Týden s tancem

Jiří Kylián držitelem Řádu Bílého lva
Řád Bílého lva občanské skupiny 3. třídy obdržel 28. října z rukou prezidenta České republiky Jiří Kyliána „za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti kultury a umění“. Symbolicky se spolu s Jiřím Kyliánem dostalo uznání a zadostiučinění i celému tanečnímu oboru. Nejvyšší české státní vyznamenání, kterým je právě Řád bílého lva, prezident Petr Pavel při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě udělil čtyřem osobnostem. Dvěma vojákům in memoriam, architektce Evě Jiřičné a právě choreografovi Jiřímu Kyliánovi. Ocenění je tedy skutečně mimořádné.

Připomeňte si náš rozhovor, který jsme s Jiřím Kyliánem pořídili při příležitosti jeho výstavy Moving Still:

Jiří Pokorný v nové inscenaci pro DEKKADANCERS zkoumá mezilidské vztahy – premiéra projektu „and“ už ve čtvrtek
Jiří Pokorný a DEKKADANCERS uvedou tento čtvrtek novou tanečně-pohybovou inscenaci and o blízkosti i vzdálenosti mezi námi. Poukazuje na naše sociální prostředí jakožto rozpadající se systém, ve kterém se ztrácejí vztahy. Pokorný, který se jako performer i choreograf proslavil v zahraničí, se ke spolupráci se souborem vrací po 10 letech. Jako tanečník spolupracoval např. s Nederlands Dans Theater či Crystal Pite a její company KIDD Pivot. Do novinky obsadil jádro tanečníků DEKKADANCERS. V inscenaci vystoupí tři tanečníci nominovaní na letošní Thálie či Ondřej Vinklát, který již laureátem tří ocenění je. And mohou diváci prvně zhlédnout 31. října na Jatkách78. Na premiéru navážou čtyři reprízy.

Písmeno a v inscenaci zde reprezentuje symbol propojení. Představuje jednotu nebo místo, ve kterém můžeme objevovat zcela nové obzory v navazování mezilidských vztahů: „A“ dle choreografa sjednocuje rozporuplnost našich životů a přivádí nás k vyššímu stavu vzájemného porozumění, protože význam „a“ je společný všem bez rozdílu. „Vždyť co by byla sůl bez pepře, kdyby mezi nimi chybělo ono zmiňované a? And tak v celovečerním představení spojí několik jedinců v jednu velkou rodinu, kdy na základě interakcí mezi nimi budeme mít možnost hodnotit blízkost či odtažitost jejich vztahu. Ke slovu se dostává i téma samoty, vždyť nakonec je přeci ‚lepší chtít být sám než zůstat sám‘, jak praví motto inscenace,“ slibuje produkce souboru.

„S tanečníky se společně snažíme najít způsob, jak pohybem ztvárnit jednotlivé charaktery postav bez nadměrné popisnosti, tedy “nevyhrávat” emoce, ale nechat jednotlivé emoční momenty plynout skrze tělo a jeho pohyb co nejpřirozeněji. Je to proces, který se vyvíjí pomalu. I samotný tanec má své limity. Abychom dosáhli určité pohybové diverzity, tanečníci pracují s pohybovou texturou na několik různých způsobů. Dále pracujeme s prostorem a interaktivně i se světlem. Skrze tyto prostředky se snažíme přiblížit i k samotné podstatě ‚and‘,“ vysvětluje Jiří Pokorný. Samota může být restart, nový začátek, nezávislost i síla. Samota nemusí být osamělá. Osamělými se však stáváme, když sami sebe nevnímáme jako součást celku, protože žádný člověk není ostrov.

Pro inscenaci vzniká hudba z pera hudebníka a tanečníka Davidsona Jaconella. Hudbu či zvukový design vytvořil např. pro Nederlands Dance Theater 2, Korzo Theater v nizozemském Haagu, Alberta Ballet v Kanadě, West Australian Ballet v západní Austrálii a několik tanečních institucí v Německu. Spolupracuje nejen s Jiřím Pokorným, ale dále také s choreografy Ihsanem Rustemem, Stephenem Delattrem či Ivanem Alboresim. V roce 2018 absolvoval mentoring u světoznámého skladatele Dirka P. Haubricha, který mimo jiné spolupracuje s choreografem Jiřím Kyliánem.

V inscenaci vystoupí nejlepší tanečníci současné scény: Ondřej Vinklát (držitel tří Thálií za tanec), Patrik Čermák (užší nominace na Thálii 2024 za Tramvaj do stanice Touha), Natalia Metodijeva (širší nominace na Thálii 2024 za La Dolce Vitu), Albert Kaše (širší nominace na Thálii 2024 za La Dolce Vitu), Florian Garcia a mladé talenty Adriana Štefaňáková a Nela Štarková.

Sněhová královna má premiéru 1. listopadu v Liberci
Soubor baletu Divadla F. X. Šaldy představí 1. listopadu 2024 premiéru nového celovečerního dějového baletu Sněhová královna. Moderní adaptace ikonické pohádky Hanse Christiana Andersena přinese dojemný příběh o lásce a odvaze, která překoná všechny překážky. Dílo vytvořil pro liberecké publikum již známý tým tvůrců – choreografka a režisérka Marika Mikanová, výtvarník Aleš Valášek, skladatelé Aleš Březina a Pavel Ridoško. Po jejich úspěšné spolupráci na baletu Mauglí se nyní vracejí s rodinnou inscenací, která chce diváky zavést do mrazivé zimní říše, která jim může v severočeském Liberci připadat až drsně blízká.

Pohádka silně rezonující se zimní atmosférou severu slibuje uchvátit diváky svou estetikou i hloubkou. Vypráví o odvaze a lásce Gerdy, která se nevzdává a podniká nebezpečnou cestu za záchranou svého přítele Káje, jemuž se zaryl do oka střep z ledového zrcadla: „Pohádky, které v sobě nesou trochu nebezpečí a strachu, mě už jako malou fascinovaly. Sněhová královna je z tvůrčího pohledu nesmírně přitažlivá. Dá se zpracovat mnoha způsoby. Přála jsem si zachovat jistou míru strašidelnosti, ale zároveň mít ohled na dětské publikum. Dovolila jsem si pozměnit Andersenovu předlohu tak, aby byl příběh uvolněnější a více okořeněný,“ říká režisérka inscenace Marika Mikanová.

Hudba se ponese v duchu orchestrální melodie klasického symfonického orchestru, je doplněná o elektronickou hudbu neobvyklých zvukových kombinací a efektů, které dodávají inscenaci soudobý ráz. O skladby se postarali dva renomovaní hudební skladatelé – Aleš Březina a Pavel Ridoško. Záměrem je, aby hudba byla od první do poslední minuty jednou z ústředních složek díla. „Přál bych si, aby naše představení posílilo diváky ve víře, že je nutné se zlu postavit na odpor a že láska a přátelství jsou těmi nejdůležitějšími hodnotami,“ vyjádřil svůj záměr Aleš Březina. Zcela nová autorská hudba zazní živě v podání orchestru Divadla F. X. Šaldy, pod taktovkou šéfdirigenta Plzeňské filharmonie Chuhei Iwasakiho. Významnou hudební roli hraje také speciálně sestavený dětský pěvecký sbor. Hlasy sboru s texty Aleše Březiny jsou dalším zprostředkovatelem hlubokého významu pohádky. „Každá scéna je nabitá energií, která pohání děj kupředu. Hudba s touto dynamikou skvěle koresponduje a diváci jistě ocení její filmovou atmosféru,“ doplňuje Marika Mikanová.

Skladatel Aleš Březina přibližuje svůj pohled: „Mým cílem je naplnit hudbu melodickým bohatstvím. Často si totiž baletní hudba vystačí pouze s rytmickou a zvukovou složkou. Ty nejlepší balety, nebo alespoň některé jejich části, mohou ale fungovat i jako samostatná hudební čísla, tedy bez vazby na jejich taneční ztvárnění. Čím samostatněji funguje hudba v baletu, tím větší svobodu nabízí choreografovi při jejím ztvárnění, protože na sebe bere velkou část zodpovědnosti za celkový výsledek.“

Ke spolupráci přizval jako spoluautora zvukového designéra Pavla Ridoška: „Pavel Ridoško hrál důležitou roli již při vytváření mého prvního baletu Mauglí pro Divadlo F. X. Šaldy. V prostorách libereckého divadla tehdy vybudoval improvizované natáčecí studio a ve spolupráci s místními zvukaři a s orchestrem vyprodukovat výtečnou nahrávku. Ještě důležitější ale byla jeho práce jako zvukového designéra. Podařilo se mu totiž propůjčit dílu zcela soudobý zvuk, na který jsou dnes již i dětští diváci zvyklí z velkých mezinárodních filmových produkcí a tím postavit spojovací most mezi jejich poslechovým očekáváním a možnostmi divadelní produkce. Proto jsem Pavla přizval k práci na baletu Sněhová královna již nejen jako zvukového designéra, ale rovnou i jako spoluautora hudby. Tento námět totiž po elektronické hudbě přímo volá,“ vysvětluje dále skladatel Březina.

Na scéně se v hlavní roli Gerdy objeví Johana Březinová v alternaci s Tess Sheppard, Yuta Homma či Máté Brünn se představí v postavě Káje. Sněhovou královnu ztvární Nuria Cazorla García, Další výrazné role obsadili např. Jaroslav Kolář jako Stará bylinkářka nebo Anya Clarke v roli Šéfky banditů. Postavy hrdinů v dětském věku ztvární Oleksii Gunko, Veronika Březinová a Žofie Hammer. V inscenaci účinkují mladí nadšenci z libereckých tanečních škol a dětských pěveckých sborů. Zapojení dětí dodává inscenaci autentický rozměr: „Zapojila jsem děti, které se úrovní svého projevu stávají plnohodnotnými partnery profesionálních umělců. Důvěřuji jejich talentu a ono se to vyplácí a vrací,“ těší se z práce s dětmi režisérka.

Kostýmy a scéna vytvořené Alešem Valáškem pracují s protiklady mezi dvěma světy: ledové království Sněhové královny a teplý, živý svět dětí. „Abstraktní geometrická scénografie s prvky sněhových vloček a zajímavých stínů podtrhuje tajemnou a někdy až hrůzostrašnou náladu děje. Kostýmy jsou různě barevné a mnoho z nich je ručně pomalováno tak, aby vzor na kostýmech odpovídal vzoru, který se nachází na scéně,“ doplňuje mluvčí divadla Barbora Svobodová.

Premiéra se koná v pátek 1. listopadu, druhá premiéra v neděli, reprízy následují 5. a 14. listopadu a 17. a 29. prosince.

Slovanské tance v Jihočeském divadle
V pátek 1. listopadu se ale konají hned dvě baletní premiéry: jedna z nich v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Na Slovanské tance Antonína Dvořáka vytvořil choreografii Martin Šinták. Choreograf s režisérem Tomášem Ondřejem Pilařem zve diváky do světa Dvořákova díla coby celovečerního tanečního představení. „Oba cykly této jiskřivé symfonické hudby zrcadlící pestrost české lidové kultury v jejích radostných, dramatických i melancholických odstínech, otevřely kdysi svému autorovi cestu do Evropy. Poetická inscenace čerpá z tradičních folklorních prvků, jež skládá do působivé divadelní mozaiky. Vydejte se spolu s baletem, dětským baletem a velkým symfonickým orchestrem na cestu ke kořenům,“ slibuje produkce divadla.

For the Love of Dance: Barokní tanec ze současné perspektivy s živou hudbou – work in progress Andrey Miltnerové
Andrea Miltnerová, soubor Musica Florea pod vedením Marka Štryncla a studentky z konzervatoře Duncan centre (Praha) a školy Mind And Dance (Norimberk) společně představí work-in-progress nového tanečního projektu, který propojuje barokní tanec s energií mladé generace tanečníků. Představení se koná 1. listopadu ve Venuši ve Švehlovce.

Inspirována výmluvností barokního tance, energií hudby Antonína Reichenauera a krásou barokního sochařství vytváří britská tanečnice a choreografka českého původu Andrea Miltnerová novou choreografii jako oslavu mládí, tance a hudby s deseti studentkami tance z České republiky a Německa a renomovaným souborem Musica Florea pod vedením Marka Štryncla.

Projekt se zrodil z Andreiny touhy podělit se o svou vášeň a znalost barokního tance s novou generací tanečníků a tanečnic, z nichž mnozí neměli předchozí zkušenosti s tímto žánrem, ani základní povědomí o bohatém kulturním dědictví střední Evropy z období baroka. A také ukázat jim i veřejnosti, že barokní tanec není jen fascinující historickou taneční formou, která patří minulosti, ale že může být dnes stejně aktuální a silný jako jakýkoli současný taneční styl. Projekt také představoval skvělou příležitost pro přeshraniční spolupráci. Z iniciativy producentky Šárky Pavelkové (ProFitArt) byli k účasti přizvány studentky z Prahy a Norimberku, aby navázaly a posílily kulturní a osobní vazby mezi regiony Čech a Bavorska, jejichž umělecké a hospodářské dějiny se po staletí tak úzce prolínaly. Premiéra celého projektu je plánovaná na konec léta 2025.

Andrea a Marek by také rádi upozornili na nádhernou hudbu Antonína Reichenauera (asi 1694–17. března 1730), skladatele působícího v Čechách na počátku 18. století. Součástí večera bude koncert souboru Musica Florea: Simphonie à 8 concertanti in A Minor (Jan Dismas Zelenka, 16. října 1679, Čechy – 23. prosince 1745, Drážďany). Z Reichenauerova díla zazní tyto skladby:
Sonáta pro 2 trubky D dur: Allegro I.
Sonáta pro 2 trubky D dur: II. Adagio
Sonáta pro 2 trubky D dur: III. Fuga. Presto
Koncert pro hoboj B dur: II. Adagio
Ouvertura – Suita č. 2 B dur: III. Árie. Andante
Ouvertura – Suita č. 2 B dur: II. Bourrée
Ouvertura – Suita č. 2 B dur: I. Předehra

Work-in-progress se koná 1. listopadu 2024 ve 20:00 ve Venuši ve Švehlovce. Vstupné je dobrovolné, rezervace na [email protected].

Festival BREAD & DANCE PRAGUE posouvá hranice současného tance
„Přemýšlet jinak,“ definuje choreografka Jana Burkiewiczová ze souboru BURKICOM základní myšlenku mezinárodního netwotkingového setkání Bread & Dance Prague 2024, které se koná od 2. do 6. 11. v multižánrovém prostoru ARCHA+ a na několika dalších pražských scénách. „Se starými modely práce a přemýšlení nemůžeme v mezinárodním měřítku uspět, a tak se snažíme najít nové cesty. Rozvíjet diváckou základnu, hledat cesty spolupráce, sdílet své zkušenosti s ostatními soubory. Spolupracovat a rozvíjet se,“ říká Jana, která se svými souborem BURKICOM v letošním roce úspěšně vystupovala například na prestižním festivalu SIDance Soul nebo jako host veletrhu Hong Kong Performing Arts Expo.

Vzdělávání, propojování a sdílení stálo u zrodu networkingového basecampu Bread & Dance Prague, jehož první ročník se odehrál v minulém roce právě z iniciativy tanečního souboru BURKICOM choreografky Jany Burkiewiczové a ve spolupráci s dalšími čtyřmi českými špičkovými tanečními soubory – 420PEOPLE, DEKKADANCERS, Farma v jeskyni a Lenka Vagnerová & Company. Jeho druhý ročník jde pak ve své snaze o výrazný posun české taneční scény ještě dál. Otevírá se ve svém programu dalším souborům a přiváží na třicítku zahraničních producentů a promotérů „včele s hvězdnými legendami mezinárodní taneční scény“, jakými jsou:
Gie Baguet (BE), zakladatel legendární mezinárodní agentury Frans Brood Productions zastupující takové umělce jako jsou Peeping Tom, Miet Warlop, Alexander Vantournhout nebo Serge Aimé Coulibaly a jeho Faso Danse Theátre,
Valentina Marini (IT), kulturní manažerka a umělecká kurátorka, zakladatelka European Dance Aliance a ředitelka producentského centra Spellbound Contemporary Ballet,
Magnus Nordberg (SE), kulturní stratég a producent, zakladatel agantury Nordberg Movement zastupující na patnáct zejména skandinávských souborů,
nebo domácí Markéta Perroud (CZ), kulturní manažerka, bývalá umělecká ředitelka divadla Ponec a spoluředitelka festivalu Tanec Praha, který více jak 13 let spoluvytvářela.
Všechny mohou návštěvníci slyšet na panelové diskusi moderované Sašou Michailidisem.

Vedle rozsáhlého networkingového programu, díky kterému se soubory a producenti pokusí při moderovaných diskusích i prezentacích najít klíče k možné mezinárodní spolupráci, či k rozvoji vlastní divácké komunity, rozvíjí festival Bread & Dance Prague také kompetence tanečníků a možnosti jejich uplatnění. V rámci Mezinárodní burzy tanečníků projdou vybraní tanečníci workshopy s předními českými choreografy, seznámí se s jejich způsobem práce, vyzkouší částí repertoáru a následně také získají zpětnou vazbu na své výkony či na možnosti uplatnění v jednotlivých souborech. Široké veřejnosti je pak určen zejména Bread & Dance Prague Showcase 2024, na kterém soubory představí ve třech dnech své nejnovější počiny: 8 inscenací z dílny 7 choreografů.

Program Bread & Dance Prague Showcase 2024:
Pondělí 4. 11.
17:00 Lenka Vagnerová & Company: Mystical self (choreografie: Edivaldo Ernesto), Divadlo Komedie
19:00 Farma v jeskyni: Český hrdina (choreografie: Viliam Dočolomanský), DOX

Úterý 5. 11.
16:30 Lenka Vagnerová & Company: Panoptikum (choreografie: Lenka Vagnerová), Divadlo Komedie 
19:00 BURKICOM: Slunce (choreografie: Jana Burkiewiczová), ARCHA+
21:00 42+PEOPLE: Where (choreografie: Helena Arenbergerová, Václav Kuneš), Studio Maiselovka

Středa 6. 11.
17:00 BURKICOM: Louskáček (choreografie: Jana Burkiewiczová), ARCHA+
19:00 420PEOPLE: Y /why (choreografie: Václav Kuneš), La Fabrika
21:00 DEKKADANCERS: and (choreografie: Jiří Pokorný), Jatka 78

Více informací naleznete na webu akce. Vstupenky jsou k dispozici na serveru GoOut.

Premiéra páté série Emergency Dances v Paláci Akropolis: Tři silné výpovědi o lidské křehkosti, identitě a environmentálním aktivismu
Soubor Tantehorse uvádí pátý díl série Emergency Dances, která dává kreativní prostor začínajícím umělcům. Tři vybraná díla mladých tvůrců do Paláce Akropolis přináší současná témata a příběhy o křehkosti, hledání identity a harmonii mezi lidstvem a přírodou. Česko-nigerijská performerka Angela Nwagbo uvede osobní výpověď o kulturní, jazykové a sociální identitě. Daniela Kolková skrze křehké taneční sólo ohledává oblast radikální jemnosti a dvojice autorů Claude Johann Čierny a Eduard Adam Orszulik navedou diváky k přemýšlení o environmentální krizi. Premiéra se uskuteční 4. a 5. listopadu od 18:30 hodin v Paláci Akropolis.

Kurátorkou Emergency Dances V. je tanečnice a choreografka Markéta Vacovská, spolu s ní se na vedení projektu podílí dramaturgyně Kristýna Boháčová. „Zaujala nás snad absolutní odlišnost jednotlivých děl a přece stejná potřeba silného a hlasitého volání, stejná oddanost tématu a touha po jeho přerámování ve společnosti. Všechna díla vycházejí z nutnosti dát jevištní tvar svému příběhu, svému spouštěcímu bodu a problému, který zahrnuje celé lidstvo. Během jednoho večera tak budeme moci pozorovat posun od osobního přes kolektivní k více-než-lidskému,“ popisují vybraná díla kurátorky projektu.

Osobní výpověď zabývající se tématem etnické a kulturní identity uvede v Paláci Akropolis performerka česko-nigerijského původu Angela Nwagbo. Společně se senegalským perkusistou Siakou Toure v díle s názvem Confluence reflektuje společenské tlaky, předsudky a stereotypy spojené s etnickým původem. „Mým posláním je vyvrátit etnocentrismus, ukázat lidem, jak moc jsme si všichni podobní a vzdát úctu africkým kulturám a filozofiím, kterými jsem měla možnost se inspirovat,“ přibližuje svůj záměr autorka. V performance vytváří unikátní pohybový jazyk, ve kterém mísí prvky afrického a západního tance. „Angela Nwagbo nás zaujala svou fantastickou tělesností, elektrizující vnitřní silou, jedinečnou poctivostí jak v pohybové, tak v teoretické přípravě tématu. Vnímáme, že její emergency je i naším emergency, neboť Angela ve svém i divákově těle oživuje archetypy, zpochybňuje stereotypy a ruší binaritu moje-tvoje,“ doplňují kurátorky projektu.

Dalším dílem v rámci série je performance Vrásnění Daniely Kolkové. Ta v minimalistickém tanečním sóle zkoumá nesoulad mezi hektickým světem plným tlaku na výkon a vnitřní potřebou naslouchat svému tělu. Skrze pohyb, zvuk a interakci vyzývá k zamyšlení nad tím, jak můžeme začlenit jemnost do našich každodenních životů a otevřít se hlubšímu propojení se sebou samými i s okolním světem. „Upoutala nás autorčina odhodlanost a hluboká potřeba opustit paradigma úspěchu založeného na přepjatém výkonu, a místo něj nabídnout široký prostor laskavosti, vědomého spojení se vším živým a sebevědomého vymezení vlastních hranic,“ vyjadřují se kurátorky. Vrásnění je pozvánkou k objevování krásy v subtilních aspektech naší existence.

Za třetím vybraným dílem stojí výtvarník Claude Johann Čierny a performer Eduard Adam Orszulik, kteří jsou zároveň členy uskupení Simulakrum. To sdružuje mladé aktivistické umělce působící mezi Prahou a Berlínem, kteří svým dílem upozorňují na problematiku extraktivismu a jednostranného čerpání přírodních zdrojů bez nabídky vratitelnosti, což byl i jeden z důvodů pro jejich výběr do projektu. „Tvůrci nás přesvědčili svou rozhodností a velkorysostí projektu, ve kterém úzce spolupracují s umělci z hudební, výtvarné a multimediální scény. V Tantehorse si přejeme, aby umění podněcovalo k aktivismu a umožňovalo mladým tvůrcům být slyšet a věříme, že projekt Simulakrum neskončí ‚jen‘, na prahu jeviště, ale utvoří skupinu lidí aktivně se zapojujících do společenského dění,“ říkají kurátorky. V performance, kterou uvedou v rámci Emergency Dances, hledají způsoby, jak diváka imerzivní metodou přivést k přemýšlení o antropocentrickém přístupu v kontextu environmentální krize. „Cílem představení je podnítit společenskou reflexi nad aktuálními tématy, jako je ekologická krize, technologický pokrok a budoucnost lidského druhu, tím podpořit kritické myšlení a diskusi. Zároveň prostřednictvím nadějného vyprávění nabízíme určitou vizi symbiotického soužití za hranicemi současné antropocentrické éry,“ doplňují autoři.

Vstupenky jsou v prodeji na GoOut. Cílem série Emergency Dances je podpora a rozvoj mladých choreografických talentů a jejich začlenění do profesionální taneční scény. Zároveň je kladen důraz na komunikaci palčivých témat současnosti prostřednictvím tanečního jazyka. Představení premiérovaná v rámci Emergency Dances prošla půlroční přípravou, během které poskytlo Tantehorse mladým umělcům prostor pro zkoušení, dramaturgickou a režijní zpětnou vazbu, stejně jako produkční a technickou podporu. Dále je na samotných umělcích a umělkyních, jak se svým dílem naloží – zda ho rozvinou do celovečerního představení, nebo zůstanou u kratšího festivalového formátu. Mladí choreografové a mladé choreografky se tak učí nejen vytvořit myšlenkově pevně ukotvené taneční dílo, ale také se zorientovat v prostředí nezávislé scény, produkčně zaštítit svou činnost a efektivně přijímat zpětnou vazbu.

Tantehorse chce projektem upozornit na jedinečné umělce a umělkyně, kteří začínají samostatně tvořit. „Emergency Dances jsou pokaždé jiné, pokaždé výbušné, pokaždé diskutabilní, protože jsou vždy hluboce osobní. I letos zveme diváky, aby se sami nechali oslovit detailem, motivem, s nímž rezonují, a vytvořili si tak svou jedinečnou interpretaci choreografického čtení. Aby přijali otevřenost performerů jako nabídku k tomu otevřít i svůj příběh,“ dodává Markéta Vacovská a Kristýna Boháčová. Soubor Tantehorse projektem Emergency Dances navazuje na edukativní linii, kterou lze sledovat v dlouhodobých laboratořích Tantelab, kde se soubor zaměřuje na přemostění konce studia a začínající kariéry.