V Ostravě má premiéru Čertova stěna

  1. 1
  2. 2

Rozhovor s dirigentem nové inscenace a hudebním ředitelem ostravské opery Robertem Jindrou před dnešní premiérou 


Jaké místo podle vás Čertova stěna má v celém kontextu Smetanovy operní tvorby? A co soudíte o důvodech jejího nepříliš častého uvádění?

Čertova stěna bezesporu patří k nejpozoruhodnějším ze Smetanových operních děl. Je však také po dramaturgické a textové stránce velmi komplikovaná, i těžko uchopitelná tak, aby promlouvala k současnému publiku. Myslím, že najít inscenační klíč je obrovskou výzvou. Již při svém prvním uvedení tohoto díla sám skladatel vyjadřoval nespokojenost s inscenační podobou světové premiéry. V tom patrně tkví i menší frekventovanost v nasazování do dramaturgických plánů. Podle mého názoru je však toto dílo vrcholem Smetanovy operní tvorby, a to zejména po stránce hudební. Jde o zcela propracované hudební drama po vzoru Richarda Wagnera. Smetana zde však dokázal najít svůj osobitý hudební i výrazový styl. Velmi zřetelná jsou hudební odstínění lidového folkloru, citové vzrušenosti a rozervanosti, divoké ďábelskosti, ale i komiky. Možná právě i proto je mnohdy hudba této opery označována za nepřehlednou a nesourodou. Já právě v tomto ohledu považuji partituru Čertovy stěny za výjimečnou a originální. Navíc především ve třetím jednání pracuje s novými a u Smetany dosud neslýchanými harmonickými postupy. Také pěvecká linka je ve větší míře soustředěna na text a jeho deklamaci.

Ostravské nastudování chystáte podle původní partitury, bez některých retuší, které se v minulosti tu a tam objevovaly, a bez škrtů?

Společně s režisérem Jiřím Nekvasilem a dramaturgem Danielem Jägerem jsme se rozhodli pro nekrácenou verzi tohoto Smetanova operního epilogu. Hrajeme tedy celé dílo – bez škrtů. Bylo by hříchem do něj zasahovat.Máte nějakou pro vás vzorovou nahrávku? Nastudování? Ideální pěvecké představitele z dřívějška?

Nejsem si jist, jestli bych nějakou nahrávku považoval za vzorovou. Rád si při nastudování hledám svou vlastní interpretaci, samozřejmě však s povědomím interpretační tradice. Velice si cením nahrávky Zdeňka Chalabaly, především díky fenomenálnímu Rarachovi v podání Ladislava Mráze. Živě si také vybavuji inscenaci v pražském Národním divadle v režii Ladislava Štrose a v hudebním nastudování Zdeňka Košlera, ve které vystupovalo mnoho předních, dnes již také legendárních českých pěvců. Jako zajímavou a inspirativní jsem považoval inscenaci Davida Poutneyho.

Co hlavně chcete ve vašem hudebním nastudování akcentovat?

Ve svém hudebním pojetí jsem chtěl poukázat především na novátorské hudební postupy, které Smetana v této opeře využívá a na dramatičnost v kontrastu s hudební komikou. V zásadě jsem neměl v úmyslu partituru nijak „učesat“, spíše vyzdvihnout rozervanost a kontrasty jednotlivých situací.

Jak náročná inscenace Čertovy stěny pro ostravský soubor je a jakou životnost u ní předpokládáte?

Ostravský soubor je podle mého soudu ve velmi dobré umělecké kondici. Jen za poslední tři roky se úspěšně popral s tak náročnými tituly, jako jsou Hindemithův Cardillac, Stravinského Život prostopášníka, Janáčkova Věc Makropulos, Dvořákova Armida nebo Wagnerův Lohengrin. U všech těchto projektů se i přes počáteční obavy podařilo nejen představení úspěšně zrealizovat, ale také přesvědčit diváky, že méně frekventované či náročné dílo může být divácky atraktivní. Pevně doufám, že Čertova stěna bude dalším uměleckým přínosem, zvlášť díky zajímavému pěveckému obsazení, a rozšíří tak nabídku českého operního repertoáru na ostravském jevišti v rámci Roku české hudby 2014. Jako velký propagátor české hudby a opery především jsem pochopitelně velmi rád, že se uvádění těchto titulů stalo v Ostravě samozřejmostí.

Klíč k výběru ostravského obsazení? Je výsledkem velkého kompromisu mezi přáním a reálnými možnostmi?

Při obsazování v našich podmínkách balancujeme mezi ideálem a reálnými možnostmi. Vytvořili jsme si okruh umělců, se kterými pravidelně spolupracujeme, a snažíme se vždy přivést i nové tváře. Při obsazování Čertovy stěny jsme přikročili k výběru pěvců, kteří mají s českou operou nemalé zkušenosti. Někteří právě s tímto repertoárem sklízejí úspěchy i na velkých zahraničních podiích. Zásadním je však také respektovat zvláštnost, která se v tomto díle objevuje v souvislosti s postavou Raracha a Beneše. „Na potkání nejsme k rozeznání“ zpívají dva basisté na počátku prvního jednání. To způsobuje nemalé vrásky při sestavování obsazení. 🙂 Kdo zná například našeho kmenového sólistu Martina Gurbal’a, ten si jistě hned uvědomí, že najít pěvce jeho tělesné výšky není snadné, obzvlášť když jde o tak náročný pěvecký part. Museli jsme brát tedy ohled i na toto hledisko. Podařilo se nám jako jeho protějšek získat německého pěvce Ulfa Paulsena, jehož repertoár je především zaměřen na wagnerovsko-straussovský obor. Možná i proto, že Smetana byl wagnerovým hudebně-dramatickým myšlením zásadně ovlivněn, ho tato role zaujala a pro ostravskou operu ji nastudoval. Není to však jeho první setkání s českou operou, diváci ho mohli slyšet česky zpívat již při reprízách naší inscenace Dvořákovy Armidy, která byla vysílána v rámci přenosů EBU. Stejně tak druhá dvojice Peter Mikuláš a Zdeněk Plech byla vybírána cíleně. Doufejme, že se nám v těchto dvojicích vždy podaří zkoordinovat obsazení jednotlivých repríz. 🙂Řadu diváků určitě bude zajímat i to, jak se „poperete“ se zapeklitými požadavky na scénické ztvárnění ostravské Čertovy stěny. Nejste za toto sice přímo „zodpovědný“, ale odpověď určitě znáte…

To je skutečně otázka mířená spíše na režiséra a scénografa inscenace. Já bych diváky nechal překvapit a neprozrazoval bych, jak to s tou naší stěnou dopadne. 🙂 Ale máte pravdu. Má první otázka na inscenační tým byla: Už máte nápad, jak spadne stěna? 🙂

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Smetana: Čertova stěna (NDM Ostrava)

[yasr_visitor_votes postid="112353" size="small"]

Mohlo by vás zajímat