Týden s tancem

Premiéry uměleckých kolektivů SPOLK, tYhle, souboru Kompani Giraff nebo rekapitulace aktivit souboru FysioART v aktuálním zpravodajství.

Máme všechno pod kontrolou? SPOLK kolektiv uvede premiéru nové taneční inscenace s názvem From Scratch
V pátek 13. 9. 2024 od 18:00 v jihlavském divadle DIOD. Uvede SPOLK premiéru duetu Adama Kmenty a Davida Králíka, který je setkáním v divadelním i existenciálním provizoriu, kde se tanečníci v proudu nenápadně eskalujících obrazů pohybují od banálních přešlapů až k potřebě vzájemné blízkosti. Poprvé v tvorbě souboru není inscenace dílem všech pěti členů, avšak vznikla v rámci uměleckých konzultací s celým kolektivem. K dramaturgické spolupráci si tým přizval Ondřeje Novotného. Kostýmy vytvořila oděvní designérka Hana Frišonsová. Hudbu pro inscenaci složil Václav Chalupský a již tradičně světelný design a scénografii vytvořil Tomáš Morávek. Grafický design navrhl Jakub Veselý. Celý projekt vznikl pod produkční záštitou Viktorie Budinské.

„…ten vztah není samozřejmostí, prochází si svými úskalími, společnou prací, hrou, konflikty, osamocením, návraty, vzájemným tyranizováním i pomáháním, a je to vztah, který je samozřejmě ovlivňovaný vnějšími podmínkami a prostředím apod., a je to vztah, který není jednou provždy daný, ale je potřeba o něj pečovat, usilovat o něj s každým novým dnem znovu od nuly,“ komentuje inscenaci v procesu tvorby O. Novotný.

Funkční svět se rozpadá pod rukama. Co zbývá na konci, když všechno ostatní selže? Co zůstane po našich groteskních snahách opřít se jeden o druhého? Jen tančící stíny.

Jak to vlastně celé začalo? Z ničeho. Nejdřív jsme mysleli, že to dáme, zahladíme drobná vychýlení rovnováhy a chybné kroky, stopy nefunkčnosti, špatnou synchronizaci. Prostě se budeme tvářit, že máme všechno pod kontrolou, pohyby, tóny, paprsky světla, podlahu, strop, vlastní těžiště, podanou ruku. Někde jsme udělali chybu. Možná jsme za ni vůbec nemohli, ale už ji nemůžeme ignorovat a předstírat, že je všechno dokonalé. Ale co se vlastně stalo? A proč jsme zrovna tady? Všechno si přehráváme od nuly.

Koproducentem inscenace je pražské Studio ALTA, partnerem jihlavské divadlo DIOD. Projekt vznikl ve spolupráci s prostorem AREAL v Bukurešti a brněnskou kulturní fabrikou Industra. Finančně tvorbu podpořilo MK ČR, Hlavní město Praha a Evropská unie prostřednictvím programu Erasmus+ a Národního plánu obnovy. Poděkování patří Ester Trčkové, Žanetě Musilové, Kateřině Jabůrkové a Lucii Kašiarové.

Švédský soubor Kompani Giraff uvádí na Jatkách78 novou inscenaci ve světové premiéře
Švédský soubor Kompani Giraff dnes uvede v pražském divadle Jatka78 světovou premiéru inscenace A Study of Losses, která propojí nový cirkus, současnou magii a manipulaci s objekty s původní hudbou indie-folkové kapely Beirut. Je volně inspirovaná knihou německé autorky Judith Schalansky Verzeichnis einiger Verluste (Seznam několika ztrát). Premiéra zahájí desátou sezónu tohoto prostoru v Holešovické tržnici zaměřeného na nový cirkus, tanec, neverbální a alternativní divadlo.

Inscenace v režii Viktorie Dalborg je založena na magické představě, že vše, co se v průběhu dějin na Zemi ztratilo a zmizelo, si našlo cestu na Měsíc. Mezi nimi i čtyři herci, akrobati a řada každodenních předmětů. Zach Condon, zakladatel a frontman kapely Beirut, pro inscenaci složil osmnáct písní, které v září 2024 vyjdou pod stejným názvem jako samostatné album – dle slov tohoto hudebníka – „nejrozsáhlejší, které kdy udělal.” Inscenaci A Study of Losses mohou diváci vidět na Jatkách78 do 14. září.

Přesný program i předprodej vstupenek najdou zájemci na www.jatka78.cz.

„Román Verzeichnis einiger Verluste ve stylu magického realismu zobrazuje život a dějiny jako sérii ztrát a mizení. Říše se rozpadají, budovy se mění v ruiny, kulturní artefakty jsou zničeny, zvířata čelí vyhynutí. Většina ztrát nám zůstává skrytá. Myslíme si, že sledujeme historii, ale v podstatě jde jen o to, co se dočasně uchovalo v obrovském moři ztrát,” říkají tvůrci o své inspiraci. V ní se umělci a řada zapomenutých každodenních předmětů ocitají v atmosférické krajině, kde objekty nesou vzpomínky, sny a přízračné bolesti.

„Zkoumáme apokalyptická témata ztrát a zmizení z knihy Judith Schalansky cirkusovým a metaforickým jazykem. Scéna je zasazena do zaniklé krajiny, kde se účinkující a každodenní předměty objevují v prostředí zkroucených ruin. Skvělá hudba Beirut se stala základem představení, posiluje jeho atmosféru a oslavuje krásu života,“ vysvětluje režisérka Viktoria Dalborg.

„Na jaře 2023 mě oslovila Viktoria Dalborg, zda bych složil hudbu pro další představení Kompani Giraff. Musím přiznat, že jsem o souboru, ani autorce předlohy nikdy neslyšel. Když jsem si ale přečetl abstrakt knihy a viděl pár videí, hned mě to zaujalo…“ komentuje vznik hudby a alba Zach Condon. „Nejdříve jsem napsal jedenáct skladeb, Viktoria mě pak požádala, abych je prodloužil a hudba tak pokryla celou délku představení. V té době jsem byl ponořen do zvukových světů inspirovaných sborovou, renesanční a ranou hudbou, díky kterým jsem vše rychle dokončil. Vpodstatě tak vznikly nové samostatné skladby, k nimž jsem ještě přizval violoncellistku a aranžérku Clarice Jensen se smyčcovým kvartetem. Výsledkem práce je až neočekávané množství hudby. S osmnácti písněmi a téměř hodinou délky jde vlastně o nejrozsáhlejší album, které jsem kdy udělal.“

Kompani Giraff je švédský novocirkusový soubor, který vznikl v roce 2015. Vytváří vizuální unikátní inscenace založené na poetických příbězích a vášni pro magii v každodenních životních situacích. Na těchto základech se snaží prozkoumávat nové možnosti současného cirkusu a využít naše různorodé zkušenosti v oblasti performing arts k vytváření mezioborových uměleckých děl. Tři umělečtí ředitelé s pečlivě vybranými herci vytváří představení s unikátní příchutí vizuální elegance, magie a chytré choreografie.

Jatka78 po hostování Kompani Giraff nabídnou do ledna řadu dalších premiér nových i stávajících rezidentních umělců. Mladý soubor Manus Art Collective v inscenaci Tepy čar s premiérou 17. září propojí tanec s živou hudbou zpěvačky a producentky Never Sol a živou kresbou výtvarníka Lukáše Musy Musila. 28. září Studio Jantar s mladou generací herců (Prokop Zach, Ondřej Stupka, Maximilián Dolanský, Matěj Havelka a další) představí poprvé na Jatkách78 v inscenaci Ve jménu Hamleta své nové pojetí klasického tématu. Že soubor Cirk La Putyka umí vedle nového cirkusu i náročnější experiment na pomezí divadla, práce s objekty a nového cirkusu, ukáže 27. září premiéra inscenace Hey, Earth! v režii belgického režiséra Thomase Steyaerta. Taneční soubor DEKKADANCERS se na Jatka78 vrátí 31. října s premiérou tanečně-pohybové inscenace nazvané and v režii jednoho z nejvýznamnějších českých tanečníků a choreografů Jiřího Pokorného. 16. listopadu pak na Jatkách78 uvede holandsko-německo-belgické akrobatické trio Knot on Hands českou premiéru inscenace Concrete. Euforický přechod do nového roku pak nabídne od 7. prosince do 12. ledna série dvaceti devíti představení novocirkusového kabaretu R.I.E. – Rest In Euphoria souboru Cirk La Putyka.

Venuše ve Švehlovce zve opět na projekt Barokní procházky
„Za opulentní barokní hudby mezi nimi nechávají přirozeně prosakovat současné výrazové prostředky spojované s queer komunitami,“ tak popisuje projekt umělecký spolek Beautifel Confusion Collective. Barokní procházky uvede 13. září od 20:00 ve Venuši ve Švehlovce, kde vystupuje pravidelně.

Inscenace Barokní procházky propojuje barokní umění, architekturu i performance s každodenním životem 21. století. Choreograficky projekt mimo jiné vychází ze dvou přístupů tvůrců Becky McFadden a Daniela Somerville, jimiž jsou choreografické mapování prostoru (pohyb/architektura) a operní pohyb. Tematicky se zabývají otázkami genderové identity a queerness skrze spojení barokní opery s architekturou a pohybem. Asistentkou režie jeMarkéta Pščolková, kostýmy vytvořilVojtěch Hanyš.

Kolektiv tYhle připravil novou inscenaci Na kraji krajina, premiéra 14. září v Malovicích
Kolektiv tYhle představuje svůj nový inscenační projekt Na kraji krajina, který bude mít premiéru 14. září 2024 ve Švestkovém Dvoře v Malovicích. Pražská premiéra projektu se odehraje 18. října v Alfredu ve dvoře. Projekt se zabývá diverzitou a možnostmi koexistence různorodých bytostí. Jeho výraznou charakteristikou je práce s originálními maskami.

Víc než tvář. Pod jejím povrchem se zjevuje krajina. Při ladném surfování po záhybech mozkové kůry se objevují zcela nové světy. Živá hmota uniká z dosahu neživé a podniká experimenty. Co se stane, až se maska demaskuje, až dojde na kraj krajiny a odhalí její spodní, měsíční tvář?

Inscenace vznikala kolektivně. Projekt kolektivní tvorby masek inicioval Lukáš Karásek v roce 2022. Tvůrčí kolektiv je složený z AZA Entities, Lukáše Karáska, Margaryty Lebedzevy, Judity Mejstříkové, Alicy Minar, Ursuly Sereghy, Marie Svobodové, Orkuna Türkmena, Magdalény Vrábové a Lucie Vrbíkové. Kolektivní charakter tvůrčího procesu pomáhala facilitovat Daniela Voráčková.

„Provedla jsem skupinu několika procesy, během kterých jsme pojmenovávali naše představy, naše silné stránky i naše obavy. A hned v úvodu jsem pomáhala nastavit si společný slovník pro vzájemné reflexe. S týmem máme naplánovanou ještě závěrečnou evaluaci,“ popisuje Daniela Voráčková svou roli v projektu. Takto reflektuje kolektivní tvorbu v rámci projektu Lukáš Karásek: „V průběhu jednotlivých rezidencí jsem si pro sebe formuloval myšlenku, že za procesem nestojí jeden člověk, ale že je to vzájemné ovlivňování se. Takže i moje rozhodnutí jako performera něco udělat nějakým způsobem není čistě mé, ale je ovlivněné všemi lidmi v procesu.“

Na kraji krajina je plná fantaskních tvorů. V rámci projektu vzniklo šest originálních masek, které tvoří vizuální dominantu celé inscenace a kterou podporuje světelný design Judity Mejstříkové a hudba Ursuly Sereghy. Na vytváření masek se podílel celý kolektiv, autorkou jejich výtvarné podoby je pak Magdalena Vrábová. „Masky sme začali navrhovať spoločně a veľmi zoširoka. Rozmýšľali sme nad materiálom, farbou, textúrou, pachom, zvukom a samozrejme pohybom. Veľa sme sa rozprávali a predstavovali si aké sú to stvorenia kde žijú čo robia, čo majú radi, aké majú poslanie, povahu, čo čítajú, počúvajú, ako spia, ako chodia, čo jedia a ako jedia… Tých šesť masiek, ktoré z toho vzniklo, budú podle môjho názoru ešte stále evolvovať ďalej a prispôsobovať sa podmienkam naokolo. Asi tak ako my ľudia,“ podtrhuje Magdalena Vrábová procesuální charakter vytváření masek.

Tématem celého projektu je možnost spolubytí v odlišnosti. Každá z masek představuje svébytnou bytost, neznámého tvora, který spolu s ostatními obývá ne-lidský a ne-zemský svět. Projekt si přitom s (ne)lidskou identitou humorně pohrává a jemně vybízí k hravosti s vlastní představivostí o možných alternativních soužitích s jinými bytostmi. Inscenace je totiž otevřena různým výkladům a nesnaží se primárně odkazovat k nějakým dosud známým světům. Spíše představuje projekční plátno pro významy, které přinese publikum.

„Od začátku tvorby masek nás provázela témata rozmanitosti, diverzity či odlišnosti. V projektu je ale nezpracováváme konkrétně, spíše přinášíme variace na to, co v nás vyvolávají. Každá a každý z tvůrčího týmu vnímá inscenaci trochu jinak. U publika tomu bude, myslím si, podobně,“ říká Lukáš Karásek. Choreografka Alica Minar rovněž zdůrazňuje otevřený charakter celého procesu: „Projekt oslavuje kolektivní přístup k tvorbě. Zdůrazňuje důležitost hravosti a humoru. Ten vychází z precizní práce s rytmem a propracované fantaskní vizuality.“ Vstupenky na událost je možné si rezervovat na portálu GoOut.

Manus Art Collective připravuje premiéru, která se bude konat již 17. září od 18:30 hodin na Jatkách78. Soubor chce na scénu přinést obrazovou poetiku pohybu a kresby, odrážející cestu skrze čáry. „Čáry se stávají průvodcem, vnitřní intuicí. Spojují nás s minulostí a vedou k budoucnosti. Vracíme se k podstatě vlastního já, skrze rituály hledáme vnitřní sílu, autenticitu, která nás vede k transformaci. Vstupte a buďte součástí světa, v němž se tep zrychluje a zpomaluje, těla se spojují a vytvářejí krajinu.“

Performativní projekt spojující živou hudbu Sáry Vondráškové/Never Sol, živou kresbu Lukáše Musila/Musa, v režii choreografky Štěpány Nlasa Mfuta a pohybu tanečníků z MANUS Art Collective a spřátelených spolků.

FysioART oceněný v Izraeli vyhlíží podzimní premiéru Pampelišky
Uskupení FysioART, které se ve své umělecké činnosti pod vedením režisérky Hany Strejčkové věnuje především tvorbě nonverbálního pohybového divadla pro nejmenší, strávilo letní týdny na turné ve Francii a Izraeli, hostováním na tuzemských festivalech a uměleckými rezidencemi. Na podzim připravuje premiéru Pampeliška a na druhou polovinu sezóny ve spolupráci s MOVE Ostrava inscenaci Divoké husy.

FysioART na základě pozvání dvou prestižních festivalů divadla pro děti a mládež a Českého centra Tel Aviv odletěl v srpnu do Izraele. Se svými dvěma nejnovějšími inscenacemi Pomerančová loď a Snílek se český soubor stal součástí 33. ročníku festivalu Jerusalem International Train Theater Puppet Festival a 18. ročníku divadelního festivalu pro děti a mládež ASSITEJ v Tel Avivu. Každý z titulů byl na obou festivalech uveden dvakrát a v Tel Avivu se navíc konal kreativní masterclass pod vedením Hany Strejčkové pro divadelní profesionály na téma divadlo pro nejmladší diváky. Assitej festival je největší událostí v Izraeli zaměřenou na divadelní umění pro dětského a mladého diváka a hostí na jednom místě umělce s tradičními i současnými přístupy k tvorbě. Jerusalem International Train Theater Puppet Festival se zaměřuje na loutkové a objektové divadlo ve všech jeho podobách. Oba mezinárodní festivaly za dobu svého trvání získaly celosvětové renomé.

„O pozvání do Izraele jsme dlouho přemýšleli, ale zásadně rozhodlo, že pozvání vzešlo od festivalů divadla pro děti a mládež. Děti po celém světě touží po životě a hře v bezpečí. Naše tvorba je absolutně apolitická, soustředí se na kategorie dobra, proměňuje realitu ve svět fantazie, probouzí chuť si hrát. Každoročně také realizujeme ve spolupráci s pražským kulturním centrem Zahrada příměstský tábor pro děti cizinců. Za osm ročníků jsme se vším respektem k multikulturalitě nikdy neřešili, jakého jsou přihlášené děti náboženského vyznání, či z jak politicky nekorektních zemí pocházejí. Děti za svět dospělých nemohou, ale my jim jej můžeme pomoci aspoň na chvíli prosvětlit,“ komentuje Hana Strejčková.

Na začátku léta strávil FysioART s oběma inscenacemi dva týdny v jihovýchodní Francii v podhůří Alp, kde byl hostem několika regionálních festivalů včetně cirkusového Festibulles v Tréminis, kde se Snílek ocitl v ohromném šapitó, a tradičního La Rurale v Mens a odehrál celkem deset představení doprovázených pohybovými dílnami, jako např. Mon chez moi (volně přel. „Mezi námi jsme doma“), Pomerančová pantomima, Snění bdění a masterclass Commedie dell’arte pro studenty a profesionální performery. Na letošním pozvání se vedle Association Hôtel Europa – Golem théâtre podílelo i významné kulturní centrum oblasti La Maison – Ateliers v Cornillon en Trièves, kde soubor FysioART navíc pobyl na týdenní tvůrčí rezidenci v době, kdy centrum hostilo i pařížskou Konzervatoř.

Inscenace Pomerančová loď se od svého vzniku těší vysokému počtu uvedení jak v zahraničí, tak na tuzemských jevištích. V letních měsících se objevila také na Festivalu Regiony v Hradci Králové, v Boskovicích na palouku Potrvá či na FresDance Festu v Lanškrouně. S inscenací Snílek byl FysioART hostem Rodinného festivalu na Švestkovém dvoře a Poutníci po hvězdách hned dvakrát naplnili Český stan na festivalu Letní Letná.

Na podzim chystá FysioART novou premiéru, jak jinak než pro nejmenší diváky, které je tentokrát pozve do zahradnictví. Na inscenaci Pampeliška tvůrčí tým pracoval v rámci rezidenčního pobytu v Městském divadle Varnsdorf. Work in progress za účasti několika desítek malých návštěvníků zde proběhl již 11. srpna. „Vždy hrajeme pro skupinky diváků-dobrovolníků, abychom si průběžně ověřovali, jak děti na detaily i celek reagují,“ doplňuje Hana Strejčková. Inscenace opět podpoří dětskou fantazii a laskavý pohled na svět kolem nás, v jejím středu je tentokrát něco tak křehkého a nedotknutelného, doslova jako chmýří pampelišky: „Jen tak si kvést a jen tak si letět. Jen tak si kořenit a jen tak se nechat unášet větrem. To je přece pampeliška! A s ní přichází radostné a komické objevování tajů zahradničení. Jsme v krajině, kde pampeliškové slunce střídá rozcuchaný měsíček. Inscenace vytvořená pro nejmenšího dětského diváka se noří do kypré hlíny, tak jako padáček z pampelišky zapouští svůj kořínek. Rozehrává situace na principu vtipných záměn a pokusů, v nichž se vše známé a zjevné proměňuje v nové a často i překvapivé,“ přibližuje režisérka chystanou novinku.

Zároveň už soubor chystá větší premiéru na rok 2025. Inscenace Divoké husy pro děti od šesti let vzniká ve spolupráci s MOVE Ostrava a umělci mají za sebou rezidence v pražském Cirqueonu a v Moving Station v Plzni. Na inscenaci spolupracují známá jména tuzemské a slovenské taneční scény, jako je Jana Ryšlavá, Radoslav Piovarči, Michaela Králiková nebo hudebnice Vladivojna La Chia.

Kulturní tip: Bubeníčkova La Strada letos naposledy v Praze
Tuto neděli 15. září v 19 hodin odehraje Pražský komorní balet v Divadle na Vinohradech poslední letošní pražské představení úspěšné inscenace La Strada. Toto taneční dílo renomovaného choreografa Jiřího Bubeníčka, inspirované slavným filmem Federica Felliniho, si od své březnové premiéry získalo nadšené ohlasy diváků i odborné veřejnosti. Velkým úspěchem pro soubor a inscenaci La Strada jsou letošní nominace na prestižní Ceny Thálie. Sólista Ennio Zappalà se dostal do užší nominace za svou strhující interpretaci postavy Zampana, drsného kočovného artisty a cirkusáka. Jeho výkon zaujal porotu nejen po tanečně-technické stránce, ale také silným výrazovým projevem.

„Hlavní postava příběhu, role kočovného artisty a cirkusáka Zampana, je pro Ennia Zappalà náročná jak po tanečně-technické, tak po výrazové stránce. Tanečník má pro tuto roli všechny předpoklady a zvládá obě tyto polohy s přesvědčivou energií. Jeho tanec je působivě dynamický, plastický; tanečník je jistý v téměř akrobatické partneřině. Zpočátku hrubý, násilnický, citově povrchní Zampano prochází v druhé části inscenace výraznou emoční proměnou, která vygraduje v samotném finále. V závěrečném sólu s velkým prožitkem uzavírá Zappalà dramatický oblouk své postavy,“ píše odborná porota o Enniově výkonu.

Kromě toho byla do širší nominace na Ceny Thálie za roli mladičké hrdinky Gelsominy vybrána také Bára Müllerová, jejíž křehký a přesvědčivý výkon dodává inscenaci další emocionální hloubku.

Ze Slovenska:
Tanečná spojka: Divadlo Štúdio tanca oslavuje 25 rokov
Oslavy 25. výročia DŠT budú príležitosťou nielen na pripomenutie dôležitého míľnika divadla, ale aj na prepojenie kultúrnej obce v náročnom období. ProgramTanečnej spojky začne 14. septembra 2024 o 17:00 improvizovaným jamom Tanečná štvrťka. Na javisku sa tak stretnú bývalí a súčasní členovia umeleckého súboru. Vrcholom večera bude predstavenie Zlaté dno, počas ktorého po prvýkrát spolu vystúpia noví členovia súboru DŠT. Doslova Zlatým klincom bude záverečné prekvapenie – vizuálny manifest v réžii Olivera Kuklovského a Jána Čiefa. Osláv sa aktívne zúčastnia aj ostatné kultúrne inštitúcie v banskobystrickom kraji. Moderátorom večera bude herec Richard Sanitra z Divadla Jozefa Gregora Tajovského.

Riaditeľka divadla Lucia Kašiarová dodáva: „Divadlo Štúdio tanca nie je len budova. Je to kultúrny stánok, v ktorom veríme, nájdu oporu a porozumenie všetci.“

Tanečná spojka: 25 rokov Divadla Štúdio tanca
Program / 14. september 2024
17:00 – 17:45: Tanečná štvrťka / Impro jam k 25. výročiu DŠT, ktorý pripravia bývalí aj súčasní členovia umeleckého súboru divadla. O hudbu sa postará Jakub Mudrák.
18:00 – 19:00: Tanečná preslovka / Príhovory, občerstvenie a prípitky 🙂
19:30: Predstavenie Zlaté dno / Po prvýkrát sa predstavia aj noví tanečníci umeleckého súboru divadla.
20:10: Zlatý klinec / Nablýskané prekvapenie večera

Divadlo Štúdio tanca od roku 1998 pod vedením Zuzany Ďuricovej Hájkovej podporovalo autorskú tvorbu a tvorivú slobodu umelcov. Vďaka vytrvalosti, nadčasovým víziám a umeleckej nekompromisnosti sa Zuzane Ďuricovej Hájkovej podarilo vybudovať jediné profesionálne divadlo súčasného tanca so stálym súborom na Slovensku. Súčasné vedenie s Luciou Kašiarovou a Zebastiánom Méndez Marínom pokračuje v tejto tradícii, s dôrazom na medzinárodnú spoluprácu a rozšírenie programu. Divadlo je dnes dynamickou križovatkou spájajúcou kultúrno-umelecké trajektórie Slovenska a Európy, s cieľom reprezentovať svetové trendy a zároveň zachovať jedinečnú identitu.

Jiřína Šlezingrová-Škodová emeritní členkou Moravského divadla Olomouc
V neděli 8. září jsme zahájilo Moravské divadlo Olomouc sezonu 2024/2025 dnem otevřených dveří a slavnostním galavečerem. Ten byl již tradičně věnován předávání ocenění za sezonu minulou. Divácké ceny obdrželi Natálie Tichánková, Lukáš Červenka, Marek Pešl, Cenu příznivců Moravského divadla Olomouc za nejoblíbenější inscenaci získalo taneční drama Želary, které vytvořily choreografka Hana Litterová a skladatelka Zuzana Lapčíková. Cenu ředitele MDO si převzal mecenáš Ladislav Vitoul. Inscenace ELA! získala Cenu primátora. Emeritní členkou divadla byla jmenována Jiřina Šlezingrová-Škodová, která v příštím roce oslaví sté narozeniny.

Dlouholetá sólistka brněnského a poté olomouckého baletu, jejíž talent objevil v šesti letech známý choreograf a šéf brněnského baletu Ivo Váňa Psota po angažmá v Brně a Opavě přijala v roce 1961, ve svých 36 letech, nabídku Josefa Škody, svého budoucího muže, na hostování v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci. Publikum a kritiku okamžitě uchvátil její výkon v baletu Šurale a až do roku 1977 se stala členkou olomouckého baletu. V roce 2007 jí byla udělena Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru taneční umění.

Článek, který k jejím 90. narozeninám napsal Mojmír Weimann, si můžete přečíst ZDE.