Týden s tancem
Právě teď: premiéry Jitky S. Páníkové a Dočasné Company
O obou premiérách jsme již psali v minulém vydání, připomínáme však s ohledem na termíny. První premiéra v Plzni – v rámci sekce „Johan uvádí…“ se na Mezinárodním festivalu Divadlo dnes koná premiéra inscenace Slip Grip choreografky a tanečnice Jitky Sary Páníkové a skladatelky Natálie Plevákové. Tanečnice nazuje kolečkové brusle, na kterých neumí jezdit, tělo, které celý život směřovalo k dokonalé kontrole, se ocitá na neznámém povrchu, balancuje, reaguje, zpochybňuje své návyky. Vzniká prostor, kde se namísto precizní show nabízí upřímnost a kde jízda začíná právě tam, kde mizí jistota.
Jiný zážitek slibuje v těchto dnech premiéra Dočasné Company. Dnes pro přátele v předpremiéře a zítra v premiéře pro veřejnost se uskuteční velmi specifická inscenace v pražském KD Mlejn, Zatmění slunce režisérky Heleny Urban a jejího tvůrčího týmu. Zatmění slunce je totiž umělecká reakcí na smrt tanečnice, performerky, členky Dočasné Company a blízké kamarádky tvůrčího týmu Natálie Podešvové před dvěma lety. Inscenace vychází z rozpracovaného konceptu projektu, který spolu Natálie a Helena plánovaly vytvořit. Čerpá ale také z Natáliiny umělecké tvorby i z osobních prožitků tvůrců. Helena Urban se dotýká tématu ztráty, žalu i otázky, jak se s nimi vyrovnává jednotlivec i komunita. Inspirací jí je fenomén tzv. druhého pohřbu, rituálu známého z mnoha tradičních kultur, který přichází typicky dva roky až pět let po smrti a zakončuje období truchlení oslavou života.
Dnes má na Jatkách78 premiéru rovněž Cirk La Putyka
Nová inscenace St.art se zabývá vztahem umění a sportu a vzory současné společnosti. Druhá premiéra se koná 18. září a bude se hrát až do neděle. Na vzniku inscenace se formou konzultací podíleli i čeští vrcholoví sportovci, jejichž vlastní sportovní výzbroj se spolu s originálními sportovními artefakty a dokumentárními video a audio záběry mezinárodních úspěchů českých olympioniků, objeví na scéně. Uvedení doprovází výzkum o vzorech, který u příležitosti premiéry St.art realizovala Nadace PPF a společnost Perfect Crowd.
St.art otevírá otázky: co je sport a co je umění, jak se prolínají a kde se naopak rozcházejí? O tom, co se odehrává za medailemi, pod dresem, v mysli sportovce, který stojí tváří v tvář sám sobě. V čem jsou tyto prožitky podobné pocitům umělců při premiéře, závěrečném aplausu nebo nepovedeném představení?
Namísto klasické dějové linie staví nový projekt na pohybových strukturách, dokumentárních výpovědích, rytmu, hlasu a fyzické přítomnosti. Sleduje tělo jako nástroj, schránku i paměťovou stopu. Výsledkem by měla být emocionální i fyzickou výpověď o lidech zasvěcených výkonu, tlaku i pochybám, o momentech před startem, během výhry i po prohře. „Je to obraz momentů před startem, během výhry i po prohře. Vše na scéně je skutečné – včetně bolesti, pochybností i euforie,“ říkají tvůrci.
„St.art není jen dalším představením Cirku La Putyka. V mnoha ohledech se vymyká všemu, co jsme doposud uvedli. Je plné emocí a obrazů, které nám pomáhají dostat se do hlavy a těla atletů,“ říká Rostislav Novák ml., umělecký ředitel Cirku La Putyka a zároveň spoluautor a režisér nové inscenace, „Je to srdcový projekt zakladatelů souboru, jejich rodinných příslušníků a světově uznávaných akrobatů, který od počátku provází nečekané výzvy, změny a nejistoty.“
Hlavní roli v inscenaci ztvárňuje Rosťův syn Matyáš Novák, sedminásobný mistr ČR ve skoku na trampolíně, který už přes rok trénuje hod oštěpem s Barborou Špotákovou a jehož životním snem je účastnit se olympijských her. V představení vystupuje sám za sebe – jako performer, sportovec i člověk, který balancuje mezi dvěma světy a hledá rovnováhu mezi výkonem a radostí. „Věřím, že do představení můžu přinést úplně jiný vhled tím, že jsem v něm jako jediný profesionální sportovec. Zároveň vidím, v čem jsou tréninky akrobatů náročné a nezadají si s přípravou na sportovní závody,“ říká Matyáš Novák.
Tvůrčí tým přizval ke spolupráci na St.artu české vrcholové sportovce jako např. Vavřince Hradilka, Evu Adamczykovou, Jiřího Beranaa další. Svými zkušenostmi přispěl i mentální kouč Marián Jelínek. Jejich osobní zkušenosti a otevřená sdílení se propsaly do celkové atmosféry i struktury představení, do pohybů a výrazů akrobatů. „Sport je krásný v momentech vítězství, ale ještě silnější v tom, co všechno musíte překonat, než se k němu vůbec dostanete,“ říká Marián Jelínek.
V nové inscenaci Cirku La Putyka sehrají důležitou roli artefakty profesionálních sportovců. Aby bylo propojení co nejautentičtější, rozhodli se tvůrci využít originální sportovní výstroj či výzbroj. Divákům a zároveň fanouškům F1 udělá radost helma a kombinéza Lando Norrise z McLarenu, kterou zapůjčila společnost Sazka (součást skupiny Allwyn, partnera McLaren F1). Na jevišti se objeví také originální sportovní artefakty, např. dres a snowboard Evy Adamczykové, olympijský kajak, dres a helma Vavřince Hradilka, raketa a reprezentační dres Terezy Martincové, reprezentační kimono Renaty Zachové nebo šermířská kukla Jirky Berana.
U příležitosti uvedení St.art, které tematizuje sílu vzorů ve sportu a umění, vznikl i výzkum na téma Češi a vzory, který potvrzuje, že nejčastějšími vzory mladé generace (nejvýrazněji ve věku 15-17 let) jsou po jejich nejbližších sportovci a umělci. V dětství mělo vzor 51 % procent Čechů a v 61 % případů dospělí přiznávají, že je jejich dětský vzor zásadně formoval i v dospělosti. A potvrzují to i data, když mezi nadprůměrně úspěšnými lidmi je třikrát více těch, kteří jsou si dobře vědomi svého dětského vzoru oproti skupině podprůměrně úspěšných.
„Mám pocit, že dřív jsme měli víc vzorů, ať už sportovních nebo ze světa umění. Teď je to hodně instantní, vzor jsme schopní změnit jedním kliknutím. My se chceme vracet k těm skutečným ikonám, které podávají skutečný výkon, a ještě mají přesah. Takže představení je o idolech, vzorech, bozích. Vrátili jsme se až do momentu, kdy sport vznikl,“ doplňuje Rosťa Novák ml.
Spoluautorem inscenace je spoluzakladatel Cirku La Putyka a bratr Rosti Nováka Vítek Novák. Jeho přístup k tématu je hluboce osobní i analytický: „Náš soubor si vybírá témata, která vychází z osobních zkušeností nebo z touhy dané téma prozkoumat ještě více. Takže je vlastně logické, že jsme se přirozeně vrhli i na téma sportu a umění, která nám s Rosťou jsou od dětství velmi blízká. My obě dvě věci žijeme, není to žádný fake. Je to autentická vášeň a přetlak touhy to přenést na jeviště.“
Pohybovou režii svěřil režisér Rosťa Novák ml. zkušené dvojici Linda Kapetanea a Jozef Fruček (RootlessRoot, Řecko/SR), hudbu pro St.art složili Jan Balcar a Kryštof Záveský, nejstarší syn Kristiny a Rosti Novákových. Scénografkou představení je Pavla Kamanová a light designerem Karel Šimek. Dalším specifikem inscenace je použitý zvukový design, za kterým stojí hudebník, skladatel a sound designer Martin Hůla, a na něj navazující zvuková technologie, o kterou se stará Jan Středa. „Zvuk bude zásadním elementem celého představení,“ zdůrazňuje Rosťa Novák ml. „Budeme ho různě lokalizovat, a díky tomu vtáhneme diváky doslova dovnitř našeho světa. Na jeviště dostaneme atmosféru stadionu, kde sedí a fandí 80.000 fanoušků.“ Autorkou kostýmů je Kristina Nováková Záveská.
Festival Fun Fatale probíhá v Jihlavě
Od 16. do 20. 9. probíhá v Jihlavě festival nového cirkusu Fun Fatale, který akcentuje akrobatky, artistky, performerky, zkrátka ženské autorky věnující se novému cirkusu a pohybovému divadlu. Vystupují tuzemské umělkyně jako Eliška Brtnická, Michaela Stará, Alžběta Tichá, Ivana Kolcunová, ale také zahraniční artistky Alejandra Deza a Morgane Widmer. Veškerý program naleznete ZDE.
Třicáté 4+4 dny v pohybu otevřou novou kulturní stanici Galaxie na Hájích
Jubilejním 30. ročníkem festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu bude 19. září slavnostně otevřen nový kulturní prostor Galaxie, který oživí bývalé multikino na Hájích. Prostor bude otevřen veřejnosti až do června 2026 a nabídne nejen výstavy, ale také debaty, workshopy, přednášky a komunitní aktivity. Společně se Čtyřmi dny zabydlí tuto kulturní stanici také Dejvické divadlo, divadlo Minor, platforma DanceConnected a DAMU.
Výstavní program, známý jako Místa činu, letos tvoří dvě expozice. První z nich, Hlava v hlavě, je dílem výtvarného umělce Davida Böhm a spisovatele Ondřeje Buddeuse. Výstava vychází ze stejnojmenné oceňované knihy tohoto tandemu a zve k nahlédnutí do tajů lidské hlavy, smyslů i vědomí. Interaktivní výstava vznikla původně ve Sladovně Písek a je určena dětem i dospělým. Druhá výstava s názvem Sídliště je vizuální výpovědí o životě na jednom z největších českých sídlišť – na Jižním Městě. Kurátoři Denisa Václavová a Ondřej Horák do bývalého kinosálu pozvali dvě desítky umělců a umělkyň několika generací (např. Magdalena Jetelová, Eva Koťátková, Josef Bolf, Kurt Gebauer, Tomáš Svoboda ad.), kteří reflektují městskou krajinu, veřejný prostor i každodenní realitu tohoto „města ve městě“. Výstava vzniká i ve spolupráci s místními obyvateli.
Třicátý ročník festivalu nabídne tradičně i divadelní a taneční program. Mezinárodní soubory a umělci přivezou do Prahy inscenace, které rezonují s dnešní společností, technologiemi i pamětí místa. Britsko-německý kolektiv Gob Squad představí ironicky hravou performanci Western Society, která zkoumá digitální samotu skrze karaoke video převzaté z internetu – živě, s pomocí diváků a ve zlatých kostýmech. Velmi intimní instalaci pro jednoho diváka s názvem Dear Laila představí Basel Zaraa, palestinský umělec, který prostřednictvím modelu svého domu z uprchlického tábora v Damašku sdílí osobní vzpomínky na domov, válku a exil. To vše pro svou pětiletou dceru Lailu a ty, kteří se stanou součástí této interaktivní sólo-instalace. Belgická performerka a vizuální umělkyně Miet Warlop zhypnotizuje publikum rituálním pohybem v inscenaci Ghost Writer and the Broken Hand Break, která přetváří tradici dervišského tance do současného divadla. V projektu The Dancing Public dánská choreografka Mette Ingvartsen promění divadelní prostor v zaplněný taneční sál. Švýcarský soubor Theater HORA spolu s choreografkou Teresou Vittucci v inscenaci SACRE! reinterpretují Stravinského Svěcení jara skrze těla performerů s mentálním a fyzickým znevýhodněním a bourají zažité představy o „profesionálním“ jevišti. Hudebník a improvizátor Tomaž Grom ze Slovinska přiveze intermediální performanci, která rozšiřuje hranice hudby i zvukového prostoru. A česká oceňovaná performerka Nela H. Kornetová uvede nový projekt Hoří v rámci série Direct Action Theatre – silně tělesné, vizuální dílo reagující na naléhavá společenská témata. Na programu nebudou chybět ani české premiéry, například novinka souboru ME-SA, respektive Martiny Hajdyla Lacové a choreografky Renaty Piotrowské-Auffret Second Practice, a site-specific projekty vznikající přímo pro nový prostor Galaxie.
Prostor Galaxie bude otevřen veřejnosti až do června 2026 a nabídne nejen výstavy, ale také debaty, workshopy, přednášky a komunitní aktivity. Třicátiny tak festival oslaví ve velkém stylu a v netradičně dlouhém formátu. Místa činu budou divákům přístupná minimálně do konce roku 2025 a divadelní, taneční i site specific inscenace a performance budou k vidění v průběhu celého podzimu. „Oslavit třicáté výročí pobytem na jednom místě nám umožní intenzivně pracovat s lokalitou a s lidmi, kteří v ní žijí. Od začátku našeho festivalu jsme pracovali tzv. site specific, s kontextem prázdných pražských objektů, které čekají na svou novou budoucnost. Zároveň je to pro nás výzva, vykročení z modelu, který známe. Chceme pozvat také tvůrce, kteří s námi náš festival budovali, upozornit na prostory, ve kterých jsme se za těch 30 let objevili. Jde nám v podstatě o několika měsíční oslavy, do kterých chceme pozvat jak umělce, tak diváky, aby s námi zažili galaktický zážitek,” doplňuje kurátorka Denisa Václavová.
Do Kampusu Hybernská na HOTEL K
Večer 19. a 20. září se v Kampusu Hybernská představí návštěvníkům HOTEL K, kolektiv umělců z oblasti divadelního, mediálního a výtvarného umění z Prahy (Das Thema) a Hamburku (Die Verwandlung). Kolektiv spolupracuje od roku 2020 a v roce 2025 poprvé představí performativní videovýstavu v Kampusu Hybernská v Praze v rámci události Zažít město jinak.
HOTEL K interpretuje veřejný prostor jako platformu pro performance a umělecké intervence: mezi lidmi, na ulicích, v tunelech a na střechách vystupují performeři Olga Seehafer a Roman Horák – doprovázeni živou hudbou a filmovou kamerou. O živou hudbu se v projektu stará Eva Přívozníková o soundesign Jakob Fischer, o filmový materiál a Video-Art Johannes Kreuser a Tomáš Roček. Performance ukazují svět inspirovaný Kafkou, neo-dadaistický pohled na evropské metropole: „Hluk práce a veřejného života izoluje obyvatele velkoměst. Ve snaze najít orientaci se upínají ke svým povoláním, svým bližním nebo k tradičním hodnotám, jako je manželství – zůstávají však v odcizené vzdálenosti od svého okolí i od sebe samých,“ to je téma, které tvůrce inspiruje.
Projekt vznikl v roce 2020, když během covidové pandemie vytvořili společně film Umělec v hladovění v dobách C, který získal cenu za mimořádný umělecký přínos na festivalu krátkých filmů v Göttingenu. Vernisáž a performance se konají 19. a 20. 9. 2025. vždy od 18:00h. Interaktivní výstava HOTEL K pak bude k vidění v Kampusu Hybernská od 19. až do 30. 9. 2025.
Pátý ročník PINKBUS festivalu se odehraje v Paláci Akropolis
Queer Ritesje heslo pátého ročníku PINKBUS festivalu, který se uskuteční v Paláci Akropolis 20.-23. září 2025. „Vytvořili jsme si drag a ballroom, místo mší jsme si vytvořili parties v rytmu house music, naše samotná existence je aktem revolty. Není to jen rebrand tradičních hodnot, je to vytvoření naší vlastní kultury, našich vlastních rituálů,“ komentuje působení platformy PINKBUS Tomáš „Grófka“ Procházka, dramaturg*yně.
„Kvír pomazání“ odstartuje celovečerní PINKBUS show, kde se mohou návštěvníci těšit na všechny oblíbené členy*ky tzv. “ESSENTIALS” – umělectvo, které stálo u zrodu tohoto dnes již legendárního komponovaného večera: Martin Talaga, Just Karen, La Cuntessa, Chlorophyll von Needle a Lotta Love, které bude doplněno o hostující: Michelle Marvelous, Hayley the Strange, Tereza Holubová & Kristýna Štarhová, Miss Steak, Ruddy Daddy a Dalila Drag. Večerem provedou Just Karen a redaktor Deníku N a „No.1 PINKBUS Daddy“ Filip Titlbach. Po úvodním posvěcení se mohou diváci těšit ještě na „mši“ afterparty s DJs z kolektivu Temple of – Kavkaz Widow a Nisan.Součástí festivalu bude také výstava slovenské fotografky Doroty Holubové Slovenská drag queen a žiadna iná.
Druhý den festivalu se slavnosti budou nést ve znamení hudby! Začínají koncertem slovenské indie ERØ,který bude doplněn o taneční výstupy slovenské choreografky, tanečnice a dlouholeté spolupracovnice platformy Dominiky Malenovské. Vedení večera pak převezme členka PINKBUS platformy, režisérka, performerka, a především skvělá hudebnice LEDET.Na její barokní film o Marii Antoinette naváže rovnoměrná performance a party. Vystoupí LEDET, Michelle Marvelous, Becka McFadden, Helena Araújo a Cristina Romero.
Závěrečný den bude patřit moderované diskuzi PINKPANEL, kde se potká queer umělectvo za jedním stolem. Tématem panelu bude Artdrain: Odliv slovenského umělectva. Za stolem se sejdou režisér Majo Amsler, zakladatelka Bratislava Burlesque a bohyně PINKBUSu Lotta Love a fotografka a dokumentaristka „queer života“ na SR/ČR Dorota Holubová. Diskuzi povede dramaturg*yně platformy Tomáš „La Cuntessa“ Procházka.
Hned po diskuzi proběhne představení THREESOME Wojciecha Grudzińského – choreografické vyvolávání duchů polských baletních legend a queer rituál paměti, touhy a odporu. Součástí letošního programu bude workshop THREESOME workoutpod vedením Wojciecha Grudzińského, který skrze rytmy oberku a improvizaci otevírá pohybovou paměť queer těl a dějin.
Wojciech Grudziński (1991) je polský umělec, choreograf a tanečník žijící v Amsterdamu. Ve své tvorbě se zabývá tématy, jako jsou mocenské dynamiky, které existují (implicitně i explicitně) v divadle a tanci. Wojciech absolvoval Varšavskou státní baletní školu a CODARTS v Rotterdamu a magisterský titul získal na DAS Theatre v Amsterdamu (2021–2023). Jádrem tvorby Wojciecha Grudzińského je zkoumání inkluzivity, queeru a přijímání rozmanitosti. Pracuje bez hranic, studu nebo ostychu, na základě vytvořené svobody choreografie a performance. Jeho práce je ódou na dědictví tance a choreografie, ve které se Wojciech snaží vytvořit příjemný prostor pro hru a oslavit řadu různých pohledů na to, jak vnímáme svá těla. Ve své absolventské práci na DAS Theatre se Wojciech zabýval nejednoznačností „úklony“. To se promítlo do jeho absolventské inscenace Bow A Study. Tato inscenace měla premiéru v únoru 2024 v koprodukci s divadlem Frascati Theatre. V roce 2024 získal Wojciech podporu od Centre National de la Danse x Cité Internationale des Arts v Paříži na výzkum odkazu tří polských tanečníků z komunistické éry.
K inscenaci Threesome, která tematizuje životy právě těchto tří osobností, vysvětluje: „V Threesome sdílím taneční prostor s přízračnými postavami z minulosti a zápasím s jejich odkazem. V této fantazmagorické choreografii procházím životopisy legendárních tanečníků Stanisława Szymańského, Wojciecha Wiesiołkowského a Gerarda Wilka.
Vyrůstali v poválečném komunistickém Polsku, dva z nich nakonec emigrovali, zatímco jeden se rozhodl zůstat ve své rodné zemi. Jak se na jejich těla vzpomíná? Jak tato těla rozpoznala svou citlivost a vyjádřila ji na jevišti? Jak lze tyto marginalizované životy dnes znovuobjevit a ztělesnit? Jak vytvořit nespoutaný, monstrózní, nelogický tělesný archiv queer historie, aniž bychom ztratili jejich jedinečnost?
Threesome se snaží rozptýlit mýty a znovuobjevit jejich individuální zkušenosti ve světě, jehož jsme nebyli součástí. Threesome je mlhavý posmrtný balet, potlačené dědictví, rekonstrukce, akt somatického drancování a transformace. Threesome: Nenechte tyto biografie přivlastnit, natož spotřebovat historií baletu a politikou. Nenechte národní sentiment zabrat oberek. Vzdejte se druhému, abyste zmizeli a existovali plněji.“
Svátek pantomimy v Poličce: Mime Fest
Mime Fest, mezinárodní festival mimického divadla, proběhne už tradičně v Poličce, letos od 17. do 20. září. Workshopy pro studenty nonverbálního divadla i veřejnost, představení tuzemských i zahraničních tvůrců naplní čtyři dny ve východočeském městě, které je nejen rodištěm Bohuslava Martinů, ale zásluhou festivalu i centrem české pantomimy. Všechny informace o aktuálním ročníku najdete zde.
Mladý thajský soubor House of Mask & Mime, založený v roce 2022, přiveze svou The Original Show (na programu 19. září v Divadelním klubu). Propojuje pantomimu, divadlo masek a objektů s tancem a klaunérií. „Mozaiku tvoří sedm nápaditých výstupů, inspirovaných světem okolo nás. Co například vidí obrovské oči? Jak dobrodružná může být jízda v metru či výprava astronautů do vesmíru? Komediální pásmo poukazuje na krásu v maličkostech a každodennosti, a rozhodně nešetří emocemi,“ slibuje program. Německý klaun a mim vystupující pod jménem Silent Rocco zahraje 18. září v Divadelním klubu Untold Stories / Nevyřčené příběhy a podtitulem Moderní příběhy pantomimy. „Co kdybyste mohli nosit emoce jako masky? Co kdyby vás obrazovka ve vaší ruce pohltila? Co kdybyste někomu jinému darovali tlukot svého srdce? Co kdyby vás sklenice vody zavedla do jiného světa?“ Takové výchozí situace či otázky si klade, aby diváky pozval do světa beze slov, ale také bez jakékoli kulisy a rekvizit. Emoce jsou hmatatelné, předměty skrývají tajemství a nemožné se zdá být skutečné, přesně tak, jak to umí jen pantomima.
Na festival Mime Fest se po mnoha letech vrací Red Bastard, americký performer Eric Davis, který přímo v Poličce vystoupí poprvé, a to hned první večer v Divadelním klubu: „Každých deset sekund se musí stát něco zajímavého… a taky se stane. To, co začíná jako klaunské vystoupení, se brzy mění v napínavou hru s pravdou, v níž se divák stává aktivním účastníkem. Syrové dialogy, nečekané pasti a odměny, dilemata bez jasného řešení – připravte se na horskou dráhu smíchu, napětí i nečekaného propojení. Každé představení je jiné. A žádné nenechá nikoho chladným,“ může si udělat divák předem představu, co jej čeká. Red Bastard je alter ego amerického performera Erica Davise – klauna, herce a režiséra, jenž patří k nejvýraznějším osobnostem současného fyzického divadla. „Vytvořil postavu groteskního, narudlého stvoření s obřím tělem a pronikavým pohledem, které se v jedné chvíli vysmívá, v další rozesmívá – a nakonec vás přiměje nahlédnout hluboko do sebe. Výzva. Setkání, na které se nezapomíná.“
Radim Vizváry přiváží do Poličky opět i Laternu magiku, z loňských premiér vybral tu, kde sám účinkuje spolu s Vandou Hybnerovou, Annou Polívkovou a Trygve Wakenshawem, pantomimickou multimediální komedii Pluto. Dvě představení se odehrají 18. září. V Tylově domě se 19. září mohou diváci těšit na pantomimu Pépe, původní inscenaci Bolka Polívky nyní s úspěchem uvádí slovenský performer Palo Seriš se svou dcerou. Pro děti vystoupí dvakrát v Divadelním klubu Klaun Bailo, tedy klaun a performer Petr Biel. Slavnostní mezinárodní večer Mime Evening proběhne na závěr festivalu 20. září v Tylově domě. Tradiční a divácky nejoblíbenější program Mime Festu představí program složený z krátkých výstupů špičkových umělců z celého světa. Diváci se mohou těšit na pantomimu, nový cirkus, tanec a další žánry, programem bude provázet Trygve Wakenshaw.
Mime Fest pěstuje spolupráci se zahraničními festivaly, školami a významnými institucemi oboru mimického umění, zapojuje je do širšího evropského kontextu a otevírá nové možnosti setkání umělců. Dramaturgie programu se zaměřuje na profesionální umělce a široký okruh forem mimického divadla. Jeho hlavní součástí je podpora mladé generace a edukativní činnost – workshopy a semináře vedené odborníky určené jak pro studenty uměleckých škol, tak pro veřejnost. Díky tomu se stává unikátní platformou rozšiřující přehled o dění současného umění pantomimy ve světě. Festival je od roku 2015 držitelem prestižního ocenění nejlepších evropských festivalů – značky EFFE. Program je vždy sestavený ze zahraničních představitelů, kteří patří mezi světovou špičku, i tuzemských umělců a skupin, jejichž hlavním vyjadřovacím jazykem je pantomima a klaunérie. Současně se již neuzavírá pouze v typicky divadelních prostorách tradičního zázemí festivalu, ale rozšiřuje se o site-specific projekty ve spolupráci s ostatními kulturními organizacemi, o experimentální performance pod širým nebem. Mime Fest Polička naplňuje vize a poslání svých zakladatelů Radima Vizváryho a Borise Hybnera, a to věnovat veškerou pozornost diverzitě mimického umění, smíchem spojovat jinak nespojitelné a nacházet dosud neviděné.
A svátek tance a nového cirkusu v Ostravě: MOVE Fest!
MOVE Fest Ostrava letos od 21. do 28. září opět promění moravskoslezskou metropoli v centrum pohybu, tance, nového cirkusu a performativního umění. „Festival se v roce 2025 nese v duchu rezonance – slova, které známe z fyziky i hudby a které přesně vystihuje dynamiku lidského těla, pohybu a sdílených emocí. Rezonance vzniká, když se frekvence dvou těles sladí, podobně vzniká na každé umělecké scéně unikátní energie, která se šíří prostorem, publikem i našimi vlastními těly,“ říkají organizátoři.
„Do programu 12. ročníku festivalu jsme vybrali díla, která rezonují – s lidskými touhami i pochybnostmi, s našimi zkušenostmi i hodnotami evropské společnosti. Od jemného humoru a hravé imaginace v norském hudebně-tanečním představení pro všechny od 0 do 100 let Rock Me Baby, přes zastávku premiérového turné dobrodružné rodinné inscenace Divoké husy, vášeň pro fotbal a tanec v kultovní inscenaci A Dance Tribute to the Art of Football až po mladé tvůrce, kteří zazáří v komponovaném večeru Fresh Dance nebo outdoorovém projektu Jáma lvová UNLIMITED. Festival tak nabízí spektrum zážitků, ve kterém každý divák může najít něco, co s ním zarezonuje,“ ujišťují. Ředitelkou festivalu je jeho zakladatelka Jana Ryšlavá.
S Rock Me Baby Øystein Elle & Karstein Solli se do Ostravy v neděli vrací norská taneční crew, která odvážně bourá stereotypy, otevírá prostor pro hravost a citlivost a baví všechny generace od nejmenších dětí až po rodiče. První festivalový večer uzavře premiérové promítání filmu Zenit za přítomnosti režiséra: přinese dystopický příběh, ve kterém těla a gesta vystupují namísto dialogů, vytvářejí napětí, dramatičnost i vizuální poezii, která rezonuje s tématy svobody, moci a lidských ambicí.
Ve středu 24. září v Ostravě poprvé vzlétnou Divoké husy – nový koprodukční projekt MOVE Ostrava & FysioArt. Toto multižánrová pohybové představení zkoumá sílu společenství, svobodu a spolupráci a propojuje pohyb, akrobacii a živou hudbu Vladivojny La Chia v emocionálně rezonující rodinné podívané. (Recenzi z premiéry jsme již přinesli zde.)
Festivalový čtvrtek bude patřit již tradičnímu komponovanému večeru Fresh Dance, který nabízí mladým českým a slovenským tanečníkům z uměleckých škol prostor pro seberealizaci a vyjádření vlastních strachů, fascinací i radosti z pohybu. Letos poprvé v outdoorovém prostředí Farské zahrady, která díky MOVE Festu ožije pulsující energií rezonující s představivostí, kreativitou a otevřeností mladých talentů.
Mezi festivalové návraty patří také dílo norské Jo Strømgren Kompani s kultovní inscenací A Dance Tribute to the Art of Football, kde tanec a fotbal rezonují společným rytmem, energií i radostí z pohybu. Ostravští diváci znají tvorbu tohoto norského choreografa (a jeho souboru) jak z Národního divadla moravskoslezského, tak i z předchozích ročníků MOVE Festu (The Loft, Coco Chanel).
V pátek vyrazí festival s programem do ulici, a to konkrétně s Česko-norským kolektivem Direct Action Theatre a jeho originálním projektem Pomáhat a chránit. „Už jste někdy slyšeli o artivismu? Ne? Tak se na něj přijďte podívat v pátek 26. 9. na Prokešovo náměstí ve 12:30 nebo na Masarykovo náměstí v 16:30. Série veřejných intervencí perfomerů včetně Thálií oceněné Nely Kornetové (a lokálních účastníků vybraných na formou open callu) promění ostravský veřejný prostor města v interaktivní jeviště, na kterém se sociální témata a vizuální a fyzické akce střetnou s diváky a zarezonují s jejich vnímáním reality.“
Na vlně experimentu zůstane v páteční podvečer s mladým pražským souborem Dočasná Company, který netradiční formou propojuje hudbu a tanec. V inscenaci Out of Control hudební nástroje rezonují s tanečními pohyby a improvizace vytváří neustále se měnící harmonii, na kterou se v tanečním sále klubu BrickHouse jistě lehce naladí i ostravské publikum.
Sobotní program zahájí druhá participativní performance letošního ročníku, a to Jáma lvová UNLIMITED Sabiny Bočkové a Johany Pockové. Představí se v ní však téměř tři desítky (!) studentů pohybových oborů a dalších tanečníků, kteří tuto site-specifi rozšířenou verzi původního duetu nazkouší přímo během festivalu (a v rámci studentského sympozia Přicházení). Jáma lvová se tak během dvou jedinečných repríz otevře studentům a veřejnosti, aby na místě, kde se staré potkává s novým, mezi Trojhalím a nově postavenou Organicou, společně experimentovali s pohybem, kolektivním tělem a tématy mediální manipulace a společenské odpovědnosti.
V 17:15 po prvním uvedení Jámy lvové UNLIMITED, budou mít diváci jedinečnou možnost zapojit se do festivalového programu, aniž by vstoupili na jevišti a museli mít pohybové nadání. Společně se totiž za rytmu našlapaných beatů DJe totiž vypraví na cyklojízdu podél Ostravice z představení na představení, z Trojhalí do Dolních Vítkovic, z Jámy lvové na Lonesome Cowboye. Toto sólo Tomáše Janypky přináší osobní a introspektivní pohled na osamělost, humor a člověčinu, které jistě zarezonuje s každým divákem. O to více, že atmosféru umocní netradiční prostory Národního zemědělského muzea jako dělané pro pohybovou self-bromance 21. století. Závěr sobotního festivalového večera bude samozřejmě patřit MOVE Party, o kterou se letos kromě drinků na baru v Docku postará folk-fusion band Fekete Seretlek.
V neděli bude MOVE Fest zakončen na open-air komunitní vlně. Prvně s piknikovo-performativním projektem How to Watch a Moving Body z dílny souborů Neskorý zber a Compagnie E7KA, který na Černé louce propojí diváky s performery ve sdíleném prostoru, kde tělo, pohyb a energie rezonují bez hierarchie a každý účastník se stává součástí společné choreografie a společného pikniku. (Svačinky a deky s sebou.) A na Černé louce proběhne i úplný závěr festivalu, během kterého se diváci můžou těšit na nejen fyzicky náročnou performanci Viktora Černického PNEU, kdy čtyři těla a stovky kilogramů pneumatik vytvoří živou architekturu, v níž chaos přechází ve strukturu a každá forma rezonuje s energií lidského těla i prostoru.
Kromě výše zmíněného hlavního programu čekají na návštěvníky pohybové workshopy, zmíněné studentské sympozium Přicházení a po většině představení oblíbené debata s tvůrci a performery. Vstupenky na představení zakoupíte v různých kategoriích podle principu Pay What You Can” z pěti nabízených úrovní ceny. Podrobný program najdete na webu festivalu zde.
Divadlo PONEC zahájí v neděli sezonu, brzy představí první premiéru
V neděli 21. září v 19:30 otevře PONEC – divadlo pro tanec svou jubilejní 25. sezonu. Čtvrtstoletí od chvíle, kdy se z bývalé továrny, později kina a chátrajícího skladu stalo živé centrum současného tance, oslaví večerem, který propojí minulost s budoucností. Program nabídne taneční představení, filmy i výstavu – a především možnost sdílet tanec napříč generacemi.
Slavnostní večer zahájí Lípa, intimní tanečně-hudební performance Lenky Knihy Bartůňkové a Antonie Nyass, v níž se setkává tanec a živá hudba jako „most mezi tichem a emocí, ztrátou a novým začátkem.“ Vzpomínku na samotné začátky přinese sestřih dokumentu ČT Tance kolem Ponce, který ukazuje trnitou cestu od zchátralého skladu k první stálé taneční scéně v Česku. Uveden bude také taneční film Insanity Adriany Štefaňákové, reflektující touhu vymanit se z diktovaných standardů a hledat vlastní svobodu, i ukázka z chystané premiérykolektivu 23Poems Rapture. Večer doplní výstava Cesta k Ponci s historickými fotografiemi mapujícími rekonstrukci divadla v roce 2001 a jeho proměny. Večerem diváky provede tanečnice Paulína Šmatláková a herec Tomáš Pospíšil.
Během slavnostního večera představí Umělecká rada ve složení Dagmar Bednáriková, Sylva Šafková a Honza Malík rezidenčního umělce pro rok 2026. Dílo letošní rezidentky Nataši Novotné Sacrebleu uvede divadlo na podzim dvakrát, poprvé 5.10. ve společném večeru s Danielou Hanelovou. Vyhodnocení druhého Open Callu na rok 2026 právě probíhá. Honza Malík k jubileu divadla poeticky dodává: „Vnímám Ponec jako pětadvacetiletý strom s kořeny v české půdě a větvemi sahajícími k evropským hvězdám. Je to prostor, kde se tělo stává slovem a pohyb poezií, divadlo, kde taneční tvůrci sklízejí úrodu pohybem a diváci si odnášejí semena nových snů. Setkávají se zde duše v pohybu, tvoří místo, kde se dotýká nebe země a kde každé gesto nese v sobě kousek věčnosti.“ Yvona Kreuzmannová, zakladatelka divadla PONEC, říká: „Dala jsem Ponci vizi a spoustu energie a je skvělé sledovat, jak se s generační obměnou dokáže stavět každé výzvě a odolávat tlakům. Nesmírně si vážím týmu i všech, kdo nás podporují a věří stejně jako já, že tanec nezná hranic.“
Nová sezona přinese novinku: večerní představení začínají již v 19:30 (namísto dosavadních dosud 20:00h). PONEC tak vychází vstříc divákům, kteří chtějí trávit čas v divadle i se svými dětmi či dospívajícími potomky. Hned v pondělí 22. 9. v 19:30 uvede PONEC první reprízu festivalové koprodukce Budiž světlo. Italský tvůrce Simone Sandroni stírá hranice mezi prací a tvorbou, mezi funkčností a inspirací. Vzdává hold těm, kdo pracují v zákulisí, a otevírá otázky o roli moci, struktury a světla.
Na závěr měsíce 30. září čeká diváky premiéra inscenace Rapture od 23Poems & Enyi Belak. „Rapture je hypnotickou fúzí tance, videoprojekce a hudby. Rozehrává nekonvenční energii, v níž se vášeň a divokost setkávají v rytmu s řádem a pozorností. Pohybový kód, zvuk i digitální a analogový obraz společně tříští realitu do živého kaleidoskopu,“ slibuje dramaturgie. Repríza proběhne 2. 10., opět v 19:30.
Program divadla Ponec na první týdny sezony:
Zahájení jubilejní 25. sezony divadla Ponec
21. 9. 2025 Ponec – divadlo pro tanec 19:30
Simone Sandroni (IT/CZ): Budiž světlo / Let There be the Light
22. 9. 2025 Ponec – divadlo pro tanec 19:30
23Poems & Enya Belak (SLO/CZ): Rapture
30. 9. 2025 Ponec – divadlo pro tanec 19:30 Premiéra
2. 10. 2025 Ponec – divadlo pro tanec 19:30 Repríza
Nataša Novotná: Sacrebleu + Daniela Hanelová: Cadavre exquis
5. 10. 2025 Ponec – divadlo pro tanec 19:30
Mirka Eliášová: Škatulení
6. 10. 2025 Ponec – divadlo pro tanec 9:00 a 11:00
7. 10. 2025 Ponec – divadlo pro tanec 9:00 a 11:00
Ponec dětem #2
Výběr choreografií z Ústředního kola soutěžní přehlídky tanečního oboru ZUŠ Karlovy Vary 2025.
13. 10. 2025 Ponec – divadlo pro tanec 18:00
Taneční studio Ponec
Pondělí: 16:30–17:30 | pro děti ve věku 3–4 roky
Pondělí: 17:30–18:30 | pro děti ve věku 5–7 let
Úterý: 9:00–10:00 | Gaga Open Class
Středa: 8:30–10:00 | Tanec srdcem
Středa: 14:00–15:30 | Senioři
Středa: 16:00–17:15 | pro děti ve věku 8–11 let
Středa: 17:30–18:45 | pro teens 12–15 let
Středa: 19:00–20:30 | Současný tanec pro dospělé
Pátek: 8:30–10:00 | Open Classes
Pražský komorní balet se vrací na scénu s benefiční sérií oceňované inscenace Kytice
Pražský komorní balet pokračuje ve své umělecké cestě! Na podzim uvede sérii benefičních představení výjimečné inscenace Kytice v choreografii a režii Petra Zusky, s hudbou Ondřeje Brouska a v hlavní roli s Dominikem Vodičkou – držitelem Ceny Thálie a dvojnásobným vítězem StarDance. Ačkoli byla kontinuální činnost souboru od června z finančních důvodů pozastavena, výtěžek z těchto speciálních večerů umožní financovat již nasmlouvané projekty v Praze i regionech. Zároveň pomůže zajistit, aby značka Pražského komorního baletu nezmizela z kulturní mapy České republiky.
„Díky obrovské podpoře našich diváků, partnerů a sponzorů, jak po morální, tak i finanční stránce, jsme se rozhodli od září do prosince uspořádat několik benefičních představení. Volba padla na úspěšný titul Kytice, který propojuje sílu české literatury a současného tance. V titulní roli se znovu představí Dominik Vodička, oceněný Cenou Thálie právě za roli Muže v této choreografii,“ říká ředitelka souboru Ladislava Dunovská Jandová. „Výtěžek podpoří plánovaná vystoupení i budoucnost souboru. Chceme, aby značka Pražský komorní balet i nadále existovala a přinášela publiku kvalitní tanec. Rok 2025 je pro Pražský komorní balet navíc výjimečný – slavíme už 50. výročí založení souboru legendárním choreografem Pavlem Šmokem,“ doplňuje.
„Erbenova Kytice je souborem balad, které jsou plné lyriky, melancholie, ale i temnoty,“ popisuje choreograf a režisér představení Petr Zuska. „V mém tanečním divadle se opírám hlavně o jejich symboliku. Ústřední osu tvoří trojice: vina, trest a vykoupení. Nejde o divadelní převyprávění jednotlivých balad, ale o volnou taneční interpretaci jejich atmosféry, symboliky a vzájemných vazeb.“ Inscenace byla oceněna hned několikrát – vedle Thálie pro Dominika Vodičku získal Petr Zuska cenu za choreografii, Ondřej Brousek čestné uznání za původní hudbu a Jan Dušek za scénografii v rámci přehlídky Balet 2019.
Benefiční představení Kytice proběhnou od září do prosince 2025, a to nejen v Divadle na Vinohradech, ale i na regionálních scénách po republice, například v Letohradě, Teplicích nebo Kladně. Více informací najdete na webu souboru. V Divadle na Vinohradech je kromě klasických vstupenek pro diváky připraven i speciální zážitek – za vstupné 990 Kč (3. a 4. řada v přízemí) je po představení čeká přípitek přímo na jevišti a setkání s Dominikem Vodičkou a dalšími tanečníky. Vstupenky jsou již v prodeji na webové stránce divadla.
Nultý bod: 22. a 23. září pro studenty nejen jedné střední školy
Festival Nultý bod letos připadá na 22. a 23. září a už druhým rokem metamorfuje do své nové podoby. Festival samotný od roku 2009 představoval českému publiku nové a inovativní formy pohybového a objektového divadla, tance a performing arts; po 14 letech své existence se ale loni vydal novým směrem a své zaměření přesouvá na nevytěžené divácké možnosti mladého diváctva, které si svůj postoj ke kultuře a umění právě zásadně formuje.
Dramaturgie festivalu se tak nyní zaměřuje na studentstvo středních škola přináší současné nezávislé performativní umění přímo k nim do školy, do třídy, kde je seznamuje s možnostmi těchto forem a zároveň zapojuje do uměleckého procesu. Letos proběhne na několika místech: Střední škola Futurum (Za Poříčskou branou 6); BAR/ÁK; L⅂ Gallery a T. J. Sokol Karlín.
Program bude probíhat přes den a je bohatý, zde jeho výběr: Matěj Pour: Jᴜᴍᴘ ᴡɪᴛʜ ᴍᴇ ɢᴇɴᴛʟʏ ━ Mara Ingea: Oʙᴊᴇᴄᴛʀᴀᴠᴇʟʟɪɴɢ ━ OSU: Mᴇɴᴅɪɴɢ Rᴏᴏᴍ ━ Migač – Maksymov: Pʀᴇғᴀʙʏ ━ Roggers – Dubský: Uʀʙᴀɴ Sᴇɴsᴇs ━ Bětka Tichá: Sᴛᴀᴠ ━ Spitfire Company: Kᴏɴᴇᴄ ᴄ̌ʟᴏᴠᴇ̌ᴋᴀ 𝘛𝘩𝘦 𝘓𝘢𝘴𝘵 𝘰𝘧 𝘵𝘩𝘦 𝘚𝘰𝘷𝘪𝘦𝘵𝘴 ━ Martin Talaga: sᴏᴍᴀ ━ Ufftenživot: Wᴏɴᴅᴇʀʟᴀɴᴅ ━ Musaši Entertainment Company: Esᴇᴊ ᴏ sᴠᴇ̌ᴛʟᴇ 𝘌𝘴𝘴𝘢𝘺 𝘰𝘯 𝘓𝘪𝘨𝘩𝘵 ━ Yotam Peled & the Free Radicals: Wʜᴇʀᴇ ᴛʜᴇ Bᴏʏs Aʀᴇ
„Obměněná vize festivalu usiluje o rozšíření diváckého spektra o lidi středoškolského věku, kterým předkládá možnosti současného performativního umění v jeho různých podobách. Nultý bod není jen přehlídkou představení. Vytváří momentum pro konfrontaci a nová spojení. Stavíme naproti sobě a vedle sebe performing artists a mladé publikum a sledujeme, co se bude dít – letos na Střední škole Futurum,“ říkají organizátoři. Dramaturgyní festivalu je Ludmila Vacková. Kompletní program najdete na webu festivalu zde.
V neděli zahájí sezonu také Divadlo BRAVO!
V neděli 21. 9. od 15:00 zahajuje další sezonu Divadla BRAVO!, nejprve open air programem v podobě pouličních vystoupení. Program odpoledních vystouepní je pro diváky zdarma:
15:00 – 15:45 Letkyně / Holektiv
16:00 – 16:30 Onyx / Losers Cirque Company
16:30 – 17:00 Stojková soutěž
17:00 – 17:30 Prohlídka divadla s principálem
17:30 – 18:00 Vystoupení The Same Self
Od 19:30 pak předvedou naši domácí Lůzři představení The Losers, na které seženete vstupenky zde.
Novou ředitelkou Taneční konzervatoře Brno se stala Hana Litterová
Ředitelkou Taneční konzervatoře Brno se od nové sezony stává tanečnice, choreografka a pedagožka Hana Litterová. Diváci ji znají jako sólistku brněnského baletu, držitelku Thálie a představitelku mnoha dramatických rolí, i jako zkušenou choreografku.
Hana Litterová se tanci věnuje od svých pěti let, kdy byla k baletu přivedena ze zdravotních důvodů. Tanec si ovšem brzy zamilovala a absolvovala brněnskou taneční konzervatoř. Ihned po dokončení studia získala angažmá v Národním divadle v Brně, kde se zanedlouho stala sólistkou. Charakteristické se pro ni staly především dramatické ženské role a jejich bravurně ztvárněné emocionální vyjádření. Měla příležitost tančit nejen v klasickém, ale i v současném repertoáru a spolupracovat s předními českými choreografy, jako jsou Luboš Ogoun, Zdeněk Prokeš či Libor Vaculík, v jehož inscenaci Ivana Hrozného ztvárnila roli Anastázie, za kterou v roce 2002 získala cenu Thálie.
Stala se také externí členkou Pražského festivalového baletu, se kterým procestovala svět. Díky své lásce k tanci, hudbě a výrazovému umění se rozhodla věnovat také vlastní choreografické tvorbě. A od získání 1. ceny na Mezinárodní choreografické soutěži v Plzni se této oblasti věnuje intenzivně, měla možnost spolupracovat s řadou předních českých souborů, divadel, oper a umělců. „Její choreografická tvorba má nejblíže k neoklasice a typická je pro ni inspirace v hudbě, činohře i opeře,“ charakterizuje v jejím medailonu TK Brno. V roce 2001 zahájila Hana Litterová externí pedagogickou činnost na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde vystudovala taneční pedagogiku a v roce 2019 zde byla habilitována. „My ji známe především jako inspirativní a vždy usměvavou profesorku, která na naší škole nejen vyučuje, ale i tvoří – mohli jste vidět například její zpracování Bolera nebo Carmen…,“ doplňuje TK Brno.
„Tanec je pro mě všechno. Život, úsměv, radost, ale i slzy. Život s velkým Ž.“ (Hana Litterová)
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
