Týden s tancem

Studio ALTA otevře víkend zážitky pro všechny smysly
V pátek 18. a v sobotu 19. července ožije zahrada Studia ALTA sérií performancí. „V ALTĚ to právě všechno nejvíc kvete, bují a roste a to včetně prázdninového programu. V červenci pro vás máme dva dny nabité zážitky pro všechny smysly,“ láká tým ALTy. Návštěvníci jsou zváni ponořit se do vůní, zvuků i chutí, nebo s umělectvem Barvolamu vyšít zahradu do ovčího rouna. Dva letní dny performancí, workshopů a setkání pod širým nebem zvou k objevování skrze chuť, dotek, pohyb, zvuk i vůni. Intimní i společné momenty nabízí možnost zpomalit, být přítomni a prožívat vlastní tělo a okolní svět z nových perspektiv. „Programem SENSUAL zároveň otevíráme prostor účastnictvu se zrakovým postižením a dalším skupinám se specifickými potřebami,“ doplňuje ALTA. Vše o programu podrobně zde.

Nyní jen krátké shrnutí, co se bude v obou dnech odehrávat. V pátek 18. července tři smyslové performance, kde se potkávají vůně, chutě, dotek i pohyb, ochutnávka fermentů z krajiny Libně a večerní DJ set Vi Huyen Tran. Večer plný pomalých zážitků pod širým nebem s ohledem na různé způsoby vnímání. Za programem stojí Lenka Kubelová, Vi Huyen Tran, Nitish Jain, Magdalena Malinová, vstupenky zde.

V sobotu 19. července slibují umělci toto: „Dotek, pohyb, obrazy a sdílení. Od odpoledního společného tvoření a sdílení v rámci Barvolam Jammingu až po večerní performance, která otevírají tělesnou paměť, intimitu i vnímání města jinýma očima.“ Za tuto část odpovídají Barvolam, Matthew Rogers, Neda Taslimian, Alexandra Ivanciu & Jolanta Nowaczyk. Vstupenky zde.

V sobotu zároveň celé odpoledne probíhá akce Barvolamu: Textilní Jamming a workshop. „Jak spolu tvořit, když se potkávají různé světy zkušeností a představivosti? Workshop představí metodu art facilitation i principy společné tvorby z projektu Jamming, který bourá hranice mezi umělectvem s mentálním postižením, lidmi na autistickém spektru a akademicky školenými tvůrci. Společná tvorba, sdílení a nové pohledy na uměleckou práci s různými skupinami.“ Na workshop jsou vstupenky zde.

Roztančený Bach se blíží: Bach Dansant už v pondělí 21. července na Florea Theatru
Světová premiéra inscenace Bach Dansant souborů Musica Florea a Epochal Dances připomene letošní 340. výročí narození hudebního velikána J. S. Bacha. Diváky čekají čtyři Bachovy orchestrální suity v tanečním provedení: tance vycházejí z dobových forem, hudba je inspiračním zdrojem pro okouzlující a emotivní pohybový výraz. Choreografie je v rukou Heleny Kazárové a Veroniky Rehbergerové, umělecké vedoucí souboru Epochal Dances, jehož členové se ujmou dobově poučené interpretace. Na tento zážitek se můžete těšit 21. července na scéně divadla Florea Theatrum, které jako každé léto najdete na nádvoří Lichtenštejnského paláce (HAMU, Malostranské náměstí 13). Představení začíná ve 21:00 hodin. Vstupenky na GoOut.cz.

Dramaturgie večera se ujala Helena Kazárová, přední historička, režisérka a choreografka, která svůj profesní život zasvětila tanečnímu umění doby baroka a preromantismu, na jevišti i mimo ně. S orchestrem Musica Florea ji pojí mnohaletá spolupráce a desítky projektů. Choreografie se spolu s ní ujala Veronika Rehbergerová, jež je její následovnicí na poli práce s historickými tanečními formami. Již v roce 2017 se připojila k souboru historických tanců Hartig Ensemble – Tance a balety tří století, který Helena Kazárová umělecky vedla, a tančila v řadě inscenací (Ballo delle ingrate, Terpsicore, Don Juan aj.), od roku 2020 působila již jako asistentka choreografie. Vlastní autorské tvorbě se věnuje od roku 2022, kdy také spolu s Ing. arch. Václavem Krajcem založila soubor Epochal Dances, věnující se zejména tancům ze 17. a 18. století. Spolu s Helenou Kazárovou uvedly v této sezoně v premiéře pásmo François Couperin – Královské koncerty a v podobném dramaturgickém duchu se ponese i Bach Dansant.

Bachovy orchestrální suity BWV 1066–1069 jsou složeny zejména z dobového tanečního repertoáru francouzské provenience, který byl však v 18. století rozšířen již po celé Evropě i v tehdy nově osidlované Americe. „Šlo tedy o kosmopolitní výrazový prostředek, etablovaný jak v plesové kultuře, tak na jevištích divadel či při provozování koncertní hudby,“ připomíná Helena Kazárová. „Naším záměrem je představit divákům těsné spojení Bachovy hudby s tanečním vyjádřením. Pramení ze znalosti dobových tvůrčích postupů, ale ve své vizualitě do sebe absorbuje i současného ducha a tep naší doby.“ Tance tak přinášejí na jeviště energii a vitalitu, jednou evokují pocity osamění a kontemplace, jindy zase vzrušivou radost a vášeň. Diváci se mohou těšit na špičkové provedení Bachovy hudby a zároveň barokem inspirovanou soudobou choreografii: 20 tanečních miniatur pro osm interpretů. „Ráda bych hudbu orchestrálních suit J. S. Bacha pro diváka/posluchače zhmotnila skrze tanečníky a choreografie do vizuální podoby. Aby všechny tvary, barvy a emoce, které poslech suit vyvolává, před ním vyvstaly jako zhmotnění jeho světa fantazie,“ svěřuje se s uměleckým záměrem Veronika Rehbergerová.

„Ve své tvorbě se řídím principem následování, který znamená, že jako tvůrci využíváme nebo se snažíme používat stejné prameny a zdroje jako někdejší autoři, vycházíme ze zákonitostí žánrů a stylů daného období. Divák však před námi stojí současný, proto se umění staré doby nesnažíme napodobovat, ale právě následovat, v ryze autorské tvorbě,“ vysvětluje H. Kazárová tvůrčí principy své tvorby, které předává i nové generaci. Historický výzkum, hluboké pochopení prostředí a dějinného i společenského kontextu jsou základem, z něhož vzniká živé umění pro nové publikum. Letošní program Bachových suit navíc nemá žádnou známou jevištní předlohu či závaznou synopsi, choreografky tedy mohly pracovat s naprostou tvůrčí svobodou.

Z hudebního hlediska je suita kompilátem instrumentálních vět, obvykle tanečního charakteru. Každá věta je přes svou stylizaci „spojena“ se svým většinou lidovým (folklorním) původem. Courante pochází z italského folkloru, allemande má původ německý (ostatně už v barokní době znamenalo „allemand“ ve francouzštině „německý“). Název tance gigue původně označoval středověký smyčcový nástroj potulných, tedy svobodných hudebníků, kteří cestovali od jednoho království k druhému, je zde zřejmě souvislost s německým označením pozdějších houslí, tedy Geige. Anebo taková sarabanda, obohacená arabsko-španělskými vlivy. Má se prý za to, že byla oblíbeným brilantním a rychlým tancem (s kastanětami) mexických indiánů, postupně se přes Itálii dostala na francouzský dvůr, kde se přeměnila v elegantně pomalý tanec. Ale vždy si ve svém třídobém metru zachovala specifickou rytmickou strukturu, ve které je zdůrazňována kromě první i druhá doba. Není divu, že po Evropě pak s nadsázkou řečeno poletovaly různé typy saraband, nebo gigue. U té se dá naprosto bezpečně vyvodit, zda se jedná o francouzský nebo italský, popřípadě anglický typ.

Zájemcům o dobové taneční formy by neměla uniknout zásadní publikace, jejíž autorkou je právě prof. Helena Kazárová, Ph.D. Vyšla v NAMU, nakladatelství Akademie múzických umění v Praze a nese název Barokní taneční formy, v prvním vydání v roce 2005, ve druhém doplněna DVD v roce 2018.

Brněnské BaLéto na Biskupském dvoře: Tři dimenze baletu a The Watcher
Program brněnského BaLéta na Biskupském dvoře začíná už ve čtvrtek: roztančí tři generace baletních umělců ve třech různorodých večerech. Na programu bude choreografie Gnawa od Nacha Duata, juniorský soubor NdB se představí s lyrickým dílem Serenity od Barbory Raškové a poprvé vystoupí i Balet NdB 3 s choreografií Mária Radačovského Po zarostlém chodníčku, která měla premiéru na EXPO 2025 v Ósace. Tento výjimečný moment doprovodí Ivo Kahánek hrou Janáčkova klavírního díla. Program Tři dimenze baletu bude k vidění 17. a 18. července od 20:15 hodin.

Přijedou i hosté z Prahy – taneční soubor 420PEOPLE s projektem The Watcher, doplněným živým rockovým koncertem kapely Please The Trees. Toto představení se skuteční v neděli 20. července.

Letní Letná zve na další část českého programu
Český program srpnového novocirkusového festivalu totiž mapuje nové inscenace českého nového cirkusu a zároveň představuje i mladou nadcházející generaci, která se tomuto žánru v tuzemsku věnuje. (Nejen) Žonglérská galashow opět přináší výběr umělců z Česka i zahraničí. Žonglérství je zde zastoupeno v mnoha podobách – od klasických disciplín po současné experimentální směry, a doplňují ho prvky tance, magie, světelného designu a manipulace s objekty. Vystoupí například Jean-Sou (FR), Jyoti Supernaturel (FR), Anna Weszelowski (HU) a další. (Nejen) Žonglérská Galashow se odehraje 19. srpna od 19 hodin. Soubor Holektiv představí novinku Sisterhood, která akcentuje sourozenecké vztahy a především ty sesterské. „Melancholický ponor do míst, kde je všechen čas. Dá se něco tak individuálního jako my sami kategorizovat a škatulkovat podle toho, jestli jsme se narodily dřív nebo později, samy nebo do party sourozenců? Jsme sesterstvo.“ V Českém stanu 20. srpna od 19 hodin.

Zorya Blue & Ivy Eyra uvádějí Blue Secret Show: snovou cestu transformace, kde se typické sny zhmotňují v pohybu, akrobacii a světelných obrazech. „Divák se noří do archetypálních scén – od tíhy noční můry přes magickou proměnu až po extatické probuzení. Představení spojuje vzdušnou akrobacii, poledance, chairdance, burlesku, tanec i světelnou show do jednoho podmanivého celku.“ Na programu 21. srpna od 19 hodin. Ondřej Holba uvede nový kus Princip nejistoty. „Na scéně vzniká absurdní atmosféra a humor světa oscilujícího mezi školní lavicí a vědeckou laboratoří. Dva žongléři, akrobatka a tanečnice nahlížejí na kvantovou fyziku optikou cirkusových disciplín, tance a nové magie. Hrají si s paradoxy kvantového vesmíru, zdánlivě porušují fyzikální zákony a vytvářejí nečekané situace,“ slibuje autor. Do Principu nejistoty mohou diváci proniknout 22. srpna od 19 hodin.

Cirk La Putyka Studio Performance Group uvádí Hemžení na druhou, cirkusovou výpravu do života hmyzu. „V této adaptaci klasického díla bratří Čapků se hmyzí svět stává zrcadlem lidského života. Skrze akrobacii, tanec a živou hudbu se diváci ocitnou uprostřed koloběhu života, od zrození až po proměnu, kde se osudy malých hrdinů splétají v jedno velké hemžení,“ říkají organizátoři. V Českém stanu se to bude hemžit 25. srpna. Tutocirk pak představí inscenaci Ahoy o velkých snech malých vodáků, které se splní jen tehdy, „když se společně odrazíme od břehu, zaboříme pádlo do vody a dáme pozor, aby nikdo nespadl přes palubu,“ jak říkají tvůrci. „Komedie o naději, přátelství a víře, že osud je v našich rukou. Přidejte se k nám na křehkou papírovou loďku – kdo ví, třeba doplujeme až do moře.“ Vyplouvá 27. srpna v 19 hodin.

A chybět nebude ani Teens Cirkabaret 2025, kabaret mladé cirkusové generace, která má odvahu tvořit, riskovat a být vidět. Čísla vystupujících vznikla pod vedením zkušených lektorů a lektorek a ve spolupráci kolektivů Mlerqueon (CIRQUEON & KD Mlejn), Cirkulários (Cirkulárium & Los Círculos), Studia Cirk La Putyka, Cirkusu LeGrando, BudeCirkusu a Akrobatu Jihlava.  Letní Letná je jejich manéž. Přijďte se podívat, kam směřuje český mladý cirkus v pátek 29. srpna! Losers Cirque Company připravila Cirkusový bazar. „Totální cirkusový výprodej a slevy na akrobaty až 90 %! Ke každému zakoupenému klaunovi lipicán zdarma! Levní principálové nad 60 let k dispozici i ve verzi s maringotkou! Záruka na kvalitu cirkusových čísel pouze za příplatek! Bývalé ani současné ředitele festivalů nevykupujeme!“ Letní Cirkusový kabaret vytvořený pouze pro Letní Letnou proběhne 14. a 15. srpna.

Kompletní program Českého stanu najdete zde a podle kategorií si můžete vylistovat i další části programu.

Avízo: Soubor Lenka Vagnerová & Company pracuje na nové inscenaci Your Ghosts, My Shadows, v létě vyrazí na turné do Edinburghu a do Číny
Mezinárodně oceňovaný soubor tanečního divadla Lenka Vagnerová & Company pracuje na premiéře nové inscenace s názvem Your Ghosts, My Shadows, která vznikne v koprodukci s Městskými divadly pražskými. Premiéra se uskuteční hned na začátku sezony, 14. září 2025 v 19:30 hod v divadle Komedie. Inscenace je mezinárodní spoluprací Emilie Leriche a Pascala Martyho se souborem Lenka Vagnerová & Company. Spolu s hudebním skladatelem Wolff Bergenem vytvoří tato trojice autorů originální, autentickou inscenaci pro šest kmenových tanečníků souboru. Oba renomovaní tvůrci byli dlouholetými členy souboru GöteborgsOperans Danskompani, stáli po boku a spolupracovali s osobnostmi jako Yoann Bourgeois, Sidi Larbi Cherkaoui, Damien Jalet, Marina Abramović, Sharon Eyal, Imre & Marne Van Opstal, Alan Lucien Øyen a dalšími.

Inscenace se věnuje tématu odcházení jako přechodu mezi realitami – mezi tím, co bylo, a tím, co mohlo být. Inscenace odhaluje emocionální svět odloučení a návratu a upozorňuje na neviditelné vazby mezi prostorem, tělem a vzpomínkou. V připravovaném rozhovoru pro portál OPERA+ od Hany Strejčkové Pascal Marty a Emilie Leriche rozvádějí své inspirace a motivace. Emilie Leriche mimo jiné říká: „Domnívám se, že je příběh tak trochu inspirován naším přátelstvím, a zároveň zahrnuje pohled ze širší perspektivy naší taneční komunity. My totiž neustále někam odcházíme. Je to dáno naší kariérou, která po nás žádá opouštět lidi, s nimiž jsme si byli roky opravdu blízcí. I naše přátelství si prošlo obdobím s určitým vzdálením se od sebe. A tento motiv se stal naším prvním výchozím bodem, příležitostí znovu se po čase na sebe napojit a zpracovat téma komunikace skrze čas, napříč vzdálenostmi mezi lidmi, kteří byli kdysi v našich životech tak hluboce zakořeněni. S tím se objevily stíny a duchové a otázka, jaký na nás mají stále vliv. A postupně z našich myšlenek vykrystalizovalo prostředí jedné rodiny a přišli jsme na dopisy, které jsme nikdy nikomu neodeslali, a zprávy, jež jsme nikdy nedostali, na věci, které jsme chtěli říct, ale nemohli jsme je říct, na lidi v našich životech a dávné vztahy s nimi, rodinné, romantické vztahy, kamarádské… To vše nám nabízelo mnoho úhlů pohledu na vzdálenost – vzdalování. Hodně jsme mluvili o důvodech, proč lidé odcházejí versus proč zůstávají. Konkrétně z hlediska této práce se soustředím na postavy, které se rozhodly zůstat. A Pascal se věnuje charakterům, jež se rozhodly odejít.“

A Pascal Marty dodává: „Děj se točí okolo rodiny, Emilie ve své části vypráví o její minulosti a já se pak zabývám přítomností. Vlastně se pohybujeme vpřed a vzad, jsme neustále mezi tím, co už uplynulo a tím, co tvoří současnost.“ Přípravy spolupráce na inscenaci Your Ghosts, My Shadows započali tvůrci před víc jak dvěma lety. Koncept i choreografii tvoří oba v úzké spolupráci a ve vzájemném autorském dialogu. Emilie Leriche přibližuje, kam kořeny projektu sahají: „Všichni tři jsme se setkali v GöteborgsOperans Danskompani, když ještě Lenka se souborem ve Švédsku spolupracovala. A pak uplynulo několik let a přišla od ní nabídka. Ve chvíli, kdy mi prozradila, že oslovila také Pascala, tak mi okamžitě začaly naskakovat myšlenky, o čem by naše inscenace mohla být. Najednou se otevřely dveře s mnoha možnostmi.“

Pascal Marty ji doplňuje: „Čím více jsme s Emilií o tématu diskutovali, dospěli jsme k rozhodnutí spolu-tvořit, spolu-vytvářet celek. To v praxi znamená, že se oba podílíme na výstavbě příběhu, jen jsme si choreografickou práci rozdělili na díly. A i když jsme se rozhodli k tomuto typu provázání spolupráce, zachováváme si každý svou tvůrčí identitu. Dostali jsme příležitost v umělecké i lidské rovině znovu navázat na naše předchozí pracovní zkušenosti a po delší pauze opět rozvinout konverzaci jako přátelé. A přišlo to ve správný čas.“

Vedoucí souboru Lenka Vagnerová popisuje význam a důležitost této spolupráce v uměleckém i diváckém kontextu: „Emilie Leriche a Pascal Marty jsou výjimečné osobnosti světové choreografie, jejichž tvorba se vyznačuje hlubokým vnímáním tance jako výrazu niterných lidských pochodů, vztahů a situací. Známí jsou také svým přesahem do oblasti tanečního filmu, textu a scenáristiky – právě tato mnohovrstevnatost činí jejich práci mimořádně podmanivou. Fascinuje mě jejich schopnost hledat pravdivé, základní a podstatné hodnoty lidského bytí. Jejich umělecký přínos v podobě nové inscenace bude pro českého diváka i náš soubor výjimečný.“

Emilie Leriche jako choreografka vytvořila díla pro Scapino Ballet Rotterdam, Nederlands Dans Theater II, Whim W’Him v Seattlu, Theater St. Gallen, Ballett Hagen a další. Spolupracovala s Baryshnikov Arts Center v New Yorku na uvedení projektu Orsolina 28. Vytvořila jednu ze 4 choreografií pro průlomový film Seasons of Dance / Les seasons de la danse, v koprodukci Arte France. Pascal Marty vytvořil díla pro Göteborgs Operans Danskompani, Donlon Dance Company / Saarländisches Staatstheater, Mary von Sydow Foundation, Taller Coreográfico de la U.N.A.M., ALEPH Festival Mexiko, AC Arts / Flinders University (2018) a řadu choreografií pro taneční film. Wolff Bergen je francouzský hudební skladatel, multiinstrumentalista a producent žijící ve Švédsku. Vytvořil hudbu pro např.: Baryshnikov Arts Center, Lincoln Center, 92NY, GöteborgsOperan, Orsolina 28. Jeho práce je založena především na experimentu – snaží se vytvořit pokaždé něco nového, učí se novým nástrojům, nebo si sestavuje své vlastní, nahrává zvuky svého okolí a vytváří z nich hudbu.

Lenka Vagnerová & Company míří v srpnu na prestižní světové festivaly do Edinburghu i do Číny
Ještě před premiérou se v srpnu soubor chystá na turné po prestižních světových tanečních festivalech. V první polovině měsíce se vrací na největší světový divadelní festival Edinburgh Festival Fringe s oceňovanou inscenací Panoptikum. Odehraje 9 repríz. Poté se ve druhé polovině měsíce přesune na turné po Číně s inscenací Mystical Self na Living Dance Festival ve městě Langfang, na Mountain & River Art Festival Zhengzhou v Zhengzhou Grand Theatre a turné zakončí v LDTX Theater v Pekingu, kde odehraje 5 repríz inscenace a povede přes 20 workshopů současného tance.

Inscenace Panoptikum se na Edinburgh Festival Fringe 2025 bud hrát v ZOO Southside od 1. do 10. srpna 2025 (mimo 6. srpna) vždy v 15:10. Soubor se vrací na festival po předchozích úspěších s inscenacemi La Loba, Mah Hunt, Riders a Gossip. Za inscenaci La Loba na festivalu získal ocenění Herald Angel Award a nominaci na Total Theatre Award. Všechny uvedené inscenace sklidily řadu významných recenzí, např.: La Loba pět hvězdiček od The Herald, po čtyřech od The Times a The List; Mah Hunt získal pět hvězdiček od magazínu Broadway Baby, Riders pět hvězdiček od Broadway Baby a čtyři od The Herald, Gossip si vysloužil po čtyřech hvězdičkách od The Herald, The List, Edinburgh49 a The Wee Review.

Panoptikum Lenky Vagnerové zavede diváky na cestu mystickým, dekadentním světem inspirovaným fenoménem putovních společností 19. století, které představovaly kuriózní předměty, výjimečné dovednosti, a především jedinečné lidi. Inscenace se zabývá tématy moci, manipulace a strachu z cizího a neznámého. Panoptikum získalo cenu Divadelních novin za koncept, režii a choreografii a figurovalo v nominacích na prestižní cenu Thálie. „Na Panoptiku Lenky Vagnerové se publikum – stejně jako na produkcích jeho dávných předchůdců – dobře baví, je překvapováno a uváděno v úžas. Současně ale tato inscenace přináší silné téma humanismu, který by měl být závazný pro veškeré naše počínání, tedy i pro uměleckou tvorbu,“ napsala o inscenaci Eva Langšádlová, editorka žánru divadlo a hudba na webu České televize.

Turné po Číně soubor Lenka Vagnerová & Company realizuje ve dnech 17. 8. – 30. 8. 2025, kde uvede 5 repríz inscenace Mystical Self od Edivalda Ernesta. Soubor vystoupí v rámci čínského Living Dance Festival ve městě Langfang, dále na Mountain & River Art Festival Zhengzhou v Zhengzhou Grand Theatre a turné zakončí v LDTX Theater v Pekingu. Soubor taktéž povede v rámci festivalu přes 20 tanečních workshopů, které budou zaměřeny na principy tvorby a repertoár souboru. Inscenace Mystical Self se také zabývá hledáním temnoty lidské duše, ale spíše skrze objevování sebe sama, cestou vnitřního osvobození. „Naprosto ojedinělý, až šokující je způsob pohybového vyjádření, kdy strhující energie přechází v úplnou extázi. Šílené agresivní tempo jen chvílemi zvolní. Je vůbec čas se zastavit? Mimořádné byly výkony všech šesti tanečníků souboru,“ komentovala inscenaci kritička Marcela Benoniová v Divadelních novinách.