Ukážeme vám, co všechno umíme! Závěrečné představení Konzervatoře Taneční centrum Praha

Diváci měli možnost zhlédnout 27 tanečních čísel s až dvaadvaceti účinkujícími na jevišti. Velkým bonusem byla jejich délka, která divákům zaručila, že se nudit nebudou. Ve snaze ukázat za každou cenu široké spektrum tanečních stylů potvrdila dramaturgie tohoto představení tradovanou teorii, že studující na této škole vynikají především v technikách moderního a současného tance. Není lehkým úkolem postavit neoklasické choreografie na špičkách pro studentky, které si nejsou v této technice vůbec jisté. Proto je velmi důležitý výběr hudby a výstavba choreografie. Za nevkusné považuji spojení neoklasiky a společenského tance Charleston. Velmi kostrbatě také působila choreografie na hudbu S. Prokofjeva k jedné z nejznámějších scén baletu Romeo a Julie, Ples Kapuletů. Po těchto dvou tvůrčích nezdarech Pavly Zuskové mě dokázalo její třetí dílko s názvem Jako Labutí upřímně rozesmát, když si chlapci i dívky udělali legraci ze slavného pas de quatre. Celkově jsem toho názoru, že mají studenti a studentky, především na špičkách, prezentovat ve školních vystoupeních jen to, co solidně zvládají. V tomto směru nedostatky v technice totiž nezakryjí ani dlouhé sukně, což by měla brát v úvahu především Magdalena Matějková, autorka jinak velmi působivé choreografie Reset.

O+

Do pohodového a veselého prostředí lidového tance nás přenesla velmi dynamická Šarišská polka nebo volnější Holúbek a Holubička v nastudování Lenky Šustové Hrabovské. Za velmi dobrý manažerský tah dlouhodobě považuji angažování mistra světa v sólovém stepu Igora Bezdieniezhnykha jako pedagoga. Jeho choreografie, jako například Hypnosis nebo Sing, jsou včetně výběru hudby a tématu mezi koncerty pražských tanečních konzervatoří naprosto jedinečné a perfektně oživují atmosféru celého programu.

Současný tanec s odkazem na abstraktní témata vedoucí k hlubokému zamyšlení se střídal s choreografiemi ve stylu show dance na popové „pecky“ jako například Money, Money nebo I Will Survive. Přestože tyto hitovky účinkující zatančili s obrovským dynamickým nasazením i v profesionální souhře, chyběl jim ještě onen „zářivý výraz“. Decentně se usmívali, jako by se báli do nich úplně ponořit a s radostí si je užít. Ze současných čísel musím vyzdvihnout efektní práci s rekvizitou a nápadité prostorové i choreografické řešení dílka Lindy Svidró s názvem Shalom pro studenty 2. ročníku. Potěšila mě iniciativa studentů 7. a 8. ročníku, kteří pod vedením Antonína Schneidera nastudovali, na pomezí s flirt dance, vlastní choreografii Bring on the Men. Velmi profesionálně pak zapůsobila čísla Abby od Šimona Kubáně, Tříštivé chvění od Terezy Hlouškové nebo 5 od pěti studentů, zřejmě samotných účinkujících a zároveň členů Baletu Praha Junior.

Závěrečné představení Konzervatoře Taneční centrum Praha ukázalo, že tato škola disponuje množstvím různorodých kratičkých choreografických čísel, perfektní inspicí, a především trpělivými pedagogy, kteří dokázali na jevišti sjednotit tak velké množství mladistvých. Musím ocenit, že vše bylo, s ohledem na pohybové dispozice i získané dovednosti jednotlivců, velmi kvalitně nazkoušené a až na výjimky ve mně zanechalo velmi dobrý dojem. Jednoznačně nejvíce slušely účinkujícím choreografie ve stylu současného tance nebo stepu.

Psáno z představení 21. června 2025, Divadlo na Vinohradech.