Uplynulo 270 let od narození Marie Anny Mozart, přezdívané Nannerl, sestry W. A. Mozarta

Život sestry světoznámého skladatele byl vždy opředen vrstvou tajemství a dodnes budí pozornost. Její klavírní talent ve své době oceňovaly elity evropského kulturního života, podle jistých zdrojů se mohla stát dokonce skladatelkou, ale dobové konvence jí neumožnily své nadání plně rozvinout.

Maria Anna Mozart a Wolfgang Amadeus Mozart pravděpodobě kolem roku 1780 (autor Johann Nepomuk della Croce / Creative Commons / Public Domain)
Maria Anna Mozart a Wolfgang Amadeus Mozart pravděpodobě kolem roku 1780 (autor Johann Nepomuk della Croce / Creative Commons / Public Domain)

Marie Anna Mozart se narodila 30. července roku 1751 v Salcburku. Její otec, proslulý Leopold Mozart, jí od útlého mládí dával hudební lekce a brzy se tak stala velmi uznávanou hráčkou na harpsichord a fortepiano. Spolu se svým otcem a mladším bratrem Wolfgangem Amadeem Mozartem několik let brázdila Evropu na úspěšných turné. Obvykle byla nazývána Marianne, v rodinném kruhu pak měla i známou přezdívku „Nannerl“, (podobně, jako byl malý Wolfgang přezdíván „Wolferl“).

Jako dětská hvězda byla Marianne velmi uznávaná, zprvu dokonce víc, než její o pět let mladší bratr. Společně s Wolfgangem koncertovali na předních evropských dvorech, například ve Francii, Holandsku, či před císařovnou Marií Terezií. Bohužel, v duchu doby, pro Marianne kariéra dětské hudební hvězdy s příchodem dospělosti skončila. Zatímco Wolfgang dále slavil triumfální úspěchy na celém kontinentě, Marianne zůstávala v Salcburku se svou matkou. Z dalších koncertních zájezdů, které Wolfgang se svým otcem podnikl, posílali Marianne domů kromě vřelých dopisů i zásoby not, aby měla co cvičit a co hrát, až se Wolfgang vrátí.

Maria Anna Mozart v roce 1763 (autor Pietro Antonio Lorenzoni / Creative Commons / Public Domain)
Maria Anna Mozart v roce 1763 (autor Pietro Antonio Lorenzoni / Creative Commons / Public Domain)

Na rozdíl od Wolfganga, který se z přímého vlivu otce Leopolda dokázal relativně úspěšně vymanit, zůstávala Marianne doma se svým otcem, po smrti své matky v roce 1778 se pak dále starala o domácnost. Byla otci poslušná natolik, že odmítla i několik neschválených nápadníků, včetně svého doučovatele a armádního kapitána Franze d’Ippolda, kterého sama milovala. Zatímco Wolfgang si na otci nakonec vydobyl dobrozdání a oženil se se zpěvačkou Constanze Weberovou, Marianne si musila počkat na lepšího ženicha. Tím se nakonec v roce 1783 stal Johann Baptist von Berchtold zu Sonnenburg, vysoce postavený státní úředník a soudce v St. Gilgenu. Tam se s ním posléze také odstěhovala.

Zajímavostí je, že Gilgen (ležící u jezera Wolfgangsee, jehož název však nemá s Mozartem spojitost) je i rodným městem matky sourozenců Mozartových. Manžel Marianne byl zámožný dvojnásobný vdovec a měl již pět dětí, Marianne s ním měla ještě tři vlastní, z nichž se ovšem dospělosti dožilo jen jedno. Byl to chlapec, pojmenovaný po dědečkovi Leopold. Starý Mozart se ho také hned po narození ujal a dva roky, až do své smrti v roce 1787, ho sám vychovával a snažil se ho přivézt k hudbě.

Wolfgang Amadeus Mozart a Maria Anna Mozart pravděpodobě kolem roku 1765 (autor Eusebius Johann Alphen / Creative Commons / Public Domain)
Wolfgang Amadeus Mozart a Maria Anna Mozart pravděpodobě kolem roku 1765 (autor Eusebius Johann Alphen / Creative Commons / Public Domain)

Dle dostupných pramenů byla „Nannerl“ nejen výbornou interpretkou, ale uměla i velmi dobře hudbu zapisovat. Již v mládí malému bratrovi pomáhala s psaním jeho prvních skladeb. Později byla dokonce schopna poslat Wolfgangovi kopii basového partu skladby, zapsanou zřejmě jen podle sluchu. Jí zaslané Mozartovy skladby si pak zas sama přepisovala. Podle jednoho z Wolfgangových dopisů mu dokonce poslala i autorskou píseň, kterou bratr velmi chválil, skladba se však zřejmě nedochovala.

Leopold Mozart její skladatelské pokusy naopak vůbec nekomentoval, podle některých názorů se dokonce schválně snažil její skladatelské ambice bořit. Bohužel skladatelská dráha byla pro ženy té doby ještě natolik společensky nepřípustná, že Marianne odpovídající skladatelské vzdělání ani nedostala, navíc se její otec postupně natolik přeorientoval na Wolfganga, že Marianne musela minimálně cítit, že v tomto odvětví se jí prakticky nikdy nemůže podařit uspět. Hrávala tak alespoň Wolfgangovy skladby, které jí bratr často posílal. Jednou z takových je například i Preludium a Fuga K394/383a.

Wolfgang Amadeus Mozart – Preludium a fuga v C dur, KV 394 (383a)

Její pozdější vztah s Wolfgangem je předmětem častých sporů, je však jisté, že jejich korespondence postupně slábla, až postupně ustala nadobro. Podíl viny na tom může nést i jejich otec Leopold, který v krajních případech sourozenci manipuloval, jen aby dosáhl svého. Také je možné, že zaneprázdněný, ale stále zadlužený Wolfgang cítil určitý odpor k pragmatickému ekonomickému manželství své sestry. Z pozdějších pramenů vyplývá, že se Marianne s detailnějším popisem Wolfgangových pozdějších let seznámila až z jeho biografie od Františka Xavera Němečka, českého hudebního teoretika a filosofa.

Po smrti svého muže v roce 1801 (a deset let po smrti bratra Wolfganga) se Marianne vrátila zpět do Salcburku, kde se věnovala výuce hry na klavír a kde také pomáhala v kompletaci a vydávání Wolfgangova díla. V roce 1820 se po velmi dlouhé době setkala s Constanze a jejím novým manželem, Georgem Nikolausem von Nissen, kterým předala zbývající Wolfgangovu korespondenci a rozšířila tak mozartovský archiv. Majetná, ale nevidomá a ve špatném zdravotním stavu zemřela Marie Anna Mozart dne 29. října roku 1829 ve věku 78 let v rodném Salcburku.

Coby sestra nejznámějšího světového skladatele je „Nannerl“ často oživována i v literárních, či filmových dílech. Koluje o ní také řada neověřitelných, či přímo zavádějících fám – často je například zmiňována její údajná zášť k Wolfgangově ženě Constanze – většinou se však jedná o tvrzení nepodložená. Není ani jisté, jak dobrou skladatelkou mohla být, kdyby jí bylo umožněno se této dráze věnovat, jisté však je, že byla nepochybně opravdu skvělou pianistkou.

Ke kontrole biografických informací v tomto článnku byly použity encyklopedické slovníky The New Grove Dictionary of Music and Musicians a Die Musik in Geschichte und Gegenwart.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


5 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments