderní hymnu právě probíhá. Do konce června dostaly tamní úřady sto šestnáct návrhů. Současná rakouská hymna vznikla po druhé světové válce a její text je dílem básnířky Pauly von Preradović. Hudbu složil na motivy díla Wolfganga Amadea Mozarta Johann Baptist Holzer.

V bavorském Bayreuthu začal v pátek sto třetí ročník festivalu oper Richarda Wagnera, hned první zahajovací představení ale divákům přineslo nečekaně dramatickou zápletku. Kvůli technické závadě na scéně museli lidé po dvaceti minutách opustit sál a inscenaci Tannhäusera mohli dál sledovat až po vynucené hodinové přestávce. Co přesně se na jevišti stalo, není úplně jasné. Podle všeho se ale poškodila jedna z pohyblivých součástí scény, klec, představující Venušinu horu. Zpěváci pak museli během představení improvizovat, protože rekvizita po přestávce ze scény zmizela. Pořadatelé měsíc trvajícího wagnerovského festivalu letos čekají skoro šedesát tisíc diváků. Kromě Tannhäusera v režii Sebastiana Baumgartena, jehož pojetí vzbudilo řadu kontroverzních reakcí, je na programu rovněž Lohengrin, Bludný Holanďan či tetralogie Prsten Nibelungův, kterou nastudoval režisér Frank Castorf.

Dne 26. července zemřel v Miláně třináct dní po oslavě svých devadesátých narozenin Carlo Bergonzi, který byl považován za jednoho z největších interpretů italské opery dvacátého století.
Praha
Živelná hudba slovenské kapely Cigánski diabli v pondělí i přes nepřízeň počasí otevřela jedenáctý ročník hudebního festivalu Tóny Chodovské tvrze. Vzhledem k vytrvalému dešti se program přesunul z nádvoří památky na pražském Jižním Městě do Kulturního centra Zahrada. Návštěvníky pod střechu převezla kyvadlová autobusová doprava. Spolu se zakladatelem akce, houslistou Jaroslavem Svěceným, osm profesionálních hudebníků vyprodanému hledišti nabídlo temperamentně zahranou klasickou hudbu i lidové písně. Nadšení posluchačů vyvolala zejména virtuózní hra cimbalisty Ernesta Šarköziho, který zaujal také svými grimasami i způsobem hry připomínajícím nasazení rockových bubeníků.Americká písničkářka Suzanne Vega vystoupila v úterý v pražském Divadle Archa v triu s kytaristou Gerry Leonardem a Dougie Yowellem na bicí. Vega se do České republiky vrací pravidelně, naposledy zde vystoupila v roce 2012 na závěr svého evropského turné. Podle pořadatelů si přízeň publika získala pro svou šarmantní neokázalost a výjimečný cit pro příběhy velkoměsta a poetiku ulice.

Regiony
Na Mezinárodním hudebním festivalu v Českém Krumlově zazněla v tomto týdnu Pocta Antonínu Dvořákovi v podání Ivana Ženatého a Symfonického orchestru Českého rozhlasu. V pátek zde hostoval maďarský soubor Gypsy Virtuoso Orchestra a ve dvou komorních koncertech v Maškarním sále zahrála klavíristka Shiran Wang a violoncellista Jiří Bárta. Festival, který zahájil 18. července německý tenorista Jonas Kaufmann, potrvá do 16. srpna.Libercem zněl po roce znovu jazz v podání špičkových muzikantů. Devátý ročník Bohemia Jazz Festu přivezl letos pod Ještěd třeba jazzového kytaristu a skladatele Johna Scofielda nebo dánskou zpěvačku norského původu Live Foyn s její art jazz rockovou kapelou. Na hlavní liberecké náměstí hudba přilákala stovky lidí.

Nová inscenace barokní opery Platée ozdobila desátý ročník Hudebního festivalu Znojmo. Česko-francouzský tým ji nastudoval přímo pro jubilující přehlídku. Právě francouzský operní inovátor Jean-Philippe Rameau, od jehož smrti letos uplyne dvě stě padesát let, byl skladatelem, o nějž se Hudební festival Znojmo letos dramaturgicky opřel. Premiéra opery se uskutečnila ve čtvrtek v jízdárně Louckého kláštera ve Znojmě. Zaznamenala ji Česká televize a záznam odvysílá na ČT Art už nejspíš letos na podzim. Repríza byla na programu v sobotu, derniéra v neděli. Ta letošní festival ukončila, přičemž pořadatelé považují letošní jubilejní desátý ročník za úspěšný. Podle předběžných odhadů přilákal o něco více lidí než v minulých letech, kdy se návštěvnost pohybovala mezi čtrnácti a patnácti tisíci.Olomouc se od čtvrtka nořila do španělských rytmů i chutí. Do města dorazili přední světoví tanečníci flamenka, lidé mohou ochutnávat také španělská jídla a zhlédnout španělské filmy. Mezinárodní festival flamenka a španělské kultury Colores Flamencos právě začal a letošní ročník přehlídky bude věnován památce fenomenálního španělského kytaristy Paka de Lucíi, který v Olomouci vystupoval přesně před rokem.

Výročí
29. července se před padesáti lety narodila sólistka Národního divadla Brno Soňa Zejdová. Držitelka ocenění mezinárodní baletní soutěže Grand Prix a nositelka Ceny Českého literárního fondu zemřela předčasně ve věku pětačtyřiceti let. Vystupovala například jako Giselle, Odetta-Odílie v Labutím jezeře nebo Princezna Aurora ve Spící krasavici. Byla ideální představitelkou lyrických rolí v klasickém baletním repertoáru a tanečních postav, které vyžadovaly vrcholnou klasickou taneční techniku, cit pro stylovou čistotu a hluboký emocionální projev.30. července 2004 uplyne deset let od úmrtí skladatele Jana Hanuše (narozen 2. května 1915 v Praze). Absolvoval v Praze obchodní akademii a soukromě studoval skladbu u Otakara Jeremiáše a na pražské konzervatoři dirigování u Pavla Dědečka. Pracoval v nakladatelství svého dědy Františka Augustina Urbánka. Svou první skladbu napsal v roce 1936. Ve svých kompozicích navázal na českou hudební tradici Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Jeho tvorbu charakterizuje bohatá melodika s výrazně českým přízvukem a velkorysá architektonika.

31. července 1914 se před sto lety narodila rakouská klavíristka a cembalistka Isolde Ahlgrimm. Spolu se svým manželem Erichem Fialou (1911–1978), sběratelem starých hudebních nástrojů, sehrála Ahlgrimm důležitou roli v oživení zájmu o využití dobových nástrojů pro interpretaci barokní a klasické hudby.

Osobnost týdne:
1. srpna 1934 se před osmdesáti lety narodil v Hamburku Hermann Baumann; svou hudební dráhu zahájil jako zpěvák a jazzový bubeník. Na lesní roh začal hrát poměrně pozdě, jako sedmnáctiletý. Po krátkém studiu u skvělého učitele a sólisty Fritze Hutha působil dvanáct let jako první hornista v různých orchestrech. Výchozím bodem jeho sólové kariéry bylo vítězství v prestižní soutěži rozhlasové a televizní stanice ARD v Mnichově roku 1964. Následovaly nabídky sólových vystoupení, recitály, umělecká turné a nahrávání; jeho jméno brzo znali hornisté na celém světě. Profesor Bauman po třicet let učil na Folkwang Hochschule v Essenu a vychoval řadu úspěšných studentů. Zvládl techniku hry na různé druhy lesního rohu, od raně barokního corno da caccia až k modernímu nástroji. Dalo by se říci, že patří k nejvšestrannějším hráčům vůbec. Byl průkopníkem nejen v oblasti hudby barokní (natočil například Bachovy kantáty, kde je part lesního rohu v extrémně vysoké a obtížné poloze), ale stál také na počátku trendu hrát klasicistní hornové koncerty na přirozený lesní roh. V roce 1999 mu společnost Historic Brass Society v Paříži udělila cenu Christophera Monka za vynikající celoživotní přínos v oblasti hry na historické nástroje. Profesor Bauman stejně dobře ovládá také moderní lesní roh; zabýval se například možnostmi využití nových technik, které otevírají současné skladby. Jako sólista je Hermann Baumann známý pro svou skvělou techniku, velký dynamický rozsah a barvitost uměleckého výrazu. Přestože byl v roce 1993 stižen mrtvicí, dál neúnavně vystupuje jako sólista a vyučuje na mistrovských kurzech po celém světě.

Foto archiv, Libor Sváček