Týden s tancem
Soubor Burkicom Jany Burkiewiczové uvedl před koncem roku svého Louskáčka v La Fabrice
Louskáček v produkci souboru Burkicom a choreografky Jany Burkiewiczové měl premiéru 28. listopadu v pražském divadle La Fabrika. Tvůrci nové verze slavného vánočního příběhu opustili žánr klasického baletu a základní obrazy převedli do jazyka současného tance s použitím prvků výtvarného divadla, akrobacie či nového cirkusu. Kostýmy navrhl Marek Cpin, hudba Petra Iljiče Čajkovského dostala díky Jiřímu Konvalinkovi novou orchestraci. Součástí představení je komorní orchestr sestavený ve spolupráci s Českou filharmonií.
Divadelní baletní pohádková inscenace na náměty příběhu Ernesta Theodora Amadea Hoffmanna od své premiéry v roce 1892 prošla mnohými změnami v dramaturgickém i choreografickém pojetí, přesto její obliba u dětských i dospělých diváků stále vzrůstá. Všechna představení byla vyprodaná. (Vyprodaná jsou tradičně také všechna představení baletu Louskáček – Vánoční příběh, která v historické budově Národního divadla uvádí Balet ND.)
Příběh Klárky, která se o Vánocích dostane do pohádkové říše hraček ovládané zlým Myším králem, ztvárnili tanečníci i akrobaté souboru Burkicom, v čele s Paulinkou Šmatlákovou z dánského divadla XXXX a Jindřichem Panským, bývalým mistrem republiky v gymnastice a výrazným akrobatem spolupracujícím mimo jiné s Laternou magikou. Ústřední postavu představení, průvodcem, strýčkem Drossomayerem, Cukrovou vílou a Myším králem zároveň, je herečka Barbora Bočková.
Soubor Burkicom v roce 2015 založila jako platformu svých osobních projektů choreografka a režisérka Jana Burkiewiczová. Dosud nastudovali pět autorských inscenací, které mimo Českou republiku viděli také diváci v Německu, Polsku, Nizozemsku nebo Jižní Koreji. Za své poslední představení Ostrov! získal soubor nominaci na Cenu Divadelních novin, nominaci na Cenu Thálie a na Cenách divadelní kritiky 2021 se umístila mezi pěti nejlepšími inscenacemi v roce 2021. Choreografka a režisérka Burkiewiczová ve svých představeních často pracuje s fúzí divadelních žánrů, v jejích choreografiích jsou prvky baletu, streetu i akrobacie, často za využití prostředků současného divadla.
Čajkovského balet Louskáček patří mezi stálice klasického repertoáru baletních souborů. V Národním divadle se maďarský choreograf Youri Vámos v jeho nyní uváděné podobě nechal inspirovat pohádkou Charlese Dickense a představil verzi tohoto pohádkového baletu v novém nastudování s názvem Louskáček – Vánoční příběh.
Kam na další Louskáčky ještě v lednu? Kromě Národního divadla je vyprodaná také většina Louskáčků v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Zbývá několik vstupenek na 9. a10. ledna, několik repríz bude ještě v únoru. V Brně už se Louskáček po novém roce hrát nebude. Vánoční koleda v Divadle F. X. Šaldy v Liberci měla v prosinci derniéru. V Ostravě je na repertoáru stejná choreografická verze Y. Vámose jako v Praze, ale pod názvem Louskáček – Vánoční koleda. Bude se hrát ještě od 5. do 7. a od 11. do 13. ledna.
Tipy na představení
V Divadle BRAVO! otevírá lednový program soubor Feel the Universe Circus Company, který je navzdory názvu českým uskupením. V neděli 7. od 15:00 hodin uvede novocirkusovou pohádku ze světa zvířat Vlez v les.
420PEOPLE uvádějí 15. a 16. ledna v La Fabrice inscenaci Ever.
Studio ALTA sice nehraje ve svých interiérech, ale v lednu uspořádá čtyřdenní akci ALTA na ledu od 24. do 17. ledna. Podle hesla: Led jako jeviště, led jako téma. Na čtyři lednové dny se přesune na plochu dočasného kluziště: „První večer s názvem POVRCHY nechá prolínat pohyby současného tance a krasobruslení a sledovat, jak se navzájem doplňují i ovlivňují. Slyšíte to? Druhý ledový večer zazní GLISSANDO, kolektivní zvuková kompozice, která vznikne, zatímco my budeme bruslit. Třetí den nám bude led tématem. Zaměříme se na současný stav ledovců na ANTARKTIDĚ, na prolínání vědy a umění. Čtyři večery na ledu zakončí sousedská hostina BANQUET, kam může každý přinést kousek své dobroty a sdílet ji s ostatními.“ Vstup na všechny akce je ZDARMA, kromě – 26. 1. Michaela Dašková: AAIA / NTRCTC / + přednáška
Pozvánky do divadla PONEC
PONEC – divadlo pro tanec také v novém roce uvede řadu zdařilých inscenací reprezentujících současnou taneční tvorbu. Do hlediště jsou zvány všechny generace diváků.
22. 1. ve 20:00 / Věra Ondrašíková & kolektiv – GUIDE
Co kdybychom se jednou mohli ohlédnout za svým životem – udělali bychom něco jinak? Dokázali bychom se vyvarovat vlastních chyb? A kdyby bylo koho se zeptat, měli bychom nějakou otázku? Audiovizuální inscenace GUIDE, kde tehdy je zároveň teď, získala tři ocenění na České taneční platformě 2016. Následně byla vybrána na prestižní přehlídku evropských choreografů Aerowaves Twenty17 a prezentována na několika světových festivalech.
25. 1. ve 20:00 / Dočasná Company / Natálie Vacková, Jana Stárková – Callin’ Gaia
Teplota roste, ekosystémy mizí, hladina stoupá. Žijeme na ekologický dluh. Je ještě cesty zpět? O co všechno už jsme naším jednáním nenávratně přišli? Klimatický žal jako zdroj úzkosti i naděje. Jak se s touto situací můžeme vyrovnávat my sami, máme ještě o čem mluvit, nebo jsme se od sebe natolik vzdálili, že se sami sobě stáváme radioaktivními? Callin’ Gaia je pohybově zvukový rozhovor mezi třemi performery a naší planetou Zemí, který je věnován tématu současné doby – antropocénu.
27. 1. ve 20:00 / Tantehorse – Piece of Pleasure
Inscenace souboru Tantehorse nazvaná Piece of Pleasure obnažuje palčivé otázky současnosti skrze specifickou tělesnost počítající s riskem a odevzdáním se. Generační výpověď o stavu bytí, kde krize jako status quo nehledá řešení ani překonání, je inspirována postaktivismem myslitele Baya Akomolafa, ex-buddhistickou mniškou Kairou Jewel Lingo a obrazy umělecké dvojice Muntean a Rosenblum.
PONEC pro rodiny s dětmi
19. 1. ve 14:00 a 16:00, 20. 1. v 10:00 a 14:00 / Ostružina / Lenka Jabůrková, Barbora Látalová, Anna Línová, Anna Romanovská a Marika Smreková –Neényi
Smyslové představení pro batolata, rodiče, prarodiče i nerodiče v podání spolku Ostružina není jen o společném aktu tvorby diváků s umělci. Je to především naděje na oživení společenské hodnoty péče o sebe navzájem napříč generacemi. Neényi je o společném bytí, laskavosti, soucitu, sociální spravedlnosti, spolupráci a odpočinku. Je to snaha o znovupropojení světa rodin se světem lidí bez dětí, světa nejmenších dětí se světem dospělých a ideálně i světa žen se světem mužů. Představení je vhodné pro děti ve věku 1 až 3 roky a dospělé.
28. 1. v 16:00 / Barbora Látalová & kol. – Karneval zvířat
Interaktivní taneční představení pro děti a mládež vzniklo na motivy stejnojmenné hudební suity francouzského skladatele Camille Saint-Saënse. Tvůrci se nechali inspirovat rozmanitým světem živočišné říše, vydali se pod zem, vzlétli na nebe, potopili se do hlubin i ztratili v trávě, a zároveň vytvořili mnohá nová, roztodivná stvoření. A díky dětským divákům, kteří jsou přítomni na jevišti od počátku do konce, vznikají pokaždé další nové bytosti. Přijďte se společně ponořit do světa velké zvířecí fantazie! Karneval zvířatje vhodný pro slyšící i neslyšící diváky od 5 let.
Pražský komorní balet vystoupí s Baletem Praha Junior na nové scéně ND
Pražský komorní balet vystoupí výjimečně na Nové scéně ND v rámci komponovaného večera Elixír iluzí se souborem Balet Praha Junior. Koncept takto připravené dramaturgie vznikl na půdě Domu tanečního umění a propojuje profesionální tanečníky Pražského komorního baletu s nejtalentovanějšími studenty konzervatoře Taneční centrum Praha, tedy členy souboru Balet Praha Junior. Večer bude uveden v pátek 19. ledna 2024 od 19 hodin.
Představení se skládá ze dvou jednoaktových inscenací. V prvním jednání se diváci seznámí s dílem švédsko-polské choreografky Lidie Wos nazvaným Na hraně iluze, která vytvořila autorský opus pro Pražský komorní balet (premiéra v červnu 2023). Lidia Wos je umělkyně známá svým osobitým jazykem, který se vyznačuje kroutivými pohyby, překvapivými pozicemi těla a absurdním humorem. Dalším typickým znakem její tvorby je muzikalita. Ve svém novém díle, které vytvořila na hudbu Johanna Sebastiana Bacha, diváky zve do světa pokřivených obrazů a dějových zvratů. Do světa, kde hranici mezi fantazií a realitou určuje jen představivost.
Druhá část večera přinese groteskní taneční detektivku Elixír z pera českého choreografa Viktora Konvalinky. Dílo, které vzniklo v roce 2021 podle libreta Štěpána Benyovszkého, popisuje autor jako „vtipnou vizuální audioknihu psanou krví“. Publikum se ocitne v ospalém baru na francouzském venkově, který nečekaně ožije, když hosté zjistí, že někde blízko lze najít klíč k elixíru věčného života. Příběh plný akce, humoru a tance na pestrou hudební koláž doprovází mluvené slovo Jiřího Lábuse.
Projekt TANUM úspěšně dokončil rok a půl dlouhou sérii aktivit podporujících taneční umění v České republice
Projekt TANUM (TANeční UMění), inovativní komunikační platforma Asociace tanečních umělců České republiky (ATU ČR), úspěšně dokončil osmnáctiměsíční sérii aktivit s přínosy pro taneční scénu České republiky. Zásadními pilíři projektu, který byl podpořen Norskými fondy, finančními prostředky z Národního plánu obnovy a příspěvkem MHMP, bylo zpracování prostorové a finanční analýzy potřeb pro výkon umělecké práce v rámci nezávislé taneční scény ČR a ve veřejně zřizovaných divadlech s baletními soubory. Projekt byl dále zaměřen na analýzu a definici Statusu profesionálního umělce a na posílení dovedností jednotlivých členů Asociace tanečních umělců ČR prostřednictvím řady webinářů, vzdělávacích seminářů a odborných workshopů za účasti zahraničních expertů.
V rámci projektu TANUM se uskutečnilo sedm odborných seminářů a tři workshopy, které pokryly široké spektrum témat od autorských práv v tanečním umění až po pracovně-právní otázky a daňovou problematiku. Akce se těšily velké návštěvnosti, zúčastnily se jich více než dvě stovky zájemců.
„Díky získaným prostředkům od Norských fondů měla rada Asociace tanečních umělců možnost řešit nejpalčivější problémy tanečního žánru,” vysvětluje Linda Svidró, předsedkyně Asociace tanečních umělců České republiky. „V prvé řadě to byla příprava definovaného Statusu profesionálního umělce do české legislativy včetně dostatečně účinné ochrany a podpory výkonu taneční profese s ohledem na specifika vykonávané práce. Dále pak pohled na ekonomickou situaci tanečních umělců a souborů jak v příspěvkové, tak nezávislé sféře pomocí prostorové a finanční analýzy potřeb a podmínek pro výkon umělecké práce. Pro naše členy i veřejnost jsme pořádali celou řadu vzdělávacích seminářů. Věříme, že výstupy projektu TANUM budou nadále důležitým prvkem při komunikaci s veřejnou i státní správou a tím naplní náš hlavní cíl – podporu tanečního umění u nás.”
Projekt TANUM přinesl důležité poznatky a nástroje pro posílení a ochranu tanečního umění v České republice a jeho výsledky otevírají cestu pro další rozvoj tohoto odvětví. Podrobnější informace o projektu a jeho výstupech najdete na webové stránce.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
