Týden s tancem
Akram Khan na Divadelním světě Brno
Po deseti letech se do České republiky vrací skupina světoznámého britského tanečníka a choreografa bangladéšského původu Akrama Khana. Letos přiveze inscenaci Kniha džunglí jinak, která je určena nejen širokému publiku, ale také rodinám s dětmi od 10 let. Stane se tak na festivalu Divadelní svět Brno, kde soubor vystoupí v sobotu 18. května od 18:00 hodin.
V nejnovější tanečně-divadelní produkci Kniha džunglí jinak z dílny Akram Khan Company, která vychází z tolik oblíbeného vyprávění Rudyarda Kiplinga, pohlížejí její tvůrci na Mauglího putování očima klimatického uprchlíka. Ukazují svět blízké budoucnosti, kde rodina s dětmi prchá ze svého domova zbídačeného vlivem klimatických změn. Během útěku se jeden druhému ztratí z dohledu. Jedno z opuštěných dětí se dostane do moderního velkoměsta, které mezitím pohltila příroda a po jehož ulicích se prohánějí divoká zvířata. Zanedlouho si v této podivné, novodobé džungli najde zcela nečekané spojence.
Kniha džunglí jinak se může pochlubit nejen nejmodernější animací a vizuálními technologiemi, které přetváří jeviště v magický svět soudobých mýtů, ale i původní hudbou, na kterou tančí deset tanečníků z různých koutů světa. Je to nádherně podmanivý, životaplný příběh o naší nejvlastnější potřebě někam patřit, o potřebě vytvářet si pouto k druhým. Příběh o tom, jak důležité je žít v sounáležitosti s přirozeným světem a chovat ho v úctě.
Festival Divadelní svět Brno začne 17. května v 18:30 hodin na piazzettě Janáčkova divadla:
„Lidský druh je součástí živého světa obývajícího planetu Zemi. A se vším životem má jeden společný evoluční základ – DNA. Je to nosič všech informací o nás a našich vlastnostech utvářející se na základě dědičnosti a vývoje měnících se vlastností organismů našich předků. Na základě přirozeného výběru, kdy se prosazuje v rámci života to nejsilnější a nejživotaschopnější, mění se také naše DNA a získává nové vlastnosti. Mluvíme často v nadsázce o tom, co máme či nemáme v DNA, kdy v přeneseném významu tohoto slova přisuzujeme DNA i neživým věcem, jevům a pojmům. Stejně tak se i choreografové Uladzimir Ivanou a Markéta Pimek Habalová nechali inspirovat ‚DNA festivalu Divadelní svět Brno‘, která může v nadsázce přenášet kulturní genomy naší společnosti či informace o tématech, která řeší aktuální ročník festivalu. A tak ve třech částech choreografie s názvem DNA, na hudbu skladatele Murcofa, proletíme skrz věky zakódované v naší dvoušroubovici a staneme se svědky evoluce, tohoto neovlivnitelného a samovolného procesu biosféry.“
Nebudou chybět i tuzemské taneční inscenace. Více na webu festivalu.
CLOUDS: Choreografka Věra Ondrašíková uvádí novou taneční inscenaci o komunikaci dětí a teenagerů. Beze slov
Nová taneční inscenace s názvem CLOUDS vzniká v režii Věry Ondrašíkové & kolektivu ve spolupráci s novým kulturním prostorem ARCHA+. Oceňovaná choreografka se zaměřuje na duši dospívajících a otevírá aktuální téma, když hledá nový způsob, jak se k sobě navzájem přiblížit a lépe si porozumět. Beze slov.
Premiéra inscenace se koná 15. května od 19:00 hodin v prostoru ARCHA+ (Na Poříčí 26, Praha 1). Na programu bude po dobu jednoho roku, vzhledem k věku performerů/ek je životnost projektu omezena. Naplánována jsou i dopolední představení pro školy. Na scéně se jich potká devět ve věku 11–17 let. Jsou buď studenty tanečních škol nebo se tanci věnují. K tématu přistupuje Ondrašíková dokumentárně, tedy z pohledu těch, kterých se týká. „Jako podklad nám sloužily anonymní příběhy respondentů v dětském věku a mladých lidí do 26 let. Naši tanečníci tedy vychází nejen z vlastních zkušeností, ale i z příběhů svých vrstevníků,“ vysvětluje choreografka.
Z průzkumu vyplynulo, že většina respondentů se svými kamarády komunikuje častěji přes sociální sítě než osobně. Nebojí se sdílet své soukromí, ale i polohu. Když se ale ocitnou v krizové situaci, nesvěří se nikomu. Podle aktuálních statistik jsou navíc rodiče až jedni z posledních, na koho se děti obracejí v případě nouze. „To nás motivovalo k hledání nového způsobu, jak spolu komunikovat. Někdy je těžké své pocity nebo myšlenky formulovat. Chceme proto ukázat, že je lze vyjádřit i jinak,“ dodává choreografka a režisérka Ondrašíková.
Na projektu se podílí také psychoterapeut Jan Vávra, zakladatel Gordon Institutu v ČR, autor knihy Rodičovství jako cesta a spoluzakladatel projektu Rodičovská posilovna. „K projektu jsem byl přizván jako konzultant a přístup Věry Ondrašíkové je pro mě zajímavý tím, že k tématu přistupuje prožitkově a zpracovává témata dospívání, o kterých se teď často mluví, i skrze tělo a umění. Negeneralizuje, neukazuje na nic ani na nikoho. Hledá cestu, jak se jako lidé můžeme otevřít jeden druhému prostřednictvím tance,“ vysvětluje Jan Vávra. „A pro nás diváky je navíc příjemné, že stačí mít ‚jen‘ otevřené oči, uši a mysl, a můžeme se dozvědět více o dospívajících i sami o sobě“ dodává psychoterapeut.
Vstupenky jsou v předprodeji v síti Goout.
Premiéra baletu Coppélia v Národním divadle v budově Státní opery s blíží: 16. a 17. května
V průběhu sto padesáti čtyř let od své premiéry v Paříži v roce 1870 procestoval balet Coppélia snad všechny země světa. Ve Státní opeře v Praze, v podání Baletu Národního divadla, bude uvedena v choreografické verzi Ronalda Hynda z roku 1985 (pro v London Festival Ballet, resp. English National Ballet). Národní divadlo uvede inscenaci v premiérách tento čtvrtek a pátek.
Coppélia vypráví o nástrahách milostných vztahů, a i když patří mezi tři nejvýznamnější tituly francouzského baletu 19. století (Giselle, La Sylphide, Coppélia), které se na jevišti dochovaly v „živé baletní tradici“, neumírají zde hrdinové pro nedostižnou lásku. Naopak – příběh je uzavřen happy endem, svatbou.
Neobvyklým podnětem je postava Coppélie, domnělé dcery vynálezce mechanických strojů a hraček doktora Coppélia. Krásná dívka sedí každý den s knihou na balkoně vysokého domu a vzbuzuje pozornost nejen místních mládenců včetně Franze, ale i jeho snoubenky, žárlivé a podnikavé Swanildy. Nikdo netuší, že Coppélia je loutka, která čeká, až ji její tvůrce oživí. A zápletka? O svou duši má kvůli Coppélii přijít Franz! Jeho životní lekce končí šťastně – loutka zůstane loutkou, Franz díky Swanildě pozná svůj bláhový omyl a je zachráněn.
Balet již v roce 1870 reflektoval pokrokovost a zdá se, že svým námětem umělého člověka předběhl dobu. Lidé konce 19. století byli okouzlení mechanickými hračkami a „oživlými“ stroji, pořádali světové výstavy, kde předváděli technické výdobytky. Coppélia byl tedy opravdu nový balet nové doby: byl usazen v realitě a reagoval na aktuální vědecký pokrok. Navíc zrcadlil národnostní myšlenku, revoluční ideje po roce 1848. Odehrával se v pohraniční rakouské korunní zemi, v Haliči. Skladatel Léo Delibes se inspiroval folklorní bohatostí regionu, v Coppélii poprvé uvedl na baletní scénu nejen polskou mazurku a maďarský čardáš, ale i českou polku. Ronald Hynd svou Coppélii komponoval v úctě k tradici, pohybovému obsahu a tvůrcům, kteří jsou v rodokmenu inscenace zapsáni – Arthur Saint-Léon, Marius Petipa a Enrico Cecchetti.
Z Konzervatoře Duncan centre
Ve středu 15. května kde představí Konzervatoř Duncan centre letos zahájenou spolupráci studentů 2. ročníku a studentů skladatelského oddělení Pražské konzervatoře, kteří pro tanečníky vytvořili autorská hudební díla. Zároveň bude uvedeno dílo hostujícího pedagoga Omara Carruma, s názvem Zahrada v podání studentů 5. ročníku a Omarovo taneční sólo ESCape to the Void. Kapacita sálu je bohužel již v tuto chvíli naplněna.
Potřetí se představí Konzervatoř v programu tradiční Muzejní noci v galerii GASK v Kutné Hoře, v pátek 17. května od 19:15 v sále refektáře. Výběr tvorby, osm choreografií studentů z 1., 2. a 3. ročníku, doplní maturitní práce Leontiny Foltýnové. Událost připravuje Honza Malík a studenty také doprovodí Lea Švejdová. Představení zhlédnou i desítky účastníků, mladí tanečníci a jejich pedagogové 40. Celostátní dětské taneční přehlídky (pořádá Nipos-Artama), která probíhá ve stejný den a navazující víkend v Tylově divadle. Té se v lektorském sboru účastní Honza Malík, který doprovodí tři studentky 5. a 6. ročníku – Adrianu Nguyenovou, Veroniku Helclovou a Elišku Perutkovou. Ty projevily zájem o roli stínových porotkyň a v rámci umělecko-pedagogické přípravy tak budou mít příležitost blíže poznat tvůrčí práci mnoha pedagogů ze všech regionů a být součástí profesních diskuzí nad tvorbou pro děti.
Taneční Double Bill v sobotu v Paláci Akropolis
Pražský Palác Akropolis uvede v sobotu 18. května program dvou inscenací současného tance, dvou sólových projektů: Call Alice Terezy Ondrové a Hélio Renana Martinse.
Double Bill přináší dvě výrazné choreografické osobnosti současného tance: brazilského tanečníka Renana Martinse a českou tanečnici Terezu Ondrovou. Double Bill neboli komponovaný večer, představuje díla dvou umělců vybraných v minulosti do prestižní sítě Aerowaves. Jde o dvě sóla, která pracují s tělem jako archivem, jde o docu-dance, jde o dvě výrazné taneční intimní výpovědi.
Tereza Ondrová se vydává v Call Alice pátrat po své dvojnici. „Tak říká se, že každý má někde svého dvojníka, ne? Je tedy možné najít odpovědi prostřednictvím jiné osoby? Co nás nutí identifikovat se a spojit se s ostatními a se sebou samými?“ Tereza Ondrová a její dvojnice Francesca Foscarini jsou na cestě mezi dokumentem a intimní výpovědí, ve společné tvorbě se dotýkají řady témat, jako je ženská psychika a její proměny, osamělost, zranitelnost, a nakonec i přijetí stavu, ve kterém se scénické umění nacházelo během pandemie. A i když se tyto dvě ženy neznají, mohou mezi sebou sdílet citové pouto, které přesahuje geografii?
Renan Martins se v choreografii Hélio vydává pátrat po svém dědovi Hélio Martinse de Souza, brazilském tanečníkovi. Ve svém autobiografickém díle se Martins pohybuje osobním archivem lidových a společenských tanců a vstupuje do dialogu s vlastními zkušenostmi profesionálního tanečníka v Evropě. Renan Martins s velkou lehkostí a vtipem kombinuje hluboce osobní vyprávění s monumentálním hudebním dílem Steva Reicha „Drumming“, složeného před více než 50 lety.
Renan Martins je brazilský choreograf a performer žijící mezi Portem a Heidelbergem. Vystudoval SEAD (Salzburg Experimental Academy of Dance) a také P.A.R.T.S, kde začal rozvíjet svou choreografickou tvorbu. Jako performer spolupracoval s Iztokem Kovacem, Marysiou Stoklosou, Anne Teresou de Keersmaeker, Alexandrou Waierstall, Ceren Oran, Danielem Linehanem a Peterem Savelem. Od roku 2013 je členem belgického souboru Damaged Goods/Meg Stuart.
Na Laterna festu vystoupí soubor Sankai Yuku: 15. a 16. května
Oba večery na festivalu Laterna fest zahájí před představením dramaturgický úvod. Utsushi je umělecky a tematicky různorodá kompozice úryvků stěžejních děl z repertoáru jednoho z nejvýznamnějších a celosvětově nejvíce hodnocených tanečních souborů Sankai Juku. Přehlídka více jak třicetileté práce choreografa Ushio Amagatsua zahrnuje klíčové okamžiky japonské „vlajkové lodi“. Inscenace Utsushi je tanečním zrcadlením života a přírody.
Japonský soubor Sankai Juku založil v roce 1975 choreograf Ushio Amagatsu, představitel druhé generace tanečníků Butó. K první, tzv. post-hirošimské náleží Hijikata a Kazuo Ohno. Výrazový tanec Butó se formoval v šedesátých letech 20. století v reakci k vývoji současného tance v Japonsku. Tanečníci se citlivě otevírají prostředí a obecně světu, aby prostředky tance rozkrývali hloubku života. Nejslavnějšími inscenacemi souboru jsou Růže z písku (Shijima, 1988), Sledovat, dívat se (Toki, 2005), Ruce temnoty (Kinkan Shonen, 1978), Paralelní posun (Hibiki, 1998), Dvě zrcadla (Kagemi, 2000), Ozvěny (Kagemi 2000), Monády (Shijima 1988, Hiyomeki 1995, Yuragi 1993). Světová premiéra Utushi se konala v červenci 2008 v CNCDC Châteauvallon ve Francii.
Choreografie Jo Strømgrena Okno v premiéře baletu Národního divadla moravskoslezského
Novou choreografii Jo Strømgrena Okno na hudba Johanna Sebastiana Bacha (violoncellové sonáty) uvede balet NDM v sobotu 18. května v klubovém Divadle „12“:
„Zveme diváky na prohlídku zákoutí malého pokoje. Skrz jeho okno můžeme sledovat vzpomínky a nevyslovené emoce v široké paletě situací, a to vše v mrazivém severském vyobrazení. Jde o asociativní sled tanečních obrazů s jednoduchými situacemi, které jsou svobodně a zlehka propojovány violoncellovými sonátami Johana Sebastiana Bacha. Drobný tvar inspirovaný komorním jevištěm Divadla ‚12‘ bez nároku na vypointovanost a doslovnost představuje možné naplnění tanečně-divadelní imaginace. Nejlepší strategií je nechat to vše na sebe působit a možná postupně zjistit, kolik toho v nás sdílené emoce dokážou odemknout.“
Norský choreograf Jo Strømgren, respektovaný ve velkých baletních domech i na malých alternativních jevištích, je v Ostravě známý svými Mahlerovými vzpomínkami. Patří k „vývozním artiklům“ současného norského umění. Tento talentovaný Nor píše hry i filmové scénáře a režíruje činohru – je mimochodem specialistou na inscenování Ibsena. „Síla Strømgrenova choreografického rukopisu je však s identitou severu silně spjata a tkví ve schopnosti vyprávět,“ vysvětluje produkce divadla. „Vyprávět magicky, zábavně, ale i dojemně a ironicky, s fantazií a s vypointovaným vtipem. V tom se Strømgren jako choreograf současného tance naprosto vymyká. Humor a groteskní vidění světa není v tomto žánru příliš obvyklé. Jeho taneční divadlo si však bez ironie, nadsázky či parodie nelze představit.“ Choreografie je uváděna v koprodukci se souborem Jo Strømgren Kompani (Norsko).
Kafka, malíK, Komárek – Insectum K.
V rámci výročí 100 let od smrti Franze Kafky realizuje tanečník, pedagog a taneční kurátor Honza Malík v tvůrčím tandemu s renomovaným režisérem Janem Komárkem projekt Guten Tag Mr. K.!, pod kterým uvede sérii jedenácti repríz (v Africe, Asii a Evropě) tanečně-pohybového sóla Insectum K. Obsahovou linií představení je osobnost Kafky i jeho literární tvorba.
Premiéra proběhla 11. května v programu ARé Festivalu v koncertní hale Státní filharmonie v arménském Jerevanu a reprízy budou představeny během světového turné v Gruzii (Tbilisi), Egyptě (Káhira), Řecku (Atény), Itálii (Řím a Milán), Maďarsku (Budapešť), Rakousku (Vídeň), Anglii (Londýn), Španělsku (Madrid) a Taiwanu (Taipei) ve spolupráci s Českými centry a za podpory Institutu umění a MKČR.
Toto autorské taneční dílo bude tak vedle mnoha dalších výtvarných, literárních, hudebních a divadelních počinů součástí oslav tvorby jednoho z literárně nejvlivnějších spisovatelů 20. stol. Malík se ve svých téměř padesáti letech objeví po osmi letech zpět na jevišti v oceňované choreografii (Best Actor Critics Award v Rusku a nominace na Cenu za nejlepší interpretaci v ČR), jejíž vznik se datuje rokem 2007 pod názvem DeRbrouk. Nyní jde o rozvinutí a volné pokračování předchozího tvaru, tzv. prequel i sequel zároveň.
Další tipy, kam za současným tancem
- V úterý 14. května se v divadle PONEC koná derniéra projektu Temporary Collective Duety.
- V pátek 17. uvede v PONCI inscenaci Stále stejný příběh Eli a kol. a orchestr Berg.
- Lenka Vagnerová & Company uvádí v Divadle Komedie 15. a 17. května Lešanské jesličky, taneční divadlo na motivy slavné básnické skladby Františka Hrubína.
- Repríza projektu Piece of Pleasure mladých tvůrců pod hlavičkou Tantehorse v divadle PONEC 19. května: sedm performerů a živá hudba Vi Huyen Tran pod režijním vedením Miřenky Čechové a Markéty Vacovské.
- Ročníkové práce studentů choreografie pražské HAMU uvidíte v pátek a v neděli v KD Mlejn. Podrobnosti jsme přinesli ve zprávě zde.
- Tanečnice Cécile Da Costa a herečka Antonie Formanová tančí a hrají o společném aktu pochopení v inscenaci Nothing Else, Mothers, která se hraje na studiové scéně Švandova divadla 18. května.
Pozvánka: Studio ALTA zve na Open House víkend
V sobotu 18. a v neděli 19. května od 10:00 do 18:00:
„Pojďte dál, máme otevřeno! V rámci Festivalu otevřených budov Open House Praha vás chceme pozvat do našeho světa – do bývalé budovy pivovaru, kde pomalu, ale jistě vzniká nové kulturní centrum. Co to bude až to bude? A co je to teď? Přijďte se podívat, nechat na sebe dýchnout historii i nadšení z budoucnosti a okusit náš program.
Co na vás bude čekat? Komentované prohlídky spodní budovy. Prohlídky budou každých 30 min., od 10:00 do 17:30. Prohlídky budou probíhat v českém jazyce. VSTUP ZDARMA.“
Začíná také festival Jižní svéráz, propojí divadlo a atmosféru neobvyklých míst
Jižní Svéráz je první vlaštovkou kulturního programu Českých Budějovic – Evropského hlavního města kultury 2028. Slavnostní zahájení festivalu proběhne již 17. května na Náplavce u Vltavy v Českých Budějovicích. Součástí zahájení bude pestrý program pro celou rodinu s koncerty a workshopy. Samotný festival představí desítky projektů Jihočeského divadla, Divadla Continuo, REZI.DANCE Komařice a potrvá až do září.
„Nultý ročník unikátního site-specific divadelního festivalu Jižní Svéráz nabídne jedinečné zážitky propojující divadlo a tajemnou atmosféru neobvyklých míst. Diváci se stanou součástí poutavých příběhů, které ožívají například ve staré budově pošty v Nádražní ulici, pivovaru Samson, zámku Třeboň nebo v jihočeských Holašovicích,“ zve na festival kreativní ředitelka Českých Budějovic 2028 Anna Hořejší.
„Jsem ráda, že se s reálnými výstupy vítězné přihlášky začíná tak brzy, což není v jiných Evropských hlavních městech kultury (EHMK) zvykem. Věřím, že se i díky tomuto festivalu podaří přiblížit obyvatelům našeho města a kraje, co to je projekt EHMK a co může přinášet již ve svých raných fázích,“ zve na festival primátorka Dagmar Škodová Parmová.
Součástí slavnostního zahájení bude mimo pestrý program pro celou rodinu i odplutí Jihočeské odysey Malého divadla.„Jihočeské divadlo je hrdým partnerem festivalu a do letošního programu přispívá svým repertoárem. Letní sezónu na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově, otevře činoherní premiéra podle románu Jane Austen Rozum a cit. Zde se diváci také mohou těšit na taneční představení kombinující zvuk, světlo, scénu a pohyb Egon Schiele – Autoportrét. V jihočeských Holašovicích se odehraje nejoblíbenější česká opera Prodaná nevěsta pod širým nebem. V rámci festivalu ožije i zámek Třeboň inscenací Rožmberská noc v podání operního souboru Jihočeského divadla. Celý festival zakončí v září činohra únikovou hrou Záhada zmizelého sudomyče,“ doplňuje ředitelka Jihočeského divadla Martina Schlegelová.
Diváci se v rámci festivalu vypraví i do malé vesnice na jihu Čech, do uměleckého rezidenčního domu REZI.DANCE v Komařicích. Soubor My kluci, co spolu chodíme, zde odehrají slavnostní improvizovanou Hostinu. Dalším spolupořadatelem festivalu je i Divadlo Continuo, které uvede začátkem srpna unikátní projekt Zatím, do té doby, navždy odehrávající se v prostorách budovy bývalé pošty v Českých Budějovicích. Jak je u Continua zvykem, scénář píše částečně sám prostor. Diváci budou svědky kroniky každodennosti inspirované fragmenty korespondence lidí úplně neznámých, ale i osobností jako Franz Kafka nebo Václav Havel.
„Program festivalu, který nemá v ani v evropském kontextu obdoby, se odehraje na různých místech v celém kraji. Titul Evropského hlavního města kultury bude totiž přinášet impulzy nejen do Českých Budějovic, ale do celého jihočeského kraje,” říká hejtman Martin Kuba.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
