Narozen 18. června 1920 v Praze, Risinger maturoval na reálném gymnáziu v roce 1939 a záhy začal studovat hudební vědu na Karlově univerzitě. Formální studia dokončil po válce, avšak pauzu v nich způsobenou válečnou okupací a s ní spojeným uzavřením vysokých škol využil ke studiu hudby u významných hudebních pedagogů té doby, pedagogů skladby na Pražské konzervatoři, Jaroslava Řídkého, Jaroslava Křičky a Aloise Háby, na jehož oddělení čtvrttónové hudby mistrovské školy se zabýval mikrointervalovou kompozicí.
Později sám pedagogicky působil jako profesor hudební teorie na Hudební fakultě Akademie múzických umění a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vědecké práci se od roku 1962 věnoval v Ústavu pro hudební vědu při Československé akademii věd. Jeho specializací byla problematika hudební teorie s důrazem na hudbu dvacátého století.
Zásadní místo mezi českými hudebními teoretiky dvacátého století si vydobyl pravděpodobně tezí svého takzvaného dvanáctifunkčního systému, v němž všech dvanáct akordických tvarů chromatického rámce durové i mollové stupnice uvádí do funkčního vztahu s tónikou. Výchozím bodem mu je dvanáct funkcí v dur a dvanáct funkcí v moll fungujících na dvou vztahových principech v závislosti na poměru fundamentu akordu k fundamentu tóniky a melodických tónů k tónům tóniky. O zmíněných principech hovorí ve své Hierarchii hudebních celků z roku 1969. K dalším Risingerovým stěžejním pracem patří například Nástin obecného hudebního funkčního systému rozšířené tonality, Základní harmonické funkce v soudobé hudbě, Nauka o harmonii XX. století a Harmonické funkce a značky.
Mimo svou čistě teoretickou práci Risinger proslul jako výborný, “přímo rozený učitel, jenž dovede stručně a jasně vyložit žákům sebesložitější problémy.” Jako zkušený pedagog dobře věděl, že“nemůže překročit didaktický rámec naučitelného.” Jeho vědecko – pedagogické dílo, “postupující promyšleně od jednoduchého k složitému, znamená pro výchovu hudebních skladatelů multum možného.”
Risingerův skladatelský odkaz zahrnuje více než dvě desítky skladeb z oblasti komorní, orchestrální, písňové, operní a sakrální – mše, pašije, kantáty. Zemřel 11. srpna 2008 v Bratislavě.
