V „Moravském Versailles“ ožila historie i přes jeho dopravní nedostupnost

V Jaroměřicích nad Rokytnou se dne 17. srpna konal na tamějším zámku jeden z koncertů Hudebního Festivalu Petra Dvorského, který letos slaví již 23. sezónu. Barokní serenata, která byla naposledy provedená v roce 1748, poskytla umělcům prostor vytvořit pompézní podívanou a přenést diváky do barokních časů.

Ensemble Damian (zdroj Hudební festival Petra Dvorského)
Ensemble Damian (zdroj Hudební festival Petra Dvorského)

Jaroměřice nad Rokytnou jsou přezdívány také jako „Moravské Versailles“. Na barokní perlu byl zámek přestavěn majiteli v první polovině 17. století a jeho největší přínos hudební kultuře přinesl majitel panství, hrabě Johann Adam z Questenbergu, který zde žil v první polovině 18. století. Jeho vášeň pro tehdejší moderní hit – operu – byla tak velká, že své sloužící angažoval jako hudebníky, a kdo neuměl hrát na nějaký hudební nástroj nebo zpívat, nemohl být u hraběte zaměstnán. Dveře byly otevřené i pro místní občany, kteří se do muzicírování zapojovali, ať již aktivně nebo jen pasivně jako diváci. Kdo nenavštívil operní představení na zámku, jako by nežil.

Sloužil zde i František Antonín Míčaautor první české opery „O původu Jaroměřic“. Komorník hraběte, kapelník a skladatel, pocházející z Náměště nad Oslavou, kterého od roku 1744, kdy zemřel, nahradil Carl Müller, místní rodák a kancelářský úředník. Hrabě mu zajistil hudební vzdělání v Itálii a ve Vídni, aby mohl poté u něho působit jako skladatel i jako zpěvák. Po smrti hraběte v roce 1752 odešel ze služeb ovdovělé hraběnky a jeho další osud je neznámý. Otázkou zůstává, zda měl potomky a zda má současný starosta Ing. Karel Müller se skladatelem něco společného. Ať je tomu jakkoliv, tato spojitost ho zavazuje dál udržovat a podporovat hudební tradici na zámku stejně jako současné i budoucí představitele města, kteří jsou-li patrioty a rodáky, nepochybně ve svých předcích mají místní hudebníky, a tedy i jejich DNA.

A zavazuje je to především k tomu, aby město Jaroměřice nad Rokytnou nebylo v rámci okresu Třebíč a Kraje Vysočina ztracené na mapě. Neodpustím si vlastní zkušenost cesty z Brna, konkrétně z Náměště nad Oslavou, kdy jsem s přáteli při cestě autem nabyla dojmu, že město je jen přelud z pohádky, a že již neexistuje. Směrem na Hrotovice se nám postavily do cesty tři zátarasy, které se neobjevily na GPS a v liduprázdných vesnicích se nebylo koho zeptat na cestu. Dokonce jsme nepotkali jediný ukazatel směru nebo objížďky. Jen daleké věže Dukovan nás ukotvovaly do reality. Po téměř hodinovém bloudění se návěstí s názvem města objevilo na jeho okraji a bylo jako zjevení. Přece jen se „Moravské Versailles“ z mapy Moravy neztratilo? Věřme, že se na ni brzy vrátí, a že kulturní historie města bude opět živá.

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou (foto Maciej Szczepańczyk)
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou (foto Maciej Szczepańczyk)

V úterý 17. srpna 2021 ožila historie v zámeckém Sále předků velmi silně. Před portrétem hudbymilovného hraběte se hrála poprvé od roku 1748, holdovací barokní serenata Il natal di Giove. Jde o jediné úplné dílo Carla Müllera, které se dochovalo v archivu vídeňské Společnosti přátel hudby. Dílo bylo podle tehdejších zvyklostí účelové – zkomponované k narozeninám hraběte – a tedy se dále neprovozovalo. Libreto Pietra Metastasia je na antické téma a je poplatné tehdejším provozovacím zvyklostem. Jde o rituál oběti královské dcery na Krétě, který má přinést záchranu jejímu otci králi a říši. Závěr odhaluje chybnost proroctví a na místo oběti je ohlášeno zrození boha Jupitera. Oslava narozenin se tedy přece jen vydařila.

Objevení díla a jeho nové nastudování má na svědomí renesanční člověk – Tomáš Hanzlík. Skladatel, dirigent, hráč na cembalo a housle, režisér, výtvarník scény a kostýmů, a především znalec barokní hudby a kultury, je pedagogem na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého a zakladatelem Ensemble Damian, který se ujal interpretace díla. Interpreti jsou studenti a absolventi fakulty a také profesionální hudebníci, kteří se hrou na barokní autentické nástroje zabývají. Rovněž pěvci jsou spjati s fakultou a jejich projev je velmi historicky poučený.

Orchestr je složený ze smyčcových nástrojů, doplněný dřevěnými dechy a tympány a pro lesk slavnosti nechybí ani dobové trubky. Pěvci se potýkali s dobovými hudebními motivy a s koloraturami, které jsou velmi náročné. K tomu jim ztěžovaly akce historické kostýmy s těžkými slavnostními nástavbami na hlavách a ozdobná barokní gestika, doprovázející hudební figury.

Tomáš Hanzlík (zdroj Spolek pro varhanní hudbu)

Výkony pěvců byly velmi vyrovnané a obdivuhodně přesné. Melitu, princeznu na ostrově Kréta (soprán), zpívala Hana Holodňáková pevným, poněkud ostřejším hlasem a její sestru Amalteu ztělesnila Markéta Israel Večeřová, která se výborně vyrovnala s pohyblivými koloraturami zvonivým sopránem. Postavu Themis – bohyni spravedlnosti – bravurně zvládla dramatickým, byť poněkud zastřeným sopránem Dora Rubart Pavlíková. Cassandra, kněze bohyně Themis, zpíval Filip Dámec menším, ale dobře se nesoucím tenorem. Adrasta, vůdce korybantů, zpívala podle dobové zvyklosti žena. Této role se ujala Monika Jägerová, která vládla pevným altem se zajímavě zabarvenou spodní polohou.

Všichni pěvci přednášeli z not, položených na stojanech, které je poněkud zakrývaly. To však neubralo provedení na autentičnosti a na entuziasmu, který do výkonu všichni interpreti vkládali. Nadšeni byli jak zúčastnění diváci, tak i jistě hrabě Johann Adam Questenberg, který zaujatě veškeré dění sledoval z velkého dobového portrétu. Díky této atmosféře bylo provedení autentické, stejně jako celý Hudební festival Petra Dvorského, který je v Jaroměřicích nad Rokytnou doma již 23. sezónu. A přejme mu, aby se zde konal i nadále, a aby mu byl hrabě Questenberg dobrým patronem.

Portrét Jana Adama Questenberka s loutnou (autor Jan Kupecký / Creative Commons / Public Domain)
Portrét Jana Adama Questenberka s loutnou (autor Jan Kupecký / Creative Commons / Public Domain)

Hudební Festival Petra Dvorského – Carl Müller: Il natal di Giove, barokní serenata
17. srpna 2021, v 19:30 hodin
Jaroměřice nad Rokytnou – Sál předků

Účinkující:
Melite – Hana Holodňáková (soprán)

Amaltea – Markéta Israel Večeřová (soprán)
Themis – Dora Rubart Pavlíková (soprán)
Cassandro – Filip Dámec (tenor)
Adrasto – Monika Jägerová (alt)
Ensemble Damian
Hudební nastudování, režie, kostýmy: Tomáš Hanzlík
Úvodní slovo: Tomáš Hanzlík

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments