Týden s tancem

Festival NASTEVŘENO 2025 v plzeňské Moving Station a okolí Jižního Předměstí
Festival NASTEVŘENO se koná letos již popáté, a to od 14. do 18. května. Slibuje pět dní plných divadla, performance a překvapení v ulicích města. „Letos míříme ještě blíž k lidem i k místům, která si říkají o pozornost. Tématem letošního ročníku bude město a jeho příběhy,“ slibují organizátoři. „Umělci z Česka i ze zahraničí nabídnou skrze performance, divadelní představení, zvukové intervence, hry ve veřejném prostoru i sdílené situace různé pohledy na svět, který se proměňuje v reálném čase. Letošní Nastevřeno 2025 nás vybízí ke zpomalení, k pozorování, ale i k otázce: Kdy je čas jednat? Kde končí prostor pro kontemplaci a začíná prostor pro odpovědnost?“ Kompletní program najdete zde.

Součástí programu bude 16. května inscenace, performativní instalace Elišky Brtnické Thin Skin v prostoru Moving Station. Ve stejném prostoru čeká diváky druhý večer dvojitý program: představení Bassama Abou Diaba Under the Flesh a Angely Nwagbo Confluence. Bassam Abou Diab si ve svém projektu klade otázky: „Jak tělo reaguje na hrozbu smrti? Jaké nástroje vytvoří instinkty přežití?“ Inscenace Under the Flesh se jazykem současného tance vyjadřuje k tématu těla v kontextu války, 50minutové vystoupení vzniklo v roce 2016 a od té doby procestovalo více než deset arabských a evropských zemí a bylo součástí 50 tanečních festivalů. Bassam Abou Diab nechává své tělo vyprávět svůj příběh o přežití, poté co přežil čtyři po sobě jdoucí války, díky vytvoření tance s jeho pravidly a technikami. „Taneční sekvence, které vzdorují válečným strojům a pomáhají zvládat pocity strachu, paniky a zoufalství.“

Bassam Abou Diab začal svou profesionální cestu jako herec a tanečník v tradičním libanonském tanci, kde získal bakalářský titul v herectví a divadle. Plynule přešel do současného tance a několik let tančil s Maqamat Dance Company. Absolvoval magisterský titul v herecké formaci se zaměřením na „Arabské náboženské rituály ve fyzickém divadle“, což položilo základ pro choreografie jako The Siege / L’Assedio v Itálii a Home v New Yorku. Mezinárodní uznání získaly jeho projekty Under the Flesh, Of What I Remember, Eternal a Pina My Love. V roce 2021 založil Bejrútskou fyzickou laboratoř, která se věnuje podpoře začínajících umělců v současném tanci a fyzickém divadle prostřednictvím lekcí, performance a globální umělecké spolupráce.

Angela Nwagbo uvádí své dílo Confluence, kterým výjimečně zaujala v rámci cyklu Emergency Dances pod hlavičkou Tantehorse (recenzi si můžete připomenout ZDE), vystoupila s ním nyní na prestižním festivalu Divadelní Flora, míří na hradecké Regiony a na podzim chystá novou verzi jako sólo již bez přítomnosti senegalského hudebníka Siaka Toureho. O inscenaci, která se zabývá hledáním smíšené identity říká: „Mým posláním je vyvrátit etnocentrismus, ukázat lidem, jak moc jsme si všichni podobní a vzdát úctu africkým kulturám a filozofiím, kterými jsem měla možnost se inspirovat.“

Mystérium o posvátném v Žižkostele
Pohybová performance Amen / Mystérium o posvátném ožije 15. května ve 20:30 hodin v Žižkostele. Performance pojednává o tom, co je pro nás jako lidi posvátné: „O tom, co je posvátné pro nás všeobecně, a také konkrétně, co je posvátné pro každého z nás osobně. Téma posvátného je důležité a zároveň kontroverzní, jelikož hluboce zasahuje do toho, co je posvátné v každém z nás. Jsme přesvědčeni, že každý jedinec má něco, co je pro něj posvátné, nedotknutelné, nezměrné. Pro někoho je to jeho víra, náboženství, pro někoho láska nebo rodina, dítě, zvířata, příroda, blízký člověk nebo třeba jeho pes. Posvátno je spojeno s poutí a diváci se spolu s herci a tanečníky vydají na magickou pouť spojující pohyb butó, tanec, happening/performance, živou hudbu a slovo,“ píší organizátoři a upřesňují průběh události: „Diváci by se měli volně pohybovat v prostoru, nebo i přecházet během představení do jiných prostor, vedeni skupinou herců. Projekt Amen je koncipován jako multižánrový site-specific. Měl by se odehrávat na půdě posvátných budov, jako jsou kostely, bývalé kostely, v klášterech a na posvátných místech v krajině. Je důležité o posvátném mluvit, ale toto téma jaksi zmizelo z uměleckého a veřejného diskursu. Zveme Vás na nevšední zážitek a na společnou diskuzi po představení.“

Tvůrčí tým pracoval s texty autora a režiséra Vladimira Benderskiho, s texty Samuela Becketta a Džaláleddína Balchí Rúmího, choreografie se spolu s režisérem ujala Markéta Fagan a performery jsou Pavla Procházková, Lucie Zachovalová, Kateřina Eva Lanči, Petr Hudeček a Jaroslav Šimek. Autory hudby jsou Jaroslav Šimek a Pavla Procházková. Více informací a lístky na webu zde.

Taneční učitelé roku 2025: slavnostní finále ve čtvrtek v Praze
Třiasedmdesát přihlášených choreografií, čtyřicet tanečních pedagogů a sedmatřicet základních uměleckých škol – to jsou klíčová čísla letošního 16. ročníku přehlídky Taneční učitelé roku, která vyvrcholí ve čtvrtek 15. května od 15:00 hodin ve Velkém sále Městské knihovny v Praze. Odborná porota složená z deseti nezávislých hodnotitelů vybrala do slavnostního finále čtrnáct choreografií, jež podle organizátorů představí to nejlepší z aktuální tvorby pro děti a mladé interprety ve věku 6–15 let. Jako host se představí Balet Praha Junior 2, soubor Tanečního centra Praha, gymnázia a konzervatoře.

„Kvalita taneční výchovy v žákovských věkových kategoriích má pro náš žánr výjimečný význam,“ uvádějí organizátoři z Konzervatoře Taneční centrum Praha. „Proto musíme o tyto taneční učitele, kteří jsou většinou současně i tvůrci, výjimečně pečovat. V této oblasti sledujeme také řadu problémů, nejasností a předsudků, které můžeme odstraňovat pouze neustálou konfrontací a diskusí.“

Hlavním cílem festivalu je komplexní hodnocení osobnosti tanečního učitele a jeho profesionálního přístupu k uměleckým, pedagogickým a společenským úkolům této profese. Hodnotí se zejména příprava interpretů pro scénickou uměleckou práci, tvorba uměleckého díla, jeho inscenování včetně režie, světel, zvuku, kostýmů a scénografie, a také prezentace vlastní osobnosti, souboru a choreografické tvorby.

„Musíme zajistit prostor pro ‚setkávání při práci‘, naučit se vést odborný a otevřený dialog a také společně chránit základní kvality tanečního žánru a jeho školství před negativními vlivy komerce a konzumu,“ dodávají organizátoři. „Cítíme, že konzervatoř pro to může, respektive musí vytvořit potřebné odborné, produkční a společenské podmínky.“

Slavnostní finále je otevřeno široké veřejnosti a nabízí příležitost nahlédnout do světa taneční tvorby pro nejmladší generaci. Během jednoho odpoledne se představí výběr nejzdařilejších choreografií i pedagogických přístupů, které stojí za rozvojem mladých talentů. Přehlídka je zároveň poctou všem, kdo se této náročné a smysluplné práci dlouhodobě věnují – s profesionalitou, péčí a skutečným nadšením.

Děti U: Fragmenty – performativní mozaika o dětské paliativní péči
Performativní projekt Děti U: Fragmenty, který bude mít premiéru 18. května, navazuje na podzimní site-specific procházku Děti U a přenáší její intimní svět do vnitřních prostor Paláce Akropolis. Propojuje performativní přednášku, společné čtení z knihy zachycených svědectví, videoart, tanec a zpěv a nasvěcuje krajinu, kterou prochází dítě s životem ohrožující diagnózou, jeho rodina, přátelé i ti, kdo zůstávají opodál.

Osobní zkušenost se ztrátou dvou synů a rozdíl mezi smrtí, která byla paliativně opečována, a tou, jíž se takové podpory nedostalo, přivedly kurátorku projektu Markétu Vacovskou k myšlence otevřít toto těžké téma veřejnosti prostřednictvím umění. „Cílem performativního projektu je destigmatizovat téma umírání dětí a zvýšení povědomí o dětské paliativní péči a jejím zásadním přínosu – tedy zaměření na zlepšení kvality života a poskytnutí podpory v těžkých časech rodinám závažně nemocných a umírajících dětí,“ říká.

Projekt divadelního souboru Tantehorse skládá obraz podpůrné sítě paliativní péče z různých perspektiv a vytváří prostor, kde se péče, smrt a loučení nejeví jako konec, ale jako součást života. V několika zastaveních se diváctvo stává součástí složitého pletiva vztahů, emocí a vnitřních pohybů – někdy jako přihlížející svědek, jindy jako rodič, jindy jako dítě.

V horním foyer Paláce Akropolis proběhne performativní přednáška Alice Koubové a Kenta Sjöströma. Ve velkém sále následuje společné čtení knihy zachycených svědectví Ran Jiao a pohybová intervence Romana Zotova-Mikshina a Andrey Opavské v režii Petra Boháče. Poté se publikum rozdělí: jedna skupina zhlédne na Malé scéně dvě videoeseje – od Jindřišky Křivánkové a Aleše Čermáka a audiovizuální báseň Vladimíra Turnera. Druhá skupina se přesune do jazz baru, kde zazní rozhovory redaktorky Veroniky Joškové Štefanové, vytvořené z výpovědí odborníků a rodičů sdílených v rámci pořadu Večer na téma na Českém rozhlase Vltava. Závěr večera patří živému provedení dvou písní z Mahlerova cyklu Kindertotenlieder. Vstupenky jsou v prodeji online na webových stránkách Tantehorse.cz.

Blíží se Festival tanečních filmů, který oživí kino Atlas
V kině Atlas proběhne ve dnech 15.–17. května 2025 již 9. ročník bienále Festivalu tanečních filmů, který u nás od roku 2009 prezentuje světovou filmovou tvorbu v oblasti taneční kinematografie. Specialitou festivalu je žánr dance for camera, který se obvykle vyskytuje v krátkometrážních formátech. Letos se zcela výjimečně na programu festivalu objevují rovnou tři dlouhometrážní snímky.

První z nich je film Seasons of Dance / Les seasons de la danse – opening festivalu – který vznikl v rozsáhlé evropské koprodukci a byl dokončen teprve začátkem tohoto roku. Jeho režisér Tommy Pascal pozval světové choreografy a tanečníky, aby na hudbu Čtvera ročních dob ve verzi Maxe Richtera ztvárnili čtyři různé filmově-taneční podoby lásky. Na milostných kapitolách pracovali špičkoví světoví choreografové: Emilie Leriche, Imre & Marne van Opstal, Or Schraiber, Bobbi Jene Smith a Peeping Tom. Film přijdete do Prahy uvést v rámci opening festivalu jeho producent Boris Berger.

Dalším čerstvým tanečním snímkem je film amerického režiséra Douglase Rosenberga The Sea/Moře. Filmová báseň o mužské intimitě, stárnutí, přátelství, samotě i komunitě. Protagonisty filmu, natočeného na břehu Baltského moře, jsou pohybově neškolení muži vyššího věku. Rosenberga inspirovala tvorba režiséra Ingmara Bergmana a krajina ostrova Fårö, kde Bergman žil, tvořil a zemřel. Režisér Douglas Rosenberg k filmu The Sea/Moře uvádí: „Přemýšlel jsem o kulturách, v nichž je mužská intimita normativní; jde o druh genderově specifické vazby, která má často podobu zápasu nebo drsného pošťuchování. Taková intimnost je k vidění ve sportu a u mladších chlapců a často se vrací v pozdním věku poté, co se muži opět zbaví společenských omezení týkajících se intimního chování, jako je dotýkání se na veřejnosti a zmírnění agresivních sklonů. „Třetí věk“ mužů je někdy doprovázen jakýmsi existenciálním pocitem osamělosti, který začíná proměňovat jejich životní sílu.“

Třetím celovečerním filmem, který uvede Festival tanečních filmů na letošním programu, je snímek francouzské režisérky Louise Narboni Rone: L(oo)ping, jehož protagonistou je francouzský hudebník a producent Rone, který je významnou postavou v oblasti elektronické hudby. Na světové hudební scéně je etablován od roku 2009. Pro zkoumání svého hudebního vesmíru se v době covidu spojil s Orchestre national de Lyon k provedení skladby L(oo)ping. K projektu, který vytváří dialog mezi elektronickým repertoárem a symfonickým orchestrem, byla přizvána i francouzská režisérka Louise Narboni. S kamerou a tanečníky vpletla do velké hudební události drobné intimní příběhy několika postav na principu denního snění. „Gradace, pulzování hudební partitury, ale také brutalistní architektura lyonského Maurice Ravel Auditoria zrcadlí, ale také umocňuje, vnitřní svět jednotlivých postav. Jednou z nich je sám skladatel Rone – nenápadný, skromný genius – jehož postava v několika záběrech odvypráví příběh o talentu, vášni a samotě,“ lákají diváky pořadatelé.

Z dalšího programu pak upozorňují na tradiční kurátorovaný výběr Best of, v němž se publiku představí vybrané krátké dance for camera filmy oceněné na světových festivalech, které kurátorský tým vybírá po celé dva roky. A ani letos nebude chybět oblíbená komentovaná projekce tanečních reklam spojená s vyhlášením cen FTF. Festival tanečních filmů je totiž od roku 2019 světovou soutěží. Letos rozšířil dvě dosavadní kategorie – Hlavní cenu festivalu a Cenu diváků o soutěž v kategorii studentských filmů. Projekce soutěžních filmů budou denně na programu.

O tom, kdo dostane Hlavní cenu, a tedy i křišťálovou kouli z dílny českého designéra Františka Jungvirta a finanční odměnu, rozhodne mezinárodní porota ve složení – Marlene Millar (Kanada), Alla Kovgan (USA/Rusko) a Jana Návratová, umělecká ředitelka FTF. Stejná porota rozhoduje také o vítězi/vítězce kategorie studentských filmů. O Ceně diváků, rozhodnou ti, kdož dorazí na festival a budou prostřednictvím hlasovacích lístků volit svého filmového favorita. Festival tanečních filmů je jedinou organizací v ČR zaměřenou na oblast taneční kinematografie a podporu vzniku českých dance for camera filmů.

Divadelní Flora Olomouc servíruje tanec
Program nadcházejících dní, který zasahuje do oblasti současného tance:

Úterý 13. 5.
16:30–17:50      Central
Eszter Salamon: MONUMENT 0.7: M/OTHERS
Zkoumání vztahu matky a dcery skrze tělesný dialog Eszter Salamon a Erzsébet Gyarmati – v těsném kontaktu s diváky, kterým nabízí naprosto unikátní intimní prožitek. První tuzemské hostování renomované choreografky a performerky, prezentující svá díla v nejvýznamnějších divadelních i muzejních sálech celého světa.

Středa 14. 5.
11:00–12:00      Konvikt | šapitó | volný vstup
Monument 0.7: M/Others | beseda k inscenaci

Čtvrtek 15. 5.
17:00–17:45      Central
Tomáš Janypka: LONESOME COWBOY
„Kovboj je pro mě popkulturní ikona i někdo, kdo se stará o zvířata v krajině. Kovboj je taky hledačem diamantů…“ – tanečník a choreograf Tomáš Janypka
(širší nominace na Cenu Thálie za oblast alternativního divadla)
Osobitý komentář k archetypální postavě muže-kovboje v nynějším světě, jehož průvodním znakem je osamělost. – Muže, jenž se nebojí ukázat svou křehkost a zranitelnost.

Pátek 16. 5.
11:00–12:00      Konvikt | šapitó | volný vstup
Lonesome Cowboy | beseda k inscenaci

Pondělí 19. 5.
16:30–17:10      Konvikt | Divadlo K3
threeiscompany & Jaro Viňarský: IHOPEIWILL
Jak si představujeme budoucnost? – Nejen pro sebe, ale i pro generace po nás? Jaký svět jim přenecháme? Apelativní gesto choreografa Jara Viňarského a souboru threeiscompany – s fyzicky neobyčejně disponovanou Soňou Ferienčíkovou – obdrželo výroční Cenu Dosky v kategorii Mimořádný počin v tanečním divadle. Symbolický epilog čtyřdenního fokusu na angažovanou divadelní tvorbu sousední země, v níž je hlas nezávislé kultury politicky umlčován.
17:15–18:00      beseda k inscenaci

Pozvánka: Do Divadla Komedie se vrací Stories Bohemia Baletu
V sobotu 17. května se opět na scéně Divadla Komedie představí Bohemia Balet a jeho komponovaný program Stories. Každá z kompozic je příběhem lidských vztahů a kontaktů: Spolu sami Terezy Szentpeteryové zavádí diváky do světa mládeže a mobilní (ne)komunikace, Spoutané cesty Paula Juliuse jsou technickou taneční výzvou, Vendula Poznarová připojí další díl do Jane D. Series, která je inspirovaná americkými kriminálkami a před tanečníky postavila výzvu v podobě zakomponování společenského tance i mluveného slova. Vstupenky k zakoupení zde.

Pozvánka 2: Absolventská představení Katedry nonverbálního divadla HAMU 19. a 20. 5.:

Avízo: Losers na festivalu Dream Factory Ostrava

Festival Dream Factory Ostrava zahájí letos 24. května Losers Cirque Company se svou inscenací Národní sbírka zlozvyků. Info a lístky ZDE.