Hlavním bodem programu se stalo provedení Sextetu pro klarinet, lesní roh, smyčcové trio a klavír Krzysztofa Pendereckého (1930–2020) z roku 2000. Dílo již nespadá ani svým ustrojením ani datací do období Polské školy v užším slova smyslu. Polská škola je charakteristická především zařazením improvizace hudebníků do vážné hudby.
Provedení Sextetu je však vždy svátkem komorní hudby dvacátého prvního století. Tato rozlehlá kompozice je členěna do dvou vět (Allegro moderato, Larghetto) a převažuje v ní „capricciosní“ typ hudby. Průběh skladby však nabízí i hluboká lyrická zastavení. Celek se odvíjí z prostého pochodového opakování basového tónu. Na ostinato jsou navěšovány pestré hudební děje, stejně tak se ostinato stává startovací fází pro mnohé větné díly v obou větách. Faktura kompozice nabízí neuvěřitelnou pestrost – od sól jednotlivých nástrojů až po složité polyfonní vazby, na kterých se podílejí všechny nástroje. Jde o kompozici těkající od tonality až po atonalitu. Slyšíme názvuky na tvorbu klasiků hudby dvacátého století – všiml jsem si dokonce kryptogramu DEsCH, který používal Dmitrij Šostakovič (1906–1975). Jeho existence by byla vysvětlitelná. Když německá televize přenášela slavnostní koncert k osmdesátým narozeninám Krzysztofa Pendereckého, byl též o přestávce zařazen rozhovor s mistrovou chotí, která o čilých vazbách svého muže s ruskou hudební kulturou podrobně vyprávěla.
Vraťme se však k provedenému Sextetu. Uvádí se, že vznikl přepracováním Kvartetu pro klarinet a smyčcové trio (1993). Nutno však dodat, že obměna byla zásadní. Nabízí velké možnosti pro prezentaci hráčských dovedností všech interpretů – od tónové kultury až po technickou brilanci. Oba aspekty prokázali ve vrchovaté míře houslista Jan Fišer, violistka Eva Krestová, violoncellista Lukáš Pospíšil, klarinetista Jindřich Pavliš, hornista Mikuláš Koska a klavírista Martin Fila.
K Pendereckého Sextetu byla přiřazena ještě jedna jeho drobnější kompozice Der unterbrochene Gedanke pro smyčcový kvartet (1988), pro stejné obsazení pak For Alfred Schlee with admiration Zygmunta Krauze (narozen 1938) z roku 1991 a program byl rozšířen ještě o skladbu Henryka Góreckého (1933–2010) For you, Anne-Lill pro flétnu a klavír. Kvartetní kompozice vznikly jako malá poděkování významnému vídeňskému vydavateli, mecenáši a řediteli Universal Edition Alfredu Schlee (1901–1999) za podporu soudobé hudby a zazněly v premiéře spolu s více než třiceti dalšími drobnostmi zastupovaných autorů na koncertě 18. listopadu 1991 k jeho devadesátinám. Penderecki zde naznačil svět Albana Berga, Krauze pak otevřel vzpomínky na kvartety Leoše Janáčka. Kvartetní kousky vysoké náročnosti zahráli s gustem Jan Fišer – 1. housle, Lucia Fulka Kopsová – 2. housle, Eva Krestová – viola a Lukáš Pospíšil – violoncello.
Mezi úspěšné skladby lze zařadit také nedlouhou kompozici Góreckého, věnovanou norské flétnistce Anne-Lill Larsen Ree. Odvíjí se jako cyklus ploch s repetitivním základem v klavíru (Martin Fila), přičemž flétna (Oto Reiprich) rozehrává svůj part méně schematicky. Skladbu zdobí čistá moderní harmonie, naopak vnímání jejího průběhu zbytečně zatěžuje dlouhé využití pronikavého nejvyššího rejstříku flétny. V prostoru koncertu byl jeho pištivý zvuk ještě akusticky podpořen.
Moderátorka pořadu Hana Dohnálková směřovala svůj komentář především k osobnosti Krzysztofa Pendereckého. O zážitcích ze setkání s mistrem vyprávěl též dirigent Jan Bubák, jehož rozhovor s mistrem je ke shlédnutí na našem Youtube kanálu.
Pokládám jejich vystoupení za zdařilé především proto, že přinesli mnoho cenných a často neuváděných informací (za objevné pokládám připomenutí využití Pendereckého hudby pro film). Současně však připojuji zjištění, že velikost Pendereckého je měřitelná také tím, že se objevují různé verze určení hierarchie jeho významných děl. V podání paní Dohnálkové jsem vyslechl opět novou, respektuji ji, i když osobně vyznávám poněkud jinou hierarchizaci (například jsou pro mne naprosto neopomenutelné autorovy Pašije sv. Lukáše z roku 1966).
Večer přinesl tvorbu jen několika autorů Polské školy, s Pendereckým srovnatelný Witold Lutosłavski (1913–1994) je zařazen v příští sezóně do jednoho z orchestrálních koncertů. Škoda, že nikde nefiguruje Tadeusz Baird (1928–1981). Také jeho zásluhou byl založen festival Varšavský podzim v roce 1956 a také jeho skladby jsou mimořádné. Neměli bychom na něj zapomínat.
Letošní cyklus soudobé hudby Prolomit ticho v rámci dramaturgie PKF – Prague Philharmonia přinesl mnoho cenného z hudby dvacátého a dvacátého prvního století. Nabídl hodnotné skladby ze světové i domácí produkce. Důležitý byl též výklad moderátora, pro posluchače bylo vítaným obohacením koncertu i seznámení se se zajímavým hostem. Těšíme se již na nový ročník toho cyklu.
Polská moderní škola: Penderecki, Górecki, Krauze
14. června 2022, 19:30 hodin
Experimentální prostor NoD
Program:
Henryk Górecki: For you, Anne-Lill pro flétnu a klavír, op. 58
Krzysztof Penderecki: Der unterbrochene Gedanke pro smyčcový kvartet
Zygmunt Krauze: For Alfred Schlee with admiration pro smyčcový kvartet
Krzysztof Penderecki: Sextet pro housle, violu, violoncello, klavír, klarinet a lesní roh
Účinkující:
Jan Fišer – housle
Lucia Fulka Kopsová – housle
Eva Krestová – viola
Lukáš Pospíšil – violoncello
Martin Fila – klavír
Jindřich Pavliš – klarinet
Mikuláš Koska – lesní roh
Oto Reiprich –flétna
