Nastevřeno 2026: Mezinárodní festival nového divadla a performance v Plzni
Od 20. do 25. května 2026 bude v plzeňské Moving Station a okolí Jižního Předměstí probíhat 6,. ročník divadelního festivalu Nastevřeno. Festival se věnuje novému, experimentálnímu divadlu a performance. Dlouhodobě sleduje nezávislou divadelní tvorbu, performance a site-specific projekty, které překračují hranice a otevírají nové způsoby vnímání. „Do Plzně přivážíme inspirativní umělce z České republiky i ze zahraničí a vytváříme prostor pro setkávání, sdílení i konfrontaci různých pohledů na současné umění,“ říkají organizátoři.
„Nastevřeno otevírá důležitá témata tvorby v regionech a zároveň aktivně vstupuje do veřejného prostoru. Letos se ještě víc zabydlí na plzeňském Jižním Předměstí – v jeho jihozápadní části v ulicích, zákoutích i místech, kolem kterých možná běžně procházíte (od ulic Němejcova, Mánesova směrem k Borskému parku). Právě v nich hledáme skrytý potenciál a prostřednictvím umění oživíme jejich příběhy.
Dlouhodobě usilujeme nejen o podporu přesahových a mezních forem divadla, ale zároveň i o aktivní zapojení diváků a místních obyvatel. Stavíme mosty mezi lokální a mezinárodní scénou, protože právě díky jejich setkání vzniká něco nového.“
Program zahrne deset představení a performancí vybraných z mezinárodního open callu, které proběhnou ve veřejném prostoru. Součástí festivalu bude také sousedská hostina i komentovaná procházka čtvrtí či audiowalk. Hlavní dominantou programu pak budou inscenace českých i zahraničních souborů, které proběhnou každý festivalový večer přímo v Moving Station.
Kompletní program najdou diváci na webu Moving Station zde. Součástí je mimo jiné multižánrový projekt souboru Tantehorse a kurátorek umělkyň Markéty Vacovské, Miřenky Čechové a Kristýny Boháčové Děti U. Tanec jako samostatný žánr zastoupí studenti Konzervatoře Duncan centre s inscenací Hi Mom!, kterou se třetím ročníkem připravila choreografka Tereza Lenerová. Pro nejvěrnější fanoušky festivalu nabízí Nastevřeno zvýhodněný festival pass. Vstupenky k zakoupení zde.
Na Divadelní Floře: Omar Rajeh a Adam Russel-Jones
Festival Divadelní Flora Olomouc tento týden uvede dvě taneční inscenace, obě v prostoru S-Klubu. Ve středu 20. května 2026 to bude vystoupení Omara Rajeha. Jeho performance Dance Is Not for Us je osobní cestou vzpomínkami a nahlíží představení jako akt sdílené zkušenosti a prožitku. „Omar Rajeh energickým výkonem provází historií svého rodného města Bejrútu – poznamenaného ekonomickým kolapsem i zahraniční politickou kontrolou – a skrze vyprávění o bolesti otevírá cestu ke smíření. Protože to, co člověka v životě nejvíce posouvá vpřed, je schopnost překlenout propast mezi minulostí, která již někde existuje, a budoucností, jež teprve přijde,“ komentuje dramaturgie festivalu. Inscenacevšak není projevem nostalgie. Tančící tělo pojednává i o schopnosti pohybem vytvářet vlastní pravidla, mechanismy a inspirace, jakožto gesto odporu vůči mocenským strukturám, které se ho snaží disciplinovat či normalizovat. „Může se zdát zvláštní, že jsem si vybral tanec jako obor v zemi, která se právě vzpamatovávala z občanské války, destrukce, smrti a ztráty. V té době se mi však právě on jevil jako nejrevolučnější, nejprovokativnější a nejkonfrontačnější médium. Věřil jsem, že skrze něj lze prolomit tabu minulosti i budoucnosti,“ říká autor. Sólo Omara Rajeha vzývá naději, již symbolizuje barva stejně tak zelená, jako je cedr na libanonské vlajce anebo mladá rostlinka voňavé bazalky.
Ve čtvrtek 21. května 2026 se představí od 20:00 hodin Adam Russel-Jones. Původem britský, dlouhodobě v Německu působící tanečník a choreograf pojímá ve své sólové extázi Release the Hounds nikdy nekončící taneční akt jako prostředek úniku z reality i nástroj k jejímu přežití. Formou otevřené fyzické básně vyjevuje spektákl muže, který nemůže přestat tančit a zkoumá smyslovou i poetickou podstatu toho, co znamená zůstat poslední na tanečním parketu. Release the Houndsje inspirováno americkými tanečními maratony z 20. a 30. let z období Velké hospodářské krize (konkrétně filmem Sydneyho Pollacka They Shoot Horses, Don’t They?, který je adaptací románu Horace McCoye) i fenoménem rave culture – jak tou současnou, tak její klíčovou vývojovou fází z thatcherovské éry (jak je zachycena zase v románu Rainalda Goetze Rave). Přímým podnětem však pro Russell-Jonese byla především jeho osobní zkušenost s vlastní letitou fyzickou nadprodukcí – coby výjimečně talentovaného tanečníka v „aparátu“ klasického baletu ovlivňovaném současnou nepříznivou situací v oblasti kulturní politiky směřující k soustavným ekonomickým omezením.
Formát sóla tak může být dle dramaturgů festivalu nazírán jako přímočará odpověď na politicky podmíněné podfinancování (nejen) tanečního sektoru i jako důsledek západního neoliberálního estetického individualismu. Choreograf-tanečník se s touto realitou vyrovnává s realistickým vědomím a prezentuje sebe sama jako výsostně „kinetické tělo“ z dělnické třídy v ekonomické a strukturální krizi, produkující spíše hodnotu než materiální produkty.
Darie Klimentové byla udělena medaile Artis Bohemiae Amicis
V pátek 15. května 2026 udělil ministr kultury Oto Klempíř v Nostickém paláci, na návrh Asociace tanečních umělců ČR, Darie Klimentové medaili Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury doma i v zahraničí. Daria Klimentová, bývalá primabalerína, pedagožka a fotografka v tomto roce oslaví 55. narozeniny. Nejvýznamnější v její taneční kariéře bylo období 1993–2014, kdy působila jako první sólistka Anglického národního baletu. Zasloužila se také o úspěšnou spolupráci s představiteli českého baletu. Daria Klimentová není jen významná umělkyně, ale i silná osobnost s pevnými kořeny v České republice.
Během své výjimečné kariéry vystupovala na nejprestižnějších světových scénách – v Royal Opera House v Londýně, Bolšoj těatru v Moskvě či Royal Albert Hall, kde se rozloučila s publikem při své poslední veřejné produkci pro 5 000 diváků. Tančila pro princeznu Dianu, premiéra Tonyho Blaira a řadu významných osobností z celého světa. V České republice hostovala v ND Praha a Brno a ve Státní opeře Praha. Organizovala dva taneční Galakoncerty v Praze a Galakoncert Hudebního festivalu v Litomyšli (ve všech také byla jejich protagonistkou). V roce 2003 založila Mezinárodní baletní mistrovské kurzy v Praze, konané ve studiích Národního divadla. Ke spolupráci přizvala své přátele a kolegy, mezi nimi Tamaru Rojo, Nicholase Le Riche a Julia Boccu, aby společně inspirovali novou generaci tanečníků. Kurzy, které se v Praze konají dodnes, se postupně rozšířily do Milána, Budapešti a Tokia a staly se jedním z nejuznávanějších vzdělávacích projektů pro mladé profesionály.
V roce 2014 se Daria stala členkou pedagogického sboru Royal Ballet School v Londýně, kde působila téměř deset let a významně se podílela na formování nové generace britských tanečníků. Připravila více než polovinu současných členů Královského baletu a mnoho jejích studentů se stalo prvními sólisty a hvězdami světových souborů. Po ukončení své taneční kariéry v roce 2019 pokračuje Daria jako mezinárodní baletní mistryně a působí v předních institucích, jako jsou Nizozemský národní balet, Maďarský národní balet, Anglicky národní balet, Norský národní balet či Nové národní divadlo v Tokiu. V České republice působila či působí jako pedagog v Národním divadle v Praze a Národním divadle Brno.
Mimo jeviště se věnuje fotografii, která zachycuje krásu, disciplínu a poezii pohybu. Její snímky byly publikovány v deníku The Independent, v Balletto 2000 a v mnoha knihách a časopisech po celé Evropě. V soutěži Channel 4 Y2K se stala finalistkou a své práce vystavovala v londýnské Photographer’s Gallery a u nás na několika výstavách, mj. v Národním divadle a v Českých centrech v Praze a Londýně. Její fotografie často používají různé taneční organizace včetně English National Ballet, pro který každoročně tvořila kalendář.
Tanečně-hudební intervence oživí o víkendu okolí Kulturní stanice galaxie pod taktovkou DanceConnected a spolku Fosilie
Může v srdci panelového labyrintu pulzovat umění? Galaxie už není jen jméno na mapě starých kin – je to živý organismus, který vrací kulturu tam, kam patří: mezi lidi. Site-specific projekt v tomto unikátním uměleckém centru je oslavou Homo Haius – hrdiny všedního dne, který se nebojí bláta, holínek ani betonu. Tanečně-hudební intervence se v sobotu 23. a v neděli 24. května 2026 vždy po 17. hodině promění v barevné procesí, které rozvibruje prostory Galaxie i přilehlé cesty sídliště.
„Skrze záměrnou divnost, hravost a drobné surrealistické posuny otevíráme prostor jinému pohledu – takovému, v němž i zdánlivě obyčejné prostředí může nést vlastní mikrokosmos. Kultura tu nevzniká jako pomník, ale jako stopa – dočasná, sdílená, živá. Přijďte s námi oslavit naději, která nepotřebuje mramor, ale pohyb, lidskou blízkost a barvy. Galaxie žije – a my s ní,“ zvou tvůrci.
Za projektem stojí tanečnice a choreografka Marta Trpišovská a kolektiv performerů: Lukáš Bouzek, Radim Klásek, Jana Látalová, Mariana Novotná, Jana Vöröšová, Michaela Suša, Vojta Švejda, Lea Švejdová, Michael Vodenka, Lada Jasanská, Karolína Kuklová, Barbora Karvánková, Barbora Zahrádková, Anna Dlasková, Marie Vnoučková, Lucie Válová, Miroslav Maruška, děti ze ZUŠ Čerčany a Vrané nad Vltavou.
Performance vzniká v produkci spolku Fosilie a koprodukci DanceConnected. „Jsme rádi, že vám můžeme představit první ze dvou site-specific projektů vybraných na základě open callu propojujícího performativní umění s galaktickým okolím a lidmi, kteří v něm žijí,“ pochvalují si.
FOSILIE z. s. je spolek zabývající se současným pohybovým uměním a tvorbou. Spolupracuje s umělci z různých oborů a zaměřuje se na využití umění ve vzdělávání. Zakládající členky spolku Jana Látalová, Lea Švejdová a Marta Trpišovská dlouhodobě spolupracují na mnoha úrovních. Setkaly se při studiu na Konzervatoři Duncan centre, od roku 2001 se společně potkávají na mnoha uměleckých projektech a iniciují vznik autorských inscenací (Madame blanche, S kůží na trh, Exkurze s Helgou). Působily v souboru NANOHACH, který uvedl za 12 let existence přes 20 autorských inscenací a spolupracoval s významnými českými i světovými choreografy (např. Nigel Charnock, Ioana M. Popovici, Fabrice Ramalingom, Lenka Flory, Veronika Švábová). V posledních deseti letech se intenzivně zabývají možností využití umění ve vzdělávání s akcentem na kreativní proces, autentické vyjádření a tvorbu. Spolupracují s organizacemi SE.S.TA – Centrum choreografického rozvoje, Konzervatoří Duncan centre ad.
Young Blood 2026 roztančí v neděli Divadlo na Vinohradech
Taneční večer Young Blood – Taneční gala talentů 2026představí v neděli 24. května 2026 od 17:00 hodin v Divadle na Vinohradech novou generaci tanečníků na prahu budoucích kariér. Za projektem stojí bývalý sólista Národního divadla Adam Zvonař, ve spolupráci s Janou Malisovou majitelkou agentury Art in Motion, kteří společně podporují mladé talenty a vytvářejí jim prostor na profesionální scéně.
Adam Zvonař po ukončení kariéry v Národním divadle svou energii směřuje k práci s mladými tanečníky a rozvoji nové generace. Právě z jeho iniciativy vznikla platforma, která dává talentům prostor vystoupit na profesionální scéně a získat zkušenost, která může zásadně ovlivnit jejich další směřování: „Na jednom jevišti se setkají mladí interpreti z celé České republiky – osobnosti, které i přes svůj věk zaujímají výraznou technikou, charismatem i silným uměleckým projevem. Program nabídne pestrý mix choreografií od klasického baletu po současný tanec a ukáže tanec v jeho nejživější a nejaktuálnější podobě.“ Young Blood chce být momentem, kdy se rodí budoucnost české taneční scény. „Tanečník potřebuje zažít velké jeviště, publikum i atmosféru skutečného gala. To jsou momenty, které ho posouvají dál,“ dodává Adam Zvonař, který své aktivity zaštiťuje značkou AZ Ballet Academy Prague.
Malé divadlo v Liberci hostí mezinárodní taneční soutěž otevřenou neprofesionálům
V neděli 24. května 2026 se v Malém divadle v Liberci uskuteční již 6. ročník mezinárodní amatérské taneční soutěže New Generation, zaměřené na klasický a moderní tanec. Akci pořádá taneční škola Malex, působící při Divadle F. X. Šaldy Liberec. Cílem soutěže je podpořit talentované děti a mládež a přiblížit taneční umění široké veřejnosti. Do Liberce přijedou mladí tanečníci z celé České republiky i ze zahraničí, aby zde porovnali své výkony, získali nové zkušenosti a navázali umělecká i přátelská setkání.
V loňském ročníku se představilo 29 tanečních škol z České republiky a Německa. Na jevišti se během jednoho dne vystřídalo téměř 300 účastníků se 150 tanečními čísly. Ceny pro vítěze věnovala Nadace Preciosa. Soutěž se koná za finanční podpory Libereckého kraje, pod jehož záštitou akce probíhá, a Ing. Květy Vinklátové, členky Rady Libereckého kraje. Partnerem letošního ročníku je společnost Grishko Dance. „Rádi bychom, aby se soutěž New Generation stala v Liberci tradiční akcí s vysokou uměleckou úrovní,“ říká ředitel soutěže tanečník Alexey Yurakov. Soutěž je otevřena široké veřejnosti.
Argentinská choreografka Carolina Arandia přináší na scénu Studia Hrdinů mořskou hladinu: seanaut již za týden
Interdisciplinární umělkyně Carolina Arandia se v novém projektu spojila s českou tanečnicí a performerkou Sabinou Palán Bočkovou a finským hudebníkem Valtteri Alanenem. Společně se zastavují na hraně mezi pevninou a mořem a zkoumají možnosti zklidnění, odolnosti a znovunalezení rovnováhy – zvukem, pohybem, obrazem. Taneční performance seanaut je interdisciplinárním projektem, který v rámci tvůrčího procesu propojuje umění s vědeckým výzkumem z oblasti oceánografie a mořské biologie. Vzniká v rámci mezinárodního projektu Nature of Us a v koprodukčním partnerství s BAZAAR festivalem a rezidenčním centrem Švestkový dvůr. Premiéra se ve Studiu Hrdinů uskuteční 26. a 27. května 2026, první den od 20:00 a druhý od 18:00 hodin.
„Strohost a intimní osvětlení (…) daly vyniknout jemné fluktuaci mezi proudícími energiemi, které se s nenásilnou plynulostí zmocňovaly těla tanečnice za tlumených zvuků moře,“ psaly Taneční aktuality o work in progress vystoupení na festivalu BAZAAR. seanaut vychází z osobní zkušenosti s vodou jako místem transformace. Potápění zde není jen fyzickým aktem, ale metaforou znovuzrození – způsobem, jak se „znovu vynořit“, jak říká španělský výraz salir a flote. Zotavit se z krize a jít dál navzdory nepřízni osudu. Voda v inscenaci probouzí vitalitu a divokost, vede až na samotnou hranici, na okraj útesu, odkud se lze znovu odrazit. Sabina Palán Bočková se pod taktovkou Caroliny Arandii na minimalistické scéně noří do mořské vody, absorbující emoce a proměňující tělo.
Argentinská choreografka přináší ve svém díle českému publiku naoko vzdálené, ale o to přitažlivější téma – moře, jeho divokost a představy dalekých hlubin. Jak se lidské tělo v pevninské zemi může k mořské hladině vztáhnout? Tělo tanečnice v představení tuto zdánlivou vzdálenost překonává a v proměnlivých obrazech – v prostoru mezi meditativním i výbušným pohybem – má za cíl vytvořit metaforu moře jako prostoru pro ponoření a návrat v očištěné, transponované podobě.
Jak o tomto vztahu uvažuje samotná choreografka Carolina Arandia? „seanaut navrhuje únik z běžného života prostřednictvím kontaktu s oceánem, aby se otevřely prostory pro představivost, pro prožití hlubin a pro to, aby nás objala jeho nekonečná rozloha. Věřím, že oceán poskytuje prostor, v němž lze prožít celou škálu emocí, od jeho drsnosti a krásy po jeho barvy, vůně a slanost, stejně jako jeho klid. Vnímám to (…) jako somatický zážitek rozšiřování smyslů a návratu k původu. Moře, jako nedílná součást biosféry, ztělesňuje naše počátky. Z vědeckého hlediska je to také naše prapůvodní kolébka, místo zrodu samotného života,“ uvedla před časem pro Operu PLUS. Celý rozhovor si můžete připomenout zde.
Novou outdoorovou performanci dokončuje Vimkolektiv, pozve diváky na Wander, novocirkusovou výpravu krajinou
Dva lidé, dva batohy a cesta: novocirkusové představení Wander propojuje akrobacii, fyzické divadlo a skutečné putování krajinou do nového zážitku inspirovaného přírodou, půdou a vztahem člověka k okolnímu světu. Premiéra proběhne 27. května 2026 od 18:00 v parku u Kulturního domu Mlejn v Praze.
Autorské duo Jakub a Helena Urbanovi společně s mezinárodním týmem umělců z České republiky, Finska, Austrálie a Německa vytvářejí inscenaci, která zve diváky na cestu mezi humorem a hloubkou, letem a nořením se do země, krajinou a člověkem. Wander zkoumá vnitřní propojení — v přírodě, mezi lidmi i uvnitř nás samotných. „Inscenace reflektuje, jak vnímáme krajinu kolem sebe, co znamená být její součástí a co nás může stát odpojení od ní.“
Vedle akrobacie a divadla přináší také důraz na udržitelnost: inscenace se přesouvá pěšky a veřejnou dopravou, zůstává delší dobu v jednom regionu a cestuje za divákem místo toho, aby divák cestoval za ní. „Wander je výprava, výlet, vandr. Chceme vytvářet nejen představení o krajině, ale také vyměnit běžný způsob uvádění za takový, který je s tématem skutečně propojený,“ říká Helena Urban.
Hudbu k inscenaci vytvořil britský hudebník James Harries. Na režii, choreografii a koučinku se podíleli Katariina a Jared van Earle, Michaela Kadlčíková a Elisabeth Künkele. Dramaturgickou konzultaci poskytl Viktor Černický, kostýmy navrhla Dora Krátká.
Projekt vzniká za podpory Státního fondu kultury ČR, Česko-německého fondu budoucnosti, programu Culture Moves Europe (financováno Evropskou unií a Goethe-Institutem), Ministerstva kultury ČR, organizací Cirqueon, KD Mlejn, DIOD, Kulturní Plantáže Blatná, Žižkostel, Pod 7 kilo, Nabalto, Oulun Tähtisirkus a Nová Síť.
