Ukázkový závěr donátorského abonmá: Matthew Newlin a PKF v Lobkowiczckém paláci

Jelikož se jedná o donátorskou řadu koncertů určených zejména pro publikum, jež se chce aktivně podílet na podpoře orchestru, celý večer byl doprovázen i dalším doprovodným programem. Ještě před začátkem koncertu byl hostům nabídnut „welcome drink“, po němž následovala přednáška muzikologa a kurátora Lobkowiczkého hudebního archivu Petra Slouky na téma Jak Mozart Händela upravoval. Na podnět barona Gottfrieda van Swietena Mozart takto přepracoval hned několik Händelových oratorií. Změny se hlavně týkaly rozšíření instrumentace. Kromě možnosti vyslechnutí poutavého výkladu, si mohli návštěvníci také prohlédnout i místní expozici.

První polovina koncertu patřila především Georgu Friedrichovi Händelovi. Na úvod zazněla předehra k oratoriu Samson, HWV 57, jež skladatel zkomponoval v roce 1741 na slova básně Samson Agonistes Johna Miltona. Dodnes je toto dílo považováno za vrcholnou kompozici jeho dramatické tvorby, což potvrzuje i úspěšná premiéra roku 1743 v londýnské Covent Garden. Již od prvních tónů působil orchestr PKF – Prague Philharmonia s uměleckým vedoucím Michalem Sedláčkem jako velmi sehrané těleso. Jejich energický přednes plný tempově i dynamicky vyvážených pasáží publikum příjemně naladilo na poslech dalších skladeb.

Následně se představil Matthew Newlin, konkrétně v árii Where’ere you walk z oratoria Semele, HWV 58 z roku 1743. Jako námět použil Händel libreto anglického spisovatele Williama Congreveho, původně napsané v roce 1707 pro Johna Ecclese. Premiéra Semele se uskutečnila roku 1744 v Covent Garden. Ačkoli obsahuje světský text, byla provedena jako oratorium. Sám skladatel však své dílo klasifikuje jako „operu na způsob oratoria“, a proto je také často inscenováno. Matthew Newlin zpíval všechny své výstupy zcela zpaměti. Jeho zvučný a barevný hlas se krásně linul celým prostorem. Orchestr ho po celou dobu velmi citlivě doprovázel, takže vynikla i pěvcova brilantní technika, která se zakládá na přesné intonaci, precizní výslovnosti a dechové opoře během dlouhých frází.

Ještě, než přišla na řadu druhá árie – Total Eclipse z oratoria Samson HWV 57, publikum mělo možnost slyšet další ukázku z tohoto díla v podobě menuetu. Orchestr i v tomto případě zahrál velmi jistě a nenechal tak posluchače na pochybách o jeho důkladné přípravě. Následující árii tenorista předvedl se stejným zanícením a procítěním. Během produkce byla patrná jeho předešlá zkušenost s oběma sólovými party, které nahrál v roce 2020 a 2022 ve spolupráci s Chœur de Chambre de Namur, Millenium Orchestra a dirigentem Leonardem Garcíou Alarcónem.

Určitým zpestřením programu byla světová premiéra dvou skladeb kytaristy a skladatele Lukáše Sommera z roku 2022. Na Marnivou Vittelii se část orchestru přesunula do předsálí a na pódiu zůstalo pouze smyčcové septeto. V této kompozici pak bylo možné slyšet úryvky slavných Mozartových melodií. Po dohrání zůstal na pódiu pouze Michal Sedláček a započal následující Bachovo pozdní Reggae. Při komponování tohoto díla se Sommer pro změnu inspiroval Johannem Sebastianem Bachem. Jak sám autor tvrdí, zajímalo ho „jak by asi znělo, kdyby si Bach broukal popové reggae?“ K houslistovi se pak postupně přidávali další hudebníci. Velmi zajímavá byla také kombinace rytmů ve formě tleskání a dupání, do které zapojil Sedláček i publikum. Celá „show“ sklidila velký úspěch i za přítomnosti samotného autora.

Druhé polovině koncertu dominoval další v úvodu zmíněný skladatel – Wolfgang Amadeus Mozart. Zde si dramaturgie pro posluchače vybrala jeho koncertní árie, obecně velmi oblíbený žánr v 18. století, jenž dával možnost vyniknout sólovým pěvcům. První byla Va, dal furor portata, KV 21 zkomponovaná teprve devítiletým géniem během cest po Evropě. Náročný kus protkaný koloraturami zvládl Newlin s obdivuhodnou lehkostí, přitom neztrácel výraz ani energii. Kontrast k této árii přinesla pomalá Si mostra la sorte, KV 209, kterou skladatel složil na text neznámého autora v roce 1775.

Ještě před závěrem zazněl Benátský karneval Niccola Paganiniho v úpravě Michala Sedláčka. Jedná se o dvacet variací na neapolskou canzonettu O mamma, mamma cara. Zpočátku jsou poměrně dobře hratelné, ale později přechází až na samou hranu technických možností nástroje. Před mistrovským umem Michala Sedláčka je potřeba smeknout. Naprosto přesné a čisté tóny jeho houslí bylo radost poslouchat.

Celý večer pak zakončila koncertní árie Per pietà, non ricercate, KV 420, zkomponovaná v roce 1783 pro tenoristu Valentina Adambergera a jeho postavu hraběte Ripaverde v opeře Il curioso indiscreto Pasquala Anfossiho. Po nevšedním zážitku se všichni přesunuli do přilehlých prostor Lobkowiczkého paláce na setkání s umělci, které zahájila ředitelka PKF – Lobkowicz abonmá Dana Syrová. Poděkovala všem podporovatelům, zejména vyzdvihla Milana Popilku a Julia Prügera. Dále se u mikrofonu prostřídali ředitelka orchestru Kateřina Kalistová, umělci Mathew Newlin a Lukáš Sommer, nechyběl ani zástupce rodiny Lobkowiczů William Lobkowicz Junior. Tímto byl ukončen poslední koncert letošní sezóny a my se můžeme opět těšit na další ročník, jehož program je už ode dneška zveřejněn i na oficiálních stránkách orchestru. 

Mozart. Händel
31. října 2023, 19:00 hodin
Lobkowiczký palác, Praha

Program:
Georg Friedrich Händel: Předehra k oratoriu Samson HWV 57
Georg Friedrich Händel: Where’ere you walk, árie z oratoria Semele HWV 58
Georg Friedrich Händel: Menuet z opery Samson HWV 57
Georg Friedrich Händel: Total Eclipse, árie z opery Samson HWV 57
Lukáš Sommer: světová premiéra nové kompozice
Wolfgang Amadeus Mozart: Va, dal furor portata, koncertní árie KV 21
Wolfgang Amadeus Mozart: Si mostra la sorte, koncertní árie KV 209
Niccolò Paganini (aranžmá Michal Sedláček): Benátský karneval
Wolfgang Amadeus Mozart: Per pietà, non ricercate koncertní árie KV 420

Účinkující:
Matthew Newlin – tenor
PKF – Prague Philharmonia
Michal Sedláček – umělecký vedoucí