V Plzni připravili Mozartovu korunovační operu La clemenza di Tito

Opera La clemenza di Tito (Titova velkodušnost) měla světovou premiéru 6. září 1791 ve Stavovském divadle v Praze a vznikla během neuvěřitelných 18 dní na objednávku českých stavů pro účely korunovace Leopolda II. Po Donu Giovannim se jedná o druhou operu tohoto geniálního skladatele, která byla poprvé uvedena v Čechách a kterou při světové premiéře v Praze sám dirigoval. „Mozart se nikdy netajil svou náklonností k českým zemím, od něj také pochází známý citát: ‚Mí Pražané mi rozumějí.’ I proto byl tento titul zařazen mezi naše příspěvky k Roku české hudby. Mozartovo dílo spojené s prvním uvedením v Praze mezi ‚českou hudbu’ bezesporu patří,“ vysvětluje ředitel divadla Martin Otava a upozorňuje, že plzeňské divadlo bude s touto inscenací v květnu hostem na prestižním mezinárodním festivalu v Bayreuthu.

„Ke každému veledílu z minulosti je třeba hledat odpovídající inscenační klíč, při jeho hledání se mi v případě Mozarta postupně opět potvrdilo, že ‚méně je více’; vše musí působit velmi jednoduše, přitom půjdeme až na dřeň lidské duše. Doufám a věřím, že si diváci k novému plzeňskému Titovi najdou svůj vztah,“ uvádí slovinský režisér Rocc, jehož umělecké jméno je poctou jeho profesorce a životní mentorce Marii Mrázkové. „Stejně jako se za doby Mozarta hrál Titus v současných – tehdejších – kostýmech, ne v antických, tak i my dnes hrajeme Tita v kostýmech a v prostředí dnešní doby. Nejedná se o politickou aktualizaci, jen postavy se stejnými vztahy a se stejnými problémy dostáváme na půdu přítomnosti,“ vysvětluje režisér, který k inscenaci vytvořil i scénografii, kostýmy navrhla Belinda Radulović. Operu hudebně nastudoval oceňovaný dirigent Michael Hofstetter, pro kterého je to po Gluckově Alcestě před dvěma lety druhé setkání s plzeňským operním souborem.

Ústřední postavou je římský císař Titus, o jehož lásku neúspěšně usiluje Vitellia. Zhrzená žena se rozhodne pomstít a požádá Sexta, aby zapálil Řím a Tita v následném zmatku zabil. „Už několikrát zpracovaného antického příběhu se Mozart ujal s originalitou sobě vlastní a vytvořil efektní dílo, které v lecčem předznamenalo další vývoj opery,“ doplňuje dramaturg Vojtěch Frank a dodává, že z konkrétních čísel jsou vysoce ceněny zejména ansámbly a závěry obou jednání.

V titulní roli se v alternacích představí mladí tenoristé Ondřej Benek nebo Marek Žihla, pro kterého je to po olomouckém nastudování druhé setkání s tímto dílem. „Mám velkou radost, že se znovu s Titem setkávám a že opět můžu zpívat Mozarta. Vzhledem ke svému věku si této příležitosti opravdu vážím. Dovolím si říct, že se považuji za mozartovského interpreta, jeho tvorbu mám velmi rád a můj hlasový obor je tomu nejbližší. Role Tita je pro mě velmi zajímavá nejen po pěvecké stránce, ale také z pohledu psychologie a vztahů mezi jednotlivými postavami,“ říká o roli teprve jednadvacetiletý Marek Žihla, který v současnosti studuje zpěv na Pražské konzervatoři a kterého mohou plzeňští diváci vidět v operetě Candide uváděné na Nové scéně. Odmítnutou Vitellii ztvární Lenka Pavlovič a Barbora Perná, v „kalhotkové“ roli Sexta, jež patří mezi nejzajímavější Mozartovy úlohy pro mezzosoprán, se objeví Markéta Cukrová a Jana Piorecká. Dále diváci na jevišti v sólových rolích uvidí Veroniku Hajnovou, Barboru de Nunes-Cambraia, Beccu Conviser, Zuzanu Koś Kopřivovou, Jakuba Hliněnského a Michala Marholda.

Mozart za svého krátkého života složil 626 hudebních děl, z toho jednadvacet oper, ze kterých v současnosti největšího úspěchu dosahuje trojlístek tvořený Figarovou svatbou, Donem Giovannim a Kouzelnou flétnou. V Čechách se La clemenza di Tito hrála v Národním divadle v Praze v roce 1965 a v Olomouci roku 1988. V poslední době se opera na našich jevištích objevuje častěji, Národní divadlo ji uvedlo v letech 2006 a 2018, v Opavě se představila v 2010, v Ostravě v roce 2016. V loňském roce operu viděli diváci v Olomouci, v Divadle J. K. Tyla bude opera nejspíš provedena úplně poprvé (v archivních materiálech do roku 1865 uvedena není).

Inscenace bude uváděna v italském originále s českými a německými titulky.