Festival Tanec Praha vyvrcholí v Karlíně choreografií My Fierce Ignorant Step od Christose Papadopoulose
Jeden z nejvýraznějších a nejuznávanějších evropských choreografů současnosti Christos Papadopoulos přichází poprvé do Prahy, kdeuvede dílo My Fierce Ignorant Step v podání své kmenové taneční skupiny. Výjimečný večer se odehraje 23. června 2026 v Hudebním divadle Karlín a bude vyvrcholením letošního 38. ročníku festivalu Tanec Praha.
„Christos je opravdu hvězda, se kterou chtějí spolupracovat i velké baletní soubory. Je výjimečný osobitým stylem, jakým pracuje s pohybem v prostoru, s prvky minimalismu a repetitivností, které dokáže neskutečně vygradovat. Věřím, že celé Hudební divadlo Karlín dostane do varu, síla pohybu je hypnotická,“ zve na představení Yvona Kreuzmannová, ředitelka festivalu Tanec Praha.
My Fierce Ignorant Step je podle dramaturgie festivalu „choreografickou meditací o odhodlání žít naplno, o pulzu, který nás drží pohromadě. Evokuje mládí, odvahu, nespoutanost a vitální energii. Připomíná, že v době chaosu a nejistoty může být právě společný rytmus tím, co nám vrací sílu, radost i víru.“ Christos Papadopoulos vytvořil optimistické, extrovertní a podmanivé dílo. Z jemného rytmu se postupně rodí pohyb, který se vrství a kanonicky rozvíjí do fascinující souhry, euforické oslavy života a pospolitosti. Synchronizace tu není cílem, ale důsledkem sdíleného pohybu: „Netančíme spolu, protože jsme synchronní. Jsme synchronní, protože tančíme spolu.“ Choreografie spojuje vláčnost a plasticitu s ostrými, výbušnými zvraty a postupně ústí v energetickou explozi, která vrcholí extatickým závěrem.
„Tvorba Christose Papadopoulose stojí na přesnosti, detailu a nejvyšší formě minimalismu, v níž zkoumá rytmus, dech a vztah těla k prostoru,“ uvádí Tanec Praha o proslulém autorovi. Nedávný vítěz prestižní mezinárodní taneční ceny Rose, kterou uděluje divadlo Sadler’s Wells, rozvíjí osobitou choreografickou řeč, která propojuje minimalistickou fyzikalitu s intenzivní kolektivní energií. Jeho raná díla byla oceněna a uvedena v rámci platformy Aerowaves i na významných evropských scénách. Přestože spolupracuje s předními evropskými ansámbly, stále se vrací do Athén ke své původní skupině, kde hledá svůj nejautentičtější výraz.
Janáček Brno připomene 172. výročí narození Leoše Janáčka a 100 let skladby Sinfonietta
Oslavit narozeniny největšího brněnského skladatele přímo pod širým nebem, s rodinou, přáteli a světovou operou. To je tradice, kterou mezinárodní festival Janáček Brno ve spolupráci s TIC Brno letos oživí již potřetí. Oslavy 172. výročí narození Leoše Janáčka se tento rok poprvé odehrají v předstihu, a to v úterý 23. června 2026 na piazzettě před Janáčkovým divadlem. Dřívější termín je vybrán úmyslně. 26. června 2026 oslaví Janáčkova nejslavnější skladba Sinfonietta rovných 100 let. Bohatý program nabídne celodenní vyžití zdarma a odstartuje exkluzivní narozeninovou akci na vstupenky pro podzimní festivalový program.
Jako speciální dárek pro diváky festival připravuje mimořádnou narozeninovou nabídku na dvě exkluzivní představení Janáčkovy opery Osud (plánovaná na 19. září 2026 a zahajovací večer festivalu 13. října 2026). Tato časově omezená akce odstartuje právě v den oslav 23. června 2026 a potrvá přesně do 3. července 2026, kdy má Leoš Janáček své reálné narozeniny. Podrobnosti k nabídce budou zveřejněny na oficiálním webu festivalu a přímo v místě oslavy.
Dopoledne bude patřit školám, rodinám a dětem, pro které je na piazzettě a v parku pod divadlem připravena hravá „Liščí bojovka.“ Odpoledne se program přesune na schody Janáčkova divadla, kde se v komorních koncertech představí Lenka Kuželová, David Paša a Josef Klíč. Chybět nebude ani tradiční gratulace s narozeninovým dortem.
Vizuálním i hudebním vrcholem večera se stane „Janáčkův letňák,“ velkoformátové promítání neoklasické choreografie na orchestrální skladbu Sinfonietta, jejímž autorem je Jiří Kylián (jeho slavné nastudování Sinfonietty se pro něj stalo vstupenkou do NDT a k celosvětové proslulosti choreografa) a následně oceňované inscenace opery Káťa Kabanová z prestižního rakouského festivalu v Salzburgu. V hlavní roli se představí sopranistka Corinne Winters, která je jednou z hlavních zahraničních hvězd letošního ročníku festivalu Janáček Brno 2026.
Pro návštěvníky je připravená i Janáčkova narozeninová procházka. Komentovanou trasou centrem města až do Památníku Leoše Janáčka provede zájemce přední janáčkovský expert Jiří Zahrádka. Na tuto procházku je z důvodu omezené kapacity nutné zakoupit vstupenku předem, veškerý ostatní program na piazzettě je pro veřejnost zcela zdarma.
Pocta Vlastimilu Harapesovi v Praze uctí jeho památku na Vyšehradě a v Kině Lucerna
Ve středu 24. června 2026 se v Praze uskuteční celodenní vzpomínkový program věnovaný Vlastimilu Harapesovi, který by letos oslavil 80. narozeniny. Harapes patřil mezi nejvýznamnější osobností českého baletu a zemřel před dvěma lety. V 11:30 budou jeho ostatky slavnostně uloženy do hrobu na Vyšehradském hřbitově. Náhrobek z prachatického dioritu vytvořil akademický sochař Jaroslav Urbánek.
Součástí projektu je také veřejná sbírka na platformě Donio, jejímž cílem je financovat vznik a instalaci memoriálu Vlastimila Harapese na Vyšehradském hřbitově. Vybrané prostředky budou využity rovněž na úpravu a dlouhodobou péči o hrobové místo a na vytvoření webové prezentace věnované životu a dílu této mimořádné osobnosti české kultury. Sbírka potrvá do 30. září 2026.
Na pietní akt naváže od 15:30 v Kině Lucerna vzpomínkové setkání Pocta Vlastimilu Harapesovi. Program zahájí přednáška Lucie Dercsényi, následovat bude diskuse s rodinou, přáteli a uměleckými kolegy a projekce dokumentárního filmu Martina Kubaly Vlastimil Harapes: Neobyčejné životy.
Vlastimil Harapes (1946–2024) patřil k nejvýznamnějším osobnostem českého baletního umění. Absolvoval Taneční konzervatoř v Praze a od roku 1966 působil v Baletu Národního divadla, jehož se v roce 1971 stal sólistou. V letech 1990–2002 zastával funkci uměleckého šéfa Baletu Národního divadla. Během své kariéry vytvořil desítky stěžejních rolí klasického i moderního repertoáru. Hostoval na významných scénách v Evropě, Asii i Austrálii a vedle taneční dráhy se věnoval také herectví, což mu zajistilo ještě větší proslulost u široké veřejnosti. Za své celoživotní dílo obdržel řadu významných ocenění včetně Ceny Thálie za celoživotní taneční mistrovství (2011) a uvedení do Síně slávy Národního divadla (2016).
Taneční centrum Praha v Divadle Bez zábradlí uvede čtyři choreografie současného tance
Bolero – komponovaný večer choreografií na hudbu Georgese Bizeta, Maurice Ravela a Petra Hapky se uskuteční 25. června 2026 v Divadle Bez zábradlí. Program propojuje čtyři choreografie současného tanečního divadla, jejichž společným tématem je člověk, jeho charakter, vnitřní svět, vztahy k ostatním lidem i k okolnímu světu. Hudební podklad dvou choreografií připomíná významná výročí světových skladatelů Georgese Bizeta a Maurice Ravela.
Večer zahájí choreografie Pět nebeských sól Lidie Wos na hudbu Georgese Bizeta. „Pro mě je tanec vizuální forma, prostřednictvím které mohu přenášet své představy inspirované hudbou. Pro Pět nebeských sól jsem vybrala hudbu z opery Carmen, která je mou oblíbenou. Každý z pěti sólových obrazů vypráví svůj vlastní příběh a ukazuje osobní výpověď. Dílo tak zachycuje neustálý boj všech lidí mezi snahou být výjimečný a strachem, že nezapadneme do skupiny,“ říká choreografka.
Na Pět nebeských sól naváže choreografie Rozeznávám na hudbu Petra Hapky, s textem Michala Horáčka, doplněná o verše Jaroslava Seiferta, Františka Hrubína a Vladimíra Holana, které přednáší herec Vladimír Javorský. Před diváky tak ožije spojení tance, hudby a poezie ve všech emocionálních odstínech.
„Když Petr sedl ke svému mizerně naladěnému pianinu a s velkou intonační svobodou zazpíval novou píseň, byly to okamžiky, které se zapisují hluboko do paměti a mohou změnit pohled na celý život,“ vzpomíná Michal Horáček. Druhá choreografie Rozeznávám reflektuje dlouholetou práci autorky Vlasty Schneiderové s Baletem Praha Junior od jeho založení až po současnost. Je poctou spolupráci Petra Hapky a Michala Horáčka a představuje harmonii slova a hudby. „Dílo vypráví o lidském prožívání, naději, úzkosti a hledání, o touze po dorozumění a souladu,“ popisuje choreografka.
Dílo nazvané Abby na hudbu současného britského skladatele Travise Lakea vytvořil Šimon Kubáň, bývalý člen Baletu Praha Junior a dnes již renomovaný choreograf mladší generace. Večer zakončí choreografie Rouge maďarského choreografa Attily Egerháziho na hudbu Maurice Ravela, kterému vzdává poctu u příležitosti 150. výročí jeho narození. Díla Attily Egerháziho jsou díky dlouhodobé spolupráci od roku 1999 základním kamenem repertoáru Baletu Praha Junior. Interprety večera jsou členové souboru Tanečního centra Praha – konzervatoře a gymnázia Balet Praha Junior.
Picturam Evy Rezové v současné choreografii oživuje Leonardovu Poslední večeři
Choreografie Evy Rezové Picturam vychází z výtvarného umění a zkoumá převedení statického obrazu do jevištní živé podoby. Inspirací pro choreografii se stal známý obraz Poslední večeře slavného malíře Leonarda Da Vinci. Téma se zabývá historickou podobou obrazu, jejím rozpracováním a zasazením do současného světa mužského společenství. V rámci festivalu Tanec Praha se obnovená premiéra odehraje 25. června 2026 v pražském divadle Ponec.
Vedle inscenace Picturam, vznikl i stejnojmenný taneční film, který byl s velkým úspěchem uveden na českých i zahraničních festivalech a získal několik ocenění. „Film vznikl na základě mého autorského představení Picturam. Jedná se o tanečně-dramatickou inscenaci v žánru současného tance. Zajímalo mě tedy, jak převést fragmenty choreografie do filmového jazyka a zachytit pohybový materiál okem kamery,“ říká o filmu jeho režisérka Eva Rezová.
Eva Rezová se tanci věnuje od dětství. Během studia na Konzervatoři Duncan centre účinkovala mmj. v projektu Svěcení jara Jiřího Bartovance. Později také v projektu choreografky Yoshiko Chuma v rámci výstavy umělce Aj wej-wej Secret Journey. Kromě studia choreografie a režie na HAMU absolvovala i zahraniční stáže na Royal Conservatoire Antwerp v Belgii a National Taiwan University of Arts, kde se věnovala tradičnímu čínskému tanci. Vytvořila choreografii ke Koncertu pro Mr. Shakespeara a k muzikálu Bernarda Alba v Divadle na Orlí v Brně. S Divadlem J. K. Tyla v Plzni spolupracovala jako choreografka na několika muzikálových inscenacích (Kouzelné hodinky doktora Kronera, Kozí válka a Company). Věnuje se vlastní autorské tvorbě a působí jako lektorka tance, choreografka a tanečnice v různých uměleckých projektech (např. Out of Control – chor. M. Dzurovčínová a Dočasná Company). V pedagogické a choreografické práci pokračuje také na ZUŠ Pardubice – Polabiny.
Ferst Dadler & Loré Lixenberg zve do participativní performance konfɛrɛnt͡sɛ a Zahradníiíiíiíiíiv Divadle 29
Performativní projekt Zahradníiíiíiíiíi republika mezinárodního uměleckého uskupení Ferst Dadler a britské operní pěvkyně a zvukové umělkyně Loré Lixenberg, přináší dvojici jedinečných živých setkání, které zkoumají republiku prostřednictvím zvuku, pohybu a tance. V sérii dvou navazujících živých setkání 25. června 2026 v Divadle 29 zvou autoři publikum k aktivní účasti na performativních situacích, v nichž se zvuk stává nástrojem vnímání a porozumění vztahům mezi prostorem a jeho obyvateli.
Cílem této performativní inscenace s názvem konfɛrɛnt͡sɛ je sdílet s diváky skrze hudbu, tanec a intenzivní naslouchání základní hodnoty nové republiky, založené na rovnocennosti lidí, rostlin a dalších více-než-lidských forem existence.
„Přijďte, pokud vás zajímá hudba, tanec nebo experimentální divadlo. Přijďte, pokud chcete být zároveň stimulováni, inspirováni nebo ponecháni v nudě… a přijďte obzvlášť tehdy, pokud se chcete stát součástí originálního a neopakovatelného díla. Míru participace si jako na každé konferenci mohou diváci zvolit sami,“ zvou tvůrci projektu.
Kolektiv Ferst Dadler a Lore Lixenberg vítají svobodu, otevřenost a rozmanitost. Ve své společné tvorbě hledají způsoby, jak prostřednictvím naslouchání sociální a zvukové ekologii konkrétního místa nově promýšlet vztahy k prostoru, komunitě i okolnímu světu. Performance, experimentální a participativní formy současné praxe se pro ně stávají prostorem pro hluboké promýšlení skrze praxi, které překračuje hranice jazyka a konvenčních definic.
Festival KoresponDance na Vysočině propojuje pohybové umění a nový cirkus: 25. června jednodenní ochutnávka roztančí Žďár
Mezinárodní festival současného tance, fyzického divadla a nového cirkusu KoresponDance letos slaví 14. ročník, který se ponese ve znamení umění bez hranic a dialogu. Od června do července 2026 oživí veřejná prostranství, kulturní instituce i historické areály na Vysočině a nabídne program propojující současný tanec, hudbu, vědu, nový cirkus, výtvarné umění i participativní a komunitní projekty.
Letošní dramaturgie festivalu vychází z myšlenky překračování hranic mezi uměleckými obory, žánry, generacemi i společenskými skupinami. KoresponDance dlouhodobě propojuje současné umění s veřejným prostorem, krajinou a místními komunitami. Letos tuto filozofii rozvíjí ještě intenzivněji prostřednictvím projektů, které spojují pohyb s hudbou, divadlem, vědou, filozofií či sportem a vytvářejí nové způsoby sdílení uměleckého zážitku.
První festivalová ochutnávka proběhne 25. června 2026 v Domě kultury a jeho okolí přímo ve Žďáru nad Sázavou. Představí se například projekt Within A Thousand Suns choreografů Oktawie Ścibior a Samoryho Ba na pomezí tance, technologie a adaptace. Choreografický duet, který vznikl během čtyř let radikálního experimentování s inline bruslemi a berlemi, čerpá z jedinečné mechaniky klouzání. „Odhaluje hybridní taneční jazyk utvářený atypickou pohyblivostí účinkujících. Zároveň reflektuje vědomé i nevědomé síly, které formují lidské chování a interakce,“ říkají tvůrci. Oktawia Ścibior a Samory Bajsou umělci působící v Paříži, kteří vytvářejí choreografická a vizuální díla vycházející z hloubkového výzkumu gestiky prostřednictvím bruslení. Původně se věnovali soutěžnímu krasobruslení, nyní však využívají fenomén klouzání a jeho schopnost umožnit téměř nadpozemský pohyb lidského těla v prostoru k vytváření jedinečných choreografických zážitků.
Projekt Water and Memory / Voda a paměť představí na úvodním dni KoresponDance setkání umění a ekologie: skrze pohyb, sdílení a společný dialog zkoumá, jak může kreativita propojovat lidi s krajinou, vodou i odpovědností za svět, ve kterém společně žijeme. Projekt, za kterým stojí Sue Schroeder, Barbora Látalová, Katarína Brestovansk a Katarzyna Pastuszak, navazuje na projekt Město a příroda 2025. Opět se zabývá vztahem lidstva k přírodě, tentokrát se však zaměřuje na konkrétní téma. Americká choreografka, mentorka a environmentální aktivistka Sue Schroeder bude společně s mezinárodním týmem profesionálních choreografek přizpůsobovat své stávající úspěšné site specific dílo Braiding Time, Memory and Water do středoevropského kontextu, konkrétně pro regiony Vysočiny a Žďárska. Ke studiu vody z geologického hlediska a k prozkoumávání soužití s vodou se můžete připojit 25. června 2026 od 15:00 u Domu kultury ve Žďáru nad Sázavou, a to společně s obyvateli Žďáru, studenty, pedagogy i s účastí regionálních odborníků.
Vizuálně podmanivé představení Pauliuse Markevičiuse River of Joy chce hravě i znepokojivě otevírat otázku svobody a ukazovat, jak mohou obyčejné balónky v městské krajině získat zcela nový význam. Premiéru bude mít 25. června 2026se v Domě kultury v Ždáre nad Sázavou. „Černé koule se kutálí městem, jako by vycítily svobodu, ačkoli je pohání pouze gravitace. Proplétají se krajinou a vytvářejí nový městský terén. Představení se zabývá úvahou o vztahu mezi svobodou a realitou. Jak tento vztah vnímáme my? A může být svoboda zároveň radostí i tvrdou prací?“ ptají se tvůrci.
„Během představení se vynořují rozsáhlé obrazy dnešních souvislostí a okolností, z nichž každý je stejně platný. Možná je svoboda pouhou fatamorgánou: oázou, po které toužíme, abychom se stali lepšími verzemi sebe samých. Je to relativní míra, definující vzdálenost k cíli, která roste úměrně úsilí vynaloženému na jeho dosažení.“
Paulius Markevičius je litevský divadelní a filmový režisér, performer a herec, který se více než deset let věnuje autorským performancím, instalacím a mezioborovým projektům. Ve své tvorbě propojuje divadlo, vědu a osobní zkušenost a často pracuje v netradičních prostorech, jako jsou městská zákoutí, kavárny nebo opuštěné budovy. Jeho práce vyniká důrazem na autenticitu, týmovou spolupráci a silnou atmosféru. Za své projekty získal ocenění a nominace v oblasti divadla i filmu, včetně cen Golden Stage Cross a Silver Crane Awards. Ve své tvorbě hledá nové způsoby, jak skrze umění zkoumat člověka a svět kolem nás.
Žižkostel v pohybu se vrací: současný tanec, improvizace i nový cirkus přichází na Žižkov
Festival tanečních a pohybových workshopů Žižkostel v pohybu se uskuteční ve dnech 20.–24. července 2026 a nabídne sérii pohybových, tanečních a hlasových workshopů pro děti i dospělé, zaměřených na kreativitu, improvizaci a společný prožitek.
Program zahrnuje široké spektrum pohybových disciplín – současný tanec, street dance, kontaktní a skupinovou improvizaci, acrojógu, párovou a vzdušnou akrobacii, žonglování a práci s objektem, stejně jako hlasové a hudebně zaměřené dílny. Součástí jsou také experimentální a improvizační workshopy propojující pohyb, divadlo a práci s rytmem či hudbou.
Důraz je kladen na hravost, společný zážitek, objevování vlastního pohybového projevu a práci s tělem v kontaktu s ostatními. Část programu je určena dětem a rodičům, většina lekcí je však otevřená i široké veřejnosti bez nutnosti předchozích zkušeností. Podrobný program i s popisem lekcí a medailony lektorů najdete na jejich stránkách.
Avízo: Festival Letní Letná zve na premiéru Vertige i neokoukané tváře české novocirkusové scény
Mezinárodní festival nového cirkusu a divadla Letní Letná oživí Letenské sady od 12. do 31. srpna 2026 pod širým nebem i v šapitó. Plejádu novinek i osvědčených hitů odstartuje světová premiéra nejnovějšího projektu Vertige tuzemského souboru AirGym Art Company. Vertigo znamená závrať a v premiérovém představení 13. srpna 2026,které otevře program České scény, mohou sami diváci pocítit tento efekt. Ovšem jen v příjemné a bezpečné variantě, protože následky rychlého točení nebo houpání za ně na vlastních tělech vyzkoušeli akrobaté. A to i díky rezidenci, kterou jim festival Letní Letná poskytl pro experimenty se závěsnou akrobacií na netradičních objektech.
Oceňovaná performerka Eliška Brtnická oslaví na Letní Letné deset let od premiéry své stále vyhledávané inscenace Enola. Inscenace inspirovaná tématem přeživších atomového výbuchu v Hirošimě rezonuje s obecenstvem už celou dekádu. Chybět nebudou ani stálice Cirk La Putyka a Losers Cirque Company. Zatímco první z nich se v představení Hey, Earth! vydá na cestu kolem světa, druhý v novince Armagedon: Poslední derniéra konec světa zinscenuje. Losers ale přicházejí rovnou s dvěma repertoárovými novinkami. Co byste dělali, kdybyste věděli, že už vám zbývá jen hodina, než do Země narazí asteroid? Právě tím se „Loseři“ zabývají v inscenaci Armagedon: Poslední derniéra. Oni závěrečnou hodinku lidstva stráví novým cirkusem, tancem a stand-upem. V Cirkusu Bazar pak navážou na loňský koncept vytvořený pro Letní Letnou. Z totálního cirkusového výprodeje se totiž pro velký úspěch stala plnohodnotná rodinná inscenace.Cirk La Putyka se v experimentu Hey, Earth!posouvá směrem k pohybovému divadlu a vizuálnímu umění. Minimalistický tvar přitom otevírá prostor k zamyšlení nad lidskými hodnotami a vztahy.
Vedle zavedených jmen zůstává Česká scéna rovněž otevřeným prostorem pro nejmladší generaci artistů. CZirkidz Dance Company z cirkusové školy v Trutnově přiváží autorskou výpověď Perfect Moment. Populární Teens Cirkabaret koncentruje energii nastupující generace z celého Česka. Svá absolventská sólová představení ze zahraničních škol dovezou tři české studentky Eliška Švecová, Jana Štofaniková a Alžběta Jenická, jimž je blízké pohybové i fyzické divadlo a akrobacie.
Příležitost nahlédnout do tuzemské budoucnosti nového cirkusu nabízí Letní Letná projekty uváděnými v režimu work in progress. Diváci mohou díky následné debatě po představení sdílet své dojmy a stát se tak součástí procesu, který pomáhá dotvářet výsledný tvar vznikajících novinek, konkrétně třeba u představení K voknu Michaely Staré a Filipa Zahradnického. Loni tímto interaktivním procesem prošly nápady performera a klauna Armana Kupelyana a letos se o výsledku může přesvědčit publikum v celovečerní satiře na principu klaunérie Chuck My Life.
Odvážnější polohu letošního programu zastoupí inscenace Světla a stíny, určená divákům od 16 let. Je dílem mladého ženského uskupení Silk&Steel a propojuje pozemní akrobacii s osobitým pohledem na světlo i temnější stránky lidské zkušenosti. Program pro všechny generace nabídne už tradiční (Nejen) Žonglérská Galashow, v níž výběr umělců z Česka i ze světa – pod dohledem dramaturga Vojty Stolbenka – zaručuje prolínání klasického žonglování s tancem, magií či manipulací s objekty. Na magii a manipulaci s objekty naváže také jeden z nejtalentovanějších českých žonglérů Aleš Hrdlička v sólovém představení Orbiting Zero.
Program České scény doplní také dva zahraniční hostés výraznou vazbou na české prostředí. Švýcarská Accademia Teatro Dimitri, spojená mimo jiné se jménem Ctibora Turby i českých performerek Elišky Švecové a Jany Štofanikové, uvede nejnovější absolventské představení svých studentů La Grinta. Do mezinárodní inscenace Seismic vytvořené francouzskou choreografkou Marií Gourdain a významným německým divadelním tvůrcem Felixem Baumannem se navíc zapojili i zástupci české umělecké scény.
Mezinárodní festival nového cirkusu a divadla Letní Letná do necelých tří týdnů koncentruje to nejlepší z tuzemského i zahraničního nového cirkusu, divadla a hudby. Jedná se tak o jedinou přehlídku svého druhu a rozsahu v České republice a okolních zemích. Návštěvníky čeká kromě večerních představení i bohatý divadelní program pro děti a také doprovodný program, který je pro ně připraven z velké části zdarma a probíhá celý den. Od workshopů přes výtvarné či cirkusové dílny až po koncerty a open-air akce. Pro děti jsou připraveny i příměstské tábory. A pro rodiče pak hlídání během představení. Ve festivalovém areálu, který se od svého založení nachází v Letenských sadech, v místě s výhledem na celou Prahu, je několik odpočinkových zón, stánků s občerstvením i barů. Návštěvníci v něm tak mohou pohodlně strávit celý den. Prostor je samozřejmě přizpůsoben i pro osoby s hendikepem.
