„Téma odívání bylo rodině Martinů blízké, vždyť sestra a manželka skladatele byly švadleny, maminka pradlena a tatínek švec, rodina tedy šacením de facto žila,“ řekla kurátorka Stanislava Cafourková.
Výstava se věnuje z pohledu módy všem životním epochám skladatelova života, období, kdy se měl finančně dobře, i časům, kdy měl nouzi. „V jednom z dopisů jeho manželka píše, že Martinů si potrpěl na dobré obleky. Nosil je prakticky stále. Chtěl asi vypadat upraveně,“ řekla kurátorka.
Z dospělého života Bohuslava Martinů se dochovalo hodně rodinných fotografií. Za druhé světové války prchal skladatel se svojí ženou před gestapem z Francie přes Portugalsko a pak do Ameriky. Cesta trvala několik měsíců, za tu dobu Martinů pohubl, oblečení na něm viselo a ani nebylo podle poslední módy. „Bylo na něm vidět to strádání. Opustil byt ve Francii a druhý den tam přišlo gestapo, naštěstí ho tam už nezastihlo,“ řekla Cafourková.
Také manželka Charlotta si na pěkné oblečení potrpěla. Byla to vždy elegantní dáma. Ve 30. letech bydlela s Martinů v zahradní kolonii v Paříži a jejich příjmy nebyly moc vysoké. Díky tomu, že byla švadlena, mohla si ušít oblečení, které bylo sice levnější, ale vkusné. „Martinů se pak v Americe proslavil. Na společných fotkách, které fotografovali profesionálové, mají manželé na sobě to nejlepší oblečení. Charlotta do konce života nosila kostýmy a na módu dbala,“ řekla Cafourková.
Dobové oděvy pro výstavu zapůjčilo několik muzeí. Exponáty jsou typově co nejvíc podobné stylu oblékání Bohuslava Martinů a jeho ženy Charlotty. S nimi bude vystaveno množství módních doplňků a fotografií z dobových časopisů. Výstava se snaží postihnout i obecný vývoj módy za Rakouska-Uherska, v Československu, v Paříži a USA.
