Týden s tancem

Malá inventura pokračuje a tanec nechybí
Festival Malá inventura je v plném proudu a nabízí stále pohybová a taneční vystoupení. Mnoho představení je vyprodaných, ale na facebookových stránkách festivalu můžete sledovat aktuální zpravodajství a místo se může uvolnit. V úterý 25. se večer od 19:30 v Jatkách78 odehraje repríza taneční inscenace Fairy Tales souboru PocketArt s následnou diskusí. Výraznou pohybovou složku nabízí i performance Lekce s Jane herečky Lucie Hrochové 26. února v MeetFactory od 13:00 a od 16:00 hodin. V pátek 28. se ve Studiu ALTA představení slovenský taneční duet weak women od 16:00 a ve 20:30 ve Venuši ve Švehlovce celý festival vyvrcholí performancí PiNKBUS slovenský a žiadny iný, která se bezpochyby rozvine ve večírek a taneční zábavu.

Mezinárodní soubor Farma v jeskyni uvede inscenaci Útočiště 2025
Inscenace mezinárodního souboru Farma v jeskyni Útočiště 2025 je vizuálně silným tanečním divadlem a koncertem zároveň. Vychází z rozhovorů s lidmi, kteří na útěku za svobodou prožili hraniční životní situace, a toto naléhavé téma režisér a choreograf Viliam Dočolomanský přetvořil do „scénické básně“. V nové podobě i obsazení navazuje na úspěšný projekt z roku 2018. Premiérová uvedení proběhnou 1., 2. a 3. března v Centru současného umění DOX.

O čem inscenace pojednává? „Cesty tří lidí se protnou na útěku. Překonávají překážky a procházejí hraničními situacemi na náročné cestě za svobodou, poutáni k sobě navzájem. Úzkost, odvaha, selhání, radost, soucit. Jak vlastně náš svět nahlíží na hodnotu lidí ‚bez vlastního území‘? Inscenace nereflektuje pouze aktuální dění, ale je především obrazem lidského hledání sebe sama a osobní transformace každého z nás.“

„Situace, kdy nic nemáme a nemáme se ani kam vrátit, nás nutí se ptát, co je vlastně to útočiště, ta kotva. A kde to je? Je to někde mimo nás? A jsme tu v kritických momentech pro druhé? Co je pro mě vlastně tou nejvyšší hodnotou? Takové chvíle jsme patrně zažili všichni, a proto věřím, že se inscenace může dotknout mnohých,“ říká režisér Viliam Dočolomanský.

Expresivní a dynamické pohyby performerů mají vyvolat atmosféru nepřetržitého napětí a přinutit diváky být neustále ve střehu. Po boku performerky a zpěvačky Hany Varadzinové tentokrát vystoupí nová generace tanečních osobností souboru – Michaela Králiková, Andrej Štepita a David Králík. Rukopis souboru je stále stejně charakteristický, nejen expresivním výrazem performerů, ale také úzkým propojením pohybu a hudby. Ta v této inscenaci dění určuje, ne pouze doprovází. Obě složky se však prolínají do neoddělitelného celku, neboť autorem hudby je sám choreograf Viliam Dočolomanský. Silnou atmosféru v podání předních jazzových muzikantů Marcela Bárty, Štěpána Janouška a Jana Chalupy / Víta Halšky dotvoří zvukový design Evy Svobodové, který zní mimo jiné z amplionů dominujících scénografii.

Tvorba Farmy v jeskyni skrze pohyb a hudbu promlouvá přímo k emocím diváka. V aktuálních tématech, která zpracovává, vždy hledá podstatu a vzkaz pro každého. Za více než dvacet let svého působení si soubor vytvořil nezaměnitelný scénický rukopis a obdržel mnoho zahraničních i českých ocenění. V nové podobě a v novém obsazení soubor rozvíjí úspěšnou inscenaci Útočiště z roku 2018, která vznikla v koprodukci s festivalem Tanec Praha, Centrem současného umění DOX a festivalem LIFT v Londýně. Po premiéře bude nová inscenace reprezentovat Českou republiku na festivalu národního centra pro taneční tvorbu Orbita Spellbound v Římě. Soubor uvede také inscenaci Commander.

Tanec na festivalu o duševním zdraví a mysli Na hlavu: Adriana Štefaňáková
Od 27. února do neděle 2. března se koná festival Na hlavu věnovaný duševnímu zdraví, který proběhne v Městské knihovně v Praze a v Divadle Disk. Hned dvakrát se na něm objeví také současný tanec, a to taneční projekt Privacy Policy choreografky a performerky Adriany Štefaňákové. Vystoupení se budou konat v sobotu a v neděli v Klubovně MKP od 15:00 hodin.

V sobotu 1. března uvede Adriana Štefaňáková své sólo Isolated, v němž se zabývá izolací člověka od světa. „Jedinec, který je společensky propojený skrze virtuální svět, ale ve fyzickém postrádá spojení,“ popisuje choreografka. V neděli 2. března bude následovat představení s početnější skupinou osmi performerů pod názvem Grouped. „Diváci se budou moci skrze instalaci podívat na alter ega jedinců, kteří aktivně využívají sociální sítě. Během performance bude také přítomen odborník-psycholog, se kterým na toto téma závislostí na sociálních sítích budeme diskutovat,“ doplňuje autorka.

Privacy Policy je konceptuální taneční představení reflektující dnešní svět, který je propojený se sociálními sítěmi obrazovkou a zároveň odpojený od reality. „Jedinci v tomto satirickém výstupu žijí v rozporu se svým fyzickým já a snaží se najít si cestu napříč dnešním digitálním světem. Vytváří si na sociálních sítích svá pomyslná alter ega a porovnávají se s ostatními skrze obsah, který sami konzumují. Kam až sahá hranice našeho soukromí? A co když se virtuální alter ego potká s fyzickým já?“ Jak název napovídá, projekt tematizuje otázku soukromí a sdílení informací na sociálních sítích. Automatická kontrola cookies: přijmout vše x odmítnout vše. Při prohlížení webových stránek často uživatel přijímá cookies, aniž by věděl, kolik informací o sobě denně sdílí. I jen pouhým prohlížením obsahu na internetu a využívání sociálních sítí jsou odhaleny jeho osobní informace, demografické údaje nebo prohlížecí návyky. Sociální sítě nás propojují a zároveň oddalují v našem fyzickém životě, někteří uživatelé dobrovolně sdílí i velký kus svého soukromí.

Festival pořádá Národní ústav duševního zdraví, přední české vědecko-klinické centrum v oblasti výzkumu duševního zdraví a onemocnění a neurověd. Motivací pořadatelů je obohacovat veřejný prostor o odborná témata úzce související s duševním zdravím či výzkumem mysli a mozku. Věnuje se oblasti psychologické a psychiatrické péče, spánku, sexuality, umění, drog, virtuální reality a mnoha jiného. Dlouhodobě napomáhá zlepšovat kvalitu života lidí s duševním onemocněním.

Adriana Štefaňáková je tanečnice, choreografka, vizionářka a autorka uměleckých projektů. Jako umělkyně ve své tvorbě propojuje tanec, choreografii a vizuální umění. Inspiruje se tématy identity, soukromí a vnitřního světa člověka. Jejím cílem je otevírat skrze umění nové pohledy na sebe sama, na okolí a vytvářet mosty skrze různé žánry a světy. V současné době působí na volné noze v souboru DEKKADANCERS. K jejím pracím patří platforma Jiny_Svety, která podporuje mladé umělce a vytváří prostor pro spolupráci a experiment. V minulosti spolupracovala také na různých projektech, například La Dolce Vita a Racek s Českou filharmonií. Mimo jiné účinkovala v projektu Signal festivalu Tantehorse ve spolupráci s Miřenkou Čechovou a Laternou magikou a na přelomu let 2022–2023 představila své první autorské projekty zaměřené na propojení pohybu, psychologie a digitálního světa a na mezigenerační vztahy na Codarts University v Rotterdamu.

Teatrologická společnost zve na přednášku o Baletu Praha a nové vlně československé choreografie
Teatrologická společnost zahajuje svůj letošní přednáškový cyklus v Klubovně Městské knihovny v Praze. Hned prvním tématem je tanec, avšak na poslední chvíli došlo k programové změně. Z důvodu závažného onemocnění byla TS nucena zrušit přednášku Lucie Felcan Rajlové Ideologie v pohybu – baletní umění a taneční vzdělávání v Československu a Polsku v období 1945–1970. Místo ní se uskuteční přednáška taneční publicistky Lucie Kocourkové z Nadačního fondu a Institutu Pavla ŠmokaStudio Balet Praha: Nová vlna československé choreografie. Koná se již tento čtvrtek, 27. února 2025 od 17:00.

„V úvodní přednášce dalšího cyklu Teatrologické společnosti se zaměříme na vývoj českého, potažmo československého jevištního tance, který zaznamenal na přelomu 50. a 60. let zlom odpovídající stejně zásadním změnám v literatuře, dramatu či filmu. I když i v taneční/baletní oblasti můžeme nalézt ekvivalent vzniku divadel malých forem nebo tzv. nové vlny, jeho význam stále uniká pozornosti badatelů i širší veřejnosti,“ říkají organizátoři.

Lucie Kocourková přibližuje obsah chystaného příspěvku: „Taneční kritik a dramaturg Vladimír Vašut dokonce sám na počátku 60. let termín nová vlna v choreografii použil. Za jádro této změny označil osobnosti choreografů Jiřího Blažka, Luboše Ogouna a Pavla Šmoka. Zatímco Jiří Blažek nový přístup k dramaturgii a rozvolnění formy choreografie klasického tance aplikoval v repertoáru celovečerních baletů, Šmok a Ogoun se začali věnovat experimentu a hledání nových forem. Jejich společné úsilí vyvrcholilo v roce 1964 založením souboru Studio Balet Praha, připomeneme si tedy jejich tvorbu i významná díla, která vznikla na půdorysu dramaturgie tohoto komorního tělesa, jehož samotný vznik je aktem jistého dramaturgického vzdoru. Nastíníme zásadní charakteristiky i rozdíly v tvorbě obou choreografů a typické znaky jejich formujícího se rukopisu na příkladech úspěšných opusů, jimiž soubor Balet Praha reprezentoval tuzemskou produkci především v zahraničí. Také poukážeme na inspirační zdroje a vliv zásadních dějinných událostí jakožto formativních zkušeností těchto osobností pro jejich tvorbu. Neboť pouze poznáme-li minulost oboru, můžeme jej rozvíjet a inovovat skutečně tvůrčím způsobem i dnes.“

PhDr. Lucie Kocourková je taneční publicistka a historička, autorka literatury faktu, vedoucí taneční redakce portálu Opera PLUS, koordinátorka aktivit Nadačního fondu a Institutu Pavla Šmoka. Vystudovala žurnalistiku a mediální studia na FSV UK a dále studovala taneční vědu na HAMU. Věnuje se systematickému zpracování historie souborů Balet Praha a Pražský komorní balet, zabývá se rovněž problematikou historie a dramaturgie multimediálního divadla a vývojem české taneční publicistiky.

Soubor My kluci, co spolu chodíme opět svědomitě nepřipraví improvizační večer – s Cirkem La Putyka
Svědomitě nepřipravená střídačka s Cirkem La Putyka: „Nejen čtveřice herců, kteří si pro vás nic nepřipravili. Mají k sobě ještě nepřipravené akrobaty,“ tak lákají My kluci, co spolu chodíme na další z improvizačních večerů na Jatkách78, který se uskuteční v pátek 28. února. Vzhledem k tomu, že večer je skutečně improvizační, nelze než dodat jen anotaci: „Máte rádi improvizační bizárek? Nic víc, nic míň! Otevřený divadelně-taneční improvizační večer. Surrealisticko-absurdní fyzická improvizace. Jedinečné propojení členů dvou souborů pro tento jediný večer. Premiéra a derniéra zároveň. Cítíte příjemné mravenčení v konečcích prstů?“ Jak vypadala poslední „střídačka“, která se odehrála se souborem DEKKADANCERS, si můžete připomenout v reportáži zde.

Hned druhý den, ale již odpoledne v 15:00 hodin, se Kluci setkají na stejném místě a v podobném, ale přeci jiném formátu – improvizačním setkání s divadlem Minor: Mami, tati, v MINORU říkali… „Kdo se moc ptá, moc se dozví. A to přesně chceme. Dětských otázek, na které se rodiče zdráhají odpovědět, se My kluci ani Minor nezalekneme,“ říkají. Společně s hudebníky rozehrají jen pro tohle jediné odpoledne příběh vytvořený tady a teď, stavěný kostičku po kostičce a zimprovizovaný „až k osvobozující katarzi a poznání pro děti i jejich rodiče“. Za divadlo Minor vystoupí Nataša Bednářová, Lucia Čižinská a Gustav Hašek. Představení je určeno pro děti od 6 let.

V sobotu však den s Kluky nekončí, večer se totiž na Jatkách78 pokračuje v improvizaci dál, soubor totiž saví 5 let svého působení právě na této scéně. „Je to tak! Je to přesně pět let, co jsme spolu začli chodit na Jatka78, abychom tu hráli, zpívali a hlavně improvizovali. A teď to s vámi všemi chceme oslavit! Jak jinak než improvizovaně. Těšit se můžete na svědomitě nepřipravený hudební jam, open mic a karaoke párky! … a možná přijde i částečně nazkoušené hudební vystoupení.“ Kde všude se bude hrát a vystupovat, se zřejmě publikum dozví až večer, vstup na akci je volný.

Taneční konzervatoř hl. m. Prahy zve na nedělní vystoupení na Vinohrady
Taneční konzervatoř hl. m. Prahy chystá na neděli 2. března program Slovo a tanec v Divadle na Vinohradech: „Tanec vypráví, slovo doplňuje. Tento program bude nejen oslavou tance, ale také příležitostí ukázat sílu spolupráce mezi uměním a vědeckými přístupy k léčbě zdravotních problémů. V rámci programu představíme spolupráci s organizací Revenium, z.s., která se specializuje na péči o pacienty s roztroušenou sklerózou. Jedním z nejúspěšnějších rehabilitačních přístupů, který Revenium využívá, je právě tanec. Tanec nejen že výrazně přispívá ke zlepšení fyzického stavu, ale také pozitivně ovlivňuje duševní zdraví a celkovou pohodu pacientů,“ uvádějí organizátoři.

V rámci programu vystoupí studenti Taneční konzervatoře hlavního města Prahy a na jevišti se také představí první sólisté baletu Národního divadla – Nikola Márová a Adam Zvonař. Studenti od prvních po osmé ročníky se představí se směsí choreografií klasického, moderního a lidového tance. „Je nám velkou ctí, že záštitu nad tímto představením převzala první dáma prezidenta, paní Eva Pavlová,“ dodává ředitelka Taneční konzervatoře hl. m. Prahy Pamela Morávková, „Přijďte a prožijte s námi večer plný inspirace, naděje a tance, který spojuje umění s důležitými životními příběhy.“

Ostrava: Projekt Sounds of Diversity uvádí hudbu i taneční improvizaci
Již druhým rokem proběhne v Ostravě komponovaný koncertní večer v rámci projektu Sounds of Diversity / Zvuky Rozmanitostiorganizovaný Tvůrčím centrem Ostrava, který stojí také za úspěšným festivalem Hudební současnost. Originální koncept propojující umělce, skladatele a performery z České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska se uskuteční 5. března od 19:00 v koncertním sále Fakulty umění v City Campus Ostrava a představí divákům čtveřici zcela nových hudebních kompozic složených speciálně pro tento projekt vzájemně propojených tancem s prvky improvizace v choreografii Jany Ryšlavé (CZ) a světelným designem Piotra Ceglarka (PL).

Projekt Sounds of Diversity vychází z touhy propojit bohatství kultur historicky propojených zemí střední Evropy. V letošním roce navíc symbolicky boří nejen hranice mezi státy, ale spojuje také různé umělecké žánry a objevuje nové formy vyjádření. Chce tak inspirovat tvůrce i diváky k překračování geografických, kulturních a společenských bariér a ukázat, že současná vážná hudba má své pevné místo v moderní společnosti a umí oslovit i mladší generace.

Během večera zazní premiéry čtyř skladeb mladých skladatelů ze všech 4 zemí Visegrádu v podání šestnáctičlenného ansámblu, který také tvoří hudebníci z České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Sounds of Diversity Ensemble diriguje renomovaný dirigent Szymon Bywalec (PL). Letošní novinkou je spojení s ostravským spolkem MOVE Ostrava, jehož ředitelka Jana Ryšlavá doplnila koncertní program o choreografii s prvky improvizace. Tu uvidí diváci v podání renomovaných performerů Jany Ryšlavé (CZ), Lucie Bielik (SK) a Radoslava Piovarčiho (SK).

Českou hudební scénu zastupuje v programu dílo Ostravačky Petry Šuško Šestý smysl, polskou tvorbu představí skladba Przemysława Schellera Grande Valse Brillante, Slovensko reprezentuje Matej Sloboda a jeho Consonanze stravaganti e lumi danzanti a letos poprvé zazní také tvorba maďarského mladého tvůrce, a to skladba The Zone Viktora Molnára. Světové premiéry skladeb zahraje orchestr profesionálních hudebníků ze všech 4 partnerských zemí pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalece. Vystoupení se bude opakovat hned další den, 6. března v polských Katovicích.

Workshop se Susanne Bentley „Embodying Text“
Pražský Žižkostel se stal jedním z míst, kde se diváci a návštěvníci setkávají s tancem. Nyní se mohou zájemci přihlásit na workshop s tanečnicí, pedagožkou, choreografkou Susanne Bentley, který se bude konat na začátku března.

Kdy a kde:
7.–9. 3. v sále Žižkostelu, Náměstí Barikád 1520/1, Praha 3
pátek 17 – 20, sobota 10 – 17, neděle 10 – 17
(Velký vyhřívaný taneční sál, k dispozici šatna, wc, sprcha, kuchyně. Pro mimopražské možnost přespání.)
Cena workshopu:
do 21. 2. 2900,- Kč/120€, student(-ka) 2100,- Kč/90€
po 21. 2. 3400,- Kč/140€, student(-ka) 2600,- Kč/110€

Info a registrace: [email protected], +420 603156928

O workshopu:

Tanec a fyzický pohyb ve spojení s hlasem, slovem a textem pro všechny věnující se tanci, fyzickému pohybu a herectví. Otevřeno všem bez rozdílu pohybové či taneční zkušenosti.

Používání těla jako nástroje je běžnou praxí v tanci. Jak ale můžeme k našemu vystupování (jevištnímu) přidat hlasový výraz? Jak můžeme hlas nebo text skrze naše tělo použít jako inspiraci pro pohyb? Tento workshop prostředkuje a objevuje různé nástroje a možnosti používání hlasu v performance (často improvizované) pro všechny věnující se tanci a fyzickému pohybu jakéhokoli druhu a úrovně.

Vychází z inspirace zejména Al Wunder’s Theater of the Ordinary, Ruth Zaporah’s Action Theatre a tvorby Andrewa Morrishe. Nabízí a podporuje zkušenostně zážitkový způsob učení. Účastníci objevují, co rádi tvoří a jaké prostředky používají, co rádi vidí, a odpovědně rozvíjejí svůj vlastní styl jevištní sebeprezentace.

Začínáme vždy rozcvičením těla a hlasu pomocí imaginace a různých cvičení zaměřených na určitá témata pro každý den. Pokračujeme pak i v představeních pro ostatní účastníky, kde se učíme vlastním vystupováním i sledováním druhých. Zážitek vlastní tvorby za pozorující přítomnosti druhých (veřejnosti) je nezbytnou součástí procesu. Zpětná vazba pak pomáhá interpretovi i divákovi popsat a pojmenovat jejich preference, silné stránky a ohniska, a dále tak rozvíjet jejich zkušenost z obou pohledů.

Susanne Bentley (NZ/BE) je současná tanečnice, učitelka, choreografka a koučka, která působí od roku 1996 ve spolupráci s ostatními či na svých vlastních projektech na Novém Zélandu a v Evropě. V roce 2000 byla stipendistkou DanceWEB na Impulstanz festivalu ve Vídni. Od té doby vystupovala se soubory jako Superamas, Cie. Fabienne Berger, Les Ballets C de la B, Maria Clara Villa Lobos, Poni, Bal Moderne… V letech 2002–9 tvořila hudbu a vystupovala s elektronickým hudebníkem Peterem Van Hoesenem jako Bent Object. Je také zakládající členkou SoloConversations Dance Collective, s nímž v letech 2007–17 vystupovala v improvizovaných představeních. Pokračuje v sólové tvorbě, naposledy „Being“, a v improvizovaných vystoupeních s dalšími umělci. Od roku 2020 spolupracuje s Festival Park Poétik, kde vede sociálně-umělecké projekty. Susanne vyučuje současný tanec a jevištní improvizaci pro umělecké soubory, univerzity a studia jako Ultima Vez, Rosas (Brusel), ImPulsTanz (Vídeň), Marameo (Berlín), University of Waikato (NZ), Artesis (Antverpy). Vyučovala také pole dance pro Sarahcademy (Brusel) a byla organizátorkou, choreografkou a MC festivalu Pole Fusion (umělecký pole dance). Od roku 2021 vyučuje lidi s Parkinsonovou nemocí a spolupracuje s Fit Your Mind asbl (Belgie) & DaPoPa (Francie). Je životní koučkou akreditovanou ICF s Consciousness Coaching & Embodiment Unlimited a věnuje se individuálnímu uměleckému koučování/mentoringu založenému na práci s tělem pro všechny druhy a úrovně uměleckých oborů a zkušeností. Absolvovala také postgraduální studium v oboru Functional Training a specializuje se na pohybovou podporu související s tancem.