S Janem Mráčkem, který je hlavním úspěšným a slibným reprezentantem nejnovější generace našich instrumentalistů a je stejně starý jako Svátky hudby, si Václav Hudeček v Rudolfinu nejprve zahrál v příjemném nenáročném tempu a v přátelské pohodě Mozartovo Concertone C dur a potom v mnohem virtuóznějším a ohnivějším duchu Španělský tanec, skladbu známou jako Navarra od Pabla de Sarasate. Rovnocenné partnerství. I když – Mráčkův nástroj se zdál být při detailním zaposlouchání, zvláště při porovnání v místech, kde si oba sólisté vyměňovali motivy, v souzvuku přece jen znělejší. Doprovázel Symfonický orchestr Českého rozhlasu s Janem Kučerou. Předehry k operám Figarova svatba a Don Giovanni symfonici zahráli standardně – zvuku zde možná mohlo být o něco méně, jako i v některých číslech po přestávce, jiskřivosti zde naopak mohlo být o něco více.
Druhá polovina slavnostního, příjemně a nenáročně koncipovaného večera patřila opeře a v závěru i operetě. Bez jakékoli okázalosti zde posloužili dobré věci dva výborní sólisté. Tenorista Luciano Mastro, Ital působící v souboru Národního divadla moravskoslezského, nasadil ve známých áriích z Rigoletta a Turandot vysokou laťku, vyšly mu dobře. Výborně také sekundoval ve scéně ze Saint-Saënsovy opery Samson a Dalila a v duetech z Bizetovy Carmen a z Lehárovy Veselé vdovy i v přídavku z Traviaty. Skutečnou hvězdou večera se nicméně stala slovenská mezzosopranistka Jana Kurucová, od roku 2009 sólistka Deutsche Oper v Berlíně. Nabídla temný rejstřík, na potřebných místech velký hlas, hudební i dramatické emoce a v každé árii o dost víc než jen náznak scénické herecké akce. Byla smyslnou Dalilou, vášnivě rozrušenou Carmen, s nadhledem koketující Lehárovou Giudittou a nakonec i zamilovanou vdovou Hannou. Třicátnice Kurucová na koncertech spojených s Hudečkovým jménem neúčinkuje zdaleka poprvé, je zralou pěvkyní mezinárodního formátu, je na vrcholu, jako host galakoncert ozdobila.
Václav Hudeček v úvodu večera hovořil z pódia. Časový prostor, svěřovaný obvykle moderátorům, a to hlavně pro děkování všem patronům, partnerům a mecenášům, využil sám a prostými neformálními slovy se vyznal z toho, jak pohlíží na svůj život a uměleckou dráhu. Připomene si 12. listopadu padesát let od londýnského koncertu s Royal Philharmonic Orchestra. Právě tento okamžik – a bylo mu tehdy teprve patnáct – považuje za bod, od něhož lze počítat jeho výjimečnou kariéru. O den později se potkal s Davidem Oistrachem, který mu nabídl, že ho bude učit… Bylo rozhodnuto, bylo jasné, že se Václav bude věnovat hudbě… Vedle následných nezbytných díků těm, kteří Svátky hudby umožňují a podporují, a těm, kdo je organizují (a vesměs jsou to všechno i Hudečkovi osobní přátelé a kamarádi), poděkoval houslista upřímně rovněž své ženě, s níž je šťasten již víc než čtyřicet let. A přátelé a kamarádi jsou i ti, kteří jsou na pódiu hosty jeho koncertů. Kolem Václava se stahují lidé s podobnou energií, konstatoval pak na vysvětlenou a s úsměvem zástupce hlavního korporátního podporovatele Svátků hudby.
Přehlídka pokračuje až do dubna, vždy jednou měsíčně, a to v Sále Pražské konzervatoře nebo na Žofíně. Postupně se houslistovi po boku vystřídají lidé z konzervatoře, Český filharmonický sbor Brno, Barocco sempre giovane, cembalista Martin Hroch, Český komorní orchestr, Dana a Jana Vlachovy a průběžně další známí sólisté… a na závěr dokonce kapela Čechomor.
Hodnocení autora recenze: 75%
Svátky hudby v Praze 2017
Slavnostní zahájení 26. ročníku
Václav Hudeček (housle)
Jan Mráček (housle)
Jana Kurucová (mezzosoprán)
Luciano Mastro (tenor)
Dirigent: Jan Kučera
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
24. října 2017 Dvořákova síň Rudolfina Praha
program:
Wolfgang Amadeus Mozart: Figarova svatba (předehra)
Wolfgang Amadeus Mozart: Concertone C dur pro dvoje housle a orchestr KC 190
Pablo de Sarasate: Navarra pro dvoje housle a orchestr, op. 33
=přestávka=
Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni (předehra)
Camille Saint-Saëns: Mon cœur s’ouvre à ta voix (árie Dalily z opery Samson a Dalila)
Giacomo Puccini: Nessun dorma (árie z opery Turandot)
Georges Bizet: C’est toi! C’est moi! (duet z opery Carmen)
Giuseppe Verdi: La donna è mobile (árie z opery Rigoletto)
Franz Lehár: Lippen schweigen (Duet z operety Veselá vdova)
Franz Lehár: Meine Lippen, sie küssen so heiss (árie z operety Giuditta)
